24. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 1. 2002

Spojené státy zastavily přepravu dalších zadržovaných osob, podezřelých z členství Talibánu a organizace al Qaeda, na základnu v zálivu Guantánamo na Kubě do té doby, než budou "vylepšeny" podmínky v táboře, konstatoval ve čtvrtek pořad britského rozhlasu From Our Own Correspondent (viz též zde). Deník Independent konstatoval (na 1. straně tištěnébo vydání z 24.1.) , že americká armáda zastavila další převozy zadržovaných osob na Kubu "jako zjevný ústupek evropským kritikům, kteří vyjádřili rozhořčení nad 'nelidskými' podmínkami" v táboře. V aktualizované internetové verzi pak list dodal, že vrchní velitel tábora na Kubě generál Lehnert přiznal, že budou procedury zacházení s vězni změněny - je to "první známkou, že Pentagon nyní naslouchá mezinárodnímu znepokojení". Britský list The Times také konstatuje (viz zde), že v důsledku silných mezinárodních protestů nebudou už vězňům zřejmě nasazovány začerněné brýle. Timesy zdůrazňují, že se ostrá mezinárodní kritika vrchního velení americké armády "velice dotkla". Terry Carrico plukovník, který je velitelem tábora "X" na Kubě, konstatoval, že nošení začerněných brýlí "není z bezpečnostních důvodů životně důležité". Vrchní velitel tábora "X" generál Lehnert uvedl, že Mezinárodní červený kříž, který základnu v minulých dnech navštívil, vydal celou řadu doporučení pro zlepšení zacházení se zadržovanými osobami a ta budou většinou realizována. Generál Lehnert dodal, že "metody, s nimiž zacházíme se zajatci, nejsou nezměnitelné." Timesy také napsaly, že prý americká vláda plánuje většinu osob, zadržovaných na Kubě, po výslechu poslat domů. Richard Armitage náměstek amerického ministra zahraničí, sdělil listu Times, že se Amerika "snaží zlepšit situaci v Guantánamo tak rychle, jak jen lze vybudovat nové zařízení. Nemohu je přinuit, aby stavěli rychleji," dodal Armitage a odmítl kritiku, že Amerika používá dvojí míry, jedné pro amerického vězně Johna Walkera a druhé pro zahraniční zadržované osoby. Deník Guardian ve čtvrtek citoval jednoho diplomata ve Washingtonu, který uvedl: "I Pentagon reaguje citlivě na všechno, co se říká a píše." V Británii pokračovala kritika tábora v zálivu Guantánamo. Anglikánský biskup z Birminghamu Mark Santer se vyjádřil, že "není povznášející, jak Spojené státy jednají zároveň jako prokurátor, soudce i porota." Yousuf Bhailak, generální tajemník Muslim Council of Great Britain zdůraznil, že zacházení se zadržovanými osobami na Kubě posiluje extremismus. Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw se ve čtvrtek ráno v rozhlase BBC vyjádřil, že si Británie přeje, aby podezřelé osoby s britským občanstvím, zadržované Američany na Kubě, byly postaveny před soud v Británii. Totéž uvedl britský premiér Tony Blair. Mluvčí úřadu britského premiéra v Downing Street se posléze pokusil výroky Jacka do určité míry zrelativizovat: "Jack měl na mysli, že dáváme přednost tomu, aby byli tito podezření převedeni do Británie, pokud by se dospělo k závěru, že by to byl nejefektivnější způsob, jak dostát spravedlnosti." Skupina poslanců britského parlamentu, kterou vede Ann Clwydová, požaduje, aby Spojené státy udělily zadržovaným osobám v zálivu Guantánamo statut válečného zajatce. V úterý konstatoval náměstek britského ministra vnitra Ben Bradshaw, že Británie bude protestovat proti případnému uplatnění trestu smrti pro zadržované osoby. Uvedl: "Jsme proti trestu smrti." - Spojené státy se snaží zdůrazňovat, jak úspěšné je vyslýchání vězňů. Ředitel FBI Robert Mueller konstatoval v Kandaháru, že výslechy získané informace už zabránily několika dalším možným útokům.

24. 1. 2002
"Poznávám podmínky, za nichž jsou zadržovány osoby v americkém táboře v zálivu Guantánamo, protože jsem to zažil. Nikoliv v kubánském 'táboře X', ale v zatemněné cele v Bejrútu, kde jsem prožil pět let. Ruce a nohy jsem měl přikovány ke zdi. Do chodidel mě bili kabelem, odpírali mi veškerá občanská práva i po dobu celých pěti let styk s mou rodinou, neměl jsem přístup k vnějšímu světu. Protože mě zadržovali za velmi obdobných podmínek, zhrozil jsem se nad způsobem, jakým my - země, které si říkáme civilizované - zacházíme s těmito zadrženými osobami. Je to spravedlnost anebo pomsta?"

Terry Waite (1939), činitel anglikánské církve, poradce anglikánského arcibiskupa canterburského Roberta Runcieho byl zajat šiitskými muslimy v Bejrútu v roce 1987 a pět let na samotce držen jako rukojmí. Ve středu 23. 1. svědčil v deníku Guardian v souvislosti se zadržováním osob v táboře "X" v zálivu Guantánamo, jaké to je, být podroben smyslové deprivaci. Článek shrnujeme.

Policista se zakrytým číslem
24. 1. 2002

Převrat v českém policejním právu představuje odpověď majora Jana Stupky na naši stížnost ohledně policistů neoznačených služebními čísly. Ve šroubovaným policejním jazykem formulovaném, byť velmi zdvořilém dopise stojí, že policisté ze zásahové jednotky (tzv. robocopové) nemusejí mít na uniformě viditelná služební čísla (viz naše fotogalerie).

To v praxi znamená, že občan, který se stane obětí nepřiměřeného zákroku policisty, nemá šanci zjistit, kdo proti němu zakročil. Anonymita zcela vylučuje riziko, že si občan na policistu bude stěžovat: policisté ze zásahové jednotky jsou vybaveni přilbami s plastovým krytem obličeje a nelze je navzájem nijak rozlišit.

Zákon o policii říká jasně, že policista prokazuje příslušnost k Policii ČR služebním stejnokrojem s identifikačním číslem (§ 10, odst. 2). Výjimky nejsou povoleny ani pro zásahovou jednotku, ani pro útvar provádějící zákrok pod jednotným velením. Jestliže by se policii skutečně podařilo prosadit přístup, který proponuje major Stupka (čemuž se zdráháme uvěřit), znamenalo by to další výrazný krok od kontrolovatelného demokratického výkonu policejní služby k pojetí policie jako nikomu se neodpovídajícího ozbrojeného sboru, který sám sebe kontroluje a proti jehož činnosti neexistuje obrana, neboť nelze určit dokonce ani to, který z policistů překročil svou pravomoc. Což je představa, z níž poněkud mrazí.

Věříme, že se k otázce označování policistů služebními čísly, kterou považujeme za nesmírně důležitou, vyjádří někdo povolaný z vedení resortu, a obracíme se proto se žádostí o zprostředkování tohoto stanoviska na tiskový odbor ministerstva vnitra.

ministr zahraničí Jan Kavan
24. 1. 2002

- aneb jak se v Čechách dělá investigativní žurnalistika

Na úvod první odstavec jinak suché a splácané zprávy České tiskové kanceláře:

"Česká televize se bude muset omluvit ministru zahraničních věcí Janu Kavanovi za reportáž z července loňského roku o dovozu jeho auta z Velké Británie do ČR. Navíc má ČT ministrovi zaplatit 100 000 korun jako odškodné. Televize tvrdila, že ministr nezaplatil clo za auto, které si dovezl počátkem 90. let z Velké Británie."

O co šlo doopravdy? O pomlouvačnou operaci, kterou na základě některých nepřesných a některých zamlčených údajů "zpracoval" reportér ČT Jakub Knězů pro "investigativní" pořad České televize Fakta.

Byl to v tomto případě opravdu pravdivý název pořadu, nebo klamavá reklama? Spíše to druhé. Posuďte sami. Na projednávání případu u soudu nepřišel jediný novinář, natožpak investigativní štáb České televize, i ČTK čerpala informaci ex-post až "od pramene" - od Kavanovy právní zástupkyně, JUDr. Švestkové. A i ČTK musel Kavan upozornit, že vůbec nějaký soud proběhl... Inu, není nad novinářskou solidaritu.

Zprávu ČTK převzaly prakticky všechny deníky, za jiné jmenujme Lidové noviny či Právo.

24. 1. 2002
Během posledních několika týdnů jsem cestoval střední Evropou - no, byl jsem ve východním Rakousku, na východní Moravě a ve středních Čechách. Povšiml jsem si, že někteří lidé na Blue Ear Forum kritizují onen superstát, známý jako Evropská unie, který někteří považují za křížence mezi Stalinovým Ruskem a Hitlerovou Třetí říší. Je to srovnání, které nečiní nic jiného, než že ukazuje, že se Evropské unie přidržují stále mýty tak zoufale, jak se žadatelé o azyl drží na moři děravých člunů. Už sama představa, že by se jediný Francouz vzdal pouhého gramu své národní totožnosti ve prospěch Bruselu, asi tak, jako že by se jí vzdal Ital, Španěl nebo Brit, je, upřímně řečeno, směšná. Nehovořím o penězích - peníze jsou na této straně Atlantiku jenom peníze - ale o důležitějších věcech, jako jsou jazyky, víno a uzeniny.
24. 1. 2002
Rakousko se znovu po určité době stalo tento týden terčem kritiky Evropské unie, napsal ve středu deník Independent, poté, co téměř šestina rakouských voličů podpořila Haiderovu petici, která chce, aby byla vetována žádost ČR o vstup do Evropské unie. Petici, kterou iniciovala Haiderova Strana svobodných, podepsalo více než 915 000 lidí. Požaduje, aby rakouská vláda bojkotovala ČR kvůli sporu ohledně jaderné elektrárny Temelín.
Martin Kunštek, Ekonom
24. 1. 2002
Před nadcházejícím koncilem o reformě EU vydala francouzská vládnoucí socialistická strana dokument, který by mohl odstartovat veřejnou politickou diskusi o směru budoucího vývoje politiky. Vcelku správně zde upozorňuje na rizika a problémy, která s sebou nese proces často označovaný jako globalizace. Jako jedno z možných východisek zde naznačuje výstavbu federálního evropského státu. Protože jde o oficiální materiál politické strany vládnoucí v přední evropské velmoci, materiál ač postavený na reálných a pravdivých postřezích neuvádí některé argumenty, které by autory publikovaná doporučení mohla podepřít. Vládní strana v takovém postavení si to prostě nemůže dovolit, protože by svým politickým činitelům značně znesnadnila jednání s politiky jiných zemí.
Monika Pajerová
24. 1. 2002
Nový rok, nová strana. Naděje, strana Moniky Pajerové, kterou včera představila, vznikla půlroku po rozkolu uvnitř politického projektu Cesty změny. Strana se rozhodla oslovit zklamané voliče, kteří jsou znechucni výojem politiky posledních let. Jen několik minut přes tím, než Monika Pajerová představila v Rock café projekt nové strany s enigmatickým názvem Naděje (N), politolog Pehe vystihl tu správnou míru očekávání, která sálem zavládla. "Všechno se dá zesměšnit," řekl Jiří Pehe u baru Rock café, sotva pár minut před zahájením tiskové konference. "Naděje umírá poslední," stojí v knihách. Naděje Moniky Pajerové by byla ráda živým uskupením, které budou naslouchat především občané včetně tolik opovrhovaných "zahrádkářů a hasičů". Je ale možné několik měsíců před volbami dosáhnout politického zázraku?


Takto o vzniku nové strany psal pro ČTK Jan Vavrušák. "Zprávu" vydala agentura včera, 23.1. 2002. Nejlepší věta z této perly "objektivního" zpravodajství zní: "Přestože Naděje má stejně jako řada dalších mimoparlamentních subjektů velké ambice, v průzkumech veřejného mínění se zatím neobjevila.". Autor si nevšiml v svatém nadšení pro virtuální realitu, že ani pan Hartl (STEM) by nedokázal udělat průzkum veřejného mínění tak rychle od vzniku nové strany... Ledaže by se ptal přímo hostů v kavárně Rock café, pak by ale stěží mohl hovořit o reprezentativnosti a veřejnosti průzkumu. Monika Pajerová má pravdu: "Dnes není možné věřit nikomu..." - pozn. ŠK.

"Zprávu" ČTK převzaly bez uzardění a doslova i dnešní Lidové noviny. Gratulujeme ke kritickému úsudku editora dnešního vydání... To alespoň Právo se trochu namáhalo a mělo na setkání zakladatelů i svého fotografa...
24. 1. 2002
ČTK opět leze Američanům kamsi (jak Leonidu Brežněvovi blahé paměti). Chybí jí od sdělovaných skutečností kritický odstup, a tím se diskredituje. - Shrnujeme článek o americkém Talibánci Johnu Walkeru Lindhovi, který vyšel v deníku Independent, a srovnáváme ho se zprávou, kterou k tomu vydala ČTK. Nechť si ctění čtenáři učiní vlastní úsudek.

"Američan John Walker Lindh, který se stal členem Talibánu, setkal se s Osamou bin Ladenem a bojoval po boku vojáků z al Qaedy, když padaly americké bomby na Afghánistán, zahájil v úterý cestu domů z války, kde má čelit soudu. Dopravili ho z útočné vojenské lodi USS Bataan v Arabském moři, kde byl zadržován, do vězení v městě Alexandria ve státě Virginia. Walker se stal členem organizace al Qaeda dobrovolně, avšak na rozdíl od ostatních podezřelých nebude zadržován v klecích v zálivu Guantánamo. Walker bude postaven před civilní americký soud, protože má americké občanství," napsal deník Independent a pokračoval:

23. 1. 2002

I kopírování zpráv z cizích zdrojů vyžaduje jisté úsilí. České noviny (vydávané ČTK) přinesly zprávu, jak dobře je zacházeno s vězni na Guantánamu. Své čtenáře přitom obšťastnily dvěma překladatelskými skvosty.

Autoři "dk" a "ank" nazvali základnu rentgenovým táborem. S rentgenováním však nemá internační středisko nic společného - chyba vznikla tím, že v anglické hláskovací abecedě se používá spelling písmene X (třeba při hovoru vysílačkou nebo telefonem) "X-ray", tedy "rentgen". (Jinak se říká třeba "D" jako "David", atd.) Guantánamo je prostě "tábor X". S podobnými chybami se mimochodem setkáváme pravidelně v dabingových překladech filmů z vojenského prostředí, kde překladatele k osobité interpretaci svádějí zejména "Charlie", "Hotel" a "Juliet".

O několik řádků dál se užaslý čtenář dozví, že na základnu dorazil muslimský klerik. Slovo, které spisovná čeština vůbec nezná, má patrně označovat duchovního.

23. 1. 2002
V dopise Jaromíru Křepelkovi argumentovala poslankyně Alena Páralová, že přece Spojené státy v zálivu Guantánamo "nijak neporušují Ženevské dohody", protože to "říká Tony Blair" a "přední americké televizní stanice". Lze však Tonyho Blaira a "přední americké televizní stanice" považovat za nezávislé pozorovatele?

23. 1. 2002

Tónem uražené nevinnosti, který se blížil zmatenému úžasu, hovořil v úterý americký ministr obrany Donald Rumsfeld hodinu na obranu amerického zacházení s vězni v zálivu Guantánamo. Charakterizoval palcové titulky, které tvrdí, že dochází k mučení a nelidskosti, jako "naprostý nesmysl", konstatoval ve středu deník Guardian. Rumsfeld potřásal hlavou a vzdychal, kdykoliv mu byla předložena kritika od britských poslanců. Jenže v Evropě se kritika Spojených států dále šíří. Chris Patten, bývalý čelný britský konzervativní politik a nyní komisař Evropské unie pro zahraniční vztahy, konstatoval, že hrozí nebezpečí, že Západ přijde o morální autoritu, ukáže-li se, že bylo s těmito vězni zacházeno špatně anebo že byli popraveni. Javier Solana, generální tajemník Evropské rady, a německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer oba požadují, aby Američané zacházeli ze zajatci podle Ženevských konvencí.

Mezitím zdržel federální soudce v Los Angeles pokus skupiny právníků, zabývajících se občanskými právy, a aktivistů, včetně bývalého amerického generálního prokurátora Ramseyho Clarka přivést případ vězňů ze zálivu Guantánamo před americké soudy.

Soudce Howard Matz vyjádřil pochybnosti, zda má pravomoci zabývat se tímto případem, a vydal rozhodnutí, které vyžaduje, aby autoři podání k jeho soudu dokázali, že tyto pravomoce skutečně má. Záležitost bude rozhodnuta 14. února.

Rumsfeld se stal na úterní tiskové konferenci terčem vytrvalých otázek, tato jeho tisková konference byla pravděpodobně nejdelší od začátku války v Afghánistánu. Do amerických novin se to však většinou nedostalo. New York Times sice vyjádřil mírné znepokojení, ale většina amerického tisku se otázkou práv zajatců nezabývala, kromě úterního listu New York Post, který vlastní tiskový magnát Rupert Murdoch (mezinárodní Vladimír Železný). New York Post otiskl na první straně palcový titulek "Mučení pravdy" a stěžoval si, že se liberální evropský tisk "zbláznil". New York Post však citoval jen pravicový polobulvární deník Daily Mail. Komentátor Steve Dunleavy připomněl, že britská policie měla ve zvyku bít irské vězně, a dodal: "Neznám žádnou jinou zemi na světě, která se nemusí vůbec stydět za to, jak zachází s vězni. Bůh žehnej Americe." (...) Rumsfeld na tiskové konference vyjadřoval obdobný postoj.

Nenad Vitas, Týden
23. 1. 2002

Sonda do tristního stavu výtvarné kultury v novinách a časopisech

Novinářská karikatura je ve světě uznávaný obor a také velmi dobře placený. Přední deníky a časopisy mají své stálé kreslíře, z nichž mnozí spolupracují s jedním titulem desítky let a spoluvytvářejí jeho podobu a charakter. Tradice české karikatury se začala psát již před válkou a v této souvislosti nelze nevzpomenout alespoň osobnost Františka Bidla a nebo třeba Ondřeje Sekory. V uvolněných šedesátých letech nastalo oživení této výtvarné disciplíny. Objevilo se mnoho nových jmen, z nichž mnozí jako třeba Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín a Miroslav Barták, dodnes trůní na Olympu českého kresleného humoru a karikatury. Z té doby lze připomenout i bezkonkurenčního Haďáka, jehož jméno je dnes prakticky zapomenuto. Zajímavou postavou tehdy politicky angažovaného karikaturisty byl třeba Otakar Štembera. Byl to sice autor poplatný tehdejšímu zřízení, ale jako kreslíř byl velmi schopný.

Pokusil jsem se o malé pátrání po české karikatuře a uskutečnil jsem malou sondu do českého tisku, který je na našem trhu nějak etablován. Za tímto účelem jsem v loňském roce zakoupil v rozmezí půl roku vždy stejná periodika a v zájmu jejich srovnání jsem nedělal rozdíl mezi těmi tzv. seriozními a bulvárními. Nebylo možné se zcela vyhnout kreslenému seriálu a ilustracím, protože ty byly před listopadem 1989 běžnou součástí českých novin. Nekladl jsem si za cíl pátrat mimo tento test po mnoha talentovaných mladých autorech, kteří z nejrůznějších důvodů buď nedostanou v médiích prostor (v tisku zřejmě stále přetrvává nikoliv poptávka kvality, ale "jánabráchismus") anebo se věnují lukrativnější výtvarné činnosti. Věřím že tito autoři existují, věřím že jsou velmi dobří, ale při svém hodnocení jsem vycházel z toho, co bylo možné v tu chvíli z daného vzorku vidět. Objektivnější systém pohledu na skutečný stav novinářské karikatury u nás, nebylo možné zvolit.

23. 1. 2002
Český premiér Miloš Zeman v pondělním rozhovoru pro rakouský magazín Profil uvedl, že "mnoho sudetských Němců se dopustilo zrady na Československu, což by se prý podle tehdejších zákonů trestalo smrtí. Zeman dodal, že odsun byl mírnějším trestem než trest smrti" - tolik alespoň citace ze středečního vysílání české redakce BBC. Že si Miloš Zeman nevidí do úst, zjistil český volič už několikrát. Týdeník Respekt v pondělí 21. ledna dokonce napsal, že "nevidí dál, než na další sklenku". Ať už jsou důvody jeho neuvážených prohlášení jakékoliv, jejich důsledky jsou pro skutečné česko - německé sblížení nedozírné.
23. 1. 2002
Matka mé matky, Helga Haupt Müllerová, se přistěhovala do Brazílie v roce 1945, jako tou dobou mnoho nacistů. První vlna lidí z německy mluvících oblastí přišla koncem devatenáctého století, také do Argentiny, do Uruguaye a do Chile. Proto si tolik Hitlerových stoupenců zvolilo po pádu Třetí říše Jižní Ameriku. Babička byla z Rakouska. A měla bratrance a sestřenice v Sudetech v Československu. Vyrostl jsem s představou, že jsou Sudety země, protože o nich babička hovořila jako o zemi, kterou ukradli Čechoslováci.
24. 1. 2002
Začalo to vlastně už loni. Ve vánočním poselství čtenářům své webové stránky prof. Klaus o tom napsal: "Půjde o střet svobody s rovnostářstvím, občanskosti s elitářstvím, kolektivismu se zodpovědnou individuálností." V novoročním projevu o tom mluvil pan president: "Budeme zřejmě rozhodovat o budoucím charakteru naší společnosti a našeho státu,... Budeme společností vskutku občanskou a vskutku otevřenou....anebo ... nakonec o tom nejpodstatnějším bude rozhodovat vždycky jen totéž poměrně úzké bratrstvo, v jehož rukách bude soustředěna hlavní moc ekonomická, politická i mediální..." Pozoruhodné, jak se ti dva pánové, kteří se nemají rádi, tentokrát názorově shodli. Bude to asi tím, že mají společnou vlastnost - dokážou se zamyslet hlouběji než jiní. Prosím, budou volby a bude důležitější než dříve, abychom volili správně. Ale koho máme volit, aby to bylo správně? V tomto směru nám ani prof. Klaus ani pan Havel moc neporadili.
24. 1. 2002
Dnom 14. januara 2002 sa skoncilo vysielanie britskej rozhlasovej stanice BBC v anglickom jazyku na vlnach FM pre region Banskej Bystrice. Toto vysielanie, podobne ako v dalsích dvoch slovenskych regionoch (Bratislava a Kosice), zabezpecovalo az doposial prenos 24 hodinovej programovej ponuky britskej rozhlasovej stanice BBC World Service v anglictine, s kratkymi vstupmi Slovenskej redakcie BBC v Londyn (znamymi pod menom Vola Londyn) Programova skladba stanice BBC sa okrem pravidelneho, 24 hodinoveho spravodajstva zo sveta, zameriavala predovsetkym na vzdelavacie programy zo vsetkych oblasti vedy, kultury a sportu. Osobitna pozornost bola venovana vyukovym programom anglictiny. Od 14. 1. 2002, frekvencia 105.4 MHz, ktora az doposial patrila vysielaniu BBC v anglictine a slovencine, bola uvolnena inej rozhlasovej stanici, co znamenalo uplne zastavenie anglickeho vysielania BBC z Londyna.
24. 1. 2002
My, lidé sdílející myšlenky Provolání pro 21. století (zde ), členové přípravného výboru Blaníku - hnutí pro 21.století, nesouhlasíme s nákupem nových vojenských letadel. Tento nákup neúměrně a zbytečně odčerpává zdroje z pro nás všechny mnohem potřebnějších a důležitějších věcí. Obracíme se současně také na všechny ostatní lidi, kterým není lhostejné, jak a za co stát utrácí jejich peníze. Za nákup 24 letadel Gripen hodlá český stát vynaložit 50.000.000.000,- Kč. Dalších 5 miliard pak na přezbrojení, je třeba připočíst i miliardy na úpravy a opravy letišť. Některé odhady celkových výdajů však dosahují částky až 100.000.000.000,- Kč.
Karel Neuwirt, předseda ÚOOÚ
9. 2. 2002

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

8. 1. 2002

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2002 Umlčme intelektuály a moralisty! Radek  Batelka
24. 1. 2002 Podmínky v táboře "X" v zálivu Guantánamo budou pod tlakem mezinárodních protestů zmírněny   
24. 1. 2002 Major Stupka: "Policisté ze zásahové jednotky nemusejí mít služební čísla" Tomáš  Pecina
24. 1. 2002 Kavan vyhrál soud nad Českou televizí Štěpán  Kotrba
24. 1. 2002 Jaké je to být podroben smyslové deprivaci   
24. 1. 2002 Česká republika, Evropská unie a americké impérium Martin D. Brown
23. 1. 2002 Spojené státy nejsou problém, tvrdí Rumsfeld   
23. 1. 2002 Ďábel byl vyhnán, ale posedlý zemřel...   
23. 1. 2002 Děti afghánských uprchlíků si v Austrálii na protest sešily rty   
23. 1. 2002 Zeman kontra Haider Fabiano  Golgo