Vážený pan
Jan Paul
akademický malíř

V Praze dne 23. ledna 2002

Vážený pane Paule,
k Vámi zaslané stížnosti uvádím:

Celý dopis se více méně, a to minimálně na 3/4 textu, zaobírá hodnocením internetové prodejní galerie Art.cz. Vaše subjektivní hodnocení tohoto subjektu je Vaším názorem, na který máte samozřejmě právo. Žijeme v demokratické společnosti, je tedy právem každého zhodnotit, co uznává za vkusné a co nikoli. Zároveň žijeme také ve státě právním, který všem fyzickým osobám zaručuje jejich práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Vaše hodnocení tohoto subjektu jako subjektu pro Vás nedůvěryhodného, nemůže býti podkladem pro to, abychom bez jakýchkoli jiných informací a skutečnosti vzaly toto tvrzení za objektivně prokázanou skutečnost. Náš právní řád s termínem "nedůvěryhodnost" neoperuje. Pokud by samozřejmě Národní galerie v Praze uzavřela smlouvu se společností, která je v konkurzu nebo se zavázala k plnění v rozporu se zákonem č. 219/2000 Sb., bylo by takové jednání považováno za poškozování tohoto subjektu, resp. České republiky.

Ve svém článku, který byl zřejmě i podnětem k tomuto dopisu, mimo jiné uvádíte tvrzení nejen o neschopné firmě, ale i o neschopných výtvarnících, neschopných výtvarných publicistech a v neposlední době i o neschopné společnosti. Není možné hodnotit a vyslovit názor na internetovou prodejní galerii Art.cz, tyto výtvarníky, výtvarné publicisty a společnost bez konkrétních podkladů.

To, že určitá osoba je statutárním orgánem státní kulturní instituce neznamená, že tato není oprávněna tvořit, svá díla prezentovat a prodávat. Skutečnost, že taková díla jsou nabízena prostřednictvím internetu není v této době nic neobvyklého a doufám, že Českou republiku je možno v této oblasti považovat za vyspělou. Jak je Vám jistě známo, trh obecně funguje na základě nabídky a poptávky. Toto se vztahuje i na trh s uměleckými díly.

Názor, že výtvarník nemá stát v čele také instituce jakou je Národní galerie v Praze je otázkou již několikáte diskutovanou. Dle Vašeho názoru odborná veřejnost (není zjevné v jakém oboru) zastává výše uvedené stanovisko. Dospěli bychom snad pomocí interpretace tohoto názoru, že pokud má lékař manažerské schopnosti, nemůže být ředitelem nemocnice již z titulu, že je lékařem?

Národní galerie v Praze uzavírá standardně smlouvy o spolupráci s mnoha subjekty, jak českými , tak i zahraničními. Podstatou takových smluv je především naplnění základního poslání NG, vymezeného jednak zákonem č. 148/49 Sb., o Národní galerii v Praze a Statutem vydaným Ministerstvem kultury České republiky.

Vaším názorem je, že tyto internetové stránky jsou navštěvovány především osobami se zájmem o "umění" v jakékoli jeho podobě, tj. i takové který Vy označujete jako "výtvarné produkty velmi různých kvalit". Není možné pak souhlasit s názorem, že pokud někdo shledává díla zde uvedená za nesprávně seřazená, nevkusná, předražená atd., že toto automaticky znamená propachtování loga NG. Na těchto stránkách je odkaz na NG, kde jsou uvedeny informace o stálých expozicích a krátkodobých výstavách. Po otevření stránek NG nebyla nalezena jakákoli zmínka o tom, že Národní galerie v Praze podporuje prodejnost děl, ověřuje jejich pravost či jiným způsobem participuje na jejich prezentaci.

Z Vámi vyvozovaných závěrů založených na subjektivních pocitech nebyl shledán jediný pádný argument, který potvrzoval, že by pověst a prestiž Národní galerie v Praze uzavřením smlouvy o spolupráci mezi těmito subjekty utrpěla.

Na většinu Vámi položených otázek však přísluší odpovědět Národní galerii v Praze. K tomuto Vám zasíláme stanovisko k Vašemu zveřejněnému článku.

S pozdravem

podepsán

Pavel Dostál
ministr kultury