27. 2. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Martin Muchka a Petr Štěpánek, předseda a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
27. 2. 2002

Tříčlenný senát Městského soudu v Praze vydal rozsudek, jímž vyhověl správní žalobě Britských listů z prosince 2000 proti rozhodnutí Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání neposkytnout informace o vlastnících celoplošných televizních stanic, požadované na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Rozsudek, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek a je pravomocný, ukládá Radě rovněž povinnost uhradit žalobci v plné výši náklady řízení.

Žalobě bylo vyhověno na základě procedurální námitky proti tomu, že Rada porušila při svém rozhodování instanční princip, tudíž se věc vrací do stavu, kdy bude o odvolání proti původnímu rozhodnutí znovu rozhodovat předseda Rady Martin Muchka. Nyní záleží na něm, jestli ustoupí a požadované informace poskytne, nebo zvolí cestu dalšího soudního sporu.

Záležitost má přirozeně hlavně symbolický význam, šlo o to ukázat, že není třeba, aby občan ustupoval před arogancí byrokratické moci (reprezentované v daném případě zejména místopředsedou Rady Petrem Štěpánkem), a v tomto směru je rozsudek Městského soudu v Praze nepochybným úspěchem.

Sloupek

Shodou okolností se sešla v Britských listech celá řada příspěvků týkajících se ředitele Národní galerie Milana Knížáka zrovna v době, kdy na něho pro jeho rasistické výroky útočí především lidé se spojením na "vzbouřence" v České televizi.

Mnohokrát jsme v Britských listech vyjadřovali zklamání nad tím, že většina veřejně činných lidí v České republice nedokáže jednat nestranně, objektivně a samostatně - že je tam veřejná debata převážně jen ohlušující bitkou svářejících se lobbistických zájmů. V této souvislosti chceme deklarovat, že se politicky nepřidáváme na žádnou stranu.

Knížák by samozřejmě neměl zasedat v Radě České televize: nemá pro to ani soudnost ani odborné předpoklady. Prokázal to nesčetněkrát při nedávné volbě generálního ředitele ČT, např. svými výroky o údajné nekompetentnosti kandidáta Petra Sládečka, který - paradoxně - byl jediným kandidátem, který o fungování televize v moderním věku něco pořádně věděl. Rozhodnutím Rady ČT volbu generálního ředitele ČT protizákonně utajit jeho volbu Rada právně zcela zpochybnila - případ bude projednávat soud. - Otázkou však je, o kolik kompetentnější jsou ostatní členové Rady ČT než Knížák.

Je naprosto nepřípustné, aby měla česká Národní galerie soukromé kšefty s privátní firmou art.cz, a aby v ní pan ředitel Knížák nabízel k soukromému prodeji vlastní obrazy (galerie art.cz inzerovala, že prodává i dílo Milana Knížáka)! Už to by v normální zemi vedlo k okamžité rezignaci ředitele - a zároveň i ministra kultury, který také zcela skandálním způsobem v této záležitosti Knížáka podporuje.

Je docela dobře možné, jak píše Ivana Haslingerová v Britských listech, že Knížák zavedl do Národní galerie větší míru kompetentního řízení než dříve - prohraný soudní případ s kunsthistorikem Milanem Kreuzziegerem, jehož se NG pokusila zbavit velmi sprostě a neobratně, Knížákovu kompetentnost však příliš nepotvrzuje.

A ať se televizní vzbouřenci snaží využít rasistických výroků Milana Knížáka o "romském umění" jakkoliv, není prostě možné, aby se ředitel Národní galerie - který mimochodem reprezentuje svou funkcí i ty Romy, na něž se dívá tak spatra - takovýmto způsobem choval na veřejnosti.

Všechny výše zmíněné skutečnosti jsou silně na pováženou a je zapotřebí je medializovat. Přitom však znovu zdůrazňujeme, že se Britské listy v žádném případě nepřipojují k žádné domácí české lobbistické skupině a už vůbec ne k televizním vzbouřencům, bojujícím za právo přístupu k příjmům z České televize, aniž by se museli zodpovídat za kvalitu své práce.

27. 2. 2002
Nevýslovným pohrdáním se vyznačuje odpověď Pavla Dostála, který reaguje na moji stížnost ve věci poškozování jména Národní galerie jejím ředitelem Milanem Knížákem (viz Britské listy zde, viz též časopis Redhot). Šlo mimo jiné o to, že Milan Knížák jako generální ředitel Národní galerie prodává svá díla prostřednictvím společnosti Art.cz, která na svých stránkách současně zveřejnila logo Národní galerie. Věnoval jsem ve své kritice velkou pozornost internetovému Art.cz právě proto, abych poukázal na jeho nedůvěryhodnost.
Pavel Dostál, ministr kultury
27. 2. 2002
Pavel Dostál
"Celý dopis se více méně, a to minimálně na 3/4 textu, zaobírá hodnocením internetové prodejní galerie Art.cz. Vaše subjektivní hodnocení tohoto subjektu je Vaším názorem, na který máte samozřejmě právo. Žijeme v demokratické společnosti, je tedy právem každého zhodnotit, co uznává za vkusné a co nikoli. Zároveň žijeme také ve státě právním, který všem fyzickým osobám zaručuje jejich práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Vaše hodnocení tohoto subjektu jako subjektu pro Vás nedůvěryhodného, nemůže býti podkladem pro to, abychom bez jakýchkoli jiných informací a skutečnosti vzali toto tvrzení za objektivně prokázanou skutečnost. Náš právní řád s termínem "nedůvěryhodnost" neoperuje," píše Pavel Dostál v dopise Janu Paulovi ohledně Milana Knížáka, Národní galerie a společnosti art.cz.
27. 2. 2002
Text "opravy", kterou náměstek ředitele Národní galerie Miroslav Tajč požadoval, aby otiskl časopis Redhot.
27. 2. 2002
Publikujeme kompletní text dohody o spolupráci, uzavřené v červnu 2002 mezi Milanem Knížákem a Ondřejem Sýkorou za Národní galerii v Praze a za podnik Art.cz.
27. 2. 2002
"Vážený pán Shawn Johnson,

z principiálných dôvodov nemôžem súhlasiť so spôsobom vysporiadania mojich akcií v zaniknutej firme Dobrušské strojírny, a. s., ako ho popisujete vo svojom liste datovanom: únor 2002, pretože ho považujem za vyvlastnenie za finančnú náhradu nadiktovanú údajným novým vlastníkom, firmou Grafitec, spol. s r. o., ktorej ste údajným jednateľom, čo je v rozpore s platným právom," napsal Daniel Krajcer firmě, která mu oznámila, že se podnik, do něhož v privatizaci investoval, ruší:

Majid Majed
27. 2. 2002

Po téměř šestiměsíčním správním řízení se cizinecká policie rozhodla vyhovět žádosti Majida Majeda, studenta Elektrotechnické fakulty ČVUT, původem z Iráku, a vydat mu cizinecký pas, takže Majed, jehož iráckému pasu vypršela v prosinci platnost, může opět cestovat. Dopis, jímž mu to Bc. Martina Glosová oznamuje, není bez zajímavosti ani z jazykového hlediska.

Policie o žádosti rozhodla pouhý týden poté, co jsem, frustrován nezájmem a neschopností úřadu ombudsmana, jmenovitě Motejlovy zástupkyně Anny Šabatové, přijal od Majida plnou moc a začal se jeho případem zabývat. V tomto případě vedla intervence Britských listů k úspěchu; uvědomujeme si však, že jsme zde dělali práci, za kterou jsou placeni jiní a kterou by novináři normálně ani neměli vykonávat. Až si bude příště Otakar Motejl nebo Anna Šabatová stěžovat na nedostatek kompetencí, bylo by záhodno připomenout jim, jak málo udělali v tomto případě, který jejich působnost plně pokrývá.

27. 2. 2002
Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR - paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi. Signatáři argumentují, že Knížák, který pronesl paušalizující výroky proti Romům, nemůže být členem Rady České televize, kde zastupuje všechny občany, tedy i Romy.
27. 2. 2002
O tom kdo bude a nebude v Národní galerii, nemůže rozhodovat jen její ředitel, ale kolegium odborníků, má-li vůbec v této instituci nějaké významné slovo. Otázka Vladimíra Mlynáře a Michala Lobkowicze na Pavla Dostála co udělalo Ministerstvo kultury a Národní galerie pro to, aby bylo romské umění zastoupeno v uměleckých sbírkách Národní galerie je proto stejně banální, jako Knížákův výrok, míní autor.
27. 2. 2002
Několik desítek Romů protestuje pod záštitou poslanců Unie svobody Vladimíra Mlynáře a Michala Lobkowicze proti tomu, aby stál v čele Národní galerie (NG) profesor Milan Knížák neboť prý není způsobilý jí řídit. Cítí se uraženi za jeho výrok, že doposud neviděl umělecké dílo romského původu, které by dosáhlo kvalit děl našich gotických malířů či francouzských impresionistů, pro které v galerii místo je. Není bez zajímavosti, že se začali cítit Romové uraženi až po dvou měsících po uvedeném výroku a to v době právě probíhající volební kampaně a že je podporují stejní protagonisté, co nedávno psali otázky profesoru Klausovi. Jako u jiných nátlakových kampaní tohoto typu nejde tudíž zřejmě vůbec o to, zda romské výtvarné umění už nabylo té výtvarné hodnoty, aby bylo důstojným protějškem obrazů malovaných těmi nejkvalitnějšími mistry, to ostatně nepřísluší soudit ani poslancům ani hercům, ale odborným kunsthistorikům. Jde o zviditelnění se jistých politiků a na úkor jiných. Ani já zde nechci tento navýsost odborný spor řešit, ale chci připomenout co všechno profesor Knížák pro Národní galerii udělal a proč by byl ministr kultury šílený, kdyby takového dříče vyhazoval a to navíc kvůli velmi diskutabilnímu problému:
27. 2. 2002
Několik desítek Romů, Neromů a Supraromů se organizovaně cítí být uraženo výroky profesora Knížáka. Uraženo za jeho výrok, že doposud neviděl umělecké dílo romského původu, které by dosáhlo kvalit děl našich gotických malířů či francouzských impresionistů, pro které v naší galerii místo je.
27. 2. 2002

Diskriminace Cechu [...] Ceskou republikou, jak pise pan Culik, je velmi zajimavy aspekt. Myslim, ze by i v konkretnim pripade diskriminace 30.000 bylo dobre domahat se zavedeni prava vubec, nez jen nekterych jeho - z hlediska toho, co stale vsechno chybi, spise podruznych - aspektu.

Mimoradna slabost lobby zahranicnich Cechu, jak pise pan Pecina, je podle meho dana spise znechucenim pohybovat se v prostredi pripominajicim diktatury jizni Ameriky, a v nasem pripade dalsi absurditou diskriminace, i kdyz zpusobenou jakkoliv 'pochopitelnou' zavisti.

Apartheid? Ne, dekuji - nemusim se nechat ponizovat, kdyz o kus vedle mam vsechna prava.

Me zkusenosti mi dovoluji se take domnivat, ze 'domaci' precenuji 'hodnotu' majetku. Pokud se jedna (jednalo) o zamery 'cizaka' v CR neco zacit, nebo zbyle trosky dat do pouzitelneho stavu, tak efektivnost je ve srovnani s vyspelou ekonomikou stale jeste ne prilis povzbuzujici. Samozrejme, uznavam, dostat vubec neco je lepsi nez nedostat vubec nic (jak lidova moudrost pravi: lepsi je byt mlady, zdravy, bohaty,-).

Silnejsi subjekty, ktere se v CR angazuji, zacinaji (zacinaly) prakticky z niceho, coz je realistictejsi pristup nez neco predpokladat. Pokud pak neco najdete, jste mile prekvapeni. Diky bohu za tyto ostruvky kapitalismu v CR. A take by se mohly vice prosazovat.

Jeste k tem volbam - take standartni situace: pres nesmyslne slozity postup (pokud se me vubec tyka) bych mel sice chut volit, ale dobre vim, ze bych se napred musel angazovat v tom, vubec nejake volitelne pomoci vytvorit. Osobne nevidim koho, a proc. V teto souvislosti trochu drzosti na zaver: ani nadsena propaganda CSSD v BL mne moc nenadchne.

27. 2. 2002

Občané požadují od politiků "vysokou morálku", anebo to alespoň vyplývá z nejnovějšího průzkumu CVVM. S výrokem "Morálka politiků má být posuzována přísněji než u ostatních, protože v politice mají být jen ti nejlepší" souhlasí podle CVVM v ČR 63 procent obyvatelstva (a tento názor je relativně stabilní už od r., 1997, kdy si to myslelo 67 procent obyvatelstva); s výrokem "Pro politiky platí stejná morálka jako pro všechny ostatní" souhlasilo 33 procent občanů a s výrokem "Politici se často dostávají do obtížných situací a lidi by jim měli ledacos odpustit" souhlasí 2 procenta občanů. Jenže - jak poznamenává Štěpán Kotrba, tyto "vysoce morální" názory českého obyvatelstva se zrovna neprojevily v posledních všeobecných volbách v České republice...:)

Téma výzkumu "Jak posuzovat politiky?" je ze strany CVVM svou sugestivností spíše "návodem" k bulvární medializaci, než seriózním a neutrálním dotazem sociologů. Průzkum stejně dokládá, že "morální" volba je zřejmě i zásluhou bulvarizujících se médií, neboť většina (58 %) je přesvědčena, že neodlučným atributem hodnocení výkonu politické funkce je soukromý život aktérů. Paradoxně - k zastáncům posuzování morálky politiků čistě podle toho, jak ji uplatňují ve výkonu funkce, patří vysokoškolsky vzdělaní občané, z hlediska politických preferencí stoupenci ODS. To může být vyvoláno jak situací, že mezi politickým angažmá a soukromými aktivitami politiků přestává veřejnost příliš rozlišovat, tak i okolnostmi jinými, jako je větší medializace osobního života politiků soustřeďující se spíše na negativně působící momenty. To naznačuje i třídění s jinými daty tohoto výzkumu: Podle CVVM AV ČR se ukázalo, že respondentům, vyjadřujícím politikům nedůvěru, je bližší hodnocení o správnosti akcentu na jejich osobní život. Budeme se tedy v předvolebním hodnocení stran dívat politikům "na prsty", nebo do postele, ptá se dále Štěpán Kotrba.

K tomu poznamenává Jan Čulík:

Otázka osobní, soukromé morálky politiků je složitá: V anglosaských zemích má obrovský význam osobní integrita: většinou se usuzuje, že jestliže lžete v soukromém životě, není vám možno věřit ani jako politikovi. Jistě je to zneužitelné: viz intenzivní úsilí amerických konzervativců zbavit se z politických důvodů Clintona kvůli skandálu s Monikou Lewinskou. V Británii si naběhla médiím konzervativní vláda Johna Majora tím, že vnucovala veřejnosti nutnost "žít morálním životem" a sdělovací prostředky pak odhalovaly četné případy nevěry v soukromém životě konzervativních ministrů a poslanců - vláda tak byla vystavena obvinění z korupce. Dnes vládnoucí labouristé národu nekáží o morálce a snaží se oddělovat soukromý a veřejný život politiků, avšak když před časem vyšlo najevo, že někdejší labouristický ministr zahraničí Robin Cook má milenku, musel se okamžitě veřejně rozejít s manželkou, aby se udržel ve funkci. Jde o lhaní, které je u politika nepřípustné. A kromě toho, jak poznamenává jeden čtenář, politik, který někdy lhal anebo něco utajuje, i v soukromém životě, je vydíratelný.

Běžně se britští novináři dívají dost spatra na případ francouzského prezidenta Mitterranda, o němž bylo známo, že je nesmírný sukničkář, ale francouzští novináři s ním byli ve spiknutí a nikdy o tom nepsali. Tak vzniká neblahý, nedemokratický princip výlučnosti informací, které mají k dispozici jen "lepší, informované kruhy" a nikoliv veřejnost. Není divu, že Mitterandovo prostředí bylo obviňováno z korupce, zejména vůči různým africkým vládám. Jinou zajímavou otázkou je postavení žen v těchto kontroverzích: "On lže jenom milence, to není žádný problém, ženská není člověk."

V českém prostředí o tomto problému psal před 150 lety zajímavě Karel Havlíček:

"Při všech politických bouřkách a zmatcích vždy mnozí lidé nepoctiví jako hmyz se objevují a pro sebe něčeho přitom urvati se snaží. Ti pak zapletou všechno mnohem více a pokazí tolik, že to ani celý věk napraviti nedovede. Jest ale prostředek proti takovým lidem. O každém, který se vám v politických a veřejných záležitostech jako rádce nabízí, hleďte se vždy strany jeho domácího a privátního života přesvědčiti, je-li zachovalý muž. Kdo je ničema sám osobně a nedovedl si mezi těmi, kteří jeho domácí život z předešlých a nynějších let znají, ani jméno poctivého a řádného muže zachovati, ten také jistě se nemíchá do politiky z poctivých oumyslů, a musí mít nějaké tajné, ale jistě nečisté ohledy. Také jest ještě jiná známka: Kdo sám sebe a svou rodinu zachovalým a řádným způsobem živiti neumí, nevěřte mu, že dovede radu dát, jak by se zlepšil stav celé země. A právě mnoho takových lidí se nejvíce roztahuje a potlouká ve veřejném životě jistě jenom ke zkáze země a národu." (Národní noviny, 30. března 1849)

Miloš Zeman
27. 2. 2002

Podle informací agentury Babylon se v úterý ráno sešla rada velvyslanců arabských zemí v Praze na mimořádném jednání, aby se zabývala výroky českého premiéra Miloše Zemana během jeho právě skončené návštěvy Izraele. Velvyslanci se jednohlasně dohodli požádat o naléhavé setkání s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem, aby mu vyjádřili zásadní nesouhlas vlád arabských zemí s těmito výroky a žádali o vyjádření jeho postoje k palestinské otázce.

Z informace arabského diplomata v Praze vyplývá, že arabští diplomaté považují jak vysvětlující prohlášení samotného českého premiéra Miloše Zemana tak českého ministerstva zahraničí k jeho výrokům za nedostatečná.

27. 2. 2002
Britský ministr vnitra David Blunkett oznámil v úterý že mladiství recidivisté, některým z nichž je pouze 12 let, budou opatřeni nesejmutelnými elektronickými náramky. Rozhodnutí má snížit kriminalitu mladistvých. (Podrobnosti jsou v angličtině např. zde.)
27. 2. 2002

Ve snaze zvýšit počet uživatelů s vysokorychlostním přístupem k internetu, který umožňuje uživatelům stahovat si ze sítě video v televizní kvalitě, se rozhodly někdejší britské státní komunikace (zprivatizované v osmdesátých letech a dosud ovládající v Británii cca 80 procent terestrického telekomunikačního trhu) British Telecom nyní snížit poplatek za čtyřiadvacetihodinový broadbandový přístup k internetu z 25 na 14,95 liber (cca 780 Kč) měsíčně. (Zřejmě je to ale má být velkoobchodní cena, viz níže.)

Tím budou konkurovat jiné obří telekomunikační firmě, NTL, který poskytuje už déle než rok čtyřiadvacetihodinový broadbandový přístup na internet rychlostí 10 Mb/s prostřednictvím kabelového modemu i pro domácí počítačovou síť až 4 počítačů za maloobchodní cenu 19,99 liber (cca 1050 Kč) (tento přístup mají v Británii v současnosti Britské listy); do nynějška poskytovala firma NTL zároveň dialupový přístup na internet v Británii úplně bez telefonního poplatku - protože ho užívaly statisíce lidí a NTL nemohl náklady už unést, zavádí od nynějška za čtyřiadvacetihodinový dialupový přístup k internetu měsíční poplatek 5 liber (250 Kč) - je to velmi nepopulární.

British Telecom chce získat pro broadbandové služby ADSL do léta roku 2003 milion zákazníků. Mluvčí firmy sdělil televizi Sky, že se očekává, že do čtyř let bude 25 procent veškerých britských uživatelů internetu přistupovat k síti prostřednictvím broadbandu. Je ovšem důležité, dodal, aby firmy začaly vytvářet atraktivní zábavu na internetu, aby to přilákalo veřejnost. V současnosti je v Británii jen 145 000 uživatelů broadbandu, a tak se dosud nevyplatí vyrábět televizní pořady pro internet. Jiné firmy, které si kupují broadbandový přístup na internet od podniku BT, by ho zřejmě mohly prodávat dál za cca 25 liber měsíčně. (Podrobnosti v angličtině viz zde.)

27. 2. 2002
Londýnský primátor Ken Livingstone schválil v úterý kontroverzní projekt, v jehož rámci budou muset řidiči automobilů zaplatit při vjezdu do středu Londýna pokaždé 5 liber. Účelem opatření je omezit trvalé dopravní zácpy v britském hlavním městě.
Podrobnosti - v angličtině ZDE
Moskva
26. 2. 2002
Po zkušenostech, které vedly i na našem kontinentu po zhroucení jednoho ze dvou sloupů studené mezinárodní stability počátkem devadesátých let k vleklým válečným problémům a páchání nehumánních zvěrstev, si mezinárodní společenství vynutilo ustavení efektivnějšího mechanismu univerzální spravedlnost, než jaké existovaly doposud. Již 52 států přistoupilo k Římskému statutu, kterým bude uveden v život stálý Mezinárodní trestní soud. Na mezivládní konferenci, která se konala v létě roku 1998, se zástupci více než 130 zemí dohodli a do statutu vložili, že k formálnímu zahájení jeho činnosti je potřeba započetí prvního dne v měsíci následujícího po uplynutí šedesátidenní lhůty od uložení šedesáté ratifikací. Vzhledem k praktické jistotě potřebných osmi přístupů v nejbližších měsících lze oficiální zahájení aktivit soudu očekávat už v druhé polovině tohoto roku.
26. 2. 2002

Překvapivě jednoznačný průběh, bez rozdílů mezi poslaneckými kluby, mělo čtvrteční projednávání návrhu shromažďovacího zákona v Petičním výboru Poslanecké sněmovny, z něhož přinášíme zvukový záznam (6,0 MB ve formátu Real Media). Poslanci odmítli argumenty přítomných zástupců ministerstva vnitra a v jednomyslném hlasování doporučili vrátit návrh k přepracování předkladateli.

Poslanec Stanislav Křeček (ČSSD) v mimořádně ostrém projevu zdůraznil, že v demokracii nelze činit rozdíl mezi shromážděním za "žádoucím" účelem, jako např. oslava fotbalového vítězství, a shromážděním s politickým, vládnoucímu režimu nepříjemným podtextem, jak se předtím zástupce ministerstva pokoušel naznačit. Výkon ústavně zaručeného práva nesmí záviset na vůli nebo nevůli úředníka, a předloha by úřadům možnost svévolného rozhodování o konání shromáždění dávala, vysvětlil S. Křeček.

Kromě toho poslanci vytkli návrhu řadu věcných i formálních nedostatků a shodli se v hodnocení, že nová úprava představuje vůči stávající krok zpět.

Ve středu se bude návrhem zabývat Ústavně právní výbor PSP.

O tom, proč byl shromažďovací zákon špatný, jsme v BL psali zde.

Předsednický stůl
26. 2. 2002
Ačkoli pro uvedení mezinárodního trestního soudu v činnost není Česká republika tradičně naprosto významná, neboť jí v aktivní snaze po mezinárodní spravedlnosti předběhl dostatečný počet jiných států (např. též Tádžikistán, Lesotho, Sierra Leone, Mali či Kostarika), je zajímavé se zamyslet nad opětovným potvrzením určité české provinciálnosti i v tomto případě. Česko mezi přistoupivšími zeměmi nefiguruje, i když alespoň patří mezi 139 států, které Statut zatím jen podepsaly. Podle výroků zástupců ministerstva zahraničních věcí datovaných již od roku 1998 ustavení Mezinárodního trestního soudu česká vláda podporuje. Problém prý ale spočívá v nepochopení ze strany Poslanecké sněmovny.
Moskva
26. 2. 2002

Reportáž

Autor se minulý týden vrátil z Moskvy, kde byl delegátem mezinárodní konference na téma mezinárodní justice, pořádané Mezinárodní federací lidských práv (FIDH). Zde je jeho reportáž.
Karel Neuwirt, předseda ÚOOÚ
9. 2. 2002

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
27. 2. 2002 Britské listy vyhrály spor nad RRTV Tomáš  Pecina
27. 2. 2002 Proč tolikrát o Milanu Knížákovi? Jan  Čulík
27. 2. 2002 CVVM: občané požadují od politiků "vysokou morálku"   
27. 2. 2002 Britský telecom snižuje poplatek za broadbandový přístup k internetu na 780 Kč měsíčně   
27. 2. 2002 Cikán mi nesmí do baráku Jan  Paul
27. 2. 2002 Británie bude dávat mladistvým recidivistům elektronické identifikační náramky   
27. 2. 2002 Bůh zaplať za protivné Knížáky Ivana  Haslingerová
27. 2. 2002 Ministr kultury chrání Milana Knížáka Jan  Paul
27. 2. 2002 Otevřený dopis: Knížák by měl odejít z Rady České televize   
26. 2. 2002 Protesty: britským vězňům v zálivu Guantánamo je odpíráno právo na právního zástupce