Proč dodnes nemáme veřejné neziskové organizace?

4. 10. 2013 / Martin Kunštek

Zde považuji za nutné doplnit, že v případě Pošty byl politickým rozhodnutím na úrovni vlády a Parlamentu, ale i Evropské unie, tento podnik zbaven provozování řady služeb, které podniku přinášely velké výnosy. Na základě předpisů o politice liberalizace poštovních služeb -- tedy ve jménu vzniku konkurence, bylo soukromým společnostem umožněno odloupnout z Pošty část lukrativních činností, z jejichž výnosu byly dotovány méně výnosné činnosti. Jako je universální obsluha obyvatelstva. Mimo jiné i při komunikaci mezi státem a občanem v odlehlých a méně osídlených oblastech. Stát jako zakladatel a vlastník Pošty se tak projevil jako špatný hospodář. Zároveň však rezignoval na jedny ze svých základních funkcí správy svého území, přístupu občanům k právu a správě.

Stejná politika byla v minulosti uplatněna i v oblasti železniční dopravy. S podobně katastrofálními dopady. Na dobře vytížených -- lukrativních - tratích a v oboru lukrativní nákladní dopravy vznikla konkurence. Spíše pseudokonkurence. Ta z Českých drah odčerpala řadu výnosů, která pak v celkové bilanci podniku chybí. Obsluhuje však pouze lukrativní obory, jako nákladní doprava ucelených vlaků a lukrativní tratě jako Praha -- Ostrava. Nikoliv však méně lukrativní oblast "lokálek". Na jejich provozování mimo jiné i v důsledku liberalizace "chybí" více peněz. Což vyvolává nutnost buď větších dotací k jejich udržení nebo vede k jejich zavírání. Stát jako vlastník i zde rezignuje na obsluhu svého území a zajištění práv občanů na mobilitu.

Považuji za nutné připomenout, že v případě poštovních služeb i železnice nám tato politika liberalizace za každou cenu byla částečně nadekretována "zvrchu" -- tedy z Bruselu na základě směrnic a nařízení EU. V řadě ohledů však naše politická reprezentace byla bruselštější než Brusel. Výsledky vidíme kolem sebe.

Z doby, kdy jsem pracoval pro Českou lékařskou komoru, bych mohl vypsat stovky případů, jak byl model odlupování lukrativních provozů z veřejných nemocnic použit ve zdravotnictví. ČLK se podílela na zdokumentování tisíců případů nevýhodných smluv uzavíraných managementy nemocnic na dodávky zboží a služeb. Funkcionáři ČLK byly podány stovky trestních oznámení. A nestalo se nic.

Tehdy ve zdravotnictví probíhala bitva o podobu právní formy nemocnic. Pravicová politická reprezentace tvrdila, že příčinou problémů v nemocnicích je jejich špatné právní uspořádání. Jako "řešení" aplikovala transformace nemocnic z příspěvkových organizací krajů a obcí na obchodní společnosti (a. s., nebo spol. s r. o.) Co se stalo? Nevýhodné smlouvy jsou uzavírány nadále. Jen kraje již nemají povinnost dorovnávat ztráty hospodaření nemocnic jako v době příspěvkových organizací. Logickým důsledkem je pak omezování rozsahu a kvality poskytované péče. Syndromem akciových společností jsou i třetinové podstavy sester, mnohdy katastrofální stav personálního složení lékařského personálu. A likvidace některých odborností na území dokonce celých krajů.

A v neposlední řadě i privatizace celých nemocnic, kde se následně tyto nešvary ještě prohlubují.

Zdravotnictví v tomto Pražský dopravní podnik předběhlo. Na případě zdravotnictví se jasně ukázalo, že chyba nebyla v právní formě příspěvkových organizací. Akciové společnosti jsou pro pacienta vlastně větším nebezpečím. S tehdejším prezidentem ČLK Davidem Rathem jsme si opakovaně kladli otázku, co k tomu politiky vede. Jedna z alternativních možností s níž jsem pracovali byla, že politici z krajů se rekrutují z politiků komunálních. Z této oblasti byli zvyklí s obecními organizacemi poskytujícími veřejné služby -- jako právě dopravní podniky, správy komunikací apod., pracovat jako s obchodními společnostmi. Dopravní podniky a komunální služby na obecní úrovni byly na obchodní společnosti transformovány mnohem dříve něž nemocnice. Na kraji to chtěli podle jedné z možností mít politici stejné jako to, s čím již umí zacházet.

Bohužel se ukazuje, že zacházet po svém.

Zajímavé je, že stejné nešvary vidíme i u státního podniku jakým je ČP. Ale i u dalšího státního podniku, jako jsou Lesy ČR. Čestnou výjimkou tvoří např. národní podnik Budějovický Budvar, který prosperuje, a dokonce i bez dotací z veřejných rozpočtů.

Co mají všechny tyto právní formy společné? Tyto organizace hospodaří s veřejným majetkem a veřejnými finančními prostředky. Managementy těchto organizací se z toho nezodpovídají veřejnosti. V případě státních podniků pouze příslušnému ministrovi a částečně ministrem dosazené dozorčí radě. V případě obchodních společností s majetkovou účastí států, krajů nebo obcí se management zodpovídá pouze členům dozorčí rady a radě kraje či obce, která plní funkci valné hromady. U podniků s majetkovou účastí státu ministru financí, který jménem státu vykonává akcionářská práva.

Platí zde obchodní tajemství a členové dozorčí rady nesmí vynášet informace -- byť i skandální - o hospodaření. Občané a dokonce ani opoziční zastupitelé nevidí do účetnictví žádného z popsaných typů organizací. To se to pak krade. Managementu i politikům dosazeným do dozorčích rad. Když jim není vidět pod ruce.

Co by mohlo být alternativou? Ve světě obvyklá forma veřejné neziskové organizace. S otevřeným účetnictvím. Do něhož mohou nahlížet všichni občané. K obchodnímu tajemství není u monopolu, jakým je dopravní podnik žádný důvod. Ani u vodáren.

ČLK se tento model snažila prosadit v případě nemocnic. Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních byl schválen. Posléze z něj sice byla Ústavním soudem vyškrtnuta povinná transformace veřejných nemocnic vlastněných státem a místní samosprávou. Dodnes je však ve sbírce zákonů. Ani po výměně krajské politické reprezentace z ODS na ČSSD však nebyl aplikován. Snažil se o to pouze hejtman Rath, který narazil na sabotáž ze strany ministerstva zdravotnictví vedeného Top 09. Úspěšnou sabotáž i za cenu porušování zákona. Proč nesedí Heger vedle Ratha v base, je otázka o kvalitě fungování Policie.

Proč asi tuto právní formu v našem právním řádu dodnes nemáme i pro ostatní formy veřejných organizací, jako jsou dopravní podniky, vodárny nebo ČR? Že by už nešlo tak pěkně krást? Ve státech, kde pro veřejné služby mají a provozují právní formu veřejných neziskových organizacích s otevřeným účetnictvím, se v těchto organizacích hůře krade. A taky se krade méně.

V programu ČSSD, která tvrdí, že prosadí fungující stát, mi tento programový bod citelně chybí.

Vytisknout