Co takhle se pokusit uvažovat nad tím, proč zrovna do českého prostředí pronikly jen ty nejhrubší rysy tzv. kapitalismu a proč situace není tak drastická v jiných společnostech? Proč se třeba jinde ve světě nekradou televizní společnosti ani se - většinou - nevytunelovávají podniky, ani neorganizují neschopní pracovníci veřejnoprávní televizní zpravodajské redakce za podpory jedné politické strany rebelii ve prospěch svých "existenčních jistot"?

V Klímově článku, který otiskl v britském literárním časopise Granta, je i celá řada jiných logických zkratů: Spojené státy nenesou žádnou vinu (a vlastně tedy ani žádnou odpovědnost?) za chudobu třetího světa; ta je podle něho důsledkem stavu samotného třetího světa a demoralizujícího stavu tamější svobody. (Že by lidi nebyli za sebe navzájem odpovědni?) O vztahu mezi rozvinutým světem a třetím světem přitom leccos vypovídají nejnovější zprávy Světové banky a organizace Oxfam, které Ivan Klíma zjevně nezná; viz např. článek "Morálka bordelu", jehož shrnutí najdete v Britských listech zde, anebo "Jak bohaté země žijí přímo na úkor chudých zemí", viz zde.

A útok z 11. září ve Spojených státech byl podle Ivana Klímy útokem na občanské svobody Američanů: "Pohlížet na [tyto útoky jinak] znamená v konečné instanci postavit se na stranu reakčních a totalitních sil, které odmítají demokracii, občanská práva, rasovou rovnost a rovnost pohlaví i svobodu žít podle vlastního přesvědčení a hlásat - či nehlásat - nějakou náboženskou víru." (Je zajímavé, že i západní vlády, a dokonce třeba i někteří britští konzervativci, uznávají, že motivace strašlivého útoku z 11. září byla navzdory tomu, že je to neodpustitelný zločin - složitější; viz zde; mimochodem ve WTC nezahynuli jen "Američané".) Pro Ivana Klímu jsou Spojené státy zosobněním svobody, stejně, jak tomu bývalo za komunismu, kdy chodil v Praze na americké velvyslanectví na americké filmy. - Citujeme z Klímova článku, který je v angličtině v časopisu Granta zde, poslední dva odstavce. Obáváme se, že se tímto zjednodušeným myšlením vystavuje Ivan Klíma posměchu, asi jako když Miloš Zeman nedávno v Izraeli filozofoval o palestinsko-izraelském konfliktu.

Ivan Klíma v závěru svého článku píše:

Na svobodu se také lze dívat různými způsoby. Pro některé představuje svobodu ducha a nezávislosti na autoritě, pro jiné zosobňuje [svoboda] neřest a duchovní a morální zvrácenost. Svoboda může skutečně mít paradoxní důsledky. Jedním z nich je neomezený kult zábavy, který se zdá být v současnosti nejvyšší společenskou hodnotou: viz astronomické sumy, vyplácené hokejovým a basketbalovým hráčům, pop zpěvákům a filmovým a televizním hvězdám. A vlna násilí, hrůz a zvrácenosti, která oslovuje nejnižší instinkty, která se každodenně valí z bulvárního tisku a z filmových pláten a z televizních obrazovek, se zdá být nikoliv výrazem svobody projevu, ale projevem morálního úpadku, který v konečném důsledku ohrožuje svobodu občana. V tomto smyslu nesouhlasím s argumentem slavného Formanova filmu o Larry Flintovi. (sic)

Nicméně považuji útoky fanatiků na americké občany v New Yorku nebo kdekoliv jinde na světě především za útoky na občanské svobody, které Amerika zosobňuje, a tedy i za útok na mou vlastní svobodu. Pohlížet na ně jinak znamená v konečné instanci postavit se na stranu reakčních a totalitních sil, které odmítají demokracii, občanská práva, rasovou rovnost a rovnost pohlaví i svobodu žít podle vlastního přesvědčení a hlásat - či nehlásat - nějakou náboženskou víru.

P.S. Že názor Ivana Klímy v tomto vydání časopisu Granta, věnovaném názorům celé řady mezinárodních autorů na Ameriku, zřejmě není ani nejtypičtější ani nejsložitější, naznačuje tento citát z recenzenta deníku Times, citovaný na stránkách časopisu Granta :

I lost a friend in the weeks after 9/11. He'd called from California to ask me why Americans were not loved by the rest of the world. When I told him what I thought, he took it personally. He was very shocked and hasn't called back. I'm tempted to send him this issue of Granta.

- Iain Finlayson, The Times, March 27, 2002

V týdnech po 11. září jsem přišel o přítele. Zavolal mi z Kalifornie a ptal se mě, proč ostatní svět Američany nemiluje. Když jsem mu vysvětlil, co si o tom myslím, vzal to osobně. Byl velmi šokován a už mi nezavolal. Mám pokušení mu poslat tohle vydání časopisu Granta.

- Iain Finlayson, The Times, 27. března 2002