Ukrajina se přibližuje občanské válce

3. 5. 2014

Dva dny chaosu a násilí ve východní a v jihovýchodní Ukrajině, jak se zdá, v sobotu přiblížily Ukrajinu nebezpečně blízko občanské válce, píše britský týdeník Observer. Poté, co úřady v Kyjevě zahájily vojenskou ofenzívu proti proruským vzbouřencům, vzrostl počet mrtvých.

Rozhněvaný dav se postavil policii před budovou odborů v Oděse, kde v pátek večer zemřely desítky proruských aktivistů při požáru, který vznikl během střetů s proukrajinskými demonstranty. Na východě země pokračovaly boje: ukrajinská armáda dál vyhání proruské vzbouřence.

Po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče se nyní mnoho lidí na východě Ukrajiny cítí marginalizováno, poznamenává týdeník Observer.

Bývalý britský velvyslanec v Moskvě

Politika Západu vůči Rusku je sebeposedlá a irelevantní

3. 5. 2014

V sobotu ráno interviewoval rozhlas BBC o Ukrajině sira Tonyho Brentona, bývalého britského velvyslance v Moskvě. Rozhovor naleznete v angličtině ZDE, od minuty 1.38.30. Povšimněte si, že způsob uvažování o Ukrajině v tomto rozhovoru je radikálně odlišný od toho, co většinou v ČR přinášejí establishmentové sdělovací prostředky. (JČ)

Rozhodovat budou zbraně. Umírat budou lidé

3. 5. 2014 / Milan Daniel

Alea iacta est. Kostky jsou vrženy. Na východní Ukrajině již zemřely desítky lidí. Kyjevská administrativa, Moskvou právem označovaná za "chuntu" (protože byla ustavena pod nátlakem rozhodovavším parlamentem), poslala proti občanům vlastní země, kteří se provinili tím, že ji odmítají respektovat, pravidelnou armádu. Sám velitel "protiteroristické operace" generál Vasyl Krutov soudí, že jde spíše o občanskou válku. Tři sestřelené vrtulníky. Čtyři desítky mrtvých, většinou zaživa upálených v Oděse. Kramatorsk padl, na řadě je možná Slavjansk. Aktivisté "Pravého sektoru" organizovaní v "Národní gardě" u vesnice Andrejevka údajně postříleli deset civilistů z živého řetězu, kterým se občané pasivně bránili násilí. V Luhansku vyhlásili "separatisté" všeobecnou mobilizaci.

Několik poznámek k tragédii v Oděse

4. 5. 2014 / Karel Dolejší

• Fotografie odborářské budovy v Oděse, které během pátečního dne zveřejnili prokyjevští reportéři, ukazují hořící vestibul, později hořící přízemí. Z oken výše vychází tmavý kouř. Ačkoliv jsem tedy jistě neměl sílu vidět úplně vše, je pro mě zhola nemožné uvěřit verzi, podle které požár vypukl ve třetím patře, i modifikované verzi, podle níž měl dvě ohniska, jedno v prvním a druhé, hlavní, ve třetím patře. To co jsem viděl na zcela jistě nearanžovaných fotografiích je požár šířící se z vestibulu do přízemí a postupující výše. Celé přízemní podlaží v plamenech plně postačuje k vysvětlení toho, co se událo v dalších poschodích. Kdo by se však případně chtěl zbavit odpovědnosti za tragédii, musel by manipulovat fakta způsobem, jakým to podle mého soudu činí proponenti verze "Požár vyvolaly samy oběti".
• Fotografie ozbrojených "kolorad" z Oděsy - mužů s georgijevskými páskami mířících pistolemi do prokyjevského davu - pro změnu během dne "hrdě" publikovali na sociálních médiích sami promoskevští separatisté. Photoshopované verze snímků, na kterých nesou tíž lidé současně znaky proruských i prokyjevských bojůvek, se objevily teprve mnohem později. Také z toho usuzuji na malou pravděpodobnost odsud se odvíjející oficiální moskevské verze "Požár záměrně vyvolaly úřady v Kyjevě". Jinak - samozřejmě - by bylo zcela absurdní, aby se kdosi vydávající se za protistranu nechal podobným způsobem nachytat.
• Po příjezdu bývalého ruského ombudsmana Vladimira Lukina do Doněcka v pátek dopoledne se dopředu čekala ruská provokace s množstvím obětí jako eventuelní casus belli. Podobná událost byla však pochopitelně očekávána v Doněcku a okolí.
• Představu, že Kyjev právě po příjezdu bývalého ruského ombudsmana do země záměrně zorganizoval jatka v Oděse, pokládám za přibližně stejně pravděpodobnou, jako že Bašár Asad vloni v srpnu zrovna po příjezdu inspektorů OSN nařídil chemický útok na předměstí Damašku. Jinak řečeno, pravděpodobnost takové verze - "Záměrná PR sebevražda v přímém přenosu" - se blíží nule.
• Syrská situace byla ovšem jasnější v tom ohledu, že mocenské struktury jsou tam velmi centralizovány - a ačkoliv došlo k určitému rozvolnění tradičně rigidní velitelské struktury syrské armády, případné nasazení chemických zbraní je nadále předmětem centrálních rozhodovacích procedur. Naproti tomu Kyjev nekontroluje situaci v zemi ani přibližně srovnatelným způsobem, jako Asad. Kromě toho je prohnilý ukrajinský bezpečnostní aparát zvyklý jednat na vlastní pěst dlouhodobě vystaven i intenzívnímu působení ruských zpravodajských služeb.
• Závidím všem, kdo si na základě současného stavu vyšetřování oděské tragédie již udělali na věc jednoznačný názor, "vědí", že lze události vysvětlit výhradně jedním možným způsobem, jenž si z nabídky propagandistických aparátů té či oné strany vybrali ještě dříve, než se namáhali začít ověřovat informace a odlišit fakta od propagandy.

Jak by se zachoval Washington nebo Tel Aviv, kdyby jim někdo upálil desítky lidí?

3. 5. 2014 / Daniel Veselý

Otázka je samo sebou řečnická, protože odpověď na ni dobře známe. To co se děje na východě Ukrajiny mě samozřejmě děsí a nejsem zastánce ani jedné strany, jak by se mohlo někomu zdát. Ruský prezident Putin je kapitalista a krajní nacionalista, takže jej žádný soudný stoupenec levice nemůže brát vážně. Příkře odsuzuji ale i ukrajinské neonacisty ze strany Svoboda působící v ukrajinské vládě (jak byli už dříve členové strany Svoboda označeni Světovým židovským kongresem a dalšími židovskými organizacemi), stejně tak řezníky z Pravého sektoru.

BRITÁNIE:

Labourističtí poslanci požadují, aby jejich strana pro příští volby přislíbila znárodnění britských železnic

3. 5. 2014

Více než 30 labouristických parlamentních kandidátů pro příští britské všeobecné volby v roce 2015 požaduje, aby britská vláda znárodnila železnice, kdysi zprivatizované Margaret Thatcherovou, aby zlepšila železniční dopravu a omezila závratný růst jízdného. Většina těchto kandidátů bude kandidovat ve volebních okrscích, kde budou hrát velkou roli volební hlasy lidí, kteří dojíždějí železnicí do práce. Labouristická strana musí v těchto marginálních volebních okrscích zvítězit, má-li ve volbách získat většinu.

Nálepkování jako informační fenomén

3. 5. 2014

Anglické přísloví "Dej psovi špatné jméno a oběs ho" (Give a dog a bad name and hang him), je hrozivě aktuální v dějinách propagandy. Je to rychlý a účinný nástroj, jak oddělit "zrno od plev", jak rozdělit lidi na ty s nějakými právy a na ty, kteří žádná práva nemají. Funguje pochopitelně na bázi emocí, takže kdo se nám emocionálně nezamlouvá, označíme ho nějakým jménem s pejorativním nádechem a tím ho jakoby vyčleníme ze slušné společnosti, ze skupiny lidí s respektem, lidí, se kterými je třeba jednat jako s lidmi, píše Jaroslav Holeček.

V politice a ve zpravodajství resp. v novinařině je to starý a vyzkoušený nástroj, jak dehonestovat ideového protivníka a celé skupiny lidí, kteří se nechovají, jak bychom chtěli. Historie je krvavě psána, právě tímto inkoustem. Po označení vybrané skupiny za kacíře, nepřátele, židy a novodobě za teroristy nebo komunisty je už snadné opustit koncept nedělitelných lidských práv a "pak ho už můžeme i oběsit".

Policejní zpráva: Při požáru v Oděse zahynulo více než třicet osob

2. 5. 2014

Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že při požáru budovy odborů v Oděse zahynulo více než třicet osob. Zdroj ZDE Guardian uvádí na tomto odkazu URL hrůzného videa na YouTube zevnitř budovy odborů, ale upozorňuje čtenáře, aby při sledování tohoto videa použivali kritičnost. Nemusí být totiž autentické.

Ukrajinský novinář publikoval na sociálních sítích fotografii hořícího sídla odborů v Oděse. Uvnitř jsou údajně proruští aktivisté a snaží se z budovy zachránit skoky z oken, protože vchod je v plamenech.

Zachránili jste paní Sekaninovou

2. 5. 2014

Děkujeme všem dárcům za dary. Faktura je zaplacena, hrozba exekutora je odvrácena, napsal manžel ohrožené paní Sekaninové. Podotkněme, že ku prospěchu ohroženého občana neudělal nic ani eon (že by nabídl splátkový kalendář to ne), ani ministryně Marksová-Tominová, která sice publikuje různé výroky na facebooku, ale problémy existenčně ohrožených občanů v důsledku špatné české legislativy, na něž jsme ji upozornili, zdá se ignoruje. Aspoň na naše upozornění nereagovala, poznamenává Jan Čulík.

Jsem sůl této země

3. 5. 2014

Delší dobu čtu vaše listy hlavně z důvodu, že masová média jsou pro mě z mnoha důvodů nestravitelná, píše Martina Franzová. Nechci se vytahovat, ale jsem jedna z těch, kdo pomohl paní Sekaninové, jen tak pro ten dobrý pocit, že "kdo zachránil alespoň jednoho, jako by zachránil celý svět"! Dnes večer po sledování dříve zakázaného filmu Všichni dobří rodáci jsem nevydržela a něco napsala, pokud si myslíte, že by to bylo hodno uveřejnění......Já jsem sůl téhle země.

Rusko a Západ se kvůli Ukrajině navzájem obviňují z pokrytectví

2. 5. 2014

Západní mocnosti a Rusko se v pátek na mimořádném jednání Rady bezpečnosti OSN věnovanému znovu vyhrocené krizi na Ukrajině obviňovaly z pokrytectví a dvojích standardů.

Putin imperialistou

3. 5. 2014 / Karel Dolejší

Britský literární kritik Edward Said označoval jako imperialismus mocenské uspořádání, v němž je jedna část světa ovládána druhou a nachází se vůči ní v neplnoprávném postavení. Na rozdíl od kolonialismu (a neokolonialismu), v němž leží v popředí komerční zájmy, je imperialismus státní politikou mocenského ovládání území z centra. Doktrína omezené suverenity, kterou Rusko uplatňuje vůči "blízkému zahraničí" úplně stejně, jako kdysi USA zrušenou Monroeovu doktrínu, splňuje znaky imperialismu. Moskva chce sousedům mluvit do toho, jakou zahraničněpolitickou orientaci nebo třeba ústavní uspořádání si mají zvolit. Pokud se "doporučením" neřídí, nastupují sankce. V krajním případě ozbrojené.

Při ukrajinské ofenzívě zahynulo "mnoho vzbouřenců"

2. 5. 2014

Mnoho proruských vzbouřenců bylo při ofenzívě ukrajinské armády proti městu Slavjansk usmrceno, zraněno a zatčeno, konstatoval prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Avšak dodal, že operace ve vzbouřeneckém městě neprobíhají tak rychle, jak se předpokládalo.

Předtím vzbouřenci sestrřelili dva ukrajinské armádní vrtulníky a usmrtili pilota a vojáka.

Rusko požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Moskva uvedla, že použití ukrajinské armády proti vlastnímu ukrajinskému lidu "vede Ukrajinu ke katastrofě" a naléhalo, aby se v pátek sešla Rada bezpečnosti OSN.

Situace ve Slavjansku zůstává nejasná. Kyjev před určitou dobou konstatoval, že "polovinu města" ovládly ukrajinské jednotky.

Turčynov dodal, že boj proti vzbouřeneckým silám je "velmi složitý" v důsledku toho, že probíhá v hustě obydleném městě. Při bojíco Slavjansk zahynuli dva ukrajinští vojáci, řekl Turčynov a obvinil proruské ozbrojence, že se skrývají za civilisty a za rukojmími.

Všechno proruská kontrolní stanoviště ve městě převzala ukrajinská armáda, uvedl Turčynov. Separatisté naproti tomu konstatovali, že některá kontrolní stanoviště jsou stále v jejich rukách.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ukrajina: Probíhají boje o Slavjansk, pravděpodobně uvízly na mrtvém bodě

2. 5. 2014

Brzy ráno začal další z pokusů ukrajinských ozbrojených sil získat zpět kontrolu nad východoukrajinským městem Slavjansk. Oficiální ruské zprávy uvádějí, že ozbrojenci nad městem sestřelili tři bitevní vrtulníky, západní novináři hovoří o dvou a jednom ostřelovaném dopravním, Kyjev o jednom sestřeleném bitevním a druhý prý nouzově přistál - což by potvrzovaly snímky takového stroje zveřejněné nekoordinovaně separatisty. Proti vrtulníkům byly údajně nasazeny přenosné protiletadlové komplety, tvrdí Kyjev. Separatisté na sociálních sítích to potvrzují a nasvědčuje tomu i zveřejněné video. Jeden nebo dva členové osádek vrtulníků Mi-24 zemřeli, jeden zraněný člen osádky byl zajat separatisty. Pokud by byly sestřeleny dva Mi-24, chybí jakékoliv zprávy o jednom ze čtyř členů jejich osádek.

Pokud bylo cílem operace zajmout velitele Slavjanska, plukovníka ruské armády v záloze Strelkova, a osvobodit zajaté zahraniční pozorovatele, úkol zřejmě splněn nebude, protože separatisté již oznámili provedení evakuace "hostů" a ruské velení separatistů se snaží město opustit. Vzhledem k tomu, že jsou separatisté i přes údajně dokonalé obklíčení vládními silami nadále zásobováni zbraněmi, je dost pravděpodobné, že Strelkov a jeho lidé uniknou, pokud se tak již nestalo.

Ukrajinská armáda obsadila 9-10 blokujících pozic na předměstí Slavjanska, ale v centru města se její postup zjevně velmi zpomalil nebo zastavil. Velitelé operace se obávají civilních obětí, které by mohly posloužit Putinovi jako záminka k intervenci.

Podle separatistů se operace ve Slavjansku účastní 95. aeromobilní brigáda z Žitomiru, jedna z mála bojeschopných jednotek ukrajinské armády.

Další dva vojáci 95. samostatné aeromobilní brigády Ozbrojených sil Ukrajiny zemřeli v pátek večer během obnovených bojů ve Slavjansku. Skupina ozbrojenců napadla jednotku nedaleko obce Andrejevka v 21:30 místního času a boje pokračují, informuje ukrajinské ministerstvo obrany.

Aktuální informace v angličtině: ZDE

Rusko "ztratilo kontakt s bývalým ombudsmanem" na Ukrajině

2. 5. 2014

Ruské úřady dle serveru Russia Today tvrdí, že po začátku ukrajinské operace ve Slavjansku a okolí "nemohou navázat kontakt" s bývalým ombudsmanem Vladimirem Lukinem, který do země přicestoval v roli zvláštního zástupce prezidenta pověřeného jednáním o propuštění zajatých zahraničních pozorovatelů.

Zdroj v ruštině: ZDE

Některé ukrajinské zdroje tvrdí, že právě Lukin při poslední návštěvě Ukrajiny odmítl za ruskou delegaci podepsat dohodu z 21. února, jejímž nedodržením Kreml argumentuje proti současným kyjevským úřadům.

Nová tvář chudoby: Spotřební zboží za hubičku, veřejné statky jako luxus

2. 5. 2014

Je rodina vlastnící auto, televizor s plochou obrazovkou a počítač s připojením k internetu chudá?

Možná, že ano. I někteří z nejchudších Američanů žijí v materiálním dostatku a mohou si levně pořídit dovážené spotřební zboží. Avšak když dojde na veřejné statky, pro ty samé lidi se stávají postupně cenově nedostupnými. Představují jakýsi nový luxus, který si lidé s nižšími příjmy nemohou dovolit.

Není opravdu radno poslouchat Český rozhlas

2. 5. 2014 / Jan Čulík

Nad českými komerčními stanicemi jsem dávno zlámal hůl - na rozdíl od západních je na nich zajímavé, že nepřinášejí vůbec žádnou přidanou hodnotu. Jdu-li do obchodu a vyměním-li tam své peníze za bochník chleba, provedl jsem transakci, kdy jsem za něco dostal něco. Jak jsem však za poslední měsíc občas byl nucen poslouchat české komerční rozhlasové stanice, tam pro mě žádná taková férová transakce neprobíhá: České komerční stanice se bezostyšně prezentují jako projekt, jehož cílem je zmanipulovat občana tak, aby na něm vydělaly. Žádnou přidanou - tedy informační - hodnotu ty komerční stanice nepřinášejí. Vlastně to vůbec není rozhlas.

Česká média nejdůležitější informaci vždy zcenzurují

2. 5. 2014 / Jan Čulík

K brilantním postřehům Karla Dolejšího o tom, že čeští novináři vždycky jen obhajují existující poměry, bych měl shodou okolností konkrétní příklad. Během svého nyní už končícího pětitýdenního pobytu v Praze, kdy jsem učil na třech českých vysokých školách, jsem se snažil v Praze poslouchat zahraniční vysílání BBC v angličtině. Bohužel je po mnoho hodin toto vysílání blokováno českým, o mnoho tříd horším, vysíláním jakéhosi "Studia Zet", na němž kromě chabosti jeho publicistiky opravdu irituje, že toto vysílání zablokuje vynikající pořady BBC World Service a pak mnoho dlouhých minut proplýtvá hraním nesmyslné hudby. Je to semém: "Blokujeme sice daleko zajímavější a profesionálnější vysílání v angličtině, ale nemáme co vysílat. Tak aspoň hrajeme."

Ale k věci.

Klapky na očích redaktora Karla Dolejšího

2. 5. 2014

Britské listy jsou pro mě cenným informačním zdrojem. A zdaleka nejen pro mě. Zaplať Pán Bůh za ně. Hodnocení si odpustím, necítím se kompetentní. Úplně stačí, že mi, z řady důvodů, vyhovují. A těším se na každý nový článek... To, že mi zveřejní jen "něco", považuji za právo redakce a vcelku normální přístup. Nakonec nejsem "kmenový" přispěvatel, píše Jaroslav Šlambor.

Mediální veřejná služba jako hodnota

2. 5. 2014 / Irena Ryšánková

Několik poznámek, pronesených na semináři „Standardy veřejné služby v Evropě,“ konané v Senátu 22. dubna 2014. Záštitu nad seminářem měla místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková a europoslanec Libor Rouček.

Veřejná služba – nutnost, nikoliv rozmar. Veřejná služba – poslední veřejný prostor globalizovaného a monopolizovaného světa. Je to platforma nezávislosti a svobodných názorů v mantinelech právních i etických. Veřejná služba není ostrov sám pro sebe, ačkoliv jsou média často vnímána jako něco, co se vznáší nad vodami bez kontaktu s ostatním světem Ale tak tomu není. Veřejná služba se musí nejen řídit určitými standardy, ale bývá jejich součástí, její zaměstnanci je spoluvytvářejí. Cítíme je vnitřně a žijeme s nimi.

Evropské firmy vyzbrojují Čínu proti USA

2. 5. 2014

Ačkoliv je stále formálně v platnosti embargo EU na vývoz zbraní do Číny, veřejné dokumenty, výzkumné instituty a vojenští analytici ukazují, že země Unie exportují do Číny řadu technologií zásadně důležitých zejména pro výstavbu vojenského námořnictva. To se postupně stává rivalem U.S. Navy v regionu.

Tibet coby cynická cetka v rukách Čechů

2. 5. 2014 / Daniel Veselý

Samozřejmě, že tím nemyslím veškerou českou populaci -- ani politickou, potažmo "kulturní frontu" v České republice, těch soudných hlasů je dost a lze je snadno dohledat -- a proto je uvádět nebudu. Ministr Zaorálek ujistil svůj čínský protějšek, že ČR samostatnost Tibetu na Číně nepodporuje: "Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česká republika nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě ZDE." Zdá se mi, že témata, jako jsou Ukrajina a Tibet, pro spoustu Čechů, včetně zástupců našich "elit", představují jakýsi katův šleh pro jejich jazyk, přestože na Ukrajině ani v Tibetu nemohou -- na rozdíl od jiných konkrétních událostí -- změnit vůbec nic.

Ukrajina obnovuje povinnou vojenskou službu

2. 5. 2014

Úřadující prezident Olexandr Turčinov kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi obnovil povinnou vojenskou službu.

Téměř polovina Američanů si přeje, aby USA omezily své angažmá ve světě

1. 5. 2014

Ve výzkumu zadaném agenturou NBC News a listem Wall Street Journal se 47% respondentů vyjádřilo, že by Spojené státy měly omezit své angažmá na mezinárodní scéně. Jde o dramatickou změnu od společenské atmosféry po 11. září 2001 k nové, která doprovází pokusy prezidenta Baracka Obamy vyrovnat se s krizemi na Blízkém Východě a na Ukrajině.

Co se stane s Ukrajinou?

2. 5. 2014 / Milan Syruček

Mnohé komentáře k současné situaci v Ukrajině a jejím vztahům s Ruskem mi připomínají evropského řidiče, který přijel do Londýna a snaží se přesvědčit londýnské řidiče, jak nesmyslné je jezdit vlevo, když celá Evropa se drží pravé strany vozovky. Stejně je to s britskými mírami a váhami. Bylo by na čase donutit ostrovany, aby se řídili evropskými zvyklostmi a nevymýšleli si podobné výjimky. Nebo si vezměte za příklad španělský rozchod kolejnic. Vymykají se evropskému, zato jsou totožné s ruským. Nebylo by tedy žádoucí připojit Španělsko k Rusku?

"Nebylo to Rusko, kdo dotlačil Ukrajinu na pokraj války"

2. 5. 2014

Hrozba války na Ukrajině roste. Nezvolená vláda v Kyjevě prohlásila, že není schopna kontrolovat rebelii na východě, John Kerry označil Rusko za darebácký stát. USA a Evropská unie stupňují sankce proti Kremlu, který obviňují z destabilizace Ukrajiny. Bílý dům údajně připravuje novou studenoválečnickou politiku s cílem udělat z Ruska "stát vyvrhelů", napsal Seumas Milne v Guardianu.

Seumas Milne ode zdi ke zdi

2. 5. 2014 / Karel Dolejší

Pamflet Seumase Milneho zaměřený proti jednostranné protiruské propagandě západních médií dokázal takřka nemožné: Dobře se čte, leč zámlk, polopravd a nepravd obsahuje nejméně stejně tolik, jako opačná propaganda, proti níž se autor vymezil.

Máj

1. 5. 2015 / Karel Hynek Mácha

Úvod připravil Jan Čulík

Máchovo postavení v české literatuře se vždycky zdálo být kontroverzní - jako by jeho dílo nemělo absolutně nic společného s tradicí české poezie z devatenáctého století. Existenciální motivy, úvahy o nicotě, smrti, časnosti, vině a trestu jsou nesmírně moderní, jako by patřily nejméně do dvacátého století. Hudební struktura Máje, založená na integraci všech vrstev jazyka básně (jak to ukázal ve třicátých letech dvacátého století Jan Mukařovský) je neuvěřitelně složitá a nepřeložitelná do jiných jazyků.

Loupežník Vilém není český literární typ, napsal Josef Jedlička. Ani jeho družka Jarmila jím není. Přesto - nemůžeme Máchu jen tak beze všeho obejít. Vyjádřil za nás cosi skrytého a zapíraného a cosi z jeho díla nám přešlo do krve, třebaže jsme o to dvakrát nestáli a vůbec jsme to nefedrovali.

Jedlička pokračuje:

To, čemu jsme obvykle přiznávali hodnotu a úctu vlasteneckého konání, byla ona drobná zlepšovatelská práce, čím klopotnější, tím úctyhodnější, to jaré a důvěřivé spění k cílům komunálně občanským. Věru, že bylo mnoho co dělat: reformovat pravopis a vydat slovník, zakládat školy a spolky, cvičit v Sokole, psát české kuchařky, přeložit světovou literaturu, vést státoprávní boje, učit se obecní samosprávě, vymaňovat se z vlivu kapitálu a dohánět, dohánět a dohánět - jednou Evropu, podruhé Ameriku, potřetí Sovětský svaz...

Ta přemíra úkolů nás vždycky vedla k tomu, že jsme do své představy vlastenectví zahrnovali i jakousi povinnou spokojenost s málem, snadno se smiřovali s tím, že nejsme původní, a když se z dopuštění osudu stalo, že u nás vyrostla světová osobnost, jakou byl třeba Purkyně, honosili jsme se tím sice, ale za jeho hlavní zásluhu jsme přece jen pokládali, že si občas zašel na pivo k Tomášovi.

Urpostřed toho shonu a kutění nám byl na obtíž každý, kdo se nechtěl podřídit této vlastenecké disciplíně, kdo - třebas byl Čech - chtěl na daném terénu svést svůj nejprivátnější existenciální boj, kdo široce a tvořivě pojal svou národní určenost a snažil se ji povznést na úroveň všelidskou.

První kritikové obvinili Máchu, že je "cizí a nečeský".

A skutečně: loupežník, oblečený v plášť rudě podšitý jako karbonář, aristokratický vůdce tlupy spříseženců je vlastně nemyslitelný v zemi Babinského, který jak známo na stará kolena okopával kajícně v Kartouzích kedlubny. Česká dívka bledá "co amaranth na jaro svadlý" a k tomu ještě v bílém rouchu tesknící na skalním ostrohu je zjev právě tak exotický a právem se jí nedostalo obliby Mařenčiny, Vendulčiny či paní Mullerové. Jen právě zase naše vlastenectví nás přimělo k tomu, abychom děj Máje situovali k doksánskému rybníku, když je přece nade vši pochybnost zřejmé, že scenérií Máje je italské jezero, až do těch plachetních člunků a labutí. Sotvakdy se našimi lesíky ozýval "táhlý trouby zvuk" a vůbec je nepředstavitelné, že by u nás byl někdy zval k lásky hrám "hrdliččin hlas"...

A přece. Navzdory všemu rozumu a zkušenosti, navzdory přízemnímu pragmatickému vlastenectví, navzdory pohodlnosti, z níž se neradi dáváme vyrušovat, a i navzdory politické manipulaci vyvstává u nás od dob Máchových nad temné hory růžný den, borovými háji vane vítr, který nad lesy řídí divokých husí let a po horách mladičké stromky sklání, chvějeme se zvukem strhané harfy a opíjíme se sladkostí pýru na ladech a dokud nejsme zcela staří anebo dočista zlí a nelidští, občas k nám zaléhá i přes hory a doly, přes oceány a šílený mumraj světa žežulčino volání a sladký hrdliččin hlas.

Neboť nad pravdu zkušenosti a denní potřeby je koneckonců vždycky pravda básníkova. Ona nás pak vede i k tomu, abychom byli více lidmi, a lidmi co nejúplnějšími.

O Máchově Máji

1. 5. 2014 / Boris Cvek

To nejméně podstatné na Máji je jeho děj. Je-li vůbec jaký, zdá se, že jej lze shrnout takto: mladý zbojník Vilém se mstí na svůdci své dívky vraždou, stává se proto ovšem (mimoděk) otcovrahem -- je zatčen, odsouzen k smrti a popraven. Nejprve stojíme -- co se týče děje -- před svedenou dívkou, která v bolestném napětí čeká na zrazeného milence. Je ale jasné, že po něm touží, že byla svedena, ne že sváděla. Užuž se jí zdá, že to přijíždí on, je to však jeden z jeho druhů, a ten jí přináší krutou zprávu (K H. Mácha: Básně, Český spisovatel Praha 1997):

Svátek práce -- o peníze nám nejde, hlavně že se udřeme k smrti!

1. 5. 2014 / Sandra Wain

Svátek práce (1. máj) nabyl zašmodrchané podoby. Typy občanů, kteří před listopadem víceméně nadšeně organizovaly První máje, se k nim dnes nechtějí znát. Je tomu naopak než v divadelní hře, kdy osoby hereckých rolí zůstávají, ale jejich obsazení se mění.

Proč necituje Český rozhlas i z ruských médií?

30. 4. 2014 / Jan Čulík

Měl jsem ve středu 30. dubna večer tu politováníhodnou zkušenost, že jsem náhodou vyslechl jakýsi dvacetiminutový pořad Českého "veřejnoprávního" (??) rozhlasu, údajně věnovaný "přehledu zahraničního tisku". Měl jsem velké pochybnosti, že jde o veřejnoprávní rozhlas, protože pořad byl naprosto jednostranný. Jsem zvyklý z Velké Británie, že zejména veřejnoprávní média, ale vlastně i komerční rozhlas a televize, zkoumají každý problém z dvou protikladných úhlů pohledu. To se v pořadu Českého rozhlasu vůbec nedělo. Svou jednostranností mi pořad připomněl bolševickou propagandu v komunistickém rozhlase z doby před rokem 1989. Pořad vytvářel dojem, jako že existuje jediná možná pravda, a tu zastává veškerý "civilizovaný" svět, a ten reprezentují právě redaktoři ČRO! :)

V první části tohoto pořadu ČRo bylo věnováno mnoho dlouhých minut doslova nadávání bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi, který právě oslavil své sedmdesátiny v Petrohradě, ve společnosti Vladimíra Putina. Nadávky, které prostřednictvím citací z redakčního komentáře německého týdeníku Der Spiegel, které ČRo vrhal na Schrödera ("je to ostuda", "měl by se stydět!") mi připomněly stejný druh pořadu jehož prostřednictvím komunistický Československý rozhlas nadával v roce 1977 Václavu Havlovi a signatářům Charty 77. Byl to úplně stejný styl.

Aby nebylo mýlky - ať si Český rozhlas ve vysílání nadává komu chce (posluchači sami usoudí, zda je to civilizované chování), ale nemá snad zákonnou povinnost zveřejnit i opačný názor?

Pořad dále pokračoval nadávkami skotskému premiéru Alexi Salmondovi, který se vyjádřil - ještě před anexí Krymu - že mu některé rysy Vladimíra Putina imponují, zejména to, jak se mu podařilo posílit hrdost Rusů. Český rozhlas se normálně pokud vím nevěnuje podrobnostem skotské politiky, ale v tomto případě se nad Salmondovým pozitivním hodnocením Vladimíra Putina mohl s prominutím doslova podělat. (Vlastně Českému rozhlasu děkuji, protože mě definitivně přivedl k rozhodnutí, že budu na podzim ve Skotsku hlasovat pro Salmonda a pro nezávislost Skotska.) ČRo Salmondovi doslova vyhrožoval, že jeho pozitivní hodnocení Vladimíra Putina vážně poškodí mezinárodní pověst Skotska, pokud by na podzim hlasovalo pro nezávislost. :) Jinou citovanou perlou, kterou ČRo uvedl, bylo varování, že mnohým západním politikům jistě imponuje Putinova "rozhodnost a mužnost", avšak "měli by si uvědomit, že západní veřejnost tyto jejich názory nesdílí". Jak to, sakra v Českém rozhlase vědí, že "západní veřejnost" obdiv vůči Putinovi nesdílí?

Což mě vede ke skromnému dotazu: Neporušuje Český rozhlas zákon, když vysílá v přehledu zahraničního tisku pouze nadávky proti Putinovi a necituje jako protikladný názor nic z ruského proputinovského tisku?

Jako protilátku k tomuto pozoruhodnému, tedy opravdu podivnému, pořadu ČRo, posuďte prosím tento článek na serveru BBC, týkající se pozitivního hodnocení Vladimíra Putina skotským premiérem Alexem Salmondem:

Čapkovský problém české žurnalistiky

1. 5. 2014 / Karel Dolejší

"Putin je mistr strategie a šachový šampión, který vyniká v oblastech, kde obsazujeme role zelenáčů neschopných uchovat poučení z dějin", konstatuje Vincent Desportes, bývalý šéf Ecole de Guerre. Jeho vyjádření v komentáři cituje Arnaud de Borchgrave z UPI.

V českých médiích místo podobných pasáží nalézáme stereotypně převládající narativ, podle nějž Putinovo jednání představuje vlastně projev nesmírné slabosti.

Proč si nemůžeme přečíst v českém tisku komentáře, jaké píše Arnaud de Borchgrave?

Odstraňme ostýchavé, šedé myši a puch potu netolerujeme. Jak může chutnat práce ve 21. století

Diktátorský manažerismus po česku

30. 4. 2014 / Bohumil Kartous

Společnost Baťa si zakládá na tom, jak skvělé pracovní prostředí její zakladatel vytvořil, jak podporoval zaměstnance po stránce sociální nebo vzdělávací. V českém prostředí se slovo Baťa stalo synonymem pro progresivní podnikání se silným sociálním kontextem.

Každá legenda postupem času nabývá na čím dál větší neuvěřitelnosti. Někdy může dojít i k tomu, že skutečnost legendu zcela popírá. Příkladem může být korespondence současného ředitele obchodního provozu firmy Baťa v ČR zaměstnancům, zejména prodavačkám. Diktátorský styl, dehonestující a posměšné formulace typu "šedé myši netolerujeme", "někomu nebylo v obličeji shůry dáno", "každý může být atraktivní" nebo "puch potu jednou pro vždy netolerujeme" následuje výhrůžka pana ředitele, že "takové případy bude posílat okamžitě domů s áčkem v docházce".

Roste riziko náhodného odpálení jaderných zbraní

30. 4. 2014

Britská analytická instituce Chatham House vydala analýzu, z níž vyplývá, že případů, kdy byly jaderné zbraně omylem téměř odpáleny, je daleko více, než si myslíme, a že riziko náhodného odpálení jaderných zbraní roste.

Ve zprávě nazvané "Too Close for Comfort: Cases of Near Nuclear Use and Options for Policy (Příliš nebezpečné: Případy kdy málem došlo k odpálení jaderných zbraní a možnosti politické strategie)" se praví, že odpálení jaderných hlavic zabránilo v řadě případů jen "individuální rozhodnutí, často v rozporu s oficiálními předpisy a s příkazy politiků".

Ukrajina odmítá obvinění Moskvy, že "staví koncentrační tábory"

30. 4. 2014

Různá ruská média rozšiřují nepravdivou informaci ohledně výstavby dočasných táborů pro nelegální migranty na Ukrajině. Tuto informaci poprvé přineslo prohlášení ruského ministerstva zahraničí ze dne 28. dubna. Podle ruských zdrojů jsou na Ukrajině budovány "koncentrační tábory" pro tisíce osob z jihovýchodu země.

Německá paralýza přináší mraky nad Evropu

30. 4. 2014 / Karel Dolejší

Mezinárodní vydání Spiegelu přineslo rozsáhlý redakční článek věnovaný německým obavám z války, která by údajně mohla vzniknout z ukrajinské krize. Protože politika západního souseda je dnes těmito obavami doslova paralyzována, je namístě shrnout argumentaci autorů.

Jaká paralýza?

30. 4. 2014 / Uwe Ladwig

Jaká, prosím, paralýza? Merkelová přece hraje velice tvrdě hru Američanů a média ji při tom podporují. Ona neusiluje o silnou Evropskou unii, ale o EU jako na věčné časy slabšího partnera USA. A Němcům to prodává jako reakci na akce Kremlu. Že to všechno ale začalo tím, že Merkelová přijala protidemokratický puč v Kyjevě, o tom se taky v Německu píše málo, upozorňuje z Hamburku Uwe Ladwig.

V důsledku tvrdé práce německých médií se ale v Německu málokdo ptá, co vlastně Merkelová chce a z jakých důvodů. Většina novinářů kreslí Putina jako krvelačného člověka a Obamu jako anděla, jehož Ukrajinci milují. Je s podivem, že se většina lidí vůbec neptá, jestli to opravdu souhlasí s tím, co se děje. A ti, kdo píší něco o dluhu Němců Rusům a Ukrajincům z doby druhé světové války, asi studovali historii, nechápou ale vůbec normální lidi. Ty vůbec ani nenapadne, že by měli dělat něco kvůli tomu, co se dělo za druhé světové války, pokud zrovna nešlo o holocaust.

K tématu konkrétně např: Searching for Deterrence: Ukraine Crisis Exposes Gaps Between Berlin and NATO ZDE

Proč se musíme vyhubit

30. 4. 2014 / Wenzel Lischka

Nás, výjimečné vědce a filosofy, mezi které skromně patří vědečtí negativisté, vždy zajímaly otázky vyhubení lidstva. Především je nutné si uvědomit, že zánik lidstva je stejně neodvratný jako zánik vesmíru. Při dobré a uvědomělé vůli jej můžeme pouze pozdržet, ale není vůbec jednoznačné, jestli je to žádoucí.

Kde se skrýt? Mapa třetí světové války "podle pravicového britského bulvárního listu Daily Mail"...

30. 4. 2014

Je to samozřejmě parodie neuvěřitelné bigotnosti tohoto listu. Zdroj: ZDE

Litevská vojenská rozvědka: Rusko může provést "překvapivý útok"

30. 4. 2014

Jak vyplývá ze zprávy 2. oddělení operačních služeb litevského ministerstva národní obrany, existuje malá pravděpodobnost války v oblasti Baltského moře, a to navzdory stále agresívnější politice Ruska.

"Rusko zatím není schopno zahájit ozbrojený konflikt proti NATO", píše se ve zprávě. Dokument také obsahuje informace o tom, že Moskva ve vztahu k ostatním zemím hodlá především používat nevojenské prostředky, včetně ekonomického, informačního, diplomatického nátlaku a demonstrace ozbrojené síly. Teprve kdyby tyto prostředky nebyly účinné, Rusko by bylo připraveno podniknout vojenskou akci.

Litevci tvrdí, že i když má Rusko k dispozici obrovské vojenské prostředky, orgány v Kremlu si zřejmě uvědomují, že v nejbližších deseti letech se jim nepodaří srovnat rozdíl v potenciálech, který zemi odděluje od NATO a USA. V souvislosti s tím platí, tvrdí litevská vojenská rozvědka, že pokud se Rusko rozhodne jako první zahájit ozbrojený konflikt, půjde prý o překvapivý útok.

Podrobnosti v polštině: ZDE

Co vlastně podepsal Zaorálek?

30. 4. 2014

Kompletní text prohlášení, které dnes na jednání v Pekingu přijali český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a jeho čínský protějšek Wang I, je ZDE, píše Petr Michal.

Z hlediska postoje k Tibetu a lidským právům jsou klíčové následující dva odstavce:

Ruský plukovník Strelkov: Besedoval o tom, jak bojovat s terorismem. Teď ho šíří na Ukrajině

30. 4. 2014

KD│ Abcházská agentura ANNA News 6. 6. 2013 informovala o besedě u kulatého stolu, kterou na podnět analytického centra Epocha pořádala příloha ruského listu Nězavisimaja gazeta, Nězavisimoje vojenoje obozrenje (НВО). Diskuse byla věnována boji proti terorismu v Sýrii a korekci vojenské reformy v Rusku a abcházský web přinesl stenozáznam všech příspěvků.

Jedním z účastníků akce byl plukovník v záloze Igor Strelkov (v popředí, na levé straně stolu), který v současnosti působí jako velitel proruských ozbrojenců ve východoukrajinském městě Slavjansk.

Souvislosti

30. 4. 2014 / Milan Dubský

Přebujelost, dá se tomu také říci rakovina, některých vlastností člověka vede část druhu homo sapiens k jednání, jež ohrožuje celou skupinu. Rozdílnost názorů, která je jinak zdravá při existenci tolerance a má racionální jádro, může nakonec i sjednocovat. Jde však hlavně o názory těch, kteří mají možnost, schopnost a chtějí ovlivňovat chod a průběh událostí.

Když se chce...

30. 4. 2014

zaujal mě článek nejmenovaného autora Návštěva Úřadu práce v Opavě - "klíč od WC se nachází ve vedlejší budově". Zejména proto, že i já jsem shodou okolností včera odnášel manželčin přehled OSVČ na zdravotní pojišťovnu. Obdobně jako ve zmíněném příspěvku paní v pojišťovně zjistila, že nemá nahlášenu rodičovskou dovolenou, píše čtenář David Pelikán.

Pokračování však bylo zcela odlišné. Otočila se k počítači, otevřela jakýsi formulář a přímo poslala žádost na sociálku, aby ji potvrdili vše potřebné. Čímž byl tento problém vyřešen.

Jak vidno, vše ukazuje na neznalost/neschopnost úředníků pojišťovny v Opavě.

Čína zakázala lov a konzumaci vzácných druhů zvířat

30. 4. 2014

Peking po létech vyslyšel výzvy mezinárodního společenství a uznal, že praxe lovu a konzumace ohrožených druhů představuje "globální hrozbu". Novela trestního zákoníku tuto praxi zakazuje v případě 420 ohrožených druhů. Konzumace pand, nosorožců, opic, černých medvědů, pásovců a žraloků souvisí buď s tradiční medicínou, nebo kuchyní. Tresty za porušení zákona se pohybují v rozmezí 3-10 let odnětí svobody nepodmíněně.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2014

18. 4. 2014

V březnu 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 46 819 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v lednu 2014 částkou 3088,22 Kč.

Zůstatek byl koncem března 2014 325 206,53 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.