Dnes vecer se bude mluvit v CT o skolstvi - bude primy prenos Bez imunity.

Hlavni tema: Hrozi stavka ucitelu kvuli platum?

Vedlejsi:

Soucasny stav a reforma skolstvi

Financovani skolstvi, skolne na vysokych skolach

Platy ve skolství, a s tim souvisejici kvalita pedagogu

Vzdelanostni uroven v CR, internet do skol

V tento okamzik stale jeste existuje moznost vyslovit dulezite souvislosti. Nejen siroka obec intelektualu, ale i vsichni rodice by se nyni meli zamyslet nad tematem SKOLA.

Mate-li nejake podstatne a dulezite pripominky ci napady, muzete osobne volat panu Janu Bednarovi, mobil: 0608/731162. Je mozne, ze prave Vase konkretni pripominka zazni v TV a muze tak mit realny vliv na politiku v CR.

Známý filmový kritik Philip French k tomu uveřejnil v listě Observer tuto noticku:

Jan Svěrák režíroval hluboce sentimentální film Kolja, který v roce 1996 získal Oskara v pochybné kategorii "Nejlepší zahraniční film". Jeho Tmavomodrý svět je smutná záležitost. Jak se zdá, zlovolní kolaboranti Ruska za poválečného komunistického režimu v Československu uvěznili letce, kteří se po službě v britském letectvu RAF během druhé světové války vrátili domů: byli považováni za příliš nebezpečně svobodomyslné. To je rámec příběhu, vyprávěného pomocí flashbacků, o české jednotce, která se podrobila výcviku v Británii a účastnila se bitvy o Británii.

Bohužel, slušné záběry soubojů letadel jsou doprovázeny polofiktivním příběhem, který je natolik plný klišé jako film Pearl Harbor. Dva vynikající čeští piloti letadel Spitfire si navzájem za absurdních okolností zachrání život a soutěží o náklonnost jedné britské ženy v domácnosti (Tara Fitzgerald), jejíž manžel, důstojník námořnictva, je nezvěstný. Nejlepší je na filmu nostalgická hudba.

Citujeme dále (JČ):

Od pondělí 27. 5. 2002 odpoledne je možno navštívit výstavu k výročí atentátu na Heydricha v parčíku u stanice metra Malostranská. Bude to viset na špagátech mezi lampami, vstup volný, otevřeno od 5 ráno do 22 hodin večer. Výstava končí 9. června v 18 hodin. Pořádá Jazzová sekce - Artfórum.

Předtím, než bylo probojováno v evropských zemích kolem roku 1900 všeobecné volební právo, diskutovalo se intenzivně o tom, že "nevzdělaný, prostý lid" nemá dostatečnou odpovědnost, ani znalosti, aby mu mohl být svěřeno právo volit své vládce. Obyčejní občané by přece mohli propadnout populismu či anarchii a společnost, v níž žijí, nevědomky zničit.

V Evropě vždycky vládly elity: politické, náboženské, vzdělanecké. Byla to svého druhu dědičná kasta, v níž moc přecházela z generace na generaci. Těžko se dostal k politické moci ten, kdo neměl řádné vzdělání. Všeobecné volební právo v původně technicky nedokonalé společnosti vlastně poskytlo voličům jen možnost vybírat si mezi několika druhy společenských elit, "profesionálních politiků". Populismus se k moci nedostal.

V důsledku toho, že se svět globalizací zmenšuje, a také v důsledku obrovského technologického pokroku, se situace začíná radikálně měnit. Jaký to bude mít vliv na demokracii, která byla vždycky nedokonalým systémem, nicméně systémem, nedokonalým nejméně ze všech? V současnosti už je docela technicky proveditelné, aby se konala e-mailová referenda ve všech závažných otázkách, v nichž ve většině evropských zemí dosud za občany rozhodují politikové a struktura vládních "odborníků". Znamená to, že lidi propadnou populismu?

A kolize mezi skutečným "přáním lidu" a tím, jak vládnou politikové, jsou zřejmé. Z průzkumů veřejného mínění v evropských zemích opakovaně vyplývá, že si lidé drtivou většinou přejí trest smrti. Přesto ho politikové v Evropě zrušili. Je to nedemokratické?

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.