PŘEDVOLEBNÍ SHRNUTÍ:

Diagnóza -- přešlapování na místě, aneb Po nás potopa:

7. 10. 2013 / Marek Řezanka

Při hodnocení čehokoli sice můžeme stručně shrnout, že něco bylo dobré, či špatné, výborné, či katastrofální -- lepší ovšem je, uvedeme-li nějaká fakta, proč takto usuzujeme.

V minulých článcích jsem se věnoval shrnutím působení vlády ODS, TOP09 a VV (později zastoupených nikým nevoleným subjektem LIDEM) na jednotlivých resortech. Jak si tedy zmíněná vláda vedla?

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O státních financích: Prosperita vyvolených

Marek Řezanka, O zahraniční politice: Tradičně hájená demokracie

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Příliš málo nadšenců

7. 10. 2013 / Jiří Gracias

Před nedávnem mi vyšel na Britských listech článek s jednoduchým nápadem k vytvoření seskupení lidí, kteří by byli ochotní a schopní věnovat svůj volný čas pomoci a zprostředkování pomoci všem, kteří se z různých důvodů dostali do nepříznivé životní situace. V reakcích, například zde, jsme se mohli dočíst, že my, občané, máme tlačit na politiky, že je to tak lepší než se spoléhat sami na sebe. A my "graciasové, co stejně nemáme co dělat", že si máme číst dobré zprávy, to nás jistě uklidní a ukázní. Jak prosté.

Kdo koryto, kdo bič

7. 10. 2013 / Milan Daniel

Boris Cvek se ptá, co donutí politiky, aby hájili veřejný zájem, aby dělali práci, za kterou jsou placeni, co probourá lenost, zištnost, kamarádíčkovství a návyky z minulosti. Souhlasím s tím, že to zcela určitě nebude stav, kdy se budou moci na své předvolební sliby vykašlat a konat tak, jak je zmíněný autor (většinou právem) podezírá.

Nástroj ke změně však občan má, byť se k němu dostává obtížně. Jestliže jej nepoužije, může po volbách pochopitelně nadávat na politiky kudy bude chodit, především by se však měl fackovat sám.

Hlavním důvodem marasmu v ČR je, že voliči dosud politiky velkých stran nikdy řádně neztrestali

6. 10. 2013 / Boris Cvek

Žasnu, když poslouchám různé předvolební debaty: všichni kandidáti to samozřejmě myslí s naší zemí dobře, chtějí dát lidem práci, bojovat proti lichvě a hazardu, pomoci sociálně vyloučeným Romům, opravit strašný český systém exekucí, všichni politici najednou myslí na důchodce a na mladé. Jako by tu minulých 20 let byl úplně jiný režim a současní kandidáti se narodili jako růžovolící děti kdesi z nicoty.

Víme ale moc dobře, že po volbách pro politiky u moci -- ve vládě -- jsou mnohem podstatnější taktická rozdělování vlivu na veřejné peníze a hádky kolem toho než veřejný zájem a potřeby lidí. Pak se zase lichva, exekuce, důchodci, Romové atd. ztratí ze zřetele, a když už se pod tlakem médií udělá nějaký zákon třeba proti anonymním akciím, zahraje se to tak, aby byl bezzubý a de facto se nic nestalo.

Obrana učitele

7. 10. 2013 / Štěpán Cháb

Po mnoha reakcích na mé předchozí články o škole si dovolím ještě jeden osvětlující vlýsek.

Učitel není zlý, hloupý, zakomplexovaný deprivant. Učitel jen nemá dostatečnou možnost učit bez absolutního podřízení svých svěřenců. Z toho, a převážně z toho, vyplývá, že učí blbě. Nemá možnost učit jinak. I kdyby nastoupil v počátcích k učitelskému údělu s nadšením a v mysli by si hýčkal neukojené stádo reforem, které zaručeně změní vše k lepšímu, přesto jsou mu házeny pod nohy doslova kmeny, které nemá možnost překročit a nezlomit sebe sama.

Integrace postižených dětí v USA

7. 10. 2013 / Jana Bradley

Historie vývoje speciálního školství v USA, zvláště integrace postižených dětí do normálních škol, souvisí se společenským vývojem a soudními rozhodnutími v 50. a 60. letech minulého století. Jako návod k desegregaci postižených dětí sloužily historické zkušenosti s integrací rasových menšin do běžných škol.

Když byly školy nuceny přijímat zodpovědnost za vzdělávání postižených, uplatňovaly nejprve filozofii segregace a postižené děti byly zcela izolovány ve speciálních třídách. Vztah společnosti k odlišným dětem se začal měnit v souvislosti s rozšiřováním konceptu rovnoprávnosti, svobody a spravedlnosti a proces od izolace směrem k integraci byl postupný a pomalý.

V dnešní americké společnosti je již zcela nepřípustné, aby dítě, které se jakkoliv liší od normy, nemělo nárok na vzdělání ve státní škole v místě bydliště jen proto, že někdo rozhodne, že škola mu nebude prospěšná. Současná legislativa (často vytvářena na základě precedentních soudních rozhodnutí) nařizuje, že všechny děti (bez ohledu na druh či stupeň postižení) mají právo na bezplatné a náležité vzdělání v NEJMÉNĚ OMEZUJÍCÍM PROSTŘEDÍ a tato filozofie je jedním ze základních principů vzdělávání handicapovaných.

Legenda jménem Giáp

7. 10. 2013 / Karel Dolejší

Vietnamský generál Võ Nguyên Giáp, který 4. října zemřel ve věku 102 let, patřil k těm, kdo se stali živoucí legendou. Jak už tomu bývá, část připisované slávy je mu přičítána oprávněně, část je výsledkem cílené mystifikace a část důsledkem nepochopení událostí, jichž byl Giáp účastníkem a do značné míry také hybatelem.

Giáp bývá chápán jako vojenský samouk, který vietnamskou armádu vydupal prakticky z ničeho, aby s ní dokázal porazit koloniální Francouze a později utahat i Američany. Z části k tomuto legendárnímu obrazu přispěl sám, když své úspěchy připisoval především "spravedlivé válce" a "lidovému odhodlání". Jenže nedá samozřejmě příliš práce najít protipříklady spravedlivých válek odhodlaného lidu, které skončily naprostou katastrofou. Aniž bychom Giápa osobně nebo frugalismus a stoicismus vietnamských rolníků jakkoliv podceňovali, je třeba říci, že bez masívní čínské pomoci by Vietnam pravděpodobně Francouze nikdy neporazil a nedokázal by ani dostatečně dlouho odolávat masivní palebné síle americké armády. Před pěti lety na to upozornil veterán amerických jednotek zvláštního určení Bob Seals.

Jana Stoklasová přece jen dostala od ČEZu splátkový kalendář, avšak zálohu jí určili příliš vysoko

7. 10. 2013

Po zveřejnění případu Jany Stoklasové, které po roce přišel náhlý účet na nedoplatek elektřiny ve výši 28 000 Kč (protože v nově pronajatém bytě v zimě dvě hodiny denně používala stará a nevýkonná elektrická akumulační kamna, která se podle předpisů už nesmějí používat, nikdo ji však na to neupozornil) a ČEZ vyžadoval okamžité zaplacení celého nedoplatku, získala paní Stoklasová přece jen od ČEZu splátkový kalendář.

Rok bude splácet 2361 Kč měsíčně, avšak zálohy ji ČEZ určil na dalších 4370 Kč měsíčně, přestože už staré nevýkonné akumulačky nepoužívá. Celkem platit 6731 Kč za elektřinu měsíčně, je pro paní Stoklasovou zcela nerealizovatelné, tak uvažuje o tom, že přejde k jinému subdodavateli energie. Musí si však velmi bedlivě každý měsíc kontrolovat spotřebu energií.

Čtenáři Britských listů darovali paní Stoklasové celkem 10 000 Kč. Paní Stoklasová všem, kdo jí finančně pomohli, mnohokrát děkuje.

Kdo pomůže financovat plat pro paní, která dělá pro lidi všechno?

6. 10. 2013

Narazil jsem na text pana Graciase, který se ocitl v problémech díky exekuci.

Zaujala mě v tom textu zmínka o osobě "s hodně nalomeným zdravím, ale přesto bez možnosti získání invalidního důchodu". Přesně o takové osobě vím, píše Lumír Vitha

Paní Jarošová je "zdravotně znevýhodněná". Tedy prakticky nezaměstnatelná. To je v našem kraji s vysokou nezaměstnaností odsouzení k živoření na sociálních dávkách. Nechci tady vypisovat seznam jejích neduhů, ale je jich dost a člověk by se těžko smiřoval jen s polovinou z nich. Bohužel ani jeden její neduh nedosahuje natolik katastrofických rozměrů, aby se vešel do nějakých státních tabulek, a na součet se nehraje. To je na úředníka moc...

Praha je zlatá loď

7. 10. 2013 / Pavel Táborský

Touto lichotivou metaforou přizdobil autor před léty naše hlavní město v textu tehdy populární písně. A to určitě netušil, jak se smysl výkladu tohoto básnického prostředku může časem obohatit o další rozměr. Když kdysi dávno a kdesi daleko v zemi neomezených možností narazili prospektoři na zlatou žílu, došlo obvykle k rozsáhlé migraci obyvatelstva. V roli budoucích zlatokopů se do různých "Klondiků" hrnuly davy všelijakých dobrodruhů toužících po rychlém zbohatnutí. Vlastním rýžováním zlata se to však podařilo jen nemnohým. Skutečný zisk z jejich těžké práce se dle ekonomických zákonů hromadil poněkud jinde.

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI STÁTNÍCH FINANCÍ

Prosperita vyvolených

4. 10. 2013 / Marek Řezanka

O žádném z ministerstev se nedá říci, že by bylo nevýznamné a že by náplň, jíž se má zabývat, byla druhořadá. Význam ministerstva financí je o to větší, že ovlivňuje ostatní resorty.

TOP09 se nás neustále snaží přesvědčit, že jsme v posledních letech měli "nejlepšího ministra financí" všech dob -- a že jsme nevděční, pokud si tohoto faktu nevážíme. Vždyť i v Evropské unii ho chválí.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O zahraniční politice: Tradičně hájená demokracie

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY

Tradičně hájená demokracie

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Zahraniční politika státu by měla plnit více než jen reprezentativní roli. Měla by mít nějaký dlouhodobý cíl, aby bylo zřejmé, na čem si zakládá a kam směřuje. Argument, že jsme malou zemí, kterou stejně nebude nikdy slyšet, neobstojí. Záleží právě na formulaci těch cílů a diplomatické obratnosti při jejich naplňování. Žijeme přitom v době, která nabízí poměrně hodně témat, jimiž je možno se zabývat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ:

Odpovědnost nezodpovědných

2. 10. 2013 / Marek Řezanka

Často slýcháme argument, že všichni se mají postarat sami o sebe. Jakkoli je toto klišé v mnoha případech neproveditelné (jak se například má o sebe postarat ten, kdo nikde nemůže najít práci, třebaže by pracovat chtěl?), je přímo tragické, když politika státu zabraňuje těm, kdo by se o sebe postarat chtěli, aby tak mohli činit. Přesně toto se za vlády kabinetu P. Nečase dělo -- a postihlo to nejvíce potřebné spoluobčany. Ty, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní. Neprosí se o milodary. Chtějí být lidmi soběstačnými, kteří jsou pro společnost přínosem. To by se ale nesměly rušit chráněné dílny -- a to by nesměla politika státu trestat ty, kteří chtějí pracovat.

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Američtí vědci bojkotují konferenci NASA, která zakázala přístup čínským vědcům

5. 10. 2013

Americká organizace NASA zakázala na svou mezinárodní konferenci přístup čínským vědcům, včetně těch, kteří pracují na univerzitách v USA. Důvodem je "bezpečnost amerického státu". Zákaz je založen na zákonu, který byl v USA schválen letos v březnu. Zákon zakazuje čínským občanům vstoupit do jakékoliv budovy NASA. Je součástí agresitvní kampaně kongresmana Franka Wolfa, předsedy Apropriačního výboru amerického parlamentu, který má jurisdikci nad NASA. Cílem zákona je zabránit cizincům v přístupu k technologii NASA. Má to být kontrašpionážní opatření.

Prezidentu Zemanovi: Nepodnikejte v Izraeli žádné kroky, které jsou v rozporu s mezinárodním právem

5. 10. 2013

Otevřený dopis Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě prezidentu Miloši Zemanovi ve věci jeho nadcházející návštěvy Izraele

Vážený pane prezidente Zemane,

jako členové a členky občanské Iniciativy za spravedlivý mír na Blízkém východě vyjadřujeme své hluboké znepokojení nad Vašimi výroky, které jste pronesl na galavečeru Dnů pro Izrael v pondělí 30. září v Hradci Králové a které svědčí o Vašem ne zrovna poučeném a kritickém pohledu na blízkovýchodní problematiku. Jakkoli oceňujeme Vaší snahu čelit vzrůstajícím projevům rasismu v české společnosti, o to více nás překvapuje nepochopení a nezájem, jaký dlouhodobě projevujete ve vztahu k utrpení okupovaných Palestinců.

Kdo nepůjde k volbám, dá hlas stranám, které nevolil

4. 10. 2013

Reaguji na článek "O nevolení" od Petra Wagnera, píše Michal Taubr.

Nevím, kde vzal autor jistotu ohledně rozdělení preferencí u nevolící části populace. Jeho východiska by byla správná, pouze pokud by nevolení bylo neúmyslné, zaviněné nepřítomností nebo prostým ignorováním těchto věcí.

Pokud je ale nevolení postoj člověka, například z klasického důvodu "nemám koho volit", "u malých stran to propadne, a tak tam radši nejdu", s rozdělením podobným jako u volící části populace dle mého názoru nelze počítat. Tam skutečně dochází k transportu hlasu mezi strany, které se do parlamentu dostanou, tedy k vítězům.

Nevolení je samozřejmě legitimní postoj ale podle mého názoru bianco šek. A člověk nevolící by si pak zejména neměl stěžovat, pokud se mu nelíbí výsledek...

K tomu: Uwe Ladwig, Nelze nevolitZDE

Lampedusa - nás se to netýká! Držte je dál!

5. 10. 2013 / Milan Daniel

Pouhých 113 km od břehů Tuniska se nachází největší ze souostroví Pelagických ostrovů patřících Itálii, ostrov Lampedusa. Místo, které je nejčastějším cílem ilegálních imigrantů z Afriky. Výspa na hranici pevnosti Evropa. Místo, obývané pěti tisíci obyvateli, jejichž zoufalý starosta oslovil v únoru Evropskou unii dotazem "Jak velký hřbitov bychom měli u nás na ostrově mít?". Místo, kde minulý týden zahynulo na 350 lidí, kteří chtěli změnit svůj osud. Podle španělského listu El Pais "ti, kteří přežili, tvrdí, že navzdory volání SOS projela v jejich blízkosti tři cizí plavidla, aniž by změnila kurz a vydala se uprchlíkům na pomoc." Vittorio Longhi v Guardianu (shrnutí v BL) připomíná, že italské zákony hrozí tvrdými sankcemi lidem, kteří by ilegálním migrantům pomohli ve vstupu na italské území, i kdyby se třeba v moři topili.

Velká žranice

4. 10. 2013 / Lubomír Brožek

Nevím, zda si laskavý čtenář ještě vzpomene na stejnojmennou černou komedii Marca Ferreriho, natočenou roku 1973 ve francouzsko italské koprodukci. Velká žranice svého času vzbudila rozporuplné a vášnivé reakce -- od totálního zhnusení až po nadšené ovace. Mně se tenhle kontroverzní biják paradoxně připomněl při čtení jedné internetové diskuse, jejíž předmět zase není až tak podstatný, protože většina diskutérů vnímá nahozené téma v principu jako výzvu k mači, gong, po jehož zaznění vyrazí do ringu s jediným cílem -- prostě to soupeři natřít. Hlava nehlava. Jednou zprava, podruhé zleva. Pravda se pozná snadno -- je to direkt, který jsem zasadil já.

Proč dodnes nemáme veřejné neziskové organizace?

4. 10. 2013 / Martin Kunštek

V článku "Rakovina české společnosti" (BL 1. 10. 2013) Boris Cvek na příkladu Dopravního podniku hlavního města Prahy, a. s., ukazuje systematický způsob, jakým je likvidován sektor veřejných služeb v ČR. Na obdobný problém poukazuje v článku "Jak Česká pošta plýtvá penězi uzavíráním nevýhodných zakázek" (BL 1. 10. 2013) i starosta obce Vír Ladislav Stalmach. Oběma causami se jako červená nit táhnou dva společně působící ničivé fenomény. Management (managementy) těchto firem -- v případě akciové společnosti Dopravní podniku hlavního města Prahy i státního podniku Česká pošta -- opakovaně uzavírají pro podnik nevýhodné smlouvy. Respektive série smluv. Touto cestou je z těchto organizací, které byly založeny nebo zřízeny za účelem poskytování veřejné služby (v případně hromadné dopravy občanů po městě, v druhém případě zajištění poštovního spojení občanů navzájem a mimo jiné i se státem), odváděny peníze do soukromých rukou. Tento odliv peněz nutných k provozovaní veřejné služby je pak brán za příčinu omezování rozsahu a kvality veřejné služby, k jejich poskytování byly tyto organizace zřízeny.

Stát by měl přát především těm méně úspěšným

4. 10. 2013 / Tomáš Fiala

Již několikrát jsem zahlédl billboard známé modré barvy s heslem: Chci stát úspěšným přející, a proto volím pravici.

Napadlo mne, že úspěšní to tolik nepotřebují, když jsou úspěšní, že jim přeje štěstí, osud, proč by jim měl přát ještě stát? Ten by měl naopak přát a pomáhat především těm méně úspěšným, aby se stali také úspěšnými. Abychom byli úspěšný stát, úspěšná společnost.

Evropská tragédie

5. 10. 2013

V den této tragedie přistály v Lampeduse dvě další lodě s uprchlíky. Počty migrantů rostou. Stále větší množství lidí je ochotno riskovat všechno a opustit své domovy v některých částech Afriky či ve válkou zničených zemích na Blízkém východě. V poslední době se snaží do Itálie dostat i uprchlíci ze Sýrie, píše reportér televize BBC Gavin Hewitt.

Začalo se veřejně uvažovat o tom, jak zabránit těmto tragickým ztrátám na životech. Za posledních dvacet let podle odhadů přišlo o život 25 000 lidí.

Někteří činitelé poukazují na to, že jestliže uzavřete hranice, dáte tím větší vliv a moc pašerákům lidí. Jiní si stěžují, že v Evropě je 26 milionů nezaměstnaných a je tedy neochotná otevřít své dveře dalším přistěhovalcům.

Generální tajemník OSN Pan Ki-moon zdůraznil v pátek, že musí vzniknout "víc kanálů pro bezpečnou a spořádanou migraci". To možná pomůže, ale je pravděpodobné, že se tisíce lidí dál budou snažit dostat do Evropy.

Komisařka pro otázky vnitra Cecilia Malmstroem se zapřísáhla, že bude "bojovat proti pašerákům, kteří vykořisťují lidské zoufalství".

Nic z toho není jednoduché, avšak činitelé přiznávají, že migranti se stali "evropskou tragédií".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tragédie mrtvých přistěhovalců v Lampeduse vyžaduje novou politiku od Evropské unie

5. 10. 2013

Nynější tragédie, při níž při potopení lodi s imigranty u italského ostrova Lampedusa zahynuly desítky osob, není vůbec výjimečná. Lidé takto ve Středozemním moři umírají už dlouho. Dá se tomu zabránit. Od roku 1988 utonulo ve Středozemním moři při pokusech dostat se do Evropy téměř 20 000 lidí. Středozemní moře se tak doslova stalo pro přistěhovalce hřbitovem, píše v deníku Guardian Vittorio Longhi.

K prazvláštní představě Miroslava Polreicha:

Z perspektivy nekritické podpory Izraele nelze ani zahlédnout mírové řešení syrské krize

4. 10. 2013 / Karel Dolejší

Pan Miroslav Polreich kontrastoval prointervenční názory na situaci v Sýrii prezentované ministrem zahraničí Kohoutem s vlastní představou o názorech prezidenta Zemana, které jsou prý údajně mnohem realističtější. Snad jako nechtěný komentář k Polreichovu textu vyznívá čerstvá zpráva, že Palestinci žádají právě kvůli Zemanovi o svolání mimořádného zasedání Ligy arabských států. Prezident totiž v jasném rozporu s politikou většiny zemí EU navrhl přestěhovat české velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a hovoří také o vysídlení Palestinců do arabských ropných států jako o alternativě k právu na návrat.

Rada České televize se odmítla zabývat stížností radního, České televizi teď hrozí správní řízení

5. 10. 2013 / Štěpán Kotrba

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila s Českou televizí další správní řízení kvůli široce diskutovanému komentáři výtvarníka a pedagoga Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity Jiřího Siostrzonka, kterého představila jako sociologa, ačkoliv jím není a nekomentoval sociologické údaje, ale vyjadřoval svůj soukromý občanský názor o protiromských pochodech. Veřejný dopis Apoleny Rychlíkové si jako stížnost osvojil člen Rady ČT Radek Mezulánik. Rada mu sdělila, že jako radní si nemá co stěžovat...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila i další správní řízení s Českou televizí kvůli možnému porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství v pořadu Události, komentáře, neb ČT divákům zatajila stranickou příslušnost politologa Balíka z Masarykovy univerzity, který je členem ODS. ČT to zamlčela.

Aktualizace ze dne 18. 10. 2013: RRTV při vyšetřování zjistila, že informace o Balíkovi byla chybná, že politolog Balík není členem ODS, ale pouze "nezávislým kandidátem" za ODS a tak řízení pro formální zmatečnost zastavila. Otázkou zůstává, zda Rada řízení obnoví s novým zjištěním, neboť ČT Balíkovo angažmá vůči ODS měla uvést tak jako tak.

Bývalý ředitel UPI:

Je stále jasnější, že chemický útok v Sýrii byl povstaleckou provokací

5. 10. 2013

Bývalý ředitel agentury UPI Arnaud de Borchgrave, který jako novinář proslul svou nestranností, prohlásil, že je podle něj stále jasnější, že chemický útok z 21. srpna nespáchal Asadův režim.

O nevolení

4. 10. 2013 / Petr Wagner

Kdo nevolí volí komunisty nebo rovnou Zemana.... obvyklá hesla.

Pojďme se tedy z hlediska našeho volebního systému podívat, k čemu vede "nevolení".

V prvním kole se rozhoduje, kdo přestoupil 5% kvórum, tedy kdo postoupí do kol dalších, a to v jednom volebním obvodu - Česku. Úvaha, že neúčast některých neukázněných voličů nahraje těm ukázněným, je poněkud odvážná a stojí na předpokladu, že ti neúčastnící se by volili někoho jiného než ti, kteří se voleb účastní. Není příliš silná hypotéza, že by tomu tak nebylo - a víceméně distribuce hlasů by byla stejná. Jinými slovy jednoduše řečeno neúčast v prvním kole nijak volby neovlivní.

Klaus už se dočista zbláznil

3. 10. 2013 / Veronika Sušová-Salminen

Václav Klaus se asi už dočista zbláznil. Navrhuje vystoupení z EU, protože ta může za všechno "to špatné" v České republice. Asi i za tu koncentrovanou blbost především v nejvyšších sférách politiky (těm pár chytrým lidem se omlouvám za to, že je házím do jednoho pytle). Ale problém je zase někde venku, ne v nás ("to Vídeň, to Němci, to Moskva, to Brusel")... napsala paní Sušová-Salminen v glose na Facebooku, kterou citujeme.

Tak prý regulace za všechno můžou. Podle pana Klause žijeme tady ve Finsku v totalitní diktatuře, protože tady je regulováno téměř všechno. Říká se tomu právní stát. Něco co pan Klaus za 20 let svojí politické kariéry v ČR nedokázal vybudovat.

Ministerstvo kultury a peníze: jak to bylo s deseti miliony za projekt Europa Jagellonica?

4. 10. 2013 / Štěpán Kotrba

Doslova na poslední chvíli, 23. září 2013, tedy dva dny před projednáním návrhu státního rozpočtu na rok 2014 ve vládě, se na ministra kultury Jiřího Balvína písemnou formou obrátila předsedkyně Odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody Anna Machová. Podstatou jejího dopisu, který Britské listy zveřejňují v plném znění, je upozornění na nebezpečí, které hrozí státním příspěvkovým organizacím v resortu kultury. Nejsou to přitom instituce ledajaké: patří k nim například Národní muzeum, Národní technické muzeum, Národní galerie v Praze či Moravské zemské muzeum v Brně.

Zdá se, že tyto instituce přijdou v roce 2014 o více než 1,27 miliardy Kč. Se souhlasem němého ministra kultury Balvína.

NSA přiznala, že testovala sledování pomocí zjištění polohy mobilního telefonu

3. 10. 2013

Vysocí představitelé amerických zravodajských služeb odhalili v Kongresu další podrobnosti ohledně špehování ve snaze bránit se obvinění, že služba NSA v masovém měřítku porušovala soukromí běžných Američanů. Avšak poslední odhalení, že se NSA snažila sledovat polohu mobilních telefonů, spíše přidalo zákonodárcům další obavy.

Dva dny v Národní galerii

3. 10. 2013 / Michal Giboda

Den první (24. 9. 2013) je spjat s výstavou "Jan Křížek (1919-1985) a umělecká Paříž 50. let" a s následnou debatou ve Valdštejnské jízdárně (25. 9. 2013) o vztahu Jana Křížka a Václava Boštíka s Jiřím Šetlíkem a Jaromírem Zeminou, znalci díla obou umělců. Mezi hosty v publiku byl i Martin Řezníček, režisér filmu o Janu Křížkovi. Jak píše Jaromír Zemina, "Václav Boštík a Jan Křížek se ve čtyřicátých letech stýkali takřka denně a při nekončících debatách si ujasňovali názory na umění a na směr své budoucí umělecké cesty. K čemu dospívali teoreticky, si pak hned prakticky ověřovali věcmi, jež patří k tomu nejzajímavějšímu a nejdéle do budoucnosti ukazujícímu, co v českém výtvarnictví toho času vzniklo. Bylo to pro ně období asi tak významné jako pro Picassa a Braqua oněch několik let před 1. světovou válkou, kdy v podivuhodné souběžnosti tvořili kubismus. Při svém hledání nacházeli hlavní směrník v minulosti, především v umění starověku a středověku (tomu, co sami dělali, říkali románština), protože bylo schopno vytvořit jednotný obecně platný sloh, tolik scházející moderní době."

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.