Co dál v Řecku?
28. 1. 2015
Radikáĺní vláda, která je nyní u moci v Řecku, se postavila proti politice škrtů. Chce ukončit opatření, které, jak vláda uvádí, uvrhla Řecko do humanitární krize. Varují, že splacení obrovského dluhu je nerealistické. Náš hospodářský editor Paul Mason je v Aténách. Paule:
Paul Mason: V souvislosti s tím zpomalením hospodářského růstu v Británii, o němž jsme právě slyšeli, ať je jakkoliv malé, je to upozornění, že nejistota je v ekonomice katastrofální. A v Athénách máme nejistotu v důsledku toho, co se dnes přihodilo. V Řecku byla utvořena extremně levicová a extremně pravicová vláda. Kterou v podstatě ovládá extremní levice. A slyšeli jsme tak trochu o tom, co chtějí udělat. Chtějí zvýšit minimální mzdu na 750 euro měsíčně. Průměrná mzda zde je 600 euro. Chtějí dát 300 000 lidem elektřinu zadarmo. Dají znovu práci 15 000 propuštěných státních zaměstnanců. V důsledku pravicové účasti ve vládě budou však velmi ortodoxně podporovat NATO a výdaje na obranu.
Falanx extremně levicových ministrů čtyři ortodoxní konzervativci, jeden arcibiskup a úplně nová situace. To byla přísaha nové řecké vládní koalice. Avšak země, kterou vláda přebírá, má problémy. Jsou tu ještě pamětníci nacistické okupace, občanské války a diktatury. Nyní má Řecko první extremně levicovou vládu v moderní historii. Ministři nové vlády čelí existenciálním problémům. Jak budou například jednat s pořádkovou policií a s dalšími policejními sbory, které útočily na levicové demonstranty? Jaký bude vztah mezi sociálními hnutími a vládou Syrizy?
Athény jsou městem, kde je pořádková policie trvale umístěna u klíčových budov, jen jako projev moci. Čtyři roky škrtů znamenaly, že dosavadní vláda spoléhala při potlačování odporu na slzný plyn. Největším problémem je ztraumatizovaná společnost. Pět let extremní chudoby. Třicetiprocentní nezaměstnanost. Emigrace, která připomíná padesátá léta. To jsou všechno jevy, s nimiž si vláda bude muset nějak poradit.
Ve stínu řeckého ministerstva financí sedí tři uklízečky, které odtamtudy byly už před 19 měsíci vyhozeny. Staly se skálopevnými stoupenkyněmi Syrizy. A teď čekají, že jim Syriza pomůže.
Ministři, kteří se dnes stali členy vlády, učinili mnoha lidem mnoho příslibů. Včetně těchto uklízeček z ministerstva financí. Nyní Syriza ovládá nejen ministerstvo financí, ale i policii, která ty uklízečky při demonstracích honila.
Zdejší scény při demonstracích loni v létě Řecko šokovaly. Vedlo to k rozsáhlému hněvu veřejnosti. Scéna je nyní pokojná, avšak uklízečky očekávají, že jim Syriza vrátí práci. Což vyvolává zjevnou otázku: Co uděláte, když vám práci nevrátí?
"Budeme bojovat dál. Demonstrovali jsme v ulicích na ochranu svého práva na práci."
Bohatí lidé v Řecku se tiše drží stranou. Na přístavišti jacht v Athénách byli v úterý vidět jen údržbáři. Bankovní kapitál poklesl o 11 procent. V zemi, kde se kapitál může lehce přesunout do zahraničí, je to napjatá doba.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 30.1. 2015
-
1.2. 2015 / O divadle terorismu1.2. 2015 / Zkušenost z ČR1.2. 2015 / Obrovské demonstrace ve Španělsku1.2. 2015 / Alexander Dugin: Vybudujeme impérium na Západě1.2. 2015 / Timothy Garton Ash: Dejte Ukrajině zbraně30.1. 2015 / Evropa na pokraji kolapsu režimu30.1. 2015 / Pět nových skutečností o vraždě Alexandra Litviněnka30.1. 2015 / Německo přijalo 75 000 syrských uprchlíků30.1. 2015 / Karel DolejšíOdsoudí matku sedmi dětí za informaci o "neexistující" ruské jednotce na Ukrajině?30.1. 2015 / Íránci se poprvé dověděli v televizi o holocaustu29.1. 2015 / Řecko možná odmítne plány EU dál potrestat Rusko28.1. 2015 / Kdo vyvolal ve světě islámský radikalismus a proč ztratilo to, co nám politikové říkají, dnes absolutně smysl28.1. 2015 / Skoncujme s představou, že dluh nám vládne28.1. 2015 / Co dál v Řecku?28.1. 2015 / Otevřený dopis premiérovi10.1. 2015 / Hospodaření OSBL za prosinec 2014