Energetika potřebuje národohospodářský pohled

8. 10. 2013 / Jaroslav Ungerman, Ilona Švihlíková

Zdá se, že pro českou politiku a hospodářskou politiku zejména, pokud o nějaké hospodářské politice vůbec je možno mluvit -- přece toto slovo bylo tabu pro vládu Václava Klause a tím spíše pro vládu Nečasovu -- bylo typické to, co lze nazvat odezdikezdismus. Je to sice ošklivý slovní tvar, ale je docela výstižný. Prostě je to označení pro stav, kdy jednou něco horečně prosazujeme, abychom vzápětí prosazovali se stejným nasazením něco úplně jiného.

Občanské právo vyžaduje novelizaci, nikoli monstrózní archaický kodex

8. 10. 2013 / Aleš Uhlíř

Ustanovení nového občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi, na které poukázal článek Petry Procházkové, je pouze jedním z mnoha podobných ustanovení, která přinášejí termíny v současném českém právním řádu neznámé. Nejde jen o terminologii, konstruují se zcela nové právní instituty. V textu :Nový občanský zákoník: Moderní kodex, nebo mrtvá vzpomínka na minulost?" (BL 1.8.2012) jsem poukázal na některé aspekty a nechci se opakovat.

Zlá Evropská unie

8. 10. 2013 / Jan Čulík

Zvláštní věc. Kdykoliv používám svůj český telefon se simkartou od firmy Vodafone CZ v Británii k telefonování do Čech, cena krátkého hovoru je 3,50 Kč. Používám-li téže české simkarty od firmy Vodafone CZ při pobytu v Praze k telefonování po Praze, minimální cena krátkého hovoru je 7 Kč. Holt Evropská unie zabránila okrádání zákazníků při mezistátních hovorech - zasahovat do místní cenové struktury, na to nemá jurisdikci. Za ty vysoké ceny v ČR může Kalousek.

PŘEČETLI JSME:

Analýza o papeži Františkovi

8. 10. 2013

V květnu prohlásil, že i ateisté, kteří činí dobro, mohou skončit v nebi, v srpnu vyzval k větší toleranci vůči gayům, posléze se ostře postavil proti pokračující válce v Sýrii a nyní tvrdí, že středobodem naší civilizace nesmějí být peníze. Člověk nemusí být katolík, jezuita nebo věřící obecně, aby si nového papeže Františka začal všímat.

Tereza Spencerová, Liberál a jeho meze. Literární noviny ZDE

- případně na novinovém stánku s dalšími články za 36 Kč.

O školství:

Má se psát spíše o tom, co udělat, aby se zlepšovalo

8. 10. 2013 / Ondřej Hausenblas

S panem Chábem "Obrana učitele" můžeme souhlasit v tom, že stát nemá nakupovat předražené Gripeny ani dálnice ani další zaprodané akce. Pan Cháb hájí učitele, protože asi zná, jak se na ně dnes v médiích hloupě útočí. (Není to jen dnes, obraz učitele je u nás bídný už od Rakouska-Uherska, poslední uctivý byl snad od B. Němcové Pan učitel.)

Poctivou prací k zbohatnutí

7. 10. 2013 / Petr Tuček

Je příznačné, že je v debatách mezi obhájci zlepšení sociálního prostředí či zvýšení daní pro obyvatele s vysokými příjmy a odpůrci takovýchto úprav často používán druhou skupiny diskutujících argument: "Nelze přece trestat ty, kteří poctivou a usilovnou prací dosáhli nadprůměrného bohatství", či "Všichni mají stejné možnosti a bylo by demotivující podporovat lenochy".

Dovolím si v daných souvislostech uvést několik vzpomínek z období privatizace, zhruba před dvaceti lety.

Levice, pravice a korporační stát

8. 10. 2013 / Karel Dolejší

Dan Balz v rozsáhlém komentáři pro Washington Post konstatuje, že probíhající uzavření federálních úřadů v USA není žádnou náhodnou marginálií, ale reflektuje postupný zánik styčných bodů mezi oběma hlavními stranami - a tím i vyhlídek na životaschopný politický kompromis. Spor se nevede o "trochu více státu" či "trochu více trhu", ale je střetem dvou vzájemně se vylučujících vizí americké politiky. V takovém prostředí jsou vyhlídky na rychlé vyřešení současného politického klinče samozřejmě minimální. A pokud se voliči brzy nerozhodnou poskytnout veškerou moc jedné z obou stran, americká politika bude nadále nefunkční a neschopná pohnout se z místa.

Otevřme školy změnám, než z nich všichni utečou

8. 10. 2013

V reakci na článek "Obrana učitele" a předchozí články pana Chába i v reakci na pana Feřteka a dalších chci jako častý čtenář Britských listů, jako rodič a trochu odborník ve vzdělávání přidat svůj pohled, píše Petr Chaluš.

Zejména se zaměřím na oblast základního vzdělání (základní školy, povinná školní docházka), střední vzdělávání je téměř neoddělitelnou součástí tématu a roli v tématu má i předškolní a vysoké školství.

DOPIS PŘÍŠTÍMU MINISTRU ŠKOLSTVÍ

Nechte nás, prosím, učit!

8. 10. 2013

Vážený pane ministře,

v roce 1986 jsem nastoupila jako učitelka na svou první a současně i poslední školu. Zatímco já jsem vytrvala, ministři se střídali, a tak se přihodilo, že jste mým již 20. ministrem školství. Každý z Vašich předchůdců začínal v čele rezortu s přesvědčením, že vzdělávání rozumí a byl odhodlaný změnit školství k lepšímu. A tak jsme měnili a měnili. Namísto podtrhávání výchovných cílů barevnými pastelkami píšeme školní vzdělávací programy a vytváříme vlastní učební materiály. Sdružení rodičů a přátel školy jsme změnili na Kluby přátel školy, inovovali jsme dokonce i názvy předmětů, abychom vzbudili dojem moderní školy, píše Věra Křivánková.

Číňané studují konzervativce Edmunda Burka

8. 10. 2013

"Chceme se učit z britského modelu," říká Tao-kchuej Li, člen horní komory parlamentu a profesor na univerzitě Tsinghua v Pekingu. Dnešní lídři v Číně starostlivě studují britský styl zvládání politických změn během posledních 400 let, který staví do protikladu s francouzskou tradicí, vysvětlil Li na výročním setkání politiků ve Villa d'Este na jezeře Como.

V Británii rychle klesá počet univerzit, kde se studují cizí jazyky a kultury jiných zemí

8. 10. 2013

Více než třetina britských univerzit přestala za posledních patnáct let vyučovat evropské jazyky. Od roku 1998 poklesl počet univerzit nabízejících kurzy francouzštiny, němčiny, italštiny a španělštiny o 40 procent. V posledních letech se rychlost likvidace center, vyučujících cizí jazyky a kultury, zvětšuje.

Počet univerzit, na nichž se vyučuje němčina, za posledních patnáct let poklesl v Británii o polovinu. O 40 procent méně univerzit než před patnácti lety vyučuje francouzštinu. Italština poklesla o 23 procent a španělština o 22 procent.

Ruština ani arabština se už nevyučuje nikde v Severním Irsku ani ve Walesu. Jen 18 britských univerzit ještě vyučuje všechny čtyři hlavní evropské jazyky, totiž francouzštinu, němčinu, španělštinu a italštinu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Parametry zákona o REFERENDU jsou zásadní, pane Okamuro, aneb aby se pojem přímá demokracie nezdiskreditoval stejně jako Věci veřejné

8. 10. 2013 / Petr Jeník

Jmenuji se Petr Jeník a jsem jedním ze členů Hnutí za přímou demokracii (dále jen HzPD), které na základě osobní schůzky našich zástupců s panem Okamurou, rozhodlo před měsícem v interním referendu, že vyjádří oficiálně podporu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (dále jen hnutí Úsvit). (Posléze jsme stejným způsobem rozhodli i o podpoře Pirátů).

Podpora byla odsouhlasena na základě ujištění pana Okamury, že jeho pojetí přímé demokracie a také zákona o obecném referendu je shodné s naším.

Zeman, Palestinci a Izrael

8. 10. 2013

Přiznávám, že jsem v prezidentských volbách volil Miloše Zemana. I se svými chybami se mi zdál lepším, levicovějším kandidátem na nejvyšší funkci ve státě než jeho soupeř, píše Pavel Tučka.

Uběhlo pár měsíců a mně se zdá, že jsem si měl urazit ruku nebo zlomit obě nohy, abych k té proklaté urně vůbec nedorazil. Chyby jsou chyby, ale co je moc, to je moc. Utvrdil mne v tom článek v Právuho návrh o přesunutí velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, což se pro mnohá média stalo zřejmě středobodem Zemanových názorů, ale odstavec o kus dál, který média víceméně pominula a který zní takto:

Palestinci podle Zemana musí okamžitě uznat Izrael jako židovský stát a zříci se požadavku na návrat na území autonomie a Izraele. Doporučil jim, ať se místo toho snaží usídlit v zemích bohatých Arabů. "Tam je dobrá ekonomická situace, a proto jim mohou poskytnout práci a bydlení. Napřed je třeba jít do utečeneckých táborů v Libanonu a v Sýrii, kde je nejhorší situace. Odtamtud Palestinci mohou odejít do Saúdské Arábie a do emirátů a dostanou takové ekonomické podmínky, jež jim umožní důstojný život. To je řešení, které bych já navrhl," řekl v rozhovoru.

Připadá vám to normální? Mně tedy vůbec! Jak si v té příležitosti nevzpomenout na nevybíravý nátlak Velké Británie a Francie na prezidenta Beneše v souvislosti s českými pohraničními územími: Češi musí bezpodmínečně přijmout německé požadavky a opustit svá pohraniční území... Jak si nevzpomenout na mnichovskou dohodu a na úvahu odsunu českého obyvatelstva například do Patagonie? Uvědomuje si vůbec Miloš Zeman, v jakém duchu to promluvil?

Bohužel, dnes je jiná doba. Doba, která poučení z minulosti hází za hlavu. Ale jak je to dlouho, co proti nám byl používán stejný slovník? A co se to za těch čtyřiadvacet let stalo s českým národem?

PŘEDVOLEBNÍ SHRNUTÍ:

Diagnóza -- přešlapování na místě, aneb Po nás potopa:

7. 10. 2013 / Marek Řezanka

Při hodnocení čehokoli sice můžeme stručně shrnout, že něco bylo dobré, či špatné, výborné, či katastrofální -- lepší ovšem je, uvedeme-li nějaká fakta, proč takto usuzujeme.

V minulých článcích jsem se věnoval shrnutím působení vlády ODS, TOP09 a VV (později zastoupených nikým nevoleným subjektem LIDEM) na jednotlivých resortech. Jak si tedy zmíněná vláda vedla?

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O státních financích: Prosperita vyvolených

Marek Řezanka, O zahraniční politice: Tradičně hájená demokracie

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Obrázky z pozadí americké dluhové krize

8. 10. 2013 / Miloš Kaláb

Krizi v Sýrii vystřídala krize ve Spojených státech. Jde o tzv. ObamaCare, tedy o peníze - o velké množství peněz - a o velké množství pracovních míst a také o účast ve volbách. Reportéři, finanční analytici a dokonce i prostí občané mají na tu situaci svoje názory. Svá želízka v ohni mají i velice obohatí občané a farmaceutický průmysl. Pan William Marsden (Postmedia News) vyslovil z Washingtonu názor, že do tuhého půjde 17. října.

O zvláštním ustanovení nového Občanského zákoníku

8. 10. 2013 / Petra Procházková

Při četbě nového občanského zákoníku jsem narazila na velmi zvláštní ustanovení, o kterém nevím, co si myslet, píše Petra Procházková. Obávám se, že povede ke zhoršení postavení psychicky nemocných osob nebo epileptiků. Navíc se mi toto ustanovení zdá v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, která říká, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Nerozumím tomu, proč toto ustanovení potřebujeme a z jakého důvodu bylo do NOZ zařazeno. Je možné, že si to špatně vykládám a teprve praxe ukáže, jak bude vykládáno, ale prozatím se mi nejeví dobře. Trochu mě děsí představa, jak se budou určovat osoby "s nebezpečnými vlastnostmi."

Zde je znění zmíněného ustanovení

§ 2923 Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi

Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby.

Důvodová zpráva k NOZ: Nebezpečné vlastnosti mohou být jak tělesné, duševní, tak charakterové. Může jít např. o epileptika, který se v době záchvatu neovládá a může rozbít cizí věci, nebo o duševně nemocné. Nebezpečnou vlastností je též nakažlivá nemoc, kterou osoba trpí. K nebezpečným vlastnostem lze počítat též sklony k páchání trestné činnosti (zostřená povinnost dohledu tak stíhá např. nájemce, který pronajme byt osobě, o níž ví, že má sklony k páchání majetkové trestné činnosti), anebo závislost na alkoholu.

V ČR jsme zatím nevyužili standardní demokratický systém k potrestání politiků, jak se to děje na Západě

7. 10. 2013 / Boris Cvek

Článek pana Daniela nabízí možnost odstranění marasmu v ČR tím, že se politikové přihlásí k nějakým konkrétním bodům pro změnu k lepšímu.

Jenže politikové se dnes přihlásí k čemukoli, co by jim mohlo přinést podporu ve volbách. To, že se k panem Danielem zmíněné iniciativě přihlásilo tak málo politiků, je zřejmě důsledkem toho, že ti ostatní nemají za to, že by jim to přineslo signifikantní výhodu ve volebním klání.

Politikové to, co slíbí ve volbách, po volbách stejně neplní, což bych jim zase neměl tolik za zlé, kdyby to bylo v zájmu země (mnohé sliby jsou čistý populismus a jejich plnění je hloupost).

Kdo koryto, kdo bič

7. 10. 2013 / Milan Daniel

Boris Cvek se ptá, co donutí politiky, aby hájili veřejný zájem, aby dělali práci, za kterou jsou placeni, co probourá lenost, zištnost, kamarádíčkovství a návyky z minulosti. Souhlasím s tím, že to zcela určitě nebude stav, kdy se budou moci na své předvolební sliby vykašlat a konat tak, jak je zmíněný autor (většinou právem) podezírá.

Nástroj ke změně však občan má, byť se k němu dostává obtížně. Jestliže jej nepoužije, může po volbách pochopitelně nadávat na politiky kudy bude chodit, především by se však měl fackovat sám.

Dabing, velmi české specifikum

8. 10. 2013 / Tomáš Vohryzka

Pan Rosner, kdysi prohlásil, v souvislosti s předáváním cen nejlepším dabérům, jak ho rozčílí, když špatný dabing udělá z výtečného filmu úplně něco jiného. Jistě, to je pravda, ale podstata problému stojí o patro výš. Představitel dabingové sekce herecké asociace si jaksi neuvědomoval, že každý dabing, a to i ten dobrý, je zásah do originálního díla, který dělá vždy z původního filmu něco jiného.

Nevidím žádný rozumný důvod pro to, aby se naprostá většina filmů vysílaných v televizích dabovala do naší mateřštiny. Že někteří starší diváci nedokáží rozluštit malé titulky? To za vážný argument může považovat jen kulturní analfabet. Ve stejné logice bych mohl argumentovat, že dabovaný film zase nemohou sledovat lidé neslyšící.

Hlavním důvodem marasmu v ČR je, že voliči dosud politiky velkých stran nikdy řádně neztrestali

6. 10. 2013 / Boris Cvek

Žasnu, když poslouchám různé předvolební debaty: všichni kandidáti to samozřejmě myslí s naší zemí dobře, chtějí dát lidem práci, bojovat proti lichvě a hazardu, pomoci sociálně vyloučeným Romům, opravit strašný český systém exekucí, všichni politici najednou myslí na důchodce a na mladé. Jako by tu minulých 20 let byl úplně jiný režim a současní kandidáti se narodili jako růžovolící děti kdesi z nicoty.

Víme ale moc dobře, že po volbách pro politiky u moci -- ve vládě -- jsou mnohem podstatnější taktická rozdělování vlivu na veřejné peníze a hádky kolem toho než veřejný zájem a potřeby lidí. Pak se zase lichva, exekuce, důchodci, Romové atd. ztratí ze zřetele, a když už se pod tlakem médií udělá nějaký zákon třeba proti anonymním akciím, zahraje se to tak, aby byl bezzubý a de facto se nic nestalo.

Legenda jménem Giáp

7. 10. 2013 / Karel Dolejší

Vietnamský generál Võ Nguyên Giáp, který 4. října zemřel ve věku 102 let, patřil k těm, kdo se stali živoucí legendou. Jak už tomu bývá, část připisované slávy je mu přičítána oprávněně, část je výsledkem cílené mystifikace a část důsledkem nepochopení událostí, jichž byl Giáp účastníkem a do značné míry také hybatelem.

Giáp bývá chápán jako vojenský samouk, který vietnamskou armádu vydupal prakticky z ničeho, aby s ní dokázal porazit koloniální Francouze a později utahat i Američany. Z části k tomuto legendárnímu obrazu přispěl sám, když své úspěchy připisoval především "spravedlivé válce" a "lidovému odhodlání". Jenže nedá samozřejmě příliš práce najít protipříklady spravedlivých válek odhodlaného lidu, které skončily naprostou katastrofou. Aniž bychom Giápa osobně nebo frugalismus a stoicismus vietnamských rolníků jakkoliv podceňovali, je třeba říci, že bez masívní čínské pomoci by Vietnam pravděpodobně Francouze nikdy neporazil a nedokázal by ani dostatečně dlouho odolávat masivní palebné síle americké armády. Před pěti lety na to upozornil veterán amerických jednotek zvláštního určení Bob Seals.

Integrace postižených dětí v USA

7. 10. 2013 / Jana Bradley

Historie vývoje speciálního školství v USA, zvláště integrace postižených dětí do normálních škol, souvisí se společenským vývojem a soudními rozhodnutími v 50. a 60. letech minulého století. Jako návod k desegregaci postižených dětí sloužily historické zkušenosti s integrací rasových menšin do běžných škol.

Když byly školy nuceny přijímat zodpovědnost za vzdělávání postižených, uplatňovaly nejprve filozofii segregace a postižené děti byly zcela izolovány ve speciálních třídách. Vztah společnosti k odlišným dětem se začal měnit v souvislosti s rozšiřováním konceptu rovnoprávnosti, svobody a spravedlnosti a proces od izolace směrem k integraci byl postupný a pomalý.

V dnešní americké společnosti je již zcela nepřípustné, aby dítě, které se jakkoliv liší od normy, nemělo nárok na vzdělání ve státní škole v místě bydliště jen proto, že někdo rozhodne, že škola mu nebude prospěšná. Současná legislativa (často vytvářena na základě precedentních soudních rozhodnutí) nařizuje, že všechny děti (bez ohledu na druh či stupeň postižení) mají právo na bezplatné a náležité vzdělání v NEJMÉNĚ OMEZUJÍCÍM PROSTŘEDÍ a tato filozofie je jedním ze základních principů vzdělávání handicapovaných.

Příliš málo nadšenců

7. 10. 2013 / Jiří Gracias

Před nedávnem mi vyšel na Britských listech článek s jednoduchým nápadem k vytvoření seskupení lidí, kteří by byli ochotní a schopní věnovat svůj volný čas pomoci a zprostředkování pomoci všem, kteří se z různých důvodů dostali do nepříznivé životní situace. V reakcích, například zde, jsme se mohli dočíst, že my, občané, máme tlačit na politiky, že je to tak lepší než se spoléhat sami na sebe. A my "graciasové, co stejně nemáme co dělat", že si máme číst dobré zprávy, to nás jistě uklidní a ukázní. Jak prosté.

Kdo pomůže financovat plat pro paní, která dělá pro lidi všechno?

6. 10. 2013

Narazil jsem na text pana Graciase, který se ocitl v problémech díky exekuci.

Zaujala mě v tom textu zmínka o osobě "s hodně nalomeným zdravím, ale přesto bez možnosti získání invalidního důchodu". Přesně o takové osobě vím, píše Lumír Vitha

Paní Jarošová je "zdravotně znevýhodněná". Tedy prakticky nezaměstnatelná. To je v našem kraji s vysokou nezaměstnaností odsouzení k živoření na sociálních dávkách. Nechci tady vypisovat seznam jejích neduhů, ale je jich dost a člověk by se těžko smiřoval jen s polovinou z nich. Bohužel ani jeden její neduh nedosahuje natolik katastrofických rozměrů, aby se vešel do nějakých státních tabulek, a na součet se nehraje. To je na úředníka moc...

Obrana učitele

7. 10. 2013 / Štěpán Cháb

Po mnoha reakcích na mé předchozí články o škole si dovolím ještě jeden osvětlující vlýsek.

Učitel není zlý, hloupý, zakomplexovaný deprivant. Učitel jen nemá dostatečnou možnost učit bez absolutního podřízení svých svěřenců. Z toho, a převážně z toho, vyplývá, že učí blbě. Nemá možnost učit jinak. I kdyby nastoupil v počátcích k učitelskému údělu s nadšením a v mysli by si hýčkal neukojené stádo reforem, které zaručeně změní vše k lepšímu, přesto jsou mu házeny pod nohy doslova kmeny, které nemá možnost překročit a nezlomit sebe sama.

Jana Stoklasová přece jen dostala od ČEZu splátkový kalendář, avšak zálohu jí určili příliš vysoko

7. 10. 2013

Po zveřejnění případu Jany Stoklasové, které po roce přišel náhlý účet na nedoplatek elektřiny ve výši 28 000 Kč (protože v nově pronajatém bytě v zimě dvě hodiny denně používala stará a nevýkonná elektrická akumulační kamna, která se podle předpisů už nesmějí používat, nikdo ji však na to neupozornil) a ČEZ vyžadoval okamžité zaplacení celého nedoplatku, získala paní Stoklasová přece jen od ČEZu splátkový kalendář.

Rok bude splácet 2361 Kč měsíčně, avšak zálohy ji ČEZ určil na dalších 4370 Kč měsíčně, přestože už staré nevýkonné akumulačky nepoužívá. Celkem platit 6731 Kč za elektřinu měsíčně, je pro paní Stoklasovou zcela nerealizovatelné, tak uvažuje o tom, že přejde k jinému subdodavateli energie. Musí si však velmi bedlivě každý měsíc kontrolovat spotřebu energií.

Čtenáři Britských listů darovali paní Stoklasové celkem 10 000 Kč. Paní Stoklasová všem, kdo jí finančně pomohli, mnohokrát děkuje.

Praha je zlatá loď

7. 10. 2013 / Pavel Táborský

Touto lichotivou metaforou přizdobil autor před léty naše hlavní město v textu tehdy populární písně. A to určitě netušil, jak se smysl výkladu tohoto básnického prostředku může časem obohatit o další rozměr. Když kdysi dávno a kdesi daleko v zemi neomezených možností narazili prospektoři na zlatou žílu, došlo obvykle k rozsáhlé migraci obyvatelstva. V roli budoucích zlatokopů se do různých "Klondiků" hrnuly davy všelijakých dobrodruhů toužících po rychlém zbohatnutí. Vlastním rýžováním zlata se to však podařilo jen nemnohým. Skutečný zisk z jejich těžké práce se dle ekonomických zákonů hromadil poněkud jinde.

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI STÁTNÍCH FINANCÍ

Prosperita vyvolených

4. 10. 2013 / Marek Řezanka

O žádném z ministerstev se nedá říci, že by bylo nevýznamné a že by náplň, jíž se má zabývat, byla druhořadá. Význam ministerstva financí je o to větší, že ovlivňuje ostatní resorty.

TOP09 se nás neustále snaží přesvědčit, že jsme v posledních letech měli "nejlepšího ministra financí" všech dob -- a že jsme nevděční, pokud si tohoto faktu nevážíme. Vždyť i v Evropské unii ho chválí.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O zahraniční politice: Tradičně hájená demokracie

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Tradičně hájená demokracie

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Zahraniční politika státu by měla plnit více než jen reprezentativní roli. Měla by mít nějaký dlouhodobý cíl, aby bylo zřejmé, na čem si zakládá a kam směřuje. Argument, že jsme malou zemí, kterou stejně nebude nikdy slyšet, neobstojí. Záleží právě na formulaci těch cílů a diplomatické obratnosti při jejich naplňování. Žijeme přitom v době, která nabízí poměrně hodně témat, jimiž je možno se zabývat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:

Odpovědnost nezodpovědných

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Často slýcháme argument, že všichni se mají postarat sami o sebe. Jakkoli je toto klišé v mnoha případech neproveditelné (jak se například má o sebe postarat ten, kdo nikde nemůže najít práci, třebaže by pracovat chtěl?), je přímo tragické, když politika státu zabraňuje těm, kdo by se o sebe postarat chtěli, aby tak mohli činit. Přesně toto se za vlády kabinetu P. Nečase dělo -- a postihlo to nejvíce potřebné spoluobčany. Ty, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní. Neprosí se o milodary. Chtějí být lidmi soběstačnými, kteří jsou pro společnost přínosem. To by se ale nesměly rušit chráněné dílny -- a to by nesměla politika státu trestat ty, kteří chtějí pracovat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Lampedusa - nás se to netýká! Držte je dál!

5. 10. 2013 / Milan Daniel

Z oblasti Středozemního moře, která byla už od starověku křižovatkou a centrem civilizace, se stal vyhlazovací tábor.

Pouhých 113 km od břehů Tuniska se nachází největší ze souostroví Pelagických ostrovů patřících Itálii, ostrov Lampedusa. Místo, které je nejčastějším cílem ilegálních imigrantů z Afriky. Výspa na hranici pevnosti Evropa. Místo, obývané pěti tisíci obyvateli, jejichž zoufalý starosta oslovil v únoru Evropskou unii dotazem "Jak velký hřbitov bychom měli u nás na ostrově mít?". Místo, kde minulý týden zahynulo na 350 lidí, kteří chtěli změnit svůj osud. Podle španělského listu El Pais "ti, kteří přežili, tvrdí, že navzdory volání SOS projela v jejich blízkosti tři cizí plavidla, aniž by změnila kurz a vydala se uprchlíkům na pomoc." Vittorio Longhi v Guardianu (shrnutí v BL) připomíná, že italské zákony hrozí tvrdými sankcemi lidem, kteří by ilegálním migrantům pomohli ve vstupu na italské území, i kdyby se třeba v moři topili.

Tragédie mrtvých přistěhovalců v Lampeduse vyžaduje novou politiku od Evropské unie

5. 10. 2013

Nynější tragédie, při níž při potopení lodi s imigranty u italského ostrova Lampedusa zahynuly desítky osob, není vůbec výjimečná. Lidé takto ve Středozemním moři umírají už dlouho. Dá se tomu zabránit. Od roku 1988 utonulo ve Středozemním moři při pokusech dostat se do Evropy téměř 20 000 lidí. Středozemní moře se tak doslova stalo pro přistěhovalce hřbitovem, píše v deníku Guardian Vittorio Longhi.

Evropská tragédie

5. 10. 2013

V den této tragedie přistály v Lampeduse dvě další lodě s uprchlíky. Počty migrantů rostou. Stále větší množství lidí je ochotno riskovat všechno a opustit své domovy v některých částech Afriky či ve válkou zničených zemích na Blízkém východě. V poslední době se snaží do Itálie dostat i uprchlíci ze Sýrie, píše reportér televize BBC Gavin Hewitt.

Začalo se veřejně uvažovat o tom, jak zabránit těmto tragickým ztrátám na životech. Za posledních dvacet let podle odhadů přišlo o život 25 000 lidí.

Někteří činitelé poukazují na to, že jestliže uzavřete hranice, dáte tím větší vliv a moc pašerákům lidí. Jiní si stěžují, že v Evropě je 26 milionů nezaměstnaných a je tedy neochotná otevřít své dveře dalším přistěhovalcům.

Generální tajemník OSN Pan Ki-moon zdůraznil v pátek, že musí vzniknout "víc kanálů pro bezpečnou a spořádanou migraci". To možná pomůže, ale je pravděpodobné, že se tisíce lidí dál budou snažit dostat do Evropy.

Komisařka pro otázky vnitra Cecilia Malmstroem se zapřísáhla, že bude "bojovat proti pašerákům, kteří vykořisťují lidské zoufalství".

Nic z toho není jednoduché, avšak činitelé přiznávají, že migranti se stali "evropskou tragédií".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rada České televize se odmítla zabývat stížností radního, České televizi teď hrozí správní řízení

5. 10. 2013 / Štěpán Kotrba

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila s Českou televizí další správní řízení kvůli široce diskutovanému komentáři výtvarníka a pedagoga Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity Jiřího Siostrzonka, kterého představila jako sociologa, ačkoliv jím není a nekomentoval sociologické údaje, ale vyjadřoval svůj soukromý občanský názor o protiromských pochodech. Veřejný dopis Apoleny Rychlíkové si jako stížnost osvojil člen Rady ČT Radek Mezulánik. Rada mu sdělila, že jako radní si nemá co stěžovat...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila i další správní řízení s Českou televizí kvůli možnému porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství v pořadu Události, komentáře, neb ČT divákům zatajila stranickou příslušnost politologa Balíka z Masarykovy univerzity, který je členem ODS. ČT to zamlčela.

Aktualizace ze dne 18. 10. 2013: RRTV při vyšetřování zjistila, že informace o Balíkovi byla chybná, že politolog Balík není členem ODS, ale pouze "nezávislým kandidátem" za ODS a tak řízení pro formální zmatečnost zastavila. Otázkou zůstává, zda Rada řízení obnoví s novým zjištěním, neboť ČT Balíkovo angažmá vůči ODS měla uvést tak jako tak.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.