22. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 5. 2002
Zkusme zase jednou udělat sondu do toho, jak v jeden namátkově vybraný den zhostily hlavní české deníky povinnosti informovat veřejnost o tom, co se děje. Jak to vypadá v předvolebním údobí? Prolistoval jsem včerejší noviny.

Z hlediska předvolebního PR je zřejmě daleko nejhorší Mladá fronta Dnes. Soudě podle jeho úterního vydání, zdá se, že z listu v podstatě zmizely zprávy - list budí dojem, že jsou jeho politické stránky nyní víceméně vyplněny PR texty nejrůznějších politických stran. (Zprávy na jiná témata, jimiž jsou hlavní PR články obklopeny spíš jen jako výplň, se příliš neodlišují od toho, co najdeme v jiných novinách - v základním přehledu zpráv jsou české noviny pořád víceméně stejné. Jen mi připadá - a výrazné je to zejména, když studujete český tisk namátkou vždy po určitém časovém intervalu - že ty "normální zprávy dne" se stále více, nezadržitelně, v ČR přibližují k bulváru.)

22. 5. 2002
V sedemdesiatom siedmom málokto z podpisujúcich poznal text Charty. Dnes len málokto z rozprávajúcich vie, aké budú dôsledky vstupu do NATO a EÚ. Celospoločenská diskusia k týmto otázkam je len minimálna, chýba vysvetľujúca kampaň upozorňujúca aj na negatíva (lebo aj také budú), chýba všeobecným konsenzom prijatý národnoštátny záujem Slovenska a najmä koncepcia postoja, ktorá by nebola pokorne a odovzdane prijímajúca, ale produktívne inšpirujúca a pokúšajúca sa aj aktívne pretvárať pravidlá európskych a transatlantických štruktúr. Vládne peniaze vyčlenené na diskusiu sa míňajú na monológ.
22. 5. 2002
"V sobotu mne doma čekal dopis, ve kterém mi Magistrát města Prahz přikazuje zaplatit (doplatit za odvoz odpadu 500 Kč na osobu. Musím to skutečně platit? Nelíbí se mi, že bych měl sponzorovat magistrát," ptá se Michal Kučera.

Odpovídá právník Jaroslav Štemberk:

22. 5. 2002
Občasné správní reformy, v našem případě spíše časté, zpravidla uspořádávají vnitřní záležitosti a proto i unikají zahraničně politickým aspektům, natož aby nějakým způsobem ovlivnily vlastní postavení země. Máme smůlu. Náš případ to rozhodně není. Vytvořili jsme řadu drobných krajů v zájmu naplnění litery ústavy (?), šitou i tak velmi horkou jehlou a opomenuli její hlavní ustanovení, že jsme občany "České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezku". K tomu musel být velmi závažný důvod. Snažme se ho vysledovat.
22. 5. 2002
Dnes, tj. 17.5.2002 jsem potřeboval vyřídit jistou záležitost na katedře politologie. Ačkoli jsem zde byl v úředních hodinách, tj. od 8:30 minut, na dveřích sekretariátu byl pouze přilepen zcela irelevantní papírek "NEMOC". Poté, co jsem se byl ptát na katedře práva (mají dveře naproti), mi bylo sděleno, že "sekretariát patrně dnes neotevře, neboť paní sekretářka je nemocná", píše autor.

Dále jsem zamířil přímo na děkanát fakulty mezinárodních vztahů, pod kterou katedra politologie spadá. Tři sekretářky zrovna v té době probírající jistě nějaké závažné problémy související s chodem fakulty, mi oznámily, že sekretářka je nemocná a v nemocnici a že netuší kdy se vrátí a že mám obejít všechny učitele na katedře, abych se zeptal co mám dělat.

21. 5. 2002
Letošní vyúčtování dodávek tepla a teplé vody v Roztokách u Prahy kandidují na nejmazanější účetní doklady v republice. Gigajoule dodané energie stojí podle doručených vyúčtování pouhou jednu jedinou korunu. O několik čísel popisných dále stojí gigajoule 4,05 Kč. Od stejného výrobce a od stejného správce majetků nově vzniklých společenství vlastníků. V městečku na dohled od Pražského hradu platí úplně jiná metrická soustava s jednotkou Gigajoker. Plochá historka okresního formátu? Tragédie. Co na to obyvatelstvo? Nadává. Ale neví si rady. Dobře jim tak.
Jakub Polák na 1. máje 2002
21. 5. 2002
Před Okresním soudem v Karviné včera už potřetí pokračovalo projednávání případu anarchistického aktivisty Jakuba Poláka, který je veřejnosti známý zejména z procesů s pachateli rasově motivovaných vražd. Od roku 1994 při nich vystupuje jako zmocněnec pozůstalých. Nejznámější případ, v kterém takto působil, bylo zdlouhavé projednávání pogromistického útoku devatenácti skinheadů proti Romům, kteří v jihočeském městě Písku zahnali do řeky Otavy skupinu mladých Romů a bránili jim v tom, aby se dostali na břeh. Ve vlnách Otavy pak utonul Tibor Danihel. Od roku 1998 se Jakub Polák zabývá okolnostmi, které vedly k smrti Roma Milana Lacka, který po brutálním napadení skupinou skinheadů zahynul pod koly motorového vozidla na místní komunikaci v Orlové. Za tyto své občanské postoje a aktivity získal předloni Cenu Františka Kriegla. Před karvinským okresním soudem Jakub Polák čelí od března obžalobě za pomluvu, které se měl dopustit tím, že před dvěma lety rozdával v Orlové desítky plakátů pomlouvající karvinské policisty z podjatosti.
21. 5. 2002
"Trpkou ironií dvacátého století je, že socialismus byl nejvíce nerealizovatelný tam, kde o bylo nejvíce zapotřebí. Na to, aby mohl vzniknout socialismus, bylo zapotřebí hmotných zdrojů, demokratické tradice, sousedů, kteří byli ochotni vzájemně spolupracovat, rozvinuté občanské společnosti a vzdělaného obyvatelstva. A právě tyto vlastnosti neměly chudé, koloniální země, kde bylo socialismu nejvíce zapotřebí. V důsledku toho vedla jedna trpká ironie k druhé: namísto socialismu vznikl v těchto zemích tvrdý stalinismus: úsilí o svobodu se proměnilo v drsnou diktaturu. Zdá se, že jednadvacátému století bude dominovat jiná ironie: začátkem století se sebevědomě pyšnil kapitalismus svým vítězstvím nad socialismem, ale nyní se zdá, že to vítězství bylo Pyrrhovo. Je docela dobře možné, že se kapitalismus bude dívat na poražený socialismus ještě velmi nostalgicky. " Proč? Je tomu skutečně tak? Zajímavě argumentoval v sobotním Guardianu na toto téma profesor kulturní teorie Terry Eagleton z University v Manchesteru:
21. 5. 2002

Ve čtvrtek se konají paralelně dva literární pořady: v 18. hodin začíná v Antikvariátu Fiducia beseda s Vladimírem Justlem a ve stejnou dobu začíná v restauraci Televizní klub autorské čtení básnířky Soni Záchové z její nově připravované básnické sbírky Pryč.

20. 5. 2002

Havel jako cenzor? Když se z disidentů stávají dinosauři...

Kancelář prezidenta na poslední chvíli zakázala venkovní část výstavy POLITIK-UM/New Engagement na nádvořích Pražského hradu. Protože byla ta část kontroverzní.

Jestliže chtěl Hrad umělecký happening s politicky orientovaným tématem, měl na to být připravem. Měl počítat s tím, že umělci, to nejsou lidi jako ti na Karlově mostě, kteří kreslí obličeje turistů, ale jsou to většinou osoby s originálními, nekonvenčními názory. A to je velmi dobře, protože jinak bychom bývali neměli surrealisty, impresionisty, kubisty, atd. Umění nepřekračuje konvenční normy pokaždé, avšak činí to často.

21. 5. 2002

"Fabiano Golgo včera v BL kritizoval Václava Havla a Správu Pražského hradu, že odmítla povolit část jedné nové výstavy. Domnívám se, že nemá pravdu," píše Jaroslav Štemberk. "Problém je v tom, že Správa Pražského hradu tento projekt vůbec neměla přijmout, neboť podle mého názoru, a myslím si, že není osamocený, tam takovéto projekty prostě nepatří. Souhlasím, že "je nutno tolerovat určitá díla, která můžeme shledat urážlivými, šokujícími, anebo prostě špatnými", ale na druhou stranu to nemůže zakládat právo umělce instalovat své dílo tam, kam si on usmyslí. Navíc jde o akci s určitými politickými konsekvencemi, přičemž by to u části návštěvníků mohlo vyvolat dojem, že se prezident ztotožňuje s názory, které jsou v dílech vyjádřeny.

Pokud by se akce měla konat například na Výstavišti v Holešovicích, pak bych její zákaz opravdu považoval za cenzuru umění. I umělec je povinen respektovat práva jiných. Jsem přesvědčen, že nádvoří Hradu nejsou prostory, které by měly sloužit tomuto druhu umění a turista, který přijede do Prahy, má právo vidět Hrad v jeho architektonické podobě nezkreslené krátkodobými instalacemi."

To je sice pravda, jenže Jan Paul upřesňuje, že spolupořadatelem tohoto projektu je přímo Správa Pražského hradu. A to je pak jiná věc. Pokud se totiž Správa Pražského hradu jednou rozhodla, že areál Pražského hradu je pro výstavy či kulturní akce prostorem vhodným, nemůže pak rozhodovat, že je Pražský hrad prostorem vhodným jen pro ty kulturní akce, které si sám schválí a jiné potlačí - zejména, pokud se chce prezident Havel i nadále honosit svou pověstí jako obránce svobody. Jan Paul konstatuje (JČ):

"Výstavu POLITIK-UM / New Engagement pořádá Centrum pro současné umění Praha. Spolupořadatelem je Správa Pražského hradu a Goethe-Institut Praha. Podle slov kurátora výstavy Ludvíka Hlaváčka, ředitele Centra pro současné umění Praha, je výstava u nás první skupinovou iniciativou v oblasti politického umění. Reaguje jednak na živý vývoj světového politického umění v posledním desetiletí, jednak na domácí situaci v umění, politice a občanských aktivitách. Účastní se jí 28 umělců a uměleckých skupin z Čech, Evropy, USA a Asie.

Ludvík Hlaváček v informacích k výstavě velmi výstižně uvedl: "Umění nedokáže uchopit politickou moc. Fašistické umění a socialistický realismus nás však poučily, že výměnou za svobodu osobního názoru dává umělec politikům mimořádně účinný politický prostředek k udržení moci. Jako služebný nástroj získává umění politickou moc, ale přestává být uměním."

Zatím není zřejmé kdo přesně odmítl některá díla instalovat v areálu Pražského hradu (zda přímo Václav Havel a nebo Ivo Mathé), ten kdo to ale udělal každopádně nepochopil myšlenku, pod kterou se jako spolupořadatel podepsal! To samo o sobě je dostatečná (mezinárodní) ostuda bez ohledu na to,jak kvalitní - či nekvalitní - práce výstava politického umění vlastně prezentuje."

20. 5. 2002
Když Britské listy minulý týden přinesly informaci o tom, že se bude konat autorské čtení z nové knihy Michala Viewegha, některým čtenářům to dosti zvedlo adrenalin. Nejvíce Janu Paulovi, který reagoval článkem Proč dělají BL reklamu politické agitaci Michala Viewegha? To byl velmi zdařilý titulek, protože český člověk je v předvolební době poněkud nervózní a protože Viewegh je velmi známou osobností.
21. 5. 2002
Motto: Klaus dělá z lidí voly a oni to mnohdy ani nevnímají. Třeba ten román aspoň někomu otevře oči. Michal Viewegh

V chytlavých superlativech presentovaný salónní spisovatel, který vnikl do dámských ložnic fotoaktem a nedávným románem "pro ženy", dopsal svoji předvolební agitku Báječná léta s Klausem. Literární superman rozdávající rozhovory, autogramy i rány pěstí svým o hlavu menším kritikům (v ČR stále osvědčená norma vzájemné komunikace) ji stihl za několik měsíců po reklamní kampani, ohlašující o čem asi bude: "Jeden z nejpopulárnějších českých spisovatelů současnosti by rád stihl román vydat ještě před parlamentními volbami, jako svůj osobní příspěvek k předvolební kampani", vysvětluje 20.7.2001 v Lidových novinách Jana Ciglerová. "Viewegh by se měl rozhodnout, jestli chce agitovat v předvolební kampani a nebo jestli je jeho cílem propagace nové knížky" argumentuje naopak v rubrice Úhel pohledu v Lidových novinách 6.5.2002 Miloš Ćermák. - (Vieweghova kniha vyšla před čtrnácti dny. Vrátíme se k ní recenzí. JČ)

19. 5. 2002
Robert Schuman Centre, středisko, které je součástí European University Institute ve Florencii, hledá pracovníka, nejlépe postgraduálního studenta, jehož úkolem bude připravit předběžný dokument o sdělovacích prostředcích v zemích, připravujících se na vstup do EU, pro konferenci, která se má konat v listopadu 2002. Podrobnosti v angličtině jsou níže.
17. 5. 2002

Podrobnosti viz zde.

14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
22. 5. 2002 O vstupe Slovenska do NATO a EU: Déja vu   
22. 5. 2002 Slánské a Novostrašecké listy: o jejich koupi zájem nebyl Daniela  Pilařová
22. 5. 2002 Reforma veřejné správy a její mezinárodní záludnosti Miroslav  Polreich
21. 5. 2002 Pyramídová hra zvaná hypermarkety ? Lubomír  Sedláčik
21. 5. 2002 Nebylo lepší, když spolu soutěžily kapitalismus a socialismus (ne stalinismus)?   
21. 5. 2002 Zastánce práv Romů kritizuje zdlouhavé podávání žaloby proti své osobě Jaroslav  Hlaváček
21. 5. 2002 Umělec nemá právo si instalovat své dílo kdekoliv; avšak Správa Pražského hradu nesmí být pořadatelem cenzurované akce! Jaroslav  Štemberk, Jan Paul
21. 5. 2002 Městečko dojná kráva Radek  Mokrý
21. 5. 2002 Viewegh maskuje ztrátu invence politickou angažovaností Jan  Paul