V jaderném věku je politika "pokračováním války jinými prostředky"

28. 1. 2015

Nepochopení toho tak očividného a nepochybného faktu je nejmučivějším úkolem našeho kolektivního rozumu. Všechny známé psychické typy se snaží vyhnout rozhodnutí. Analytici - jejich diagnóza je nejtěžší - mnohomluvně hovoří o všem možném kromě toho, že my všichni jsme ve válce. Straší válkou (Ale čím strašit? Už probíhá!), nadávají na válku (Ale na co nadávat? Vy jste také účastníky válečných událostí!), krátce řečeno, vymlouvají kolektivnímu nevědomí jeho nemocné nevědomé zuby. A mezitím probíhá válka.

Čestně řečeno, dokazovat to se také nechce. Ale co tu dokazovat? Každodenně v centru Evropy, na prvotně ruské zemi, padají bomby, umírají lidé. A cose týče světové politiky, i tam je vše zcela zřejmé: Plný ústup od praxe meziválečného slaďování zájmů, nátlak na zničení, vzájemná dehumanizace. Tak co dokazovat, to není zajímavé. Ale ano, přece je důležité rozebrat, o jako válku jde.

Začnu z globální úrovně, od Třetí světové. Která je nemožná, protože při existenci jaderných zbraní je to sebevražda. Pospíchám říci, že je možná a již probíhá. První světová válka v dějinách lidstva při existenci jaderného zadržování...

Jaderné zadržování vůbec neznamená, že je válka nemožná. Znamená pouze, že jaderné zbraně budou použity pouze v nejkrajnějším (a přesněji jmenovitě v posledním) případě. A znamená, že v nové etapě rozvoje se vše mění jen málo a politika se v případě nevyhnutelnosti stává formou války. Vedené jinými prostředky. Takže "studená válka" byla rétorickou figurou. Nazývali tak tvrdou politiku v epoše meziblokových protikladů, v epoše lokálních válek v celém světě s hlavně v epoše, kdy se všechny akty všech hlavních stran konfliktů řídily obecně uznaným systémem dohod. Jaltských, postupimských, helsinských a dalších. V nejnapjatějších momentech "studené války", v době Karibské krize, Pražského jara, Vietnamu a Afghánistánu, v době bojkotů a hrozeb, embarg a špionáže dohody fungovaly. Konečné "vyjasnění" bylo poněkud odloženo na později. Nahromadíme zbraně... Podkopeme ekonomiku protivníka... Vyrobíme mu v týlu chaos...

Ale k závěrečnému "vyjasnění" nedošlo, systém bloků se rozpadl, když to nikdo nečekal, a Rusko, následnický stát celého sovětského bloku, nebylo zničeno. Ztratilo ohromná území a miliony spoluvlastenců. Jeho ekonomika se rozpadla, armáda se téměř odzbrojila, jeho zahraniční politika se přeorientovala na "naše západní partnery". Ale jaderné zbraně zůstaly a ještě zůstaly principy světového řádu ustavené v polovině minulého století.

Ale dnes zůstaly pouze jaderné zbraně. Vše ostatní je demontováno...

Koneckonců OSN je proměněna v parodii Ligy národů - její rozhodnutí jsou prakticky nepravomocná, její možnosti vlivu na situaci ve světě se blíží nule, je to jedno z mezinárodních tiskových center. A centrem formování a přijímání rozhodujících řešení se stala samozvaná skupina států, spojenců a satelitů USA jednajících již dávno v logice války...

Avšak válka nesestává pouze z přestřelek a zabíjení. Těmi začíná, jimi končí. Ale jaderná válka současně začíná i končí, a to pro všechny. A ve válce je hlavní něco jiného. Zrušení hranic. Přepisování sfér vlivu. Napadení a zničení nepřítele. Upření politické subjektivity nepříteli a politickému vedení i lidské subjektivity. ústup od jednání zachování pouze dvou formátů diplomatické komunikace - ultimát a výměny zajatců (těl padlých). Což skutečně také probíhá. Probíhá válka. Třetí světová válka. A jaderné zbraně zatím nepoužívají (a proti Rusku ani konvenční), a to vůbec ne jen proto, že se bojí, ale proto, že těmito (jinými, politickými) prostředky jsou válečné úkoly řešeny naprosto efektivně...

Boris Filatov, Alfred Koch, Alexandr Morozov, Pavel Klimkin a "Semjon Semjončenko" všichni (spolu s Porošenkem, Tymošenkovou a dalšími) hovoří a myslí rusky, používají "movu" (ukrajinský výraz pro jazyk) výlučně jako fénu, rituálního jazyka oddělujícího "pachany a bratříky" od "frajerů", dobytek od vlny.

To znamená, že ve skutečnosti válka proti Rusku ve formátu bojových činností už probíhá - a je to občanská válka. Táž občanská válka, v niž imperialisté proměnili svou imperialistickou válku proti Rusku...

Hranice, Budapešťské memorandum a vše podobné, to není třeba jen zapomenout... Západ, na němž banderovci a němečtí nacisté odporovali ruské agresi a Poláci osvobozovali Osvětim od Židů, tento Západ zbavil celý svět chiméry "mezinárodních norem" stanovených právě Západem. A to znamená, že válka proti Rusku s bombami, granáty, střílením, totální mobilizací probíhá na dědičném ruském území, v hlubině Ruska, s účastí ruských kolaborantů vystupujících proti ruskému národu a ruské vládě na straně západních agresorů.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Vytisknout