Dvě ruská vojenská letadla "narušila britský komerční letecký provoz"

29. 1. 2015

Dva ruské bombardéry, které se přiblížily k britskému vzdušnému prostoru, ve středu "narušily civilní letecký provoz", konstatovalo britské ministerstvo zahraničí. Ruský velvyslanec v Londýně byl povolán, aby incident vysvětlil.

Dva ruské bombardéry se přiblížily na vzdálenost 40 km britskému vzdušnému prostoru. Letěly ze severu podél západního pobřeží Irska a do kanálu La Manche. Pak se obrátily a stejnou cestou letěly zpět

Bombaardéry předem neinformovaly nikoho o svém letovém plánu, měly vypnuty transpondéry a nekomunikovaly s leteckými dispečery. Podle britského ministerstva zahraničí se jim musela vyhýbat komerční letadla, avšak britské ministerstvo zahraničí neposkytlo v tomto ohledu další podrobnosti.

Mluvčí britského ministerstva zahraničí uvedl: "Ruská letadla nevstoupila do britského suverénního leteckého prostoru a doprovázely je stihačky britského královského letectva, pokud byly v oblasti britského zájmu, avšak ruská letadla narušila civilní letecký provoz. Proto jsme povolali ruského velvyslance, aby incident vysvětlil."

Je to poslední z celé řady podobných incidentů s ruskými vojenskými letadly, která "velmi agresivně zkoumají" britský letecký prostor.

Zatímco společnost BBC uvedla, že ruská letadla měla vypnuty transpondery, deník Guardian uvádí, že britští vládní činitelé to nemohli potvrdit. "Narušit civilní letecký provoz je jedna věc," řekl činitel NATO. "Mít strategický bombardér blízko svého vzdušného prostoru je věc jiná," vyjádřil se činitel NATO. "Pokud měly transpondery zapnuty, pak civilní letadla vidí, kde jsou a co jsou. Pokud je mají vypnuty, pak musíme startovat a jít zjistit, co se děje."

Komentátoři se domnívají, že agresivní let ruských bombardérů mohl mít souvislost s právě probíhajícím veřejným vyšetřováním smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl r. 2006 usmrcen radioaktivním poloniem. Británie obžalovala z této vraždy dva agenty KGB. Právník zastupující Litviněnkovu manželku u soudu tvrdil, že vraždu nařídil Vladimír Putin.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podrobnosti v angličtině ZDE

Řecko pozastavilo dohodu EU ohledně nových sankcí proti Rusku

29. 1. 2015

Nová řecká vláda přiměla EU, aby odložila dohodu o schválení nových sankcí proti Ruskem podporovaným separatistům na Ukrajině. EU a NATO se obávají, že Moskva může využít nové řecké vládní koalice ultralevicové a ultrapravicové strany jako trojského koně v klíčových západních aliancích.

Je zapotřebí nového příběhu. Příběhu, v který bychom mohli věřit

29. 1. 2015

Britští velitelé svolali v Helmandu schůzi místních starších. Velitelé ujistili místní starší, že Britové přišli, aby porazili Taliban. A aby podpořili regionální státní správu. Avšak starší poukázali na to, že Britové naprosto nechápou situaci. Nepřítelem není Taliban, ale zkorumpovaná a zlovolná regionální vláda, kterou instaloval v Helmandu prezident Karzai a nebrání jí v tom, co dělá. Když Britové vstoupili do měst, jako je Sangin, snažili se podporovat tamější policii. Avšak policie byla ozbrojenou milicí guvernéra. Pro místní lidi to znamenalo, že západní vojáci podporují jejich místní utlačitele. Takže začali bojovat proti Britům. Britové usoudili, že to musí znamenat, že to jsou příslušníci Talibanu, takže na ně začali házet obří bomby. To ale zničilo centra měst. Což přimělo ještě větší počty místních lidí, aby se přidali k útokům proti britským jednotkám. Když viděl svou šanci, skutečný ideologický Taliban, který se odsunul do Pákistánu, se do Helmandu vrátil. A začal na Brity také útočit. Zároveň zkorumpované policejní ozbrojené jednotky, které pracovaly pro místní státní správu, se také postavily proti Britům se zbraní v ruce. Tváří tvář tomuto chaosu se Britové dál přidržovali svého jednoduchého narativu o dobru a o zlu. Oni, západní jednotky, byli ti dobří. A všechny ty nejrůznější skupiny, které na ně útočily, byly Taliban. Ti byli ti špatní. Avšak toto neuvěřitelné zjednodušení mělo strašlivé následky.

Český překlad komentáře druhé části dokumentárního filmu Adama Curtise Bitter Lake, od času 1.20.00. První část je ZDE



Kdo vyvolal ve světě islámský radikalismus a proč ztratilo to, co nám politikové říkají, dnes absolutně smysl

28. 1. 2015

Když činí prezident Miloš Zeman radikální a neinformovaná tvrzení o nutnosti vést válku proti Islámskému státu, možná by se měl seznámit s vynikajícím dokumentárním filmem Adama Curtise Bitter Lake, který vysvětluje, proč a jak vznikl islámský fundamentalismus a kdo za to nese vinu. Přinášíme český překlad první poloviny nového filmu tohoto čelného britského politologa, filozofa a dokumentaristy. Druhou část přineseme zítra.

Film je k zhlédnutí zde. Opravdu stojí za to:



Český překlad komentáře Adama Curtise:

Stále více žijeme ve světě, kde nic nedává žádný smysl. Události přicházejí a odcházejí jako vlny horečky. V jejich důsledku jsme ve zmatku a v nejistotě. Osoby u moci nám vyprávějí příběhy, jimiž nám chtějí pomoci, abychom porozuměli složitosti skutečnosti. Ale ty příběhy jsou stále méně přesvědčivé a stále více prázdné.

Toto je film o tom, proč tyto příběhy ztratily svůj smysl. A jak jsme se my na Západě proto stali nebezpečnou a ničivou silou ve světě. Film vypovídá prostřednictvím pohledu na zemi, která je v ohnisku světa - Afghánistán.

Guvernér Anglické banky ostře zaútočil na německou politiku škrtů

29. 1. 2015

Mark Carney, guvernér Anglické banky, se vyjádřil, že eurozóna je obětí dluhové pasti a měla by uvolnit politiků škrtů. Varoval, že pokud se to nestane, eurozóna bude těžce stagnovat po celé další desetiletí.

Carney upozornil, že se eurozóna musí rychle zavést fiskální unii, která by umožnila transfer finančních zdrojů z bohatých zemí do zemí chudých.

Že Syriza vyhrála řecké volby, nebylo zdaleka automatické

29. 1. 2015

Po dobu posledních 22 dní jsem byl členem týmu řeckých filmových dokumentaristů, kteří sledovali aktivisty a vedoucí politiky strany Syriza v předvolební kampani, píše ekonomický editor Channel Four News Paul Mason. Viděl jsem, jak nabízejí novou naději ožebračeným farmářům a jak organizují zásoby potravin pro centra rozdávající potraviny nemajetným občanům. Viděl jsem, jak přesvědčili ortodoxní komunisty ze staré školy v odborovém svazu dokařů, kteří byli uraženi, že jejich doky byly prodány do Číny, i jak prezentují moderní, mladistvou alternativu k politickému establishmentu, který slouží zkorumpované elitě.

Tři nové faktory popohánějí Evropu

29. 1. 2015 / George Friedman

Navrátí se Evropa, neschopná udržet svoji jednotu, k nacionalismu s jeho možnými důsledky? Tři faktory ji popohánějí tímto směrem: snaha evropských zemí kontrolovat své vlastní hranice, nynější politika Evropské centrální banky a pokračující rozpad společné politické základny.

Britské listy se bez finančních příspěvků neobejdou

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.

Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.

Jak se říká Cikánovi v obleku? Obžalovaný vstaňte…

28. 1. 2015 / Bohumil Kartous, Jiří Raiterman

Stereotypy maloměsta a velkoměsta se od sebe pochopitelně liší, nicméně ony velkoměstské mají navíc tu vadu, že se kdoví proč považují za vznešenější a lepší. Stereotypy těžce postižený Pražák je Brouk Pytlík, který vše zná a všude byl a jemuž na světě (za nějž považuje Prahu) není rovno. Může být třebas zelinář (nebo syn zbohatlého zelináře), jenž vzdělání příliš nepobral, de facto však nemá úctu k nikomu a ničemu, možná k nějakému fotbalistovi, se kterým se mu poštěstilo dvakrát či třikrát promluvit o něčem intelektuálně náročném v hospodě, kam chodí se světáky svého druhu v pátek na "panáčky". V úctě má principiálně jen ty lidi, kteří ho přehlížejí, protože je pro ně nýmand. Chtěl by být jako oni, přehlížet ostatní už umí, ale jaksi se mu nedostává té pozornosti. Když jede na Moravu, kterou považuje za Ukrajinu (a Ukrajincům říká "úkáčka") do vinného sklepa, vypije klidně i jablečný ocet, ale vinař ho hravě přesvědčí, že právě požil manu nebeskou. Všude to pak vykládá….

Rozhovor o společenských stereotypech, jejich podobě, nebezpečí a jejich skryté moci (které nelze úplně nepodlehnout) mezi tvůrci Mapy společenských stereotypů Jirkou Raitermanem a Bobem Kartousem. Aneb o tom, že politicky nekorektní humor je nejlepší prostředek vzdělávání, třeba i na základní škole…

Řecko možná odmítne plány EU dál potrestat Rusko

29. 1. 2015

Evropské vlády chtějí ve čtvrtek požadovat přísnější sankce proti Rusku a proti proruským separatistům na východní Ukrajině. Avšak nová řecká vláda Alexise Tsiprase s tím zřejmě nebude souhlasit. Mimořádné zasedání svolala Federica Mogherini, koordinátorka zahraniční politiky EU, která byla nucena opustit svůj postoj, požadující snížení tlaku na Moskvu poté, co separatisté minulý týden ostřelovali město Mariupol a usmrtili tam 30 civilistů.

Mladá fronta Dnes bije na poplach kvůli Syrize

29. 1. 2015 / Daniel Veselý

Vleklá ekonomická krize a implementace „úsporných opatření“ Evropskou unií ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem napříč evropským kontinentem přispěly nemalou měrou k rozmachu xenofobních až fašistických platforem v řadě členských zemí EU (Velká Británie, Nizozemí, Německo, Maďarsko, Řecko), ale i progresivních levicových stran, jako jsou Podemos ve Španělsku a zejména Syriza v Řecku. Nedělní volební triumf Syrizy v řeckých volbách ovšem v takzvaně nejserióznějším českém deníku Mladá fronta Dnes spustil varovný alarm.

Máme brát vážně autora, který "dokazoval", že al-Kajda neexistuje?

28. 1. 2015 / Karel Dolejší

Dokumentarista Adam Curtis ve svém dokumentu pro BBC nazvaném Moc nočních můr z roku 2004 uvedl mimo jiné tvrzení, že teroristická organizace al-Kajda "neexistuje", ale je pouze produktem fabulace FBI.

Při pohledu nazpět je zajímavé položit si otázku: Interpretuje Adam Curtis al-Kajdu správně? Zavraždila redakci časopisu Charlie Hebdo opravdu "neexistující" organizace?

Pokud tomu tak není, čím se autor jako Adam Curtis liší od jiných autorů, kteří tvrdili například, že masové vraždění Rudých Khmerů je výmyslem "imperialistické západní propagandy"?

Pokud tomu tak není, jakou relevanci mohou mít výpovědi Adama Curtise k problematice islámského terorismu?

Nedorozumění

28. 1. 2015 / Jan Čulík

Karel Dolejší se ve svém příspěvku "Máme brát vážně autora, který "dokazoval", že al-Kajda neexistuje?" dopouští obdobného zjednodušení, z jakého právem kritizuje jiné autory při chybné interpretaci jeho vlastních textů.

Adam Curtis ve svém dokumentárním seriálu Svět nočních můr argumentoval, že al Kajda neexistuje jako všemocná globální organizace, jako globální strašák, který pro své politické účely z omezených několika málo buněk na Blízkém východě vytvořili západní politikové, aby měli nového nepřítele.

Interpretuje Karel Dolejší Adama Curtise správně?

28. 1. 2015 / Jan Čulík

Nejsem si jist, zda Karel Dolejší interpretuje Adama Curtise správně. Jeho film Bitter Lake není o údajném zhnusení západních intelektuálů imperiálními výboji Západu, ale je to varování - shodou okolností úplně stejně, jak to činí romány Milana Kundery - před neschopností lidské mysli pochopit složitost světa. Curtis zkoumá historické děje posledního století a poukazuje na to, jak rozhodnutí politiků, která se v danou chvíli zdála rozumná a racionální, vedla svými nepředvídanými následky ke katastrofálnímu budoucímu vývoji. Je to relativně logické, pokud přijmeme premisu, že lidská mysl nedokáže zvládnout složitost světa.

K tomu přistupuje ještě i Curtisova kritika toho, že mnozí politikové během historie záměrně zvolili určitou strategii k posílení vlastní moci či k posílení mocenské váhy vlastní velmoci či bloku, aniž by vážněji uvažovali o nebezpečích, která to přinese v budoucnosti.

Tato analýza platí stejně pro Západ jako pro Východ. Ruská proválečná propaganda, kterou Karel Dolejší popisuje, je ještě vzdálenější skutečnosti než naivní verze reality, redukující složitost světa na boj dobra proti zlu, kterou světu vnutil Ronald Reagan. Podle Curtisovy argumentace je tedy velmi pravděpodobné, že na svou izolaci ve virtuálním světě zkonstruované reality dojedou stejně tak Rusové jako Západ, protože svými akcemi vyvolají nepředvídatelné důsledky činů, jak svou děsivou historickou analýzou Curtis dokládá. Typickým příkladem je zjevně sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, motivovaná snahou zemi stabilizovat, která neočekávaně vedla k naprostému rozkladu celého Sovětského svazu. Curtis svým filmem varuje, že totéž nás čeká i v budoucnosti.

Leitmotivem filmu je varování, abychom se nestávali obětí zjednodušené interpretace skutečnosti a snažili se vždy posuzovat jednotlivá fakta a jednotlivé faktory sine ira et studio samostatně. Nejhorší možnou praxí je přijímat informace jen jako potvrzování svých vlastních už existujících předsudků a rozčilovat se, pokud zjištěné nové informace náš stereotyp vnímání světa naruší.

Zatím jsme přinesli překlad pouze asi poloviny Curtisova filmu, prosím, počkejte s celkovým úsudkem až na celou verzi. Přiznávám však, že jeho analýza dnešní světové politické skutečnosti není zrovna optimistická - je to děsivý výhled do budoucnosti.

Adam Curtis: Bitter Lake - Proč nic v politice nedává dnes smysl

26. 1. 2015



Televize BBC dnes zveřejnila 136 minutový dramatický dokumentární film slavného britského režiséra Adam Curtise Bitter Lake, který vysvětluje, co způsobili politikové, že už vůbec světu nerozumíme. Film obsahuje ostrou, přesvědčivou a dokonale zdokumentovanou argumentaci, ukazující jak obrovskou katastrofu vytvořil Západ svým nekompetentním zásahem v Afghánistánu, kde prohrál. Hlavním problém bylo, typicky, absolutní kulturní nedorozumění - když si západním jednotkám místní Afghánci stěžovali, že prozápadní vláda v Kábulu je zkorumpovaná, západní jednotky proti nim začaly útočit, protože se domnívaly, na základě černobílého vidění světa, že když kritizují prozápadní kábulskou vládu, musí to být Taliban. Tohoto nedorozumění pak výhodně ve válce využil právě Taliban.

Jádro problému pro Adama Curtise se však datuje už do začátku dvacátého století, kdy se Spojené státy začaly nekriticky kvůli ropě podbízet Saúdské Arábii. Ta začala zneužívat obrovského množství vydělaných petrodolarů na financování propagandy wahabismu, své středověké, vražedné a netolerantní verze islámu. Petrodolary zároveň také zpřístupnila západním bankám a osvobodila je tak od dohledu demokratických vlád, takže bankéři vyvolali finanční krizi kapitalismu.

Curtis argumentuje, že stejně fatální dopad, jaký měla sovětská invaze do Afghánistánu na rozklad sovětského systému, měla i západní invaze do Afghánistánu na západní kapitalismus, který se pod vlivem mudžahídů téměř úplně rozložil stejně tak, jak se rozložil sovětský systém. Traumatická zkušenost z bojů s archaickou afghánskou společností vedla jak Sověty, tak západní kapitalisty k uvědomění, že jejich vlastní ideologie je nepřesvědčivá a pokrytecká. Což vedlo k jejímu rozkladu. Dnes už politikové nevěří v nic.

Film mj. obsahuje množství nesestříhaného a nikdy neodvysílaného otřesného materiálu, natočeného kameramany BBC v Afghánistánu.

Upoutávka: Cílem je ochromit to, jak lidé vnímají svět, aby nikdy nevěděli, co se vlastně děje ZDE

Stránky filmu na serveru BBC, ale odtamtud je film přístupný pouze v Británii ZDE

Otevřený dopis premiérovi

28. 1. 2015

Úřad vlády ČR
nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1
118 01 
Předseda Vlády ČR Bohuslav Sobotka

Vážený pane předsedo,

udělejte si prosím pár vteřin čas na následující příběh občana těžebního kraje.

Nová naděje pro Evropu?

28. 1. 2015 / Karel Dolejší

Přispěvatel Foreign Policy a Daily Beast Michael Weiss publikoval na Twitteru ZDE zajímavou fotografii. Zcela vlevo je na ní zachycen Nikos Kotzias, Syriza, nový řecký ministr zahraničí. Uprostřed Alexandr Dugin, Hnutí Eurasia, vrchní ideolog ruských extrémistů.

Skoncujme s představou, že dluh nám vládne

28. 1. 2015

Důvodem, proč Skotsko v září 2014 téměř hlasovalo v referendu pro nezávislost a proč tento problém stále není vyřešen, není nacionalismus, ale silná míra občanského aktivismu, který se svým myšlením velmi výrazně odlišuje od tradičního mainstreamového myšlení. Typickou ukázkou je níže shrnutý článek Michaela Graye, novináře ze skotské organizace Common Space, který vyšel v úterý v novém skotském deníku The National:

Vezmeme-li v úvahu, že Skoti vynalezli televizi a telefon a objevili penicilín, měli bychom se možná omluvit za to, že jsme také vynalezli bankovní zadluženost. Od té doby, kdy roku 1728 vynalezla Royal Bank of Scotland kreativní financování, svět padá stále hlouběji do dluhů. V důsledku finanční a dluhové krize se nyní ekonomové ptají, zda bychom neměli vystoupit z tohoto finančního kolotoče.

Řecká vláda čelí problémům s dluhy, ať se stane cokoliv

28. 1. 2015

Trhy musí teprve zjistit, jak hluboký příkop dělí věřitele z EU a řeckého premiéra Alexise Tsiprase, varuje Nomura. Řecké vládě dojdou peníze začátkem března. Pak bude čelit sérii eskalujících krizí, na jejichž konci stojí bankrot a návrat k drachmě, pokud nedosáhne dohody, napsal Ambrose Evans-Pritchard.

Bratři Kochové si pravděpodobně koupí příští prezidentské volby v USA

27. 1. 2015

Politická síť kontrolovaná bratry Kochovými, miliardáři dlouhodobě podporujícími a ovlivňujícími americké republikány, oznámila, že v kampani před nadcházejícími prezidentskými volbami v roce 2016 utratí 889 milionů dolarů. To je o 230 milionů více, než v posledních prezidentských volbách utratila celá Republikánská strana. Obří impérium Kochových, které sestává z think tanků, analytických center, lobbyistických i obchodních firem a organizací shánějících hlasy voličských skupin (např. Hispánců), reálně představuje jednu ze tří největších politických sil v USA. Celkově bude kampaň před volbami 2016 pravděpodobně výrazně nejdražší v historii. Informuje deník NY Times.

Kterak si český konzervativec vykládá ústavní právo na vzdělání

27. 1. 2015 / Bohumil Kartous

Václav Klaus ml. se domnívá, že neexistuje právo na vzdělání v běžné škole, přinášíme proto příklady škol, kde má možnost vzdělávat se každý, ne jen někteří. Do boje proti domácímu vzdělávání se ministr školství vydal vyzbrojen demagogickými argumenty o „extremismu“. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy posílí segregaci, myslí si Stanislav Štech, poradce premiéra Sobotky, který nenachází v krocích ministra školství sociálnědemokratickou politiku. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin (1. 12. – 7. 12. 2014), připravovaném spolkem EDUin.

Pokud nerozumíte tomu, jak lidé upadají do chudoby, jste asi sociopat

27. 1. 2015

Proč zneužívané ženy prostě neopustí své partnery? Proč chudí lidé prostě neutrácejí méně? Proč lidé u moci kladou tak blbé otázky?

Minulý týden jsem se zúčastnila benefičního večera zorganizovaného na pomoc dobročinného spolku Refuge, který podporuje ženy a děti, jež jsou obětí domácího násilí. Bylo to skvělé, částečně proto, že se podařilo vybrat několik tisíc liber , částečně proto, že akce byla sponzorována kosmetickou firmou Benefit a myšlenka, že benefit je sponzorován Benefitem mě potěšila, píše Lucy Mangan v Guardianu.

Kyjev "potrestal" civilisty v Doněcku zavedením nutnosti žádat o povolení k cestám na západní Ukrajinu

27. 1. 2015

Ukrajinci ve sporných oblastech trpí, protože jim Kyjev omezil přístup k potravinám, elektřině a lékům

Obyvatelům ukrajinských oblastí, které nyní ovládají vzbouřenci, odebral Kyjev právo volně cestovat na západ Ukrajiny a musejí k tomu žádat ukrajinské úřady o cestovní povolení. Humanitární organizace varují, že na východní Ukrajině hrozí zdravotnická krize, protože Kyjev tam odmítá dovolit přivážet životně důležité léky.

Co dál v Řecku?

28. 1. 2015



Radikáĺní vláda, která je nyní u moci v Řecku, se postavila proti politice škrtů. Chce ukončit opatření, které, jak vláda uvádí, uvrhla Řecko do humanitární krize. Varují, že splacení obrovského dluhu je nerealistické. Náš hospodářský editor Paul Mason je v Aténách. Paule:

Británie: Černošští a asijští studenti se daleko častěji dostanou na univerzitu než běloši

27. 1. 2015

Černošští a asijští studenti se v Británii dostanou daleko častěji na vysokou školu než běloši. Vyplývá to z vládních statistik. Z mladých lidí, kteří získali své vzdělání ve státním sektoru, se na vysokou školu v Británii v roce 2012-13 dostalo 64 procent studentů z asijského zázemí a 62 procent černochů a jen 45 procent bělochů.

Asijští studenti se nejčastěji dostanou na nejlepší britské univerzity, 12 procent z nich studuje na výběrových vysokých školách z tzv. skupiny Russell Group, včetně Oxfordu a Cambridge. Z bělochů je to jen 11 procent.

Zdroj v angličtině ZDE

Čína "připravuje útok na souostroví Senkaku"

27. 1. 2015

Nedávné satelitní snímky ostrova poblíž čínského pobřeží potvrzují, že Peking připravuje vojenské síly v místě, odkud mohou zaútočit na ostrovy Senkaku. Ty kontroluje Japonsko, ale Čína si nárokuje jejich vlastnictví. V pobřežních vodách souostroví se nachází ložiska surovin.

Zamýšlí Syriza zachránit kapitalismus?

26. 1. 2015 / Boris Cvek

Jeden z hlavních cílů údajně „krajně levicové“ Syrizy je odmítnutí splácení řeckého dluhu. A mně se právě tohle už dlouho zdá jako naprosto zdravý princip klasického kapitalismu, který je založený nikoli na jistotě „investic“ do státních dluhopisů, ale na riziku investic do něčeho inovativního, na čem se dá hodně vydělat, když to vyjde, ale i prodělat, když to nevyjde. Když někdo půjčuje na projekt, který a priori nemůže fungovat, jako bylo řecké hospodářství, tak má o své investice přece přijít. Pokud to udělá nějaký bankovní management, tak má být vyhozen z práce a nikoli si užívat stále vyšších odměn.

K čemu dnes potřebujeme filosofii?

26. 1. 2015 / Josef Šmajs

Hodnotíme-li roli filosofie v antickém Řecku, může se nám zdát, že tu filosofie běžný život neovlivňovala, že za nic důležitého neodpovídala. Podobný názor můžeme vyslovit také o filosofii dnešní. Řecká filosofie, pominu-li její antropologickou větev, byla sice ontologickou spekulací, byla jen útěchou z ontologie, ale cosi významného tu začalo. Jednalo se o vysoce abstraktní duchovní aktivitu vzdělaných lidí, o jejich zálibu kriticky přemýšlet o obecných teoretických otázkách bytí. Aristoteles tento základní motiv filosofování vyjádřil v Metafyzice obecně známou tezí, že „lidé začali filosofovat proto, že se něčemu divili“.

Potřebuje Ukrajina válečný stav?

26. 1. 2015 / Karel Dolejší

Ukrajinský parlament dnes projedná návrh na vyhlášení válečného stavu ZDE. Ve hře jsou tři varianty: Válečný stav na celém území státu, válečný stav na povstaleckých územích, nebo "jen" civilní výjimečný stav na území samozvaných republik v Donbasu.

Co z uvedeného bude nebo nebude odhlasováno je velmi důležité. Válečný stav na celém území státu by velmi výrazně omezil občanské svobody. To by pro Českou republiku, která se nedávno přihlásila k pomoci při reformě občanské společnosti, vzdělání a médií ZDE postavilo do delikátní situace. Nesla by totiž fakticky spoluodpovědnost za zmrzačení toho, co se zavázala rozvíjet.

Bill Browder, vnuk předsedy Komunistické strany USA: Kreml mě chce usmrtit

26. 1. 2015

Bývalý bankéř z ultralevicové americké rodiny, kterou Spojené státy pronásledovaly, svědčí v nové knize Red Notice (Nejvyšší poplach), že Putin řídí Rusko čistě ku svému finančnímu prospěchu jako soukromou mafii.

Bill Browder je jedním z nejprominentnějších kritiků Vladimíra Putina. Déle než 10 let žil v Moskvě a řídil nejúspěšnější investiční fond v Rusku. Původně Browden Putina podporoval. Avšak v roce 2005 byl z Ruska vyhoštěn. Zkorumpovaná skupina ruských činitelů vykradla jeho investiční fond, Hermitage Capital, a zneužila ho k podvodnému daňovému přiznání. Ukradli 230 milionů dolarů.

Města změny, čili jak oživit místa, kde žijeme

26. 1. 2015 / Daniel Hrabina

Energeticky soběstačná společnost fungující na místních a obnovitelných zdrojích, která si většinu potravin vypěstuje v blízkém okolí a v komunitních zahradách. Společnost která neplýtvá, opravuje, vyrábí, co opravdu potřebuje, recykluje a navzájem si pomáhá. Společnost která funguje i bez levné ropy a netrpí chronickou nezaměstnaností. Společnost která si nenechává vysávat své peníze z kapes supermarkety a která dokáže zamezit úprku peněz a pracovních míst jinam třeba díky lokální měně a nakupováním v obchodech s potravinami napojenými na místní farmáře. Zdá se Vám to jako utopie? Antiteze současného systému? A přece to již někde takto může fungovat a takových míst neustále přibývá.

Kdybych byl Řek, hlasoval bych pro marxistickou Syrizu

25. 1. 2015

Píšu tohle v tvrdě konzervativním anglickém hrabství Sussex, konstatuje v britském konzervativním deníku jeho bývalý šéfredaktor a autor životopisu Margaret Thatcherové Charles Moore. Článek je samozřejmě ovlivněn intenzivním euroskeptismem autora i listu Daily Telegraph. Měl bych být snad posledním člověkem na evropském kontinentě, který by si měl přát vítězství Syrizy. Je to nevyzkoušené, nestabilní seskupení různých druhů komunistů, zábavních revolucionářů a zelených. Je pro Evropskou unii, ale nechce hradit své členství v EU.

Židovští předáci požadují celoevropský zákaz antisemitismu a antiislamismu

25. 1. 2015

Předáci evropských židovských organizací za podpory celé řady bývalých šéfů zemí Evropské unie požadují zavedení celoevropského zákona, který by postavil mimo zákon antisemitismus i zesměšňování dalších náboženství.

Skupina čtyř prestižních mezinárodních odborníků na ústavní právo prováděla tři roky široké konzultace a vypracovala nyní dvanáctistránkový dokument o "snášenlivosti". Požadují, aby byl tento dokument proměněn v zákon, platný pro všech 28 zemí Evropské unie.

Může Západ neutralizovat ruskou expanzi ekonomickými nástroji?

27. 1. 2015 / Karel Dolejší

Před Vánocemi mnohé pobavil rádoby velitel ruské páté kolony v České republice Jiří Vyvadil. V rozhovoru pro DV TV ZDE mimo jiné prohlásil, že na stavu ruské ekonomiky vlastně vůbec nezáleží. Takto hloupě ovšem nikdo z těch, na jejichž názorech opravdu sejde, problém neformuluje. Nicméně Vyvadil vlastně jen trivializoval a zkarikoval reálný přístup ruských elit, který je třeba brát vážně.

Exorcismus: je léčbou nervově chorých pro 21. století?

27. 1. 2015 / Miloš Dokulil

Ten námět se dostal poslední tři víkendy dokonce na obrazovky ČT, a to jako svého druhu jakoby detektivka dnešních dnů. (Mystiku a možný symbolismus kolem čísla „666“ nechme si na jindy; kdysi se v různých kulturách uplatňujících již písmo, vesměs používala písmena abecedy zároveň k zobrazování čísel, snad s předstihem s výjimkou sanskrtu, který nám navíc daroval nulu.) Nemáme se naléhavě ptát, jaké hodnoty jsou teď – roku 2015 a pro celé lidstvo – v sázce?

Rada Evropy: Masové digitální špehování občanů je fundamentální hrozbou lidským právům

26. 1. 2015

Parlamentní shromáždění Rady Evropy varovalo, že masové digitální špehování je fundamentální hrozbou lidským právům a porušuje to právo na soukromí, které je zakotveno v evropském zákonodárství.

Zdůraznilo, že je "hluboce znepokojeno" "dalekosáhlými, technologicky pokročilými systémy", které používají Británie a USA k shromažďování, ukládání a analýze dat od soukromých občanů. Zpráva také varuje, že britské zákony, které poskytují špionážní agentuře GCHQQ široké pravomoci, jsou neslučitelné s Evropskou konvencí pro lidská práva, především s jejím článkem 8, který zaručuje právo na soukromí, s článkem 10, který zaručuje svobodu projevu, a s článkem 6, který zaručuje právo na spravedlivý soud.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Firma Google předala emaily zaměstnanců WikiLeaks americké vládě

26. 1. 2015

Firmě Google trvalo téměř tři roky, než informovala WikiLeaks, že předala emaily a další digitální data, patřící jejím třem zaměstnancům, podle příkazu k prohlídce, vydaného americkým federálním soudcem, americké vládě.

Google se hájil tím, že americký soudní příkaz firmě zabránil, aby o rozkazu vydat digitální data skupiny WikiLeaks informovala, ale WikiLeaks poukázaly na to, že umlčovací příkazy americké vlády bývají později vždy zrušeny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2014

10. 1. 2015

V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Ukrajina | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák