Ty jsou vzhledem k možným závažným rizikům pro životní prostředí (ŽP) v zemích EU regulovány zákonem, který u nás dlouho chyběl. Po jeho přijetí Monsantu vznikly problémy, protože o povolení svých genetických experimentů na jihomoravských polích musí žádat ministerstvo životního prostředí (MŽP). A situaci mu komplikuje to, že povolovacího řízení se mohou účastnit ekologické organizace, které se zajímají o to, zda genetické pokusy neohrožují ŽP např. šířením pylu z GM rostlin, který by mohl kontaminovat plodiny na okolních polích nebo jejich divoce rostoucí příbuzné.

O tom, že nejde o planou hrozbu, se přesvědčili v sousedním Maďarsku, kde podobné polní genetické experimenty způsobily kontaminaci konvenčně pěstované řepky GM formou^[2]. To pro maďarské zemědělce znamenalo ohrožení exportu vypěstovaných plodin na trh Evropské unie. V Mexiku, jež je původním domovem kukuřice, bylo zjištěno zamoření GM kukuřicí, která je vážným ohrožením biodioverzity a jeho důsledky není dnes schopen nikdo odhadnout^[3].

U nás v loňském roce Monsanto neúspěšně žádalo MŽP o povolení experimentů s GM pšenicí, které nebyly povoleny v žádné jiné evropské zemi. V Kanadě snahy Monsanta o podobné experimenty s GM pšenicí vyvolaly značný odpor veřejnosti. Protestní dopisy kanadskému premiérovi odeslaly tisíce lidí, včetně mnoha expertů a desítek zemědělských i ekologických organizací. V Čechách objevila organizace Greenpeace v žádosti Monsanta o povolení experimentů s GM pšenicí mnoho chyb a nedostatků. Negativně se k žádosti Monsanta vyjádřilo i ministerstvo zemědělství a Greenpeace proto vyzvalo státní orgány, aby polní experimenty zamítlo. MŽP přesto vyšlo Monsantu vstříc a prodloužilo mu lhůtu pro doplnění žádosti, v níž chyběla celá řada zákonem vyžadovaných náležitostí. Monsanto nakonec nebylo schopno údaje doplnit, a proto v loňském roce povolení k polním pokusům s GM pšenicí nezískalo. A možná právě proto, aby mělo Monsanto situaci lehčí, navrhli letos úředníci MŽP odpovědní za regulaci genetických pokusů novelizovat zákon tak, aby občanská sdružení přestala být účastníky povolovacích řízení. Letos totiž Monsanto žádalo o další polní genetické pokusy, tentokrát se dvěma druhy kukuřice.

Do jedné GM kukuřice byl vložen gen, který jí má zajistit odolnost vůči Monsantem vyráběnému chemickému postřiku Round Up. To dává Monsantu příležitost vydělat hned dvakrát. Poprvé, když zemědělcům prodá GM osivo. Po druhé, když zemědělci musí podepsat smlouvu, podle níž smí k ochraně GM kukuřice použít jedině herbicid vyrobený Monsantem. Nová GM kukuřice sice nezaručuje ani vyšší výnosy pro zemědělce ani kvalitnější potraviny pro obyvatele. Zaručuje ale dvojí zisk do pokladny Monsanta - jak z prodeje osiva, tak z chemického postřiku.

Užívání herbicidu Round Up navíc může přinášet nemalá ekologická a zdravotní rizika. Americká společnost pro ochranu volně žijících rostlina a živočichů publikovala seznam 74 rostlin, které jsou ohroženy právě užíváním herbicidů na bázi glyfosátu. Dr. Mae-Wan Ho (expertka Biology Department, Open University UK a členka US National Genetics Foundation) o tomto herbicidu tvrdí, že "snižuje půdní schopnost vázání dusíku a je toxický pro mnoho druhů mykorrhizních hub, které jsou nezbytné pro přeměnu živin v půdě. Sloučeniny na bázi glyfosátu jsou třetí nejčastější příčinou onemocnění zemědělských dělníků. Používání tohoto vysoce toxického totálního herbicidu povede k velkému úbytku přirozených domácích i kulturních druhů a kromě toho ke snížení úrodnosti půdy a zhoršení zdravotního stavu lidské populace^[4]."

Genetičtí inženýři Monsanta však připravili i další GM kukuřici, do níž vložili gen izolovaný z bakterie Bacillus thuringiensis. Tento gen kóduje v GM kukuřici produkci dlouhého proteinu zvaného pro-toxin, který se posléze v trávicím ústrojí hmyzí larvy přeměňuje působením enzymu na toxin. Tento jed pak larvu zahubí. Onen bakteriální toxin (nazývaný též Bt-toxin) produkovaný tzv. Bt-kukuřicí však nezabíjí jen žrouta úrody - zavíječe kukuřičného, ale např. také zcela neškodného proslulého motýlího krasavce - monarchu stěhovavého. Genetičtí inženýři navíc kromě Bt-kukuřice vytvořili i Bt-brambory a Bt-bavlník, který se začal v USA už pěstovat. Dr. Ho však varuje, že pěstování těchto GM rostlin vedlo během několika let k vytvoření rezistenci u mnoha důležitých hmyzích škůdců. Proto genetičtí inženýři začali intenzivně hledat jiné toxiny a uvažují dokonce o vytvoření rostlin, které by obsahovaly několik toxinů zároveň.

K tomu Dr. Ho uvádí: "Podle dosavadních zkušeností se dá předpovědět, že se u hmyzích škůdců vždy vyvine nová a silnější rezistence, případně i vícenásobná rezistence. Již se prokázalo, že toto soustavné válčení s přírodou nepřináší žádný užitek, neboť současné ztráty způsobené hmyzem podle odhadu činí 20-30% produkce, a to v době, kdy se proti nim bojuje smrtícím arzenálem chemických pesticidů. Nová generace GM rostlin s geny biopesticidů představuje dokonce ještě větší nebezpečí. Ekosystémy mohou díky těmto rostlinám ztratit poslední zbytky schopnosti přizpůsobovat se a udržovat rovnováhu, kterou narušují zásahy intenzivního zemědělství. Všechny biopesticidy byly izolovány z půdních bakterií. Je nasnadě, že mají pravděpodobně nepostradatelnou funkci v přirozené ochraně proti škůdcům. Pokud se v důsledku komerční produkce GM rostlin produkujících biopesticidy vyvine odolnost u hmyzu ve velkém množství, nezbude ekosystému už vůbec nic, o co by se mohl opřít. Takový vývoj by v budoucnosti mohl vyvolat jednu z prvních katastrof spojených s genetickým inženýrstvím." To však pro byznysmeny z Monsanta asi není podstatné. Hlavní je, že GM kukuřice produkující toxin by se mohla nějakou dobu dobře prodávat.

Polní pokusy s oběma druhy GM kukuřice MŽP tentokrát Monsantu povolilo i přes odpor ekologických aktivistů. Na této situaci je pozoruhodné, že všechna případná rizika z povolených polních genetických pokusů nese české životní prostředí a zemědělci hospodařící na polích v okolí experimentálních ploch. Monsanto, která je u nás registrováno jako společnost s ručením omezeným, svými experimenty neriskuje vůbec nic. Tak proč by nevyužilo příležitosti a nepoužívalo ČR jako lacinou genetickou laboratoř?

Je pochopitelné, že agrochemické firmy (např. Monsanto) se prostřednictvím najatých PR agentur (např. Burson-Marsteller) pokoušejí veřejnost přesvědčit o tom, že genetické inženýrství nejen nepředstavuje žádná rizika a že údajně dokonce vyřeší ne-li všechny, tak ty nejdůležitější problémy lidstva (vážné nemoci, hlad ve světě, zamoření toxickými látkami aj.). Za velmi smutné však považuji to, že se do této nekritické propagandistické kampaně ve světě i u nás zapojují někteří vědci. Vždyť kdo jiný než právě věda by měla být nositelem kritického myšlení? Zvláště v případě snahy o uvolnění GM organismů (kromě GM rostlin se připravují např. také GM-stromy, GM-ryby nebo GM-hmyz) do životního prostředí jsou možná rizika těžko odhadnutelná. Člověk totiž ztrácí kontrolu nad dalším šířením a osudem těchto GM organismů. Jakoukoli chybu už nejspíš nebude možné napravit....

Snad ještě horší je vědomí, že bezprecedentní globální experimenty s vypouštěním GM organismů plánují firmy, které už tolikrát nabízely "krásný nový svět", aby potom planetu zamořily dnes už zakázaným toxickými pesticidy, DDT, polychlorovanými bifenyly (PCB) nebo dioxiny.

Autor se zabývá hodnocením zdravotních a ekologických rizik a působí jako odborný konzultant nevládních organizací.

Poznámky:

1 European Environmetal Agency (EEA): "Genetically modified organism (GMOs): The significance of gene flow through pollen transfer", 2002

2 Hrdinka Čestmír: "Tajemná pšenice na Moravě", Sedmá generace , 8/2001,

3 Dalton R: "Transgenic corn found Growing in Mexiko", Nature, 27. 9. 2001

4 Mae-Wan Ho: "Genetic Engineering Dream or Nightmare?", Gateway Books, 1998

• Manipulovaná kukuřice firmy Monsanto se může rozšířit na okolní pole a způsobit genetické zamoření, Greenpeace
• Greenpeace publikuje nepravdivé informace Jaroslav Drobník
• Kniha "Genetické manipulace před soudem" odhaluje rizika pěstování GM plodin
• Americký bioterorismus
• Vědci nalezli geneticky modifikované geny v lidských střevech
• Politika tolerovaná experty, Jan Keller
• Co dělat, nemá-li vzniknout posthumánní svět, Francis Fukuyama
• Nad tiskovou zprávou PR agentury Donath-Burson-Marsteller, Helena Svatošová
• Hlubinně filosofická patologie euroamerické civilizace, Michael Hauser
• Programový dokument: Osud lidstva a pokrok je nerozlučně spjat s osudem planety
• Hrozby a ohrožení Qiao Liang, Wang Xiangsui