26. 2. 2002
ReportážKonference o mezinárodní spravedlnosti v MoskvěAutor se minulý týden vrátil z Moskvy, kde byl delegátem mezinárodní konference na téma mezinárodní justice, pořádané Mezinárodní federací lidských práv (FIDH). Zde je jeho reportáž.
|
Více než stovka delegátů z řad nevládních organizací ze střední a východní Evropy, Zakavkazí a střední Asie, soudců i advokátů z východní i západní Evropy i mezinárodních expertů a profesorů mezinárodního práva ze zemí celého světa se setkala na konferenci o mezinárodní spravedlnosti v Moskvě. Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) a ruská nevládní organizace Memorial se ji rozhodli uspořádat možná trochu symbolicky přímo před branami Kremlu. Hlavním tématem byl stálý Mezinárodní trestní tribunál, který začne díky několikaletému úsilí nevládních organizací na ochranu lidských práv, OSN a nakonec i některých států fungovat již za několik měsíců. Jeho Statut ratifikovalo již 52 států a potřebného počtu šedesáti pro zahájení činnosti soudu se dočkáme pravděpodobně do konce června. Česká republika mezi nimi přes opětovné snahy ministerstva zahraničních věcí zatím nebude, neboť ratifikace Statutu vyžaduje určitou změnu Ústavy a většina osazenstva Poslanecké sněmovny zatím asi neporozuměla základům mezinárodního práva. Vedle hlavního tématu, který byl postupně FIDH a jejími partnery osvětlován s ohledem na specifika jednotlivých částí planety na regionálních setkáních v senegalském Dakaru (listopad 1999) pro africké země, Bogotě (květen 2000) pro oblast jižní a střední Ameriky a arabské země v Casablance (leden 2001), se účastníci měli možnost zaměřit též na největší bolesti své oblasti. Srovnání "zážitků" přímých účastníků událostí v Bosně, Chorvatsku, Kosovu či Čečensku a mezinárodních i domácích expertů snažících se o pozvolný přechod k hodnotám právního státu v těchto oblastech, stejně jako zkušenosti obyvatel diktátorských režimů v Bělorusku či v zemích střední Asie, ukázaly na mnoho společných rysů v tzv. "tranzitních zemích".Nechyběly ani upřímné okamžiky sebereflexe ze strany méně problematických postkomunistických států střední Evropy včetně Polska a Česka či ilustrace zkušeností s obtížným vyrovnáváním se s minulostí v Německu po druhé světové válce i po pádu berlínské zdi (NDR), ve Francii s ohledem na válku v Alžírsku či problém Severního Irska neuspokojivě řešený všemi britskými vládami. (Autor je studentem Právnické fakulty Masarykovy university v Brně a vedoucím projektu Občanských právních hlídek Ekologického právního servisu) Fotoreportáž z konference |