Go, Canada, go!

27. 7. 2009 / Petr Schnur

Kanadsko-česká vízová kauza se očividně po několika dnech ztratila ze zorného úhlu politiků i publicistů. Opozice nevyšetřuje, novináři nešťourají, jede se dál, jako by se nic nestalo. Jen stěží to překvapí v zemi, ve které se v mediích kauza squatterů rozebírá víc než obsah evropských smluv, které ČR podepsala nebo hodlá podepsat.

Konec karnevalu aneb dvě temné vize budoucnosti zelené politiky

27. 7. 2009 / Bohuslav Binka

Olga Zubová, která nás před třemi lety přesvědčovala, že "není Paroubkovým hlasem" pro spolupráci s KSČM, a která ještě před měsícem zopakovala slova svého spolustraníka Kovala, že "jedinou autentickou zelenou silou v ČR je momentálně již jen Demokratická strana zelených", bude do sněmovny kandidovat v čistě oranžovém tričku.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška mezitím úspěšně navázal na zavedenou tradici svých předchůdců a dva významné kritiky vlastní představy environmentální politiky, sociologa Jana Kellera a politologa Pavla Pečínku označil za lokaje multimilionářů, ideologické sektáře a lidi omezeného katedrového pohledu.

◄ Členové poslaneckého klubu Strany Zelených Olga Zubová, Martin Bursík, Kateřina Jacques-Pajerová, Přemysl Rabas a Věra Jakubková představují novinářům svou ideu...

Vyšehradská výzva a jiné vnitrostranické konflikty

27. 7. 2009 / Jiří Otáhal

Skupina politiků ČSSD nespokojených s vedením své strany vydala v uplynulých dnech manifest pod názvem Vyšehradská výzva. Terčem kritiky se stalo masivní užívání marketingových metod, způsob tvorby krajských kandidátek pro volby do PSP ČR a demokratický deficit v orgánech strany. Je překvapivé, že Vyšehradská výzva přichází ve chvíli, kdy jsme na příkladu Strany zelených měli šanci v přímém přenosu sledovat, k jak katastrofálním důsledkům podobné aktivity mohou vést. Právě pád Strany zelených nabádá k tomu, aby se k podobným kritickým výzvám přistupovalo s krajní obezřetností.

Afghánistán: Západ udržuje u moci zkorumpovanou vládu

27. 7. 2009

V roce 2005 jsem byla nejmladším člověkem, zvoleným do nového afghánského parlamentu. Ženy jako já byly považovány za důkaz toho, jak válka v Afghánistánu ženy osvobodila. Avšak afghánská demokracie je jen fasáda a takzvané osvobození žen je jedna velká lež, píše v deníku Guardian Malalai Joya.

Vyjadřuji svou nejhlubší soustrast příbuzným všech britských vojáků, kteří v Afghánistánu přišli o život. Tito britští mrtví, stejně jako mnoho tisíců mrtvých afghánských civilistům jsou obětí nespravedlivé politiky, kterou provádějí země NATO pod vedením americké vlády.

Joan Baezová a americké "vlastenectví"

27. 7. 2009

KD│ Viděl jsem dokumentární film Carry It On o Joan Baezové a hnutí proti válce, kterou si už nikdo nepamatuje - k níž došlo někde daleko, možná na jiné planetě - natočený mým přítelem Jimem Coynem. Byl to úžasný film. Jim je génius. Možná bych se měl s přáteli rozejít, protože v porovnání s nimi se cítím méněcenný a upadám do deprese, napsal na blogu Fredoneverything.net Fred Reed, novinář specializovaný na žoldnéřskou problematiku.

Ten film zcela změnil mé chápání Joan Baezové, kterou jsem po čtyřicet let považoval za pouhou majitelku krásného hlasu. Není to pravda. Je chytrá, houževnatá a zásadová ve světě, který takový není. Takže se omlouvám.

Během té války hippies, profesoři, matky a obyčejní občané nakonec dokázali zastavit jatka, i když teprve poté, co Pentagon zabil 60 000 amerických dětí a asi milion vietnamských, nemluvě už o devastaci Laosu a nastolení Pol Pota. Bože, jak jsem hrdý. Stojíme na straně demokracie.

Falung Gong je politické hnutí

27. 7. 2009 / David Sehnal

V poslední době se zde objevilo několik zajímavých příspěvků k problematice sekty Falun Gong, k čemuž bych se chtěl krátce vyjádřit.

V Číně je třeba klíč k různým otázkám hledat především v praktické politice; ideologie a víra jsou věci druhořadé. Politika vězí i za vztahem k jiným čínským náboženstvím či nekomunistickým myšlenkovým směrům. Čínští muslimové mohou vyznávat islám vcelku bez problémů, jakmile se však přihlásí k Islámské osvobozenecké straně (pouhé podezření jistě stačí), jsou vystaveni tvrdé represi. Vztahy Číny a Vatikánu ovlivňuje starý spor ohledně uplatňování moci jiného státu na čínském výsostném území, čínští intelektuálové mohou tvořit a psát dle libosti, ale nesmějí ohrozit politickou stabilitu v zemi. To není čínskou výsadou: ostatně i Krista ukřižovali až kvůli podezření, že se vydává za židovského krále a naši Sokolové nebyli pronásledováni proto, že cvičili na bradlech a kruzích.

Společné americko-kubánské vojenské cvičení

28. 7. 2009 / Miloš Kaláb

Všichni víme o tom, že letos prochází počasí neuvěřitelými zvraty, ale zde se mluví o americko-kubánských vztazích, které jsou už celá desetíletí velice špatné. Titulek zprávy vypadá neuvěřitelně. Že by i zde nastal zvrat?
 

Podtitulek článku, který přinesla informační služba Canwest News Service, zdůrazňuje, že podle úředního vyjádření probíhá společné americko-kubánské vojenské cvičení pro případ náhlé potřeby již několik roků. Nejnověji se konalo letos v červenci, při němž spolupracovala kubánská armáda s americkou na obou stranách hranice americké námořní základny v zálivu Guantanamo v jihovýchodní Kubě.

Číňané podnikli hackerský útok proti filmovému festivalu v Melbourne

27. 7. 2009

Peking zuří, že se v Melbourne bude promítat film o Rebiye Kadeer, vedoucí představitelce Ujgurů, nyní v exilu, která je obviňována, že zorganizovala ugjurské nepokoje. Čínští hackeři proto zaútočili na internetové stránky největšího australského filmového festivalu, nahradili informace o programu čínskou vlajkou a hesly proti Kadeerové a rozeslali množství spamů ve snaze server zbourat.

Čínští ocelářští dělníci ubili generálního ředitele

27. 7. 2009

Tisíce čínských ocelářských dělníků se vzbouřilo, když se dověděli, že jejich firmu převzala jiná čínská firma a ubili při tom jejího generálního ředitele. Asi 100 lidí bylo zraněno při násilí v městě Tonghua na severovýchodě Číny, poté, co se dělníci dověděli, že majoritní podíl v jejich podniku koupí Jianlong Steel. Měli zkušenost s tím, že loni, kdy tato firma dočasně jejich ocelárny spravovala, nedostali zaplaceno. Generální ředitel firmy Jianlong Chen Guojun byl ubit. Jeho plat byl loni asi tři miliony yuanů, kdežto propuštění dělníci dostanou v městě Tonghua jen 200 yuanů měsíčně. 30 000 dělníků se střetlo s pořádkovou policií.

Policie uvedla, že dělníci nevpustii do ocelárny zdravotníky, aby řediteli pomohli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Život je riskantní záležitost

27. 7. 2009

Jedinou jistotou v životě je, že umřeme. Naši předkové to věděli dobře. Válka, hladomor, mor a smrt, tito čtyři jezdci Apokalypsy, jsou s námi od počátku světa. Jedním z nejčastějších epitafů na pomnících viktoriánské Anglie je "Uprostřed života je smrt!" Je to velmi deprimující. Bohužel, riziko, že zemřeme, je pro nás všechny stále ještě stoprocentní," píše profesor Karol Sikora v týdeníku Observer v reakci na hysterii v Anglii ohledně epidemie prasečí chřipky.

Žijeme v divoce sobecké, konzumeristické globální společnosti, kde všechna řešení nalézáme na internetu. Jsme posedlí celebritální kulturou, plnou triviálních nesmyslů. Jak může prostý virus chřipky způsobit v moderní Anglii tak obrovský chaos a proč se tak strašně bojíme? Konec konců, zatím zemřelo na prasečí chřipku v Anglii jen 26 lidí, daleko méně než kolik lidí za stejné období umírá na silnicích. Podívejme se na to z větší perspektivy. Každý den umírá na světě 6000 dětí na dehydrataci v důsledku průjmů. Je to obrovská osobní tragedie, které lze zabránit za méně peněz, než stojí láhev vína či balíček cigaret, ale zajímáme se o to? Zdá se, že ne. Je to daleko.

HOSPODÁŘSKÁ KRIZE:

Takhle jsme to způsobili, paní královno...

27. 7. 2009

Skupina významných ekonomů vysvětlila v třístránkovém dopise britské královně, proč nikdo nepředvídal, že dojde k hospodářské krizi. Napsali ho poté, co se královna Alžběta během návštěvy na London School of Economics zeptala, jak je možné, že nikdo krizi nečekal.

Podle autorů dopisu to bylo důsledkem "selhání kolektivní představivosti mnoha chytrých lidí". Dopis, který podepsali profesor LSE Tim Besley a historik vládních struktur Peter Hennessy, se zmiňuje o "psychologii popírání", které propadl finanční a politický svět před hospodářskou krizí.

Počítače z bakterií dokáží vyřešit složité matematické problémy

26. 7. 2009

Tým amerických vědců vytvořil genetickým inženýrstvím bakterie, které dokáží vyřešit složité matematické problémy rychleji než počítače s křemíkovými procesory.

Výsledek jejich výzkumu byl právě zveřejněn v článku v časopise Journal of Biological Engineering. Vědci dokázali, že bakterie umějí vyřešit hádanku známou pod názvem Hamiltonian Path Problem.

Představte si, že chcete navštívit 10 největších měst v Británii, začínáte v Londýně (č. 1) a skončíte v Bristolu (č. 10). Řešením tohoto problému je nejkratší možná cesta.

Být

27. 7. 2009 / Petr Štengl

Být svěží
to je oč tu běží!

V Čečensku je válka
je to hrozná dálka
Dálka mě nelákááááá

Být svěží!
Svěží!!
Svěží!!!

Populistické výroky podporující anticiganismus bohužel přinášejí politikům "ovoce"

27. 7. 2009 / David Beňák

Situace Romů se zhoršuje a v posledních měsících velmi rychle. Rada vlády pro záležitosti romské komunity, předložila vládě každoroční zprávu o stavu romských komunit. Součástí zprávy jsou i návrhy dílčích opatření. Tato opatření lze hodnotit jako rozumná. Zásadním způsobem situaci nezlepší, ale ani nezhorší. Scénář, který se téměř každý rok opakuje. Co je důvodem? Na to odpověděla již v roce 2003 pracovní skupina, zřízená touto Radou, která porovnávala praktické domácí a zahraniční zkušenosti při tvorbě koncepcí, reforem.

Z internetu

Průzkum

25. 7. 2009

Minulý měsíc se OSN pokusila uskutečnit celosvětový průzkum. Zadala světu tuto jedinou otázku:

"Mohli byste prosím poskytnout svůj poctivý názor ohledně řešení nedostatku potravin v jiných částech světa?"

Průzkum byl naprostým selháním z těchto důvodů:

• Ve východní Evropě neznali význam slova "poctivý".
• V západní Evropě neznali význam slova "nedostatek".
• V Africe neznali význam slova "potraviny".
• V Číně neznali význam slova "názor".
• Na Blízkém východě neznali význam slova "řešení".
• V Jižní Americe neznali význam slova "prosím".
• V Americe neznali význam slov "v jiných částech světa".
• V Austrálii zavěsili, protože nerozuměli indickému přízvuku tazatele.

Autorské práva v ére internetu

27. 7. 2009 / Jaroslav Hrenák

Rozvoj moderných technológií stavia problém ochrany autorských práv do nového svetla. Voľné sťahovanie hudby, filmov alebo počítačových programov prostredníctvom internetu vytvára tlak na prehodnocovanie súčasnej právnej úpravy. V hre sú zisky umelcov a vydavateľov, ako aj záujmy bežných užívateľov internetu, ktorí si už zvykli na jednoduchý, komfortný a najmä lacný prístup k chráneným súborom za cenu porušenia cudzích práv.

Na co jsou v Čechách zelené partaje?

24. 7. 2009 / Ladislav Lašek

Tak již máme tři strany se zeleným názvem. Možná jsem jen špatně informovaný, když neznám zeleného politika, který by se výrazně nezastal zemědělské půdy a vody k pití. Bohužel mi na druhou stranu neuniklo, že místopředsedkyně Strany zelených neumí vysvětlit ani základní ekologický pojem a že v programu DSZ jsem nacházel více ideologie než ekologie.

Antiekologie finančního sektoru

24. 7. 2009 / John Michael Greer

KD│ Poslední esej vycházel z rozlišení E.F. Schumachera, který ve studii Small is Beautiful rozdělil statky na primární produkované přírodními procesy a na sekundární vyráběné lidskou prací. Poukázal přitom na fakt, že sekundární statky nemohou být vyrobeny, pokud nemáte po ruce nezbytné statky primární.

To je pravda, kterou současní ekonomové často přehlížejí. A existuje přinejmenším stejně důležitý rozdíl mezi oběma zmíněnými typy statků a zbožím neprodukovaným ani přírodou, ani prací. Jde o terciární, nebo přesněji finanční statky; v dnešním světě tvoří zmíněný typ statku (v dolarovém vyjádření) největší jednotlivou třídu zboží, a trhy, na nichž je nakupováno a prodáváno, ovládají ekonomiky průmyslových států. Nazvat tento stav poněkud nešťastným přitom znamená drasticky jej podcenit, protože systematická chyba způsobovaná našim společnostem dominancí finančního zboží patří k nejmocnějším faktorům, které náš svět ničí.

Představte si korporátní obligaci s nominální hodnotou 1 000 dolarů. V ekonomickém smyslu jde o zboží -- může být koupeno nebo prodáno, existují lidé, kteří si je přejí koupit, stejně jako lidé schopní je vyprodukovat a prodat. Ale když tuto obligaci porovnáte s jinou, hmatatelnější věcí, zjistíte, že obligace je poněkud podivným typem zboží. Neobsahuje totiž nic jiného než příslib jisté korporace vyplatit k nějakému budoucímu datu 1 000 dolarů. Tento slib může, nebo nemusí být splněn -- špatné obligace jsou například nakupovány a prodávány s plným vědomím toho, že šance nabyvatele nejsou dobré -- ale i s touto šancí se zachází jako s hodnotou.

Přeběhlík Hazuka a bída křivé páteře

24. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

Tolik již toho bylo řečeno, a přesto stále nemůžeme mlčet.

Myslím, že současný vývoj okolo Českého rozhlasu si zasluhuje ještě jednu vysvětlivku. Domnívám se, že kulturní instituci mají vést jedinci, kteří nejen ví jak řídit fabriku, ale chápou i éthos veřejné služby. Kterým něco říká vzdělání, kultura, nezávislost, hrdost a syboličnost národní kulturní instituce. Tak trochu jsem tato slova naznačil v analýze "Odvolání Kasíka - neblahá budoucnost tohoto národa, aneb komu překáží veřejná služba rozhlasu?", když jsem napsal:

Nemám za zlé primitivům, že se chovají jako z řetězu utržení. Že nerespektují zákony, pravidla, ani morálku. Jsou to primitivové. Je to jejich přirozenost a je plnou odpovědností těch, kteří je do funkcí volili, za metody i cíle. Vše je spektakulárně občanům na očích. Ti, pro které je důležitější výsledek než cesta, kterou se k němu dojde, jásají. Ti, pro které je cesta součástí cíle, ke kterému se má jít, zvrací. Je to dva tisíce let starý spor mezi dvěma židovskými učenci o tom, v jakém pořadí se zapalují svíce na chanúkíji. Je to spor mezi rabíny Hilelem haZaken a Šamajem o determinovanost našeho bytí. O tom, zda je budoucnost předurčena a nebo máme volbu svět měnit. Zvítězila škola Hilelova, protože "svatost zvětšujeme, ale nezmenšujeme". To co jsem si odmítal přiznat, je, že lze změnit názor během jednoho dne - bez veškeré logiky. Že takto nízko klesne i člověk, který také shodou okolností řídí národní kulturní instituci. Pro mne je "šestý hlas" při odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu obrovským zklamáním a vizí chmurné budoucnosti.

"Doma už neříkáme jiné věci než ve škole"

26. 7. 2009

Pozoruhodně ubohoučký text vydala Mladá fronta Dnes ve svém seriálu "Mých dvacet let svobody", od Taťány Le Moigne. Překročila tím docela rekordním způsobem svůj běžný standard primitivismu, způsobem, který je těžko uvěřitelný, navzdory tomu, na co jsou čtenáři od MFD zvyklí.

Na výplod, připomínající slohovou práci nepříliš bystrého žáka šesté třídy základní školy, nás upozornil František Řezáč, který k tomu poznamenává: "To bych přetiskl bez komentáře. To je perla! Kam se hrabou propagandisté z padesátých a sedmdesátých let - obojí bohužel pamatuju."

Komický text Taťány Le Moigne doporučujeme. Pobavíte se hodně. Je vlastně dobře, že šířením humoru přispívá MFD tak výrazně ke zdraví národa. Některé čtenáře může ovšem úroveň tohoto textu urazit, a tak naopak jejich zdraví poškodit. (Red.) ZDE

ANALÝZA

The New Pirate Generation

24. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

Když pod heslem Internet je naše moře vznikla Česká pirátská strana, mnoho "kamenných" konzervativních politiků se ušklíblo odporem k něčemu tak nicotnému a zbytečnému. Moralisté z řad tantiémových autorů a představitelů jejich lobbyistických kartelů se pohoršovali nad drzostí zlodějů a neschopností úředníků Ministerstva vnitra, kteří stranu, kladoucí si cíle změnit zákony v jejich neprospěch, bez problémů zaregistrovali. V tu chvíli se ovšem i v Česku, stejně jako předtím v jiných zemích Evropy, otřásl jeden z pilířů současného kapitalismu.

Reakce na rozsudek nad Fredrikem Neijem a dalšími zakladateli největší světové databáze bit-torrentů The Pirate Bay, kteří byli švédským soudem odsouzeni každý k jednomu roku nepodmíněně a zaplacení bezmála jednoho milionu dolarů, byla evropskou mládeží vnímána jako poslední kapka, při níž pohár trpělivosti s přeregulovaným světem přetekl. Výsledkem je obrovská solidarita, podpora a popularita švédské strany Piratparteit. Spontánní rozhořčení našlo politicky motivovanou aktivitu, včetně radikálních řešení.

Robert McNamara: aktuální odpovědnost i aktuální výzva

24. 7. 2009 / Miroslav Polreich

Před několika dny česká média v souvislosti s úmrtím významného činitele americké zahraniční politiky přinesla podrobný popis jeho politické a hlavně vojenské kariéry. Některá dokonce i zaznamenala jeho zásadní osobní další názorový vývoj. Jeho transformace byla mimořádného charakteru a nakonec i s politickým dopadem. Nezaznamenal jsem však pokus ozřejmit důvody a příčiny těchto změn. Bylo nám nabídnuto sebemrskačství, sebekritika, výčitky svědomí případně neunesení odpovědnosti a řada dalších příčin tohoto druhu. Nikdo se však nezmínil o transformačních zákonitostech působení právě na osobu jeho mimořádné intelektuální kapacity. McNamara již není, ale jeho cestu bychom si měli blíže ozřejmit, protože byla-li zákonitá, pak existuje i pro nás. Sám jsem se s McNamarou setkal dvakrát.

Je statistickým faktem...

24. 7. 2009 / Ladislav Žák

Neuplyne skoro ani den, aby Strakova loutková scéna nepřišla s novým osvěžujícím představením. Pan premiér se již v době svého vstupu na scénu prezentoval svým oblíbeným výrokem, že kdo nemluví v číslech, neví, o čem mluví . Jde o známý výrok lorda Kelvina, což ovšem ještě nemusí nic vypovídat o jeho vhodnosti v souvislosti s posuzováním kvality České akademie věd. Pan premiér si to zjevně nemyslí a prohlásil, že je statistickým faktem , že ČAV zaostává, a uvedl několik čísel, mezi kterými zmínil mimo jiné prezentaci výsledků vědecké práce v impaktovaných časopisech a několik dalších ratingových konstruktů, které na současnou vědu dnes usilovně roubují ti, co jí vůbec nerozumějí a pletou si ji s baseballem nebo basketbalem nebo americkým fotbalem.

Tahle země je možná trochu i pro starý...

24. 7. 2009 / Ladislav Žák

Již několikrát jsem v Britských listech psal o výsledcích práce sociologa Petra Saka. Je to můj dobrý kamarád, což vždy předesílám, aby bylo jasno, že jsem v hlubokém konfliktu zájmů a zcela neobjektivní. Proto se soustředím jen úsporná fakta a přidám pár slov navíc. Petr Sak představil ve středu výsledky své práce na výzkumném grantu s názvem „Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů s podtitulkem Příspěvek k sociologii třetího věku“, jehož zadavatelem je MŠMT ČR. Hlavním tématem tiskové konference byly nejen základní a povšechné informace o grantu, ale především průběžně výsledky z uskutečněných empirických výzkumů zaměřených na generaci seniorů.

Firma...?!?

27. 7. 2009 / Ladislav Žák

Sociální demokracií obchází strašidlo vyšehradské výzvy. Nebudu to nijak komentovat, protože jde o pokleslé vnitrostranické tanečky, kterými se již tradičně prezentují ti, kteří poznali, že se na ně už koryto nedostane a začasté křepčí v kole s těmi, kterým o koryta nešlo nikdy. Toto podivuhodné souručenství je nakonec vždy naprosto zahnáno do kouta těmi, kterým o koryta jde. Vedou je ti, kteří se koryt aktuálně drží a pomáhají jim ti, kteří se do nich derou.

Squatter, mýtus věčné revolty

27. 7. 2009 / Pavel Kopecký

Do prostor soukromého majetku státu, do vily Milada, znovu pronikli naši drazí squatteři. Svévolně a protizákonně. Svou kůži neprodali lacině ani tentokrát. Na přirozenou výzvu uniformovaných zástupců "systému" k opuštění cizího pozemku reagovali charakteristicky: odmítavě i agresivně.

Rozhodnutí o vízovém režimu je protibosenské a protibosňácké

27. 7. 2009

Objektivní pozorovatel se nemůže vyhnout silnému dojmu, že vztah Evropy vůči Bosně a Hercegovině i vůči Bosňákům se nemění, až že pro změnu tohoto vztahu nestačily všechny důkazy, které Bosna a Hercegovina i Bosňáci více než jedno století poskytují evropské veřejnosti, že se jedná o mírumilovný, otevřený a konstruktivní národ, ochotný ke spolupráci, napsal v bosenském listě Dnevni Avaz Muhamed Filipović.

Letošní připomínka romského holocaustu v Osvětimi je ohrožena

25. 7. 2009

KD│ Polská vláda šetří - letos chce ušetřit dokonce i na mezinárodní připomínce 65. výročí Dne smutku - vyvražďování Romů během 2. světové války. Dotaci na ni snížila z 60 tisíc zlotých na pouhých 24 tisíc, napsala v Gazetě Wyborczej Lidia Ostałowska. Od roku 1990 2. srpna každoročně dochází k pietní připomínce na území Zigeunerlager v Osvětimi, kde se setkávají rodiny obětí. Letos však polská vláda nehodlá na akci, jíž se zúčastní zástupci evropských vlád, diplomatického sboru a Romové ze 14 zemí, a na niž má vystoupit Krakovská filharmonie za účasti romských sólistů, poskytnout ani polovinu původně přislíbených peněz.

Svou pravdu nebudeme skrývat

23. 7. 2009 / Jiří Jírovec

Současný spor o financování ČAV je o penězích jen částečně. V zásadě jde o snahu moci odkázat vědce do patřičné poníženosti.

Já pán, ty pán, ale kdo má peníze, je ještě větší pán. Pro moc přece nemůže být nic krásnějšího než pohled na plazícího se vědce, vděčného za drobnou almužnu.

ČAV je nejen postižena servilností vlastního vedení, ale i zatížena napadnutelným dědictvím minulosti, totiž tím, že základní výzkum byl organizován podle sovětského vzoru.

V SSSR svým způsobem přetrvala úcta nejen k carským akademikům, ale později i k těm, kteří se znelíbili (nejvýznamnějším příkladem je Sacharov, který přes své disidentství nebyl nikdy zbaven titulu akademika).

Britská vláda: Vědecký výzkum v humanitních studiích se vyplácí

23. 7. 2009 / Jan Čulík

Britská vláda vypracovala studii, z níž vyplývá, že z každé libry, investované do vědeckého výzkumu v humanitních oborech, má země bezprostřední prospěch v hodnotě 10 liber a dlouhodobý prospěch dalších 10-15 liber. Britská grantová agentura pro vědecký výzkum v humanitních oborech AHRC investovala v letech 2006-2007 do humanitního výzkumu 60,3 milionů liber. Znamená to, že z něho podle výpočtů britské vlády měla společnost bezprostřední zisk v hodnotě 616.9 milionů liber a během nadcházejících 25 let ze očekává další zisk v hodnotě přibližně 1 miliardy liber.

Britská vláda si ovšem v současnosti začíná přímo diktovat, v jakých tematických okruzích si přeje, aby probíhal humanitní výzkum.

Témata jsou naštěstí ještě velmi obecná, přesto je jistě sporné, když si vláda určuje priority, jaký výzkum hodlá financovat. Většina nových objevů a myšlenek totiž vzniká mimo předem plánované a nařízené struktury. Britská vláda financuje dnes v oboru humanitních studií tato výzkumná témata:

• Pronikat za text: Performance, zvuky, hlasy, obrazy a předměty
• Design v 21. století
• Diaspory, migrace a totožnost
• Program digitální ekonomiky
• Globální nejistota
• Počítače v humanitním výzkumu
• Krajina a životní prostředí
• Výzkum muzejí a galerií
• Nová dynamika stárnutí
• Náboženství a společnost
• Věda a kulturní dědictví

Další podrobnosti v angličtině ZDE

Executive Summary výzkumu britské vlády, že se výzkum v humanitních studiích vyplácí, v angličtině, ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a