Proti Tomáši Pecinovi bylo skandálním způsobem zahájeno v České republice trestní stíhání poté, co učinil důležité a odvážné gesto na obranu demokracie v ČR: tak, jako disidenti před ním (a jak je to běžné a srozumitelné pro občany zavedenějších demokracií), podrobil - na vlastní kůži - existující zákony závažné zkoušce: odvolal se na svobodu projevu, zaručenou v ČR Listinou práv a svobod a schválil na obranu Jana Kopala, podle něhož Spojeným státům útok z 11. září "patřil", teroristický útok proti USA, napsal na sebe s úmyslem zdiskreditovat kontroverzní paragraf 165 trestního řádu trestní oznámení a jedna osoba v ČR je na Pecinu podala úřadům.

Tomáš Pecina v pořadu "Nad věcí" mj. vysvětlil, že i když samozřejmě s útokem proti nevinným jednotlivým lidem nesouhlasí, demokracie si nemůže dovolit trestně stíhat názory - proto schválil Kopalův výrok. S názory, které se nám nelíbí, můžeme polemizovat - máme dokonce v demokracii povinnost v racionální diskusi ukazovat, co je na nich podle našeho názoru nesprávného, v demokracii však není možné, aby byl za vyjádření názoru občan trestně stíhán. Jak jsme na to už mnohokrát poukázali, zásadní rozdíl je mezi vyjádřením názoru, který nemůže být v demokracii stíhán (trestný čin "schvalování trestného činu" je stalinským pozůstatkem v českém právním řádu) a výzvou k okamžitému, bezprostřednímu spáchání trestného činu, která trestně stíhatelná právem je. Zajímavě projevili někteří posuchači, telefonující do studia nepochopení principu demokratické plurality a argumentovali jak za Husáka, že když má někdo "nesprávné" názory, musí se to přece zakázat...:)

(Zvukový záznam je ve formátu Real Media.)

Pětapadesátiletý John Simpson je jedním z hlavních mezinárodních reportérů televize BBC. Poslední čtyři roky už v Británii nežije: odstěhoval se s manželkou do Dublinu - do londýnského ústředí BBC, je-li toho zapotřebí, tam dorazí za čtyři hodiny. (Toto v současné globalizované společnosti už docela běžné uspořádání mi připomnělo, jak šokováni byli pracovníci České televize, když bylo v roce 1998 navrženo, že by měl do Prahy k moderování televizního pořadu Jan Čulík z Británie létat! :)) Simpson pravidelně připravuje reportáže pro zpravodajství televize BBC a její hlavní publicistické pořady (nejnověji se 18. listopadu 2001 v Británii vysílal jeho dokumentární film o osvobození Afghánistánu v pravidelném pořadu Panorama - zde je jeho anglický transkript; "znepokojující film" Johna Simpsona o tom, jak zasahování supervelmocí do vnitřních záležitostí Afghánistánu tam vyvolalo dobu temna, se vysílal v televizi BBC dne 7. října, jeho anglický transkript je zde. )

Na satelitním televizním okruhu BBC World má John Simpson publicistický pořad Simpson's World, který má sledovanost - 130 milionů diváků. (Navzdory všeobecné falešné představě, není americká "macdonaldovská" televize CNN celosvětově ani nejsledovanější, ani nejvlivnější, uvádí Simpson - tou je podle něho právě stanice BBC World.) Vysoká sledovanost pořadu Simpson's World, píše John Simpson, má za následek to, že v současnosti není na světě už žádné místo, kde by ho na ulici nezastavovali lidi a nedávali se s ním do řeči o jeho televizních pořadech.

Přečetl jsem o vánoční dovolené v savojských Alpách Simpsonovu tuto druhou, více než čtyřistastránkovou autobiografickou knížku, nazvanou podle jména jedné divadelní hry klasického anglického dramatika ze sedmnáctého století Thomase Middletona A Mad World, My Masters (Šílený svět, pánové, PAN Books, Londýn, 2001, ISBN 0 330 35567 8).

Od té doby, co se před čtyřmi lety John Simpson odstěhoval do Dublinu, podnikl celkem 256 cest do zahraničí - v průměru jednu cestu letadlem každého pět a půl dne. Kniha je souborem neuvěřitelných historek a zážitků, jichž byl tento globální novinář za dlouhá desetiletí své činnosti (pro BBC začal pracovat v roce 1966) svědkem. Doporučuju ji jako nutnou četbu pro každého, kdo se zajímá o seriózní, profesionální novinářskou práci.

Nikoliv kvůli těm výstředním historkám, o nichž se zmiňuji výše, ale kvůli něčemu daleko závažnějšímu. Na Simpsonovi mě fascinuje jeho hodnotový systém - směsice buržoazních postojů a hrdé nezávislosti. Simpson je nepokrytě členem britského establishmentu - přesto ho však ze svých humanistických pozic neváhá ostře kritizovat. Je za to - většinou - chválen. (Když se stal na jaře roku 1999 terčem kritiky britské vlády, že prý vysílá z Bělehradu v televizi BBC propagandu pro Miloševiče, a velmi dobře se proti tomu obhájil - konflikt skončil ztrapněním britské vlády, přišel mu po návratu do Británie ze Srbska naproti nejen šéf zpravodajství BBC, ale i generální ředitel této veřejnoprávní organizace.) Simpson pochází ze středních vrstev, je nesmírně dobře placen, píše pravidelně pro konzervativní listy Sunday Telegraph a Spectator (jenže není konzervativec! jeho případné "stranickopolitické" názory jsou z jeho veřejných postojů i z jeho práce neidentifikovatelné, jak to má být u autentického novináře), a hrdě je si vědom své ceny. Zároveň však systematicky projevuje při své novinářské práci silně volnomyšlenkářský postoj. Dále je na jeho nové knize fascinující, že její autor při své práci projevuje kritickou nezávislost, avšak nikoliv bez vazby na základní lidské, civilizační hodnoty. Simpson není relativista, nezastává v Čechách nyní často šířený názor, že "všechno je relativní, a tedy všechno je dovoleno a každý máme svou pravdu". Dokáže prosazovat základní myšlenky svobody, demokracie a humanity, jimiž neúprosně poměřuje to, s čím se v "šíleném" dnešním světě setkává.

Před několika dny spustila MFDNES masivní reklamní kampaň, která uváděla, že čtvrteční magazín přinese rozhovor s prezidentem USA Georgem Bushem. Protože za léta praxe vím, jak je složité takový rozhovor získat, upřímně jsem předem smekal, napsal nám jeden pražský novinář. Pokračuje: Koupil jsem si i proto minulý týden čtvrteční MFDNES a stejně jako statisíce jiných čtenářů jsem zjistil, že jsem byl oklamán. Rozhovor s Bushem bylo pouhé přetištění textu z týdeníku Newsweek. Nevím, ale myslím, že jde minimálně o klamavou reklamu, nebo ještě něco horšího. Je to asi jako si koupit švýcarské hodinky a pak zjistit, že jde jen o jejich thajskou kopii...Podle mého názoru se tak rozhodně nestalo poprvé a děje se to v obměněných podobách i v jiných novinách.

Napsal nám Emil Máčel:

Přepisuji do digitální formy libri prohibiti, tj. takové, která moderní česká společnost "zasklívá" z různých důvodů. Nyní končím s přepisem TGM "Světová revoluce", ke které jako přílohu uvádím asi 1000 fotoreprodukcí z historie 1. odboje. Rád bych k tomu přidal seznam padlých legionářů. Propzatím mám k dispozici 1.,3.,6. a část 10. a záložního pluku. Byl bych vděčen za jakýkoliv odkaz na literaturu (případně za kopie seznamů), Náklady jsem ochoten uhradit. Podotýkám, že oficiální instituce o spolupráci s amatéry nemají zájem. Vzhledem k mému tělesnému handicapu nemohu cestovat.

Hledám publikace, v nichž jsou seznamy padlých legionářů z 1. sv. války - buď koupím knihy nebo zaplatím okopírování seznamů padlých legionářů. Nabídky na adresu Emil Máčel, Mlýnská 832 763 02 Zlín 4.

a) Seznamy má určitě k diposici Vojenský histporický ústav. Nemá presentaci na Internetu - pro vyhledávání v ústavu potřebujete badatelský list a osobní účast - to při mém handicapu nelze

b) Oblastní musea - na Internetu jsem našel pouze presentaci Východočeského musea-tam jsem povšechný dotaz zaslal. Zajímavou publikaci vydalo muzeum Beskyd o 8.pěším pluku slezském v r.2000.

c)Publikace z dob 1. republiky získané v antikvariátech.Do roku 1938 vyšlo poměrně velké množství. Jsou převážně v rukou soukromých sběratelů - tam je má naděje. Možná, že informace by mohl mít pan Medek, jehož otec ( gen. Medek) byl hlavním redaktorem publikací Za vlast ( od r. 1923)v uvedených publikacích tyto seznamy nejsou. Žel, nemám na něj adresu.

V ČR právě vyšel knižně soubor rozhovorů Roberta Buchara s českými filmovými režiséry "Sametová kocovina" - je to přepis stejnojmenného dokumentárního filmu, mapujícího osobními svědectvími historii české kinematografie od konce šedesátých let.

Minulý čtvrtek ČT jako jediná televize nedabovala ukázku z nového Ladinova projevu, ale nechala dole překladatelské titulky. I CNN dabovala. Já považuju titulky za mnohem korektnější, protože slyším, jakým tónem svoje projevy Usama říká, jak váhá v projevu, jak to celé zní atd. Takže až se zase budete navážet do ČT, tak si vzpomeňte, že tímhle si ona u mě dost potěšila, napsal nám jeden čtenář.