14. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 5. 2002
Francis Fukuyama, který před deseti lety přišel s myšlenkou - nyní už poněkud zpochybněnou - že pádem komunismu skončila historie, vydává nyní novou knihu. Jmenuje se Our Posthuman Future, Naše Posthumánní budoucnost a britský list Guardian z ní přinesl včera několik úryvků. Z prvního z nich (anglicky viz zde) přinášíme shrnutí autorových myšlenek:
14. 5. 2002

Stanovisko Sdružení historiků České republiky

Jaroslav Pánek, Jiří Pešek
"V posledním období se setkáváme ve středoevropském politickém prostoru se zkreslenými či lživými interpretacemi moderních dějin a s politickým zneužíváním historických argumentů v souvislosti s tzv. Benešovými dekrety. Podílejí se na tom mimo jiné i Lidové noviny, MF Dnes a regionální tisk. Soudnému čtenáři musí být jasné, že politické zneužívání historie je i útokem na postavení české státnosti," praví se v časopise Sondy č. 21/02, který v červnu 2002 nakonec otiskl níže uvedené stanovisko Sdružení historiků. Text v časopise Sondy dále pokračuje: "K tomuto jevu vydalo stanovisko Sdružení historiků České republiky, jediná celostátní profesní organizace vědecky pracujících historiků. Na znění textu se autorsky podíleli pracovníci dvou ústavů AV ČR - prof. Jaroslav Pánek, ředitel Historického ústavu a předseda Sdružení historiků ČR, dr. Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny a ředitel Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK prof. Jiří Pešek. Stručnost textu je dána výlučně snahou o dosažení maximálně úsporných a odbornou terminologií nezatížených formulací. K stanovisku uspořádalo sdružení tiskovou konferenci, jíž se zúčastnila i předsedkyně AV ČR Helena Illnerová." - Stanovisko historiků publikujeme níže.
14. 5. 2002

  • Ředitele ČT Jiřího Balvína stíhá policie kvůli údajně korupčnímu nákupu přenosového vozu, od ČNTS.
  • (Zdá se to být spíše účelová bouře ve sklenici vody - jádrem problému jistě je, potřebovala-li ČT tento přenosový vůz rychle, ředitel přece má právo rozhodnout, potřebuje-li koupit zařízení v určitém termínu, a snad by měl mít i právo rozhodovat, je-li ho potřeba naléhavě, že se za ně zaplatí víc. Dokáže policie Balvínovi korupci?)

  • Asi 70 000 Romů - zhruba polovina romské populace v ČR - už prý odešla do zahraničí kvůli rasismu většinové společnosti. V policii ČR dále trvá korupce a Česká republika udělila z 18 082 žadatelů azyl jen 83 osobám. Vyplývá to ze zprávy Helsinského výboru ČR (viz zde). O počtech Romů, kteří odešli z ČR, se tam praví:

    Dle údajů Ministerstva zahraničních věcí ČR odešlo v roce 2001 zhruba 3000 Romů z České republiky do zahraničí, kde požádali o azyl. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) eviduje zhruba 12 000 romských žadatelů o azyl z České a Slovenské republiky v zemích Evropské unie. Uvážíme-li, že jsou do tohoto počtu možná započítávány pouze "hlavy rodin", přičemž Romové odcházejí do zahraničí v rodinných skupinách čítajících často 5-7 osob, dostaneme se násobením uvedeného čísla zhruba na odhady Romů samotných, tedy na počty 60 - 84.000 Romů.

  • 14. 5. 2002

    Dnes vecer se bude mluvit v CT o skolstvi - bude primy prenos Bez imunity.

    Hlavni tema: Hrozi stavka ucitelu kvuli platum?

    Vedlejsi:

    Soucasny stav a reforma skolstvi

    Financovani skolstvi, skolne na vysokych skolach

    Platy ve skolství, a s tim souvisejici kvalita pedagogu

    Vzdelanostni uroven v CR, internet do skol

    V tento okamzik stale jeste existuje moznost vyslovit dulezite souvislosti. Nejen siroka obec intelektualu, ale i vsichni rodice by se nyni meli zamyslet nad tematem SKOLA.

    Mate-li nejake podstatne a dulezite pripominky ci napady, muzete osobne volat panu Janu Bednarovi, mobil: 0608/731162. Je mozne, ze prave Vase konkretni pripominka zazni v TV a muze tak mit realny vliv na politiku v CR.

    14. 5. 2002

    Známý filmový kritik Philip French k tomu uveřejnil v listě Observer tuto noticku:

    Jan Svěrák režíroval hluboce sentimentální film Kolja, který v roce 1996 získal Oskara v pochybné kategorii "Nejlepší zahraniční film". Jeho Tmavomodrý svět je smutná záležitost. Jak se zdá, zlovolní kolaboranti Ruska za poválečného komunistického režimu v Československu uvěznili letce, kteří se po službě v britském letectvu RAF během druhé světové války vrátili domů: byli považováni za příliš nebezpečně svobodomyslné. To je rámec příběhu, vyprávěného pomocí flashbacků, o české jednotce, která se podrobila výcviku v Británii a účastnila se bitvy o Británii.

    Bohužel, slušné záběry soubojů letadel jsou doprovázeny polofiktivním příběhem, který je natolik plný klišé jako film Pearl Harbor. Dva vynikající čeští piloti letadel Spitfire si navzájem za absurdních okolností zachrání život a soutěží o náklonnost jedné britské ženy v domácnosti (Tara Fitzgerald), jejíž manžel, důstojník námořnictva, je nezvěstný. Nejlepší je na filmu nostalgická hudba.

    13. 5. 2002
    Ak považujeme stav verejného zdravotníctva za jeden z indikátorov úrovne spoločnosti, tak po najnovších slovenských udalostiach už treba myslieť na najhoršie. Jedna z najväčších nemocníc v krajine, už len s ťažkosťami zháňa liečivá pre akútne chorých. Na protest proti novým vládnym "antireformným" opatreniam, dnes zrejme podá demisiu štátny tajomník rezortu. Ak dzurindisti vyčítali mečiarovcom, že im po voľbách 1998 zanechali "časované míny", tak v zdravotníctve zanechá táto garnitúra svojim nástupcom zrejme stav blízky katastrofe.
    14. 5. 2002
    Stalo sa to už dávnejšie, ešte za čias egyptského prezidenta Sadata. Došlo k zdraženiu čaju, ktorý je v Egypte základným nápojom chudobných. Reakcia obyvateľstva bola nečakane búrlivá: nastali masové protesty a nepokoje, ktoré hrozili destabilizáciou režimu. Vtedy prišiel prezident Sadat na "geniálny" nápad: zdražovať sa nebude, iba sa do každého vrecka pri nezmenenej cene vloží menšie množstvo čaju. Tento trik mal na vrstvy nevzdelaných roľníkov - felahov priam zázračný účinok, vzbúrená hladina emócií sa razom upokojila, ako keď sa na rozbúrenú hladinu mora naleje vrstva oleja. Bohatšie, a tým vzdelanejšie vrstvy Egypťanov, pre ktoré zdraženie nepredstavovalo ekonomický problém, sa usmievali a problém, ktorý hrozil závažnými dôsledkami, bol vyriešený.
    14. 5. 2002
    K varování, že může být nebezpečné tankovat u benzínové pumpy se zapnutými mobilem, protože by mohlo dojít k vznícení benzínových výparů, které jsem včera přeložil z oficiálního cirkuláře Health and Safety Office (odboru pro bezpečnost práce) britské technologické Paisley University, poznamenává Petr Nachtmann, že situace je sporná a složitá. Upozorňuje, že například tato stránka veškeré nebezpečí odmítá, kdežto například informace na stránkách urban legends poukazují na to, že je problém složitější. Píše se tam: "Třeba je to všechno teoretické, ale nic se vám nestane, když si mobil před příjezdem k benzínovému čerpadlu vypnete."

    Citujeme dále (JČ):

    14. 5. 2002
    Byl začátek ledna L. P. 2002. Sdělovací prostředky informovaly o zoufalých protestních akcích členů stavebního bytového družstva Říčany v likvidaci, kteří se obávají o své byty. V důsledku ztrát v tomto družstvu, jejichž příčinou byla nejen hrubá nedbalost a nakonec i nezákonné jednání, se družstvo ocitlo v konkurzu. Na družstvo byl v roce 1998 uvalen konkurs. Nový správce konkursní podstaty do něj zahrnul i byty, které lidé už mají v osobním vlastnictví. Pokud si své, již jednou zaplacené, byty v konkursu znovu nekoupí, přijdou o ně.
    13. 5. 2002
    Asi nejsem sám, koho tohle napadlo. Jakápak Česká spořitelna. Na bankovních domech a pobočkách bývalé České spořitelny sice stále září tyhle nápisy, teď dokonce ve velkém modrém poli, ale čeští už tam jsou jen zaměstnanci a vložené české peníze. A téměř každého asi napadlo, jak výhodná musela být koupě České spořitelny pro současného vlastníka, když jen za poradenské služby při této transakci neváhal vyplatit poradci pakatel - deset milionů korun českých. Jak asi výhodný prodej to musel být pro prodejce, český stát. Zlé jazyky tvrdí, že dosažená prodejní cena s bídou pokryla výdaje s tzv. oddlužením téhle kdysi prosperující bankovní instituce. Těch deset milionů ale nedostal jen tak ledajaký poradce. Původním povoláním sice zubař, ale jinak v té době jeden z předních představitelů ODS a české politické scény. Sice poté, co to prasklo, hrdě a důstojně rezignoval na další politické aktivity, ale s deseti miliony do penze už bych si asi taky život dál zbytečně nekomplikoval.
    14. 5. 2002

    Od pondělí 27. 5. 2002 odpoledne je možno navštívit výstavu k výročí atentátu na Heydricha v parčíku u stanice metra Malostranská. Bude to viset na špagátech mezi lampami, vstup volný, otevřeno od 5 ráno do 22 hodin večer. Výstava končí 9. června v 18 hodin. Pořádá Jazzová sekce - Artfórum.

    13. 5. 2002
    "Vážný učitel, který stál frontu na podpis v kondolenční knize, mi řekl to, co mi řekli všichni, ať už souhlasili nebo ne s Pimovou protiimigrační a protimuslimskou politikou: 'V této zemi bylo tolik věci, o nichž se nedalo mluvit nahlas, a bylo zapotřebí někoho s Pimovou odvahou a charismatem, aby je vyslovil. Teď, kdy nám byl tak brutálně odňat, mám pocit osobního znásilnění.'Má to mnoho co společného se staromódním holandským smyslem pro národní cítění: 'my' si tady nemusíme zamykat kola, 'my'nepotřebujeme tělesné strážce pro politiky. Avšak to, co Fortyun v Holandsku říkal, by méně uměřenou společnost nevzrušovalo. Postavte víc dálnic! Přijměme, že Holandsko je nepřetržitou městskou konglomerací, která potřebuje jen několik parků! Bojíte-li se globálního oteplování,vybudujte vyšší hráze proti moři! V Británii a dokonce i v Itálii by nad takovýmito výroky lidi pokrčili rameny. V Holandsku za to člověka, který je vyřkl, zastřelili." Známý britský novinář, analytik a komentátor Neal Ascherson včera v týdeníku Observer vyjádřil pochybnosti, že by vražda Pima Fortuyna vedla k posílení extrémní pravice v Evropě. Jeho argumentaci shrnujeme.
    13. 5. 2002

    Předtím, než bylo probojováno v evropských zemích kolem roku 1900 všeobecné volební právo, diskutovalo se intenzivně o tom, že "nevzdělaný, prostý lid" nemá dostatečnou odpovědnost, ani znalosti, aby mu mohl být svěřeno právo volit své vládce. Obyčejní občané by přece mohli propadnout populismu či anarchii a společnost, v níž žijí, nevědomky zničit.

    V Evropě vždycky vládly elity: politické, náboženské, vzdělanecké. Byla to svého druhu dědičná kasta, v níž moc přecházela z generace na generaci. Těžko se dostal k politické moci ten, kdo neměl řádné vzdělání. Všeobecné volební právo v původně technicky nedokonalé společnosti vlastně poskytlo voličům jen možnost vybírat si mezi několika druhy společenských elit, "profesionálních politiků". Populismus se k moci nedostal.

    V důsledku toho, že se svět globalizací zmenšuje, a také v důsledku obrovského technologického pokroku, se situace začíná radikálně měnit. Jaký to bude mít vliv na demokracii, která byla vždycky nedokonalým systémem, nicméně systémem, nedokonalým nejméně ze všech? V současnosti už je docela technicky proveditelné, aby se konala e-mailová referenda ve všech závažných otázkách, v nichž ve většině evropských zemí dosud za občany rozhodují politikové a struktura vládních "odborníků". Znamená to, že lidi propadnou populismu?

    A kolize mezi skutečným "přáním lidu" a tím, jak vládnou politikové, jsou zřejmé. Z průzkumů veřejného mínění v evropských zemích opakovaně vyplývá, že si lidé drtivou většinou přejí trest smrti. Přesto ho politikové v Evropě zrušili. Je to nedemokratické?

    14. 5. 2002
    Máme za sebou letošní Den matek a mě napadlo - co takhle se na tento svátek podívat z hlediska moderních sociálních trendů? Dnem matek jsme nahradili poněkud nepopulární svátek naší socialistické minulosti - Den žen. Má však jeho slavení nějaké opodstatnění?
    14. 5. 2002
    Jarmila Trávníčková
    Přestože nad festivalem převzalo záštitu Ministerstvo kultury ČR záštitu, nedotovalo akci ani jedinou korunou. Jak uvedl pro MF Dnes (11. května 2002) dramaturg zlínského divadla Karol Horváth: "...festival poprvé nedostal dotace z Ministerstva kultury.
    14. 5. 2002
    V nepřeberných úvahách o výsledku nadcházejících voleb, prezentovaných médii se dočteme (nebo spíš zhlédneme) nejednu zajímavou prognózu. Výzkumy veřejného mínění prováděné najatými agenturami dle politického zaměření jednotlivých médií (Nova, Prima - ODS, ČT - Koalice a hrad) nám dennodenně v jejich bůhvíčím zaplacené předvolební kampani předkládají nejrůznější povolební scénáře. Vycházejí ovšem z jednoho předpokladu - volby vyhraje pravděpodobně ODS, těsně následována ČSSD.
    14. 5. 2002

    Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

    Pište prosím na tuto . Děkuji.

    Šéfredaktor.

    Jan Keller
    12. 6. 2002

    Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

    Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

    V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

      Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
    Globalizace jako velké vyprávění
    O čem mlčí vyprávění
    Státy létat nedokáží
    Ironie dějin
    Prostor pro demokracii
     
     1.  Moderní politika - dělení pokladu
    Čím ospravedlnit moc státu?
    Kde jsou meze státní moci?
    Jak mít užitek ze státní moci?
       6.  Postmoderní politika
    Guláš jako program
    Politika jako tombola
    Politika svádění
    Postmoderní politik
     
     2.Politika a virtuální ctnosti
    Simulacrum v moderním provedení
    Nacionalismus jako virtuální domov
    Karikatura komunity
    Uctívání státní moci
    Privilegium neprivilegovaných
       7.  Politika ve světě sítí
    Politika ve věku organizací
    Vítězné tažení sítí
    Politika v síti
    Nedůvěřivý volič
     
     3.  Politika tolerovaná experty
    Čím více moci, tím méně kontroly
    Expertní vědění a veřejné mínění
    Poradenská společnost
    Experty nikdo nevolí
    Demokracie versus technokracie
       8.  Politika v nejisté společnosti
    Špatné recepty na bezpečí
    Nejistota jako styl života
    Je modernizace lékem na nejistotu?
    Program TINA
     
     4.  Politika a jiná rizika
    Neviditelný vetřelec
    Chybějící pojištění
    Plnění norem
    Dělba zla
    Předpotopní politika
       9.  Dilemata občanské společnosti
    Dilema ziskovosti
    Dilema organizovanosti
    Dilema sítí
     
    5. 7. 2002
    Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

    Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

    Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

    Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

     Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
     1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
    Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
    Obecné slabiny paradigmatické metody
    Konkrétní slabiny paradigmatické metody
        Západní civilizace
        Slovansko-pravoslavná civilizace
        Konfuciánská civilizace
        Islámská civilizace
    Skutečné příčiny střetů
     
     2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
    Rytmus politické teorie
    Nejasné pojmy
    Kultura versus ideologie
    Doktrinální rozpor
    Rizika historiografie
    Soužití civilizací
     
     3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
     4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
    Alternativa: jediná univerzální civilizace
    Alternativa: dva světy
    Islámský okruh
    Křesťanský pohled
     
     5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
     6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
     7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
    Sociální zdroje "boží pomsty"?
    Boží stíny jediného světa
    Problémy s modernizací
    Vzpomínky na budoucnost
    Čtení událostí
     
     8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
    Muslimové a války protestantů s katolíky
    Oltář je dál než trůn
    Střetávání dialogů
    Svoboda a náboženství
    Sňatek Východu a Západu
     
     9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
    21. 1. 2002
    Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    14. 5. 2002 Bytové družstvo: trestní oznámení za vyřešení problému František  Roček
    14. 5. 2002 Fukuyama: Zničí věda lidstvo?   
    14. 5. 2002 Mobilní telefony a benzínové pumpy   
    14. 5. 2002 Historikové proti znásilňování dějin Jaroslav  Pánek, Jiří Pešek
    13. 5. 2002 Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách českých zemí Jaroslav  Pánek
    13. 5. 2002 Sedánka v hudební škole Lukáš  Bárta
    13. 5. 2002 Pim Fortuyn: jeho smrt by měla probudit evropské politiky ze samolibosti   
    13. 5. 2002 Znovu diskuse: jaké jsou hranice demokracie v Evropě? Jan  Čulík
    13. 5. 2002 Bude Čechům, žijícím v zahraničí, přece vrácen komunisty zabavený majetek? Jan  Sammer