|
10. 3. 2002
Amerika si vypracovala tajné plány na vedení jaderné války proti sedmi zemím a zároveň si chce vytvořit arzenál menších jaderných zbraní pro užívání na bitevním poli. Informoval o tom v neděli 10. 3. týdeník Observer (anglicky viz zde.) Tajná zpráva Pentagonu varuje, že Spojené státy musejí být připraveny na použití jaderných zbraní proti Číně, Rusku, Iráku, Severní Koreji, Íránu, Libyi a Sýrii a také v arabsko-izraelském konfliktu. Zpráva byla předložena americkému Kongresu letos v lednu. Podepsal ji americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který uvedl, že by mohlo být použito jaderných zbraní ve třech druzích situací:
|
Případ Daniely Pilařové, o němž píšeme v dnešních Britských listech, je šokující zejména proto, protože dokazuje, na jak nízké úrovni stále zůstává v ČR podstata vztahu mezi zákazníkem a poskytovatelem služby či prodejcem zboží. Zákazník je, zdá se, v ČR stále vystaven v civilizované společnosti zcela nepřípustnému teroru poskytovatele služeb či prodejce zboží, vůči němuž je zákazník pořád v podřízeném, služebném postavení a poskytovatel služeb či prodejce mu službu či zboží poskytuje "under false pretences" na základě falešných či dostatečně nezveřejněných podmínek.
Daniela Pilařová uzavřela s podnikem "Česká pojišťovna zdraví" smlouvu o zdravotním připojištění, na základě níž zaplatila pojišťovně podstatné částky. Pak byla postižena rizikovým těhotenstvím a spontánně potratila - v nemocnici se musela podrobit operaci. Když se po návratu domů domáhala vyplacení pojistné prémie, Česká pojišťovna zdraví odsekla, že za zdravotní komplikace v těhotenstí pojištěnkyně nic nedostane, neboť: "Těhotenství jste si způsobila sama, není to nemoc, a tudíž si za jeho komplikace nesete následky sama".
Po této neobyčejně sprosté reakci přirozeně přestala Daniela Pilařová pojistku dál platit. Jaké však bylo její překvapení, když jí po půl roce tato drsná pojišťovna drze vyzvala k zaplacení - pro Danielu Pilařovou bezcenné - pojistky ve výši více než 3000 Kč.
Vyskytly se reakce, že paní Pilařová nemá při protestech proti pojišťovně šanci, protože prý neprokáže, že při podpisu smlouvy o pojištění nebyla seznámena s předtištěnými podmínkami zmíněné pojišťovny, v nichž se praví, že pojišťovna skutečně prémie za léčbu způsobenou komplikacemi v těhotenství nevyplácí, atd.
Jenže o to vůbec nejde. V civilizované společnosti by samozřejmě pojišťovna ustoupila a pojištěnkyni by se omluvila - v žádném případě by jí neposílala další účty, a to nejen proto, že by se obávala záporné publicity.
Jádro věci je totiž toto: Podstatou obchodní dohody mezi prodejcem a zákazníkem musít být oboustranná spokojenost, nikoliv podvod. Uzavřená obchodní dohoda mezi prodejcem a zákazníkem je platná v normálním podnikatelském prostředí jen potud, pokud dohoda platí k oboustranné spokojenosti. Jestliže si zákazník uvědomí, že uzavřená obchodní dohoda obsahovala nějakou podmínku (zde odmítnutí pojišťovny vyplatit prémii za zdravotní komplikaci při těhotenství), která ho ve vztahu k prodejci znevýhodňuje, jestliže šlo o zápornou podmínku, o jejíž existenci zákazník při uzavírání smlouvy s prodejcem nevěděl (nezáleží na tom, z jakých důvodů), smlouva je neplatná. Z tohoto hlediska je irelevantní nutnost prokazovat, zda pojištěnkyně byla při uzavření smlouvy seznámena s jejími nepříznivými podmínkami. Z její reakce poté, co se pojištěnkyně dověděla, že nárok na prémii nemá, jasně vyplývá, že byla smlouva uzavřena podvodným způsobem. Za těchto okolností by slušná pojišťovna už zaplacené pojistné zákaznici vrátila a nepožadovala by nehorázným způsobem další platby.
Smlouvu v žádném případě nelze uzavírat tak, že záporné či nevýhodné podmínky před zákazníkem utajíme a když je objeví, vydíráme ho, aby platil dál. To je podnikatelský terorismus, proti němuž by se měli lidi vzbouřit, aby konečně vznikly v českém podnikatelském prostředí normální, slušné vztahy.
|
11. 3. 2002
O víkendu vyšlo najevo, že mají Spojené státy nouzové plány pro jaderné útoky na sedm zemí - Rusko, Čínu, Irák, Severní Koreu, Írán, Libyi a Sýrii. Tato informace přišla po týdnu spekulací o válce proti Iráku. Americký viceprezident Dick Cheney v pondělí prezentoval Tonymu Blairovi své přání, aby Británie poskytla 25 000 vojáků pro válku proti Iráku. Vyvolává to všechno dvě otázky: Uvědomí si Cheney názor, který je nyní běžný mimo Spojené státy, že nikdy v historii nepromarnil žádný národ sympatie a morální převahu tak rychle a s takovým nezájmem o ostatní, jako to od 11. září učinily Spojené státy? A jestliže si to dokáže Cheney uvědomit, je mu to jedno? Vadí Americe, že se stává terčem globální nenávisti? A co se stane s mentalitou země, kterou lidé nemilují, ale jen se jí bojí? Jaké tam vzniknou zvyky agresivní defenzivnosti? To jsou otázky, které vyvolávají úzkost: jak vzpomínky na 11. září mizí, nebojíme se nyní tolik islámských únosců letadel jako amerických bomb, které mění svět v nebezpečné, nestabilní místo, argumentovala v pondělí 11. března v deníku Guardian Madeleine Buntingová:
|
|
10. 3. 2002
Spojené státy požádaly Velkou Británii, aby připravila plány na vyslání 25 000 britských vojáků, kteří by měli společně s americkou armádou svrhnout Saddáma Husajna, informoval v neděli týdeník Observer (anglicky viz zde). V pondělí má o tom v Londýně s Tonym Blairem jednat americký viceprezident Dick Cheney.
|
|
11. 3. 2002
Angloamerické ujednání proti Iráku bude nesmírně kontroverzní, a to nejen uvnitř Labouristické strany, ale i ve velké části veřejného mínění, napsal v pondělí v redakčním komentáři britský list Times:
|
|
11. 3. 2002
Při příležitosti půlročního výročí od událostí 11. září přinesl v neděli 10. 3. týdeník Observer rozsáhlou přílohu článků a analýz o změněném světě od útoku na WTC. Zde je shrnutí jednoho z nich: Události 11. září prezentovaly světu tři velmi významné a univerzální, zásadní úkoly, argumentoval 10. 3. v týdeníku Observer Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics. První z nich je nutnost posílit bezpečnostní dimenzi globalizace. Globalizaci není možno vidět už jen jako obchod, investice, cestování a kokmunikace. Je nyní zapotřebí i bezpečnostní dimenze. Ta musí být součástí odpovědnosti všech států, musí být efektivní a musí být pod právní a demokratickou kontrolou.
Druhým zásadním úkolem je potřeba vytvořit mezinárodní spolupráci. Do středu světové politiky se musí dostat skutečně politika, nesmí tam být síla. Už existuje, sice velmi nedokonalý, systém mezinárodní vlády, a ten je nutno začít efektivně využívat. Je nebezpečné útočit na něj zprava jménem tvrdohlavé mocenské politiky a zleva jménem samolibé "antiglobalizační" kampaně. Třetím úkolem je upevnit na světě vládu racionality a omezit snahu vytvářet protikladné tábory", řeč o "střetu civilizací". Náboženská a etnická bigotnost nepřinese efektivní řešení problémů dnešního světa. |
|
8. 3. 2002
Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell a jeho náměstek Craner vystoupili k publikaci výroční zprávy svého ministerstva o stavu lidských práv ve světě (část o ČR je zde) na tiskové konferenci, jejíž anglický transkript je tady. Novináři je tam docela tlačili ke zdi. Celkový étos této tiskové konference se, jak se zdá, docela odlišuje od étosu českých tiskových konferencí - lze říci, že novináři se právem a velmi ostře zaměřili na celou řadu důležitých nesrovnalostí v současné americké zahraniční politice. Odpovědi náměstka Cranera jsou občas skoro komické. - Na rozdíl od tiskových konferencí českého ministerstva zahraničních věcí však americké MZV, zdá se, průběh tiskové konference na svých internetových stránkách nezcenzurovalo (srovnejte, jak upravuje české MZV tiskové konference, se skutečnou verzí toho, co se na nich událo), americké ministerstvo zahraničních věcí, zdá se, publikovalo průběh této tiskovky v plné verzi. Přinášíme větší množství citátů z této tiskové konference. |
|
11. 3. 2002
Na konci Philadelphia Avenue ve Washingtonu sedí na bedně od mléka žena středních let s větrem ošlehanou tváří a hnědou parukou. Je obklopena transparenty požadujícími jaderné odzbrojení a rozdává kolemjdoucím levně vytištěné letáky. Tato pozoruhodná žena drží na tomto místě vigilii ve dne v noci už 21 let, napsal Mark Leonard v týdeníku Observer, avšak vyplýtvala tu nejlepší léta svého života marně. Američanům netrvá dlouho, než si uvědomí, že tato žena, Concepcion Picciotto, je Evropanka. Podobně jako víra této ženy ve světový mír, i evropská víra v multilateramismus a v lidská práva vězňů se nyní zdá slabá a nikoliv z tohoto světa - je to chybné vnímání, luxus, jaký si Amerika po 11. září už nemůže dovolit.
Při diskusích ve Washingtonu a v New Yorku zjistil minulý týden Mark Leonard, že Američané - politikové i analytikové z Bílého domu a ministerstva zahraničních věcí i z celé řady institutů a médií - budou naslouchat Evropě jen potud, pokud Evropa přijde s novými argumenty a strategiemi, které Američany zaujmou. |
|
8. 3. 2002
Pojistnou prémii mi nevyplatili, že nemám nárok, a pak po mně chtěli ještě další peníze! Tento článek chce varovat české ženy, aby si nepořizovaly soukromé zdravotní pojištění u České pojišťovny zdraví, a. s., a to zejména v případě, že chtějí otěhotnět a chtějí se pojištěním jistit pro možné zdravotní komplikace. - S překvapením konstatujeme, jak chabý marketing má firma Česká pojišťovna zdraví - vzhledem k tomu, že neví, že tak výrazně sprosté reakce a rozhodnutí, jaké její pracovníci projevují
vůči zákazníkům, jsou kontraproduktivní: zákazníky to totiž od využívání služeb tohoto podniku odradí. Že by to pojiš'tovně bylo jedno? V tom případě by jí měli zákazníci bojkotem dát pocítit, co to znamená, chová-li se firma vůči zákazníkovi sprostě.
|
|
10. 3. 2002
Další zákon, který má výrazně posílit pravomoci zpravodajských služeb, bude na své právě začínající schůzi projednávat Poslanecká sněmovna. Novinkou je, že sněmovní tisk č. 1231, zakládající povinnost všech fyzických a právnických osob poskytovat zpravodajským službám všechny informace, které mají k dispozici, pokud zpravodajská služba usoudí, že tyto informace jsou "důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů a bezpečnost a obranu České republiky", má být schválen po zkráceném projednávání už v 1. čtení. Zdůvodnění, které v takovém případě musí předkladatel uvést v důvodové zprávě, tvrdí, že k zákonu (který má - bez úvodního listu a bez důvodové zprávy - sedm stran) se prý neočekávají žádné pozměňovací návrhy. A pak že nemají ministři Zemanovy vlády smysl pro humor! |
|
9. 3. 2002
PolemikaČtu si - pozoruhodně povrchní a nefundovanou - úvahu Štěpána Kotrby věnovanou debatě Ústavně právního výboru PSP nad elektronickým podpisem, poslouchám zvukový záznam rozpravy a říkám si: Není pochyb, v českém Parlamentu bude zanedlouho, v několika krocích a patrně bolestně, vynalezeno kolo. Kéž by nebylo příliš hranaté...
|
|
10. 3. 2002
Na přímou otázku Britských listů na tiskové konferenci 6. 3. 2002 přiznal předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt, že není s to zabránit parlamentu v přijetí zákonů, rozšiřujících bezbřehým způsobem pravomoce tajných služeb a není s to zabránit tak státu v získání takové moci, kdy každá instituce i firma bude povinna předat na výzvu BIS osobní údaje, které dle zákona (či vlastního rozhodnutí pod evidencí ÚOOÚ) shromažďuje. Od tohoto okamžiku, znamenajícího počátek policejního státu už Českou republiku dělí jen několik málo novel klíčových zákonů. Ty samy o sobě (tak izolovaně, jak je Sněmovna i Senát budou projednávat) nebudou znamenat žádné nebezpečí. V souvislosti a s prolomením dosavadní dobrovolnosti spolupráce s BIS ale dojde k vytvoření digitálního, tajnou službou a policií ovládaného státu. BIS si může "ve státním zájmu" či "z důvodu státní bezpečnosti" vynucovat spolupráci hrozbou vězení za odmítnutí poskytnutí informací od všech úředníků či zaměstanců institucí či firem. Její činnost pak bude (ve všech "živých" svazcích) i bez parlamentní kontroly. Sbohem parlamentní demokracie, sbohem občanská společnosti... Nastává diktatura Grosse I. Všemocného.
A pak že ústavní právníci v parlamentu za nic nemohou! |
|
11. 3. 2002
Na tradici let minulých - oslavu Mezinárodního dne žen - navázala v Praze anarcho-feministická Skupina 8. března, která uspořádala v Praze na náměstí Míru odpolední shromáždění pro několik set lidí s hudební produkcí spřátelených skupin i jednotlivců (fotogalerie viz zde). Mluvilo se o boji proti systému, kapitalismu, vykořisťování, ale i o násilí na ženách, alkoholismu, prostituci. Mluvilo se i o diskriminaci žen v rodině, v práci, v životě. V písních se citoval i Fráňa Šrámek. O lásce nejen k bohu, ale i mezi lidmi zpíval folkový zpěvák Miloš Hlávka. Mládeži kupodivu nevadilo, že ještě před dvnácti lety znamenalo MDŽ podnikové večírky, chlast a umolousané kytičky karafiátů spolu s recitací Jiřiny Švorcové... Toto senilní MDŽ je už naštěstí mrtvo - ať tedy žije autentické, smysluplné MDŽ. Třeba i v podání anarchistek, když se jiné skupiny žen nemají k činu. Tímto shromážděním chtějí anarchistky mimo jiné vyjádřit solidaritu s ženami celého světa a jejich bojem za rovná práva. "Ženy tvoří více než polovinu lidstva, vykonávají dvě třetiny veškeré práce světa a dostávají za to pouhých 5 procent veškerých příjmů. Dvě třetiny této práce jsou bez nároku na mzdu. 95,5 procent veškerého světového majetku patří mužům a pouze 4,5 procenta ženám," tvrdí feministky už od shromáždění v minulém roce, a nikdo s nimi nepolemizuje. Ono to totiž nejde. Mají pravdu. Co s tím? |
|
11. 3. 2002
PolemikaVážený pane Kunšteku,
zcela s Vámi souhlasím: "Neškodilo by minulost uzavřít jednou provždy a navždy nezpochybnitelně. Je jedno, stane-li se tak zákonem, nebo celoevropskou smlouvou." Ale vůbec nesouhlasím, že by problémem měly být nároky na mizící stopy kdysi zabaveného majetku, které by ČR měla nějak - jakkoliv - odškodnit, jako stále ještě právní nástupkyně bezpráví kdysi konaného. I když "chápu" význam populistického politického kapitálu - udržování nenávisti vůči sousedům, nebo restituentům, nebo jiným "skupinám" - je výška případného finančního odškodnění i pro českou ekonomiku zanedbatelná, neboť pouze symbolická. |
|
10. 3. 2002
Nerozkvetlé ženské květy Pražského jaraOsvětlujícím příkladem této absence a chartistického pohledu na ženy je například pohled V. Havla na feminismus, který v sobě obsahoval nejbanálnější předsudky, které v české společnosti přežívají dodnes. Na této banalizaci je však nejdůležitější především jazyk, který nebyl příliš vzdálen nadřazenému stylu, který používalo komunistické oddělení propagandy a agitace vůči Chartě 77. Pro Havla je feminismus do značné míry vynález hysterek a zhrzených milenek (analogicky jazykem Rudého práva - Charta 77 je vynález zkrachovalých politiků a ješitných ztroskotanců), znuděných paniček (synků z milionářské rodiny), je směšný svým nadšením a vážným zaujetím pro věc a důrazem na bezbranné ženství (Charta 77 je dojemná svými pomluvami, které se vydávají za hlas opozice), připomíná televizní tlachání komunistických žen typu Balášové (je hlasem reakčních nepřátelských sil). Řečeno jazykem analogie moci: jestliže podle V. Havla se "feminismus jeví jako dada", podle režimu se Charta 77 jeví jako pouhý "humbuk".
Když se V. Havel setkal v osmdesátých letech s italskými feministkami, které přivezly do Prahy prohlášení, v němž byl požadován respekt k lidským právům, odzbrojení a odmilitarizování společnosti, zaujala ho reakce českých disidentek, které až na výjimky většinou petici odmítly. Jednání chartistek si Havel vysvětlil tak, že by se "účastníce mezinárodního ženského podniku staly směšnými - odtud jejich nechuť spolčovat se na bázi pohlaví". S lítostí se pak podivoval nad tím, proč se takové sympatické mladé Italky raději neprojíždějí po Středozemním moři na jachtách nějakých bohatých manželů, když "by je určitě našly". |
|
8. 3. 2002
V prašném městě v měděném pásu v Zambii dávala sedmiletá Kelly Sakipe sušené ryby a dřevěné uhlí do malých hromádek a doufala, že si vydělá od chodců pár mincí. Kelly nechodí do školy, řekla mi tiše, umřela jí maminka a ona musí pomáhat babičce starat se o rodinu. Taková je odpovědnost, která je často břemenem mladých dívek v Africe a všude jinde v rozvojovém světě. Psala o tom v pátek 8. března v deníku Guardian Glenys Kinnocková, labouristická poslankyně Evropského parlamentu a mluvčí výboru EP pro rozvoj a spolupráci:
|
|
8. 3. 2002
Tonyho Blaira ve čtvrtek varovali kolegové ve vládě, že dojde k vzbouření britských ministrů, pokud se Británie připojí k americkému vojenskému tažení proti Iráku. Informoval o tom například list Independent, viz zde. Blairovi bylo dáno na vědomí, že nepřátelský postoj vůči možnosti vojenských úderů proti Saddámu Husajnovi sdílejí nejen labourističtí poslanci v Dolní sněmovně, ale že tento postoj převládá na všech úrovních britské vlády. Whitehallem se šíří zprávy, že se někteří ministři v případě války proti Saddámu Husajnovi chystají odstoupit. Během "upřímných výměn názorů" byl Blair varován, že pokud by mělo dojít k vojenskému zásahu proti Iráku, musel by být ospravedlněn podrobnými a velmi přesvědčivými důkazy, že Bagdád skutečně vyvíjí navzdory mezinárodnímu právu zbraně hromadného ničení. Proti válce proti Iráku se staví zejména Clare Shortová, ministryně pro mezinárodní rozvoj, a bývalý ministr zahraničí Robin Cook, který je nyní mluvčím Dolní sněmovny. Podle zpravodajství britské rozhlasové stanice Classic FM popřela v pátek v podvečer britská vláda, že by se prý tito ministři chystali kvůli válce proti Iráku rezignovat. |
|
8. 3. 2002
Přes celé politické spektrum došli během devadesátých let tvůrci amerického veřejného mínění k bezprecedentní shodě nejen ohledně toho, že je důležitá role podnikání v americkém životě, ale i ohledně toho, co je smysl života. Drtivá většina Američanů se přizpůsobila víře ve volný trh. Od laureátů Nobelovy ceny za ekonomiku přes paleokonzervativce až po Nové Demokraty přijali v devadesátých letech američtí vedoucí představitelé názor, že trhy jsou populární systém a že je to daleko demokratičtější forma organizace než (demokraticky zvolené) vlády.
Od okamžiku, kdy jsem začal v redakčních komentářích, psaných pro časopis Redhot a v článcích pro Britské listy vznášet otázky, týkající se (pokrytecké) zahraniční politiky Spojených států, najednou se hodně lidí rozhodlo, že jsem komunista. Začal jsem dostávat útočné e-maily i dopisy a i do tváře mi lidi začali tvrdit, že jsem komouš! |
|
8. 3. 2002
Sedím tady v pracovně Ostravské univerzity a poslouchám na počítači ve stereu po internetu britskou rozhlasovou stanici klasické hudby Classic FM. Je to pozoruhodně dobrá technická kvalita. Kdo má zájem, je to zde - klikněte na obrázek, pod nímž je napsáno "Listen now". (JČ) |
|
11. 3. 2002
Kniha Jana Křesadla 'Průvodce inteligentního laika džunglí současné psychologie a psychiatrie' vyšla, ale už je v prvním dotisku - neboť byla do dvou týdnů rozebrána. (http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=103457) Zmínil jsem se o ní již dříve na stránkách Britských listů zde. V knize je mezi velikány dějin zmíněn i "Jan Čulík jr.", o němž je zmínka na straně 18, poukazující na - nejen jeho - pomýlené zlidovělé užívání výrazu 'schizofrenický' ve smyslu rozpolcený-dvojznačný. Tato čtivě psaná knížka, sponsorovaná ministerstvem kultury, je užitečným doplňkem všeobecného vzdělání. Statisticky vzato, duševně nemocné máme totiž mezi příbuzenstvem téměř všichni, leckdy dokonce i hodně blízko, například v zrcadle. Lepší znalost problematiky v řadách veřejnosti-voličů by dokonce mohla pomoci předejít nežádoucímu českému opičení se po Západu "20 let poté", co se týče dnes již zdiskreditované asanace psychiatrických léčeben. Ostatně, toto přání autor přímo uvádí. |
|
11. 3. 2002
Dobry den s pozvankou na dalsi Utery filmomolu, ktere porada Knihomolova
literarni kavarna a Ceska televize - tvurci skupina Anny Beckove. Tentokrat
se bude v utery 19. brezna za ucasti rezisera Pavla Kouteckeho promitat film
"Hledaci pevneho bodu". Projekce se kona jako vzdy od 18.00 hod. v
knihkupectvi "U Knihomola" v Manesove ulici 79 u nam. Jiriho z Podebrad.
|
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 11. 3. 2002 | Zpřístupněním svazků Stb bude stát beztrestně šířit pomluvy o občanech | Petr Bradáč | |
| 11. 3. 2002 | Šest měsíců po 11. září se nebojíme islámských extremistů, ale jaderné Ameriky | ||
| 11. 3. 2002 | Proč Amerika neposlouchá | ||
| 11. 3. 2002 | Nový svět, ale stejný nepořádek | ||
| 11. 3. 2002 | O podstatě smlouvy mezi zákazníkem a prodejcem | Jan Čulík | |
| 10. 3. 2002 | Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa | ||
| 10. 3. 2002 | Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky | ||
| 10. 3. 2002 | Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část III. | Mirek Vodrážka | |
| 9. 3. 2002 | Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu | Tomáš Pecina | |
| 8. 3. 2002 | Dejte holkám taky šanci | ||