Nejdříve výhrady:

Kotrba: 1."Jistá poučka praví, že celek je výkonnější než může být součet všech jeho částí. Říká se tomu princip kooperace"

...ne, říká se tomu synergie

Kotrba: 2. "Každý ekonomicky vzdělaný jedinec (s výjimkou některých emeritních profesorů ekonomie) ví, že ekonomika o 500M občanů má jinou výkonnost, nežli 100 ekonomik o 5M občanů (Evropa regionů)."

V zásadě souhlasím s námitkou Jana Čulíka. Problém je ještě úplně někde jinde: pokud máme jednu velkou ekonomiku s poměrně silnými centrálními orgány, není vystavena konkurenci mezi institucemi. Existují teorie, že historický úspěch Evropy byl podmíněn její rozdrobeností a vzájemnou konkurencí mezi národními státy, včetně konkurence v oblasti "sociálních práv". Koneckonců Popper ve své knize Otevřené společnost... klade vznik demokracie do antického Řecka, které fungovalo právě na konkurenčním systému soutěžení mezi jednotlivými městskými státy.

Kotrba: 3. "Odklon od archetypálních principů, na nichž stojí společnost už od dob prvobytně pospolných, je trestuhodné pohrdání tisíciletou civilizační zkušeností i známými ekonomicko-sociálními riziky. O tom svědčí mj. i rozhovor Jaroslava Plesla v dnešních LN s držitelem Nobelovy ceny za ekonomii Josephem Stiglitzem - pod názvem Klaus nebudoval kapitalismus."

Co jsou to ty "archetypy", o kterých svědčí onen rozhovor? Chápu, že diletantům to zní hezky (podobně jako slepence cizích slov), ale já bych použil pojem archetyp pouze v případě např. pojmu "hloupý Honza", tedy pojmů týkajících se pohádek, mytologie, psychoanalýzy, atd. Asi nemá cenu ani se zmiňovat o názoru Jana Patočky, že totiž společnost dob prvobytně pospolných byla společností nehistorickou, že dodržování závazků a pravidel má cenu pouze ve společnosti "vybavené" historicitou.

Kotrba: 4. "Míra ekonomické integrace (volný pohyb zboží a kapitálu - integrace, kterou si přejí všichni i euroskeptičtí "kapitalisté" či WTO) musí být ale vyvážena mírou sociální integrace (kterou si zase přejí evropští námezdně pracující i MOP - Mezinárodní organizace práce) i intervencí státu (či nadstátních útvarů - kterou si přejí oni démonizovaní byrokraté EU, SB a MMF), a dokonce i zajištěnou volností pohybu lidí (což si přejí ochráni lidských práv) nebo sjednocujícím se civilizovaným zákonodárstvím (což si určitě nebude přát Vladimír Železný či jiní podnikatelé "české cesty privatizace") - mj. i o tom je práce Stiglitze, za kterou tu Nobelovku získal... "

Ne, Nobelova cena se uděluje za konkrétní pokrok v určité oblasti. Stiglitz ji získal za objasnění úlohy asymetrických informací: "Objevili jsme důsledky nestejnoměrně dostupné informace na trhu." Práce se tedy týkala přesného opaku: právě podle této teorie nebudeme nikdy znát dostatek údajů proto, abychom byli schopni poměřovat třeba míru ekonomické integrace a vyváženou mírou sociální integrace. Co to vlastně jsou ty míry? Ty pojmy jsou zcela nesmyslné...

Kotrba: 5. "Princip globalizace v sobě má zakódováno socialistické "antismithovství" - konkurenci "neviditelné ruky trhu" nahrazuje kooperací - až do stádia monopolu. "

Neznám "princip globalizace". Jde ve skutečnosti o tvrzení Karla Marxe. Ne tedy globalizace, ale kapitalismus, ne "antismithovstvi", ale teorie koncentrace a centralizace.

Kotrba: 6. "Za prvé kooperace v SSSR neprobíhala na principu vzájemné výhodnosti, pokud vůbec probíhala, tak asymetricky a nedokonale. Byla navíc limitně determinována Kissingerovou "koncepcí uzbrojení" a ideologickým primitivismem tehdejších elit."

Kotrba: 7. "Regulace prostředí je nutná např. u přirozených monopolů - telekomunikace, energetiky, dopravy, distribuce neobnovitelných zdrojů, ekologii.

Pokud odstraníme úplné nesmysly ( u přirozených monopolů ... ekologii) zbude "jen" slátanina. Nevím, kde sebral ŠK tvrzení, že telekomunikace, energetika, doprava jsou přirozené monopoly? Jde o síťová odvětví.

Kotrba: 8. "Cynismus analytika mi velí pokusit se o náznak prognózy - na základě volební aritmetiky a několika konstatování. Pokud bude platit systém parlamentní demokracie se spektrem politických stran, je počet zaměstnanců vždy větší, než počet zaměstnavatelů a zájem zaměstnanců lépe prosaditelný i mocensky... Síla globálních politicko-ekonomických vlivů bude vždy větší než síla regionálních."

ŠK má do seriózního analytika asi tak daleko jako magor s dřevěným mečem pobhající po Petříně do krále Artuše. Neznám jediného sociologa nebo ekonoma, který by dělil dnešní společnost na "zaměstnance" a "zaměstnavatele" (kam podle ŠK třeba patří management?)

Nelze vest kvalitní polemiku s člověkem, který není schopen ani výkonu v oblasti té nejjednodusší logiky. V diskusi nekdo panu Tomáši Jančemu vytkl, že jeho příklady jsou jednoduché a školometské - a má pravdu. Jenže já nevím, jak jinak lze na Kotrbovo spisování reagovat. Koneckonců i mé námitky jsou velice triviální.