"Prezident Bush právě oznámil zvýšení vojenského rozpočtu o 48 miliard dolarů," konstatuje Patten v sobotním Guardianu. Pokud však hodnotí Spojené státy serióznost přístupu zemí podle velikosti jejich vojenského rozpočtu, pak se Evropa vůbec nepočítá: v Evropě neexistuje jediná politická strana, která by prosazovala zvýšení vojenského rozpočtu o 14 procent, což by teprve přivedlo zbrojení Evropské unie na míru, jakou schválil Bush.

Avšak, konstatoval Patten dále, "Evropa poskytuje 55 procent světové rozvojové pomoci a dvě třetiny veškerých grantů. Takže pokud jde o to, co Američané charakterizují jako 'měkký aspekt bezpečnosti' - a já zastávám názor, že to je právě tvrdý aspekt bezpečnosti - podílíme se na tom obrovskou měrou."

Zejména po 11. září, dodal Patten, kdy jsme byli svědky "temné stránky globalizace". Teď podle Pattena víme, k čemu vede obrovská nespravedlnost ve světové ekonomice. Víme také, jak řádně zacházet se státy, které se rozložily, a také víme jak zabránit tomu, aby se rozložily. Uvědomili jsme si, že je nutno odstraňovat "kořeny terorismu a násilí".

"Upřímně řečeno," pokračoval v rozhovoru Patten, "inteligentní bomby mají své místo, ale důležitější je inteligentní rozvojová pomoc. Je velmi nebezpečné, začnete-li zaujímat absolutistické a simplistní postoje."

Patten se osobně charakterizuje jako "celoživotní amerikanofil" - "nemám v těle ani unci nenávisti proti Americe". Obává se však, že v Evropě a v Americe nyní vznikají dva naprosto odlišné, neslučitelné názory na svět. Evropané jsou přesvědčeni, že je nutno odstranit příčiny terorismu, Spojené státy, jak se zdá, chtějí pouze odstraňovat jeho příznaky. Zatímco jsou Evropané přesvědčeni, že je důležité "angažovat" potenciálně nepřátelské státy a pokoušet se je integrovat do společenství civilizovaných národů, Wasghinton je označuje za "osu zla". Evropané jsou přesvědčeni, že je zapotřebí jednat multilaterálně, Spojené státy, jak se zdá, chtějí stále více jednat samy.

Patten citoval Johna Boltona, jestřábího amerického náměstka ministra obrany pro kontrolu zbrojení, který odsoudil multilateralismus jako hrozbu americké suverenitě a nedávno odešel z rozhovorů o konvenci, omezující malé zbraně, protože by to ohrozilo ústavní právo Američanů chodit ozbrojen.

"Tohle je zcela jiné vnímání světa," konstatoval Patten. "Odlišuje se od toho, čím byla Amerika dosud známá. Amerika byla čelným multilateralistou čtyřicátých a padesátých let dvacátého století. Vytvořila četné vládní instituce, které vedly k tomu, že se svět stal stabilnějším a začal prosperovat."

Nyní, obává se Patten, se Amerika odklání od této tradice, i když snad není tato bitva ještě úplně ztracena. "Myslím, že je to zatím víc rétorika než konkrétní politika," uvedl Patten. "Možná si to Američané ještě rozmyslí." Nyní je na Evropě, aby pozvedla svůj hlas a Amerika by měla naslouchat. "Nemyslím, že mlčení by znamenalo, že jsme dobří spojenci," zdůraznil Patten.

"Winston Churchill jednou řekl, že je důležité si pamatovat, že máte-li spojence, ti spojenci mají tendenci mít vlastní názory - a je důležité ty názory poslouchat," řekl Patten.