3. 5. 2002
Zlatý časyHlava v tlustých brejlích se proměňuje v chlápka v nátělníku a trenýrkách. Tak, jak mne vyváží eskalátor přestupní stanice Můstek z Béčka na trasu A, vynořuje se i modrá potrhaná igelitka a fusekle. Civí jako mimoid. Kolem šveholí zmatený, asi pětijazyčný dav a metro nejede. Je večer, první máj 2002, za pět minut tři čtvrtě na osm.
|
Někdo tam spadnulV reproduktorech někdo česky mňouká. Asi to bude hlášení. Ale jeho autor si povídá spíš sám pro sebe. Kolemjdoucí policisté tvrdí, že metro hodinu nepojede, protože na stanici Muzeum se někdo ocitl v kolejišti. Jestli tam skočil sám nebo spadnul, nevědí, a možná se to stalo i na Náměstí Míru. To je hezký, ale jestli se nedostanu do Dejvic do čtvrt na devět jsem nahranej, protože další socka číslo 340 mi do městečka za Prahou jede ve 22:40. Nene, pojede toTo zase pro změnu tvrdí dozorčí stanice. Ale bude jezdit jen jedna souprava kyvadlově mezi Můstkem a Dejvickou. Za patnáct minut to prý bude a jde to rovnou namňoukat do reproduktorů. Mezi tím k nám docházejí policisté, kteří pro změnu každému na potkání vyprávějí, že nic hodinu nepojede. "Doprava na trase A je přerušena," zajíkavě holčičím hlasem vykřikují zase nějaké jiné reproduktory a potvrzují verzi policistů. Asi nějaké konkurenční hlášení. "Tak, co teda platí?" vracím se k dozorčímu. Ten skáče k mikrofonu a hlásí usilovně svoji verzi, pak se spokojeně vrací vysvětlovat to lidem osobně. Ovšem holčina si odkudsi vytrvale jede vlastní pohádku. Koktá. Podle hlasu musí být blbá jako štoudev. Policisté: Za 15 minutTak teď už i Policie, dozorčí stanice i domorodci vysvětlují ostatním, že za 15 minut to bude. Zrovna, když to děláme asi 20 minut, ozve se v protějším tunelu rána a vyvalí se z něj modravý opar. "Ježiši zase tam někdo sletěl," běží fáma. Nesletěl. A jestli, tak hbitě utekl do tunelu. Co to bylo, neví nikdo. Kolem proběhnou tlusté brýle v nátělníku. Dělají Huhuhu. Klátivá asi ředidlem zfetovaná postava, divná, ale na rozdíl od tlustých brýlí nikoliv ve spodním prádle, vybírá odpadkové koše a snaží se ukrást vousatému bezdomovci na lavičce rozedrané doktorské sandály. Cizinci kolem to zřejmě považují za zdejší folklór, protože se vůbec ničemu nediví. Jako domorodec se taky už nedivím, sedám si na svoji cestovní stranu a vytahuju knížku. Tady si nepočtuPolicejní polobotky se vynoří zleva a střetnou s polonahým Huhuhu jdoucím z leva. Ale proč zrovna přede mnou? Chtějí na něm občanský průkaz. "Ne ee," hučí zoufale osoba v nátělníku, "nikam nee půůjdu. Neechte mě", marně protestuje mimoid a z igelitky vytahuje občanku. "Poodívejte, mám i klííčee." "Tak pojďte, my si je prohlídnem. Kampak máte namířeno?" odvádějí si muži zákona kořist k už trochu nešťastnému dozorčímu. Kolem projíždí souprava. Taky hučí a je bez cestujících. Nezastaví a zmizí v tunelu. Konečně přijedou ty správné vagóny. Je 21:20. Dejvická socka 107Tenhle autobus v půl deváté je náhradní program. Znamená to pro mne hodinu pochodovat ze Suchdola do Roztok u Prahy. Ale na prvního máje to bude fajnová procházka přírodním chráněným územím. Na zastávce dav, u zastávky pohotovostní auto Dopravních podniků. Sakra, tak ono to nekončí. Že by fleky na sluníčku nebo dneska všichni dostali úžeh? Příjíždí autobus a než se naděju, je narvaný k prasknutí. Na všechny nezbylo. U řidiče se znovu otevírají dveře. Sedící pán buší pěstmi do chlápka na schůdkách, ten mu to vrací. Když si to konečně vysvětlí, autobus zavírá dveře a jede pryč. Konečně venkovNaštěstí přijel ještě jeden bus. Konečně sedadlo, knížka a klid. Od školy Mikoláše Alše v Suchdole vede na roztocký Levý Hradec dosud užívaná více jak 1000 let stará stezka. Původní centrum Čech na Levém Hradci spojovala s novým centrem Přemyslovců na Hradčanech. Ještě před tím byla součástí obchodní Jantarové cesty k Severnímu moři. Je hezky teplo a hned ve druhém údolí mlýn, kde se natáčel seriál Byli jednou dva písaři s Horníčkem a Sovákem. Hned proti němu kopec s neolitickým sídlištěm naproti snad Keltské hradiště. Ještě jeden kopeček a budu doma. Venkov je krásnej a ještě k tomu v dosahu MHD. Nikde nikdo. Pohádka, hvězdičky na nebi. Zlatej venkovZrovna se u okresní silnice kochám Prahou ozářeným obzorem, když kolem proječí hasičský auto. Pak druhý. Vždycky v pohotovosti. Jak někde kolem Roztok hoří, stačí zaběhnout do hospody U Šmucrů. Hasič položí věnec půllitrů, protože tam zároveň v kombinéze čepuje pivo a dělá čárky na účtenky, z rohu vykope mužstvo a jedou. Zlatej venkov, všechno vždycky na svým místě. V dálce se k Úholičkám sunou dvě modravé tečky majáčků. Na obzoru blikají plamínky. Zlatej venkov, je 22.15. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 5. 2002 | Jdu-li volit, stávám se spoluviníkem krachu této civilizace | Eugen Haičman | |
5. 5. 2002 | Karel Marx - svoboda a socialismus | Willy Brandt | |
3. 5. 2002 | Václav Havel: Hrdinou se člověk stává postupně | ||
3. 5. 2002 | USA: Země obezity | ||
3. 5. 2002 | Ivan Klíma: Svoboda jako projev morálního úpadku | Jan Čulík | |
3. 5. 2002 | Zlatý časy | Radek Mokrý | |
2. 5. 2002 | Volit či nevolit? K článku pana Haičmana | Pavel Trtík | |
2. 5. 2002 | Shromažďovací zákon do finále | Tomáš Pecina | |
2. 5. 2002 | Za nejhloupější článek týdne (nebo měsíce?) dostává cenu MFD | ||
2. 5. 2002 | Táhne mě to k rasově čisté společnosti | ||
2. 5. 2002 | Miláček L. P. 1885 | Radek Mokrý | |
30. 4. 2002 | Přežijí alespoň některé poslední nezávislé regionální české listy? | Petr Klukan, Daniela Pilařová | |
30. 4. 2002 | Evropa má lepší model podnikání než Amerika - a on funguje | ||
30. 4. 2002 | Izrael znovu odmítl vpustit inspektory OSN do tábora Dženín |