10. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 1. 2002
"Česká republika se těžce potýká s otázkou 'extremistických' verbálních projevů (z extrémní pravice i levice) i s otázkou toho, co jsou přijatelné parametry veřejné debaty," konstatuje Helsinský výbor amerického Kongresu ve své právě vydané zprávě o situaci v oblasti svobody projevu v České republice. Zpráva kritizuje trestní stíhání osob za vyjadřování názoru a za pomluvu. Požaduje zrušení kriminalizace názorů a verbálních výroků v České republice. Zpráva se zmiňuje se kriticky mj. o stíhání časopisu Respekt, o případech reportérů Kubíka a Slonkové z MFD a opakovaně o šikanování Tomáše Peciny. Anglicky je dokument zde, kompletní český překlad publikujeme níže.

Bohužel, ČTK, jak se zdá, dokument vůbec nepochopila a jeho hlavní argument, totiž "Zrušte paragrafy kriminalizující názory" vůbec ve svém zpravodajství na Českých novinách nepřinesla (to, jak ČTK tuto mezinárodní analýzu "zpracovala" ukazujeme citací celé její zprávy ze včerejška v závěru tohoto článku.) Mimochodem, je komické, že se ČTK rychle pokusila tento mezinárodní dokument alespoň pro domácí poměry mírně "neutralizovat" PR zprávou "Svoboda projevu není v ČR ohrožena, míní zahraniční korespondenti", viz zde. Neschopnost (či záměrný úmysl?) informovat o jádru věci a rychlá touha americkou analýzu překrýt víceméně opačnou zprávou a její argumenty zamlžit nám skutečně poněkud připomíná neblahé reakce Rudého práva na dokumenty Charty 77 v sedmdesátých letech (které komunistický tisk nezveřejnil, zato začal být najednou plný článků, že "dělníci a rolníci odsuzují reakci"). :)

Vážně zkreslená je zpráva amerického Kongresu i v dnešních Lidových novinách (zde): ty ji pojaly bulvárním způsobem jako drby o mocných ("Zeman, Klaus, kritizují média") a stereotypně zopakovaly známé kontroverze z establishmentového tisku (Olovo-Buzková, Respekt). Ostatní zcela pominuly. Je zřejmé, že ani Lidové noviny nemohou přenést přes srdce, že americký Kongres v zájmu "energické demokracie" hájí svobodu projevu i pro "extremisty", jako je Kopal či Pěcha. Byl by to šok, že, kdyby se čtenáři na stránkách Lidových novin dověděli, že američtí kongresmani hájí svobodu projevu mladého stoupence komunismu v ČR. (To samozřejmě neznamená, že američtí kongresmani jsou komunisti!) Jenže tento práh české sdělovací prostředky asi nikdy nepřekročí. Princip nedělitelnosti svobody projevu je pro ně nepochopitelný - alespoň, pokud víme, nikdo v ČR neinformoval českou veřejnost o tom, že hlavním argumentem této americké zprávy je, opakujeme: zrušte trestní stíhání za názor. Nestydí se Lidové noviny alespoň trochu, že i ony tak silně podléhají místní "konvenční" atmosféře? Co takhle odvaha přinášet čerstvý vzduch zvenčí?

Sloupek

Tak nám emigruje Svobodná Evropa, paní Müllerová, prohlásil by Josef Švejk dnes, kdyby se ve zdraví dožil současné politické reality. České přísloví říká, že na každém šprochu je pravdy trochu a Josef Švejk míval za císaře pána pravdu téměř prorockou.

Svobodná Evropa unikla svému zrušení v momentě, když její mnichovský pobyt už nebyla americká administrativa ochotna financovat. Tehdy přispěchal se svou troškou do mlýna český prezident, zavzpomínal na dobu, kdy jemu a jeho přátelům zachraňovali svobodoevropští propagandisté krky medializací jejich kauz a rozhodl se, že svým americkým přátelům splatí dluh. Velkoryse - tak, aby ho to nic nestálo. Nájem za 1 Kč měsíčně byl velkorysým příspěvkem malé České republiky k obhajobě amerických národních zájmů - protože nic jiného Svobodná Evropa nehájí a nikdy nehájila. Nedávno málem měli (opět díky panu Havlovi) dostat Američané další budovu v Praze za hubičku - Gröbeho vilu na Vinohradech s celým parkem, známým jako Grébovka. Cena měla být kulantnější, i když stejně směšná - jedno sto tisíc korun za rok. Nepíše se už rok 1995, ale rok 2001, naučili jsme se chovat poněkud svéprávněji a méně podlézavě - a tak americká zpravodajská služba si bude muset pro své východoevropské sídlo pod pláštíkem právní kanceláře hledat asi jinou, méně mediálně exponovanou lokalitu. Třeba také v Brdech.

Vývoj situace kolem budovy Svobodné Evropy zůstává ale prozatím stále otevřen všem variantám - od té nejameričtější (sedět budeme zde - zadarmo a vy si své problémy s naší bezpečností řešte, jak umíte - a za své), až po tu nejčeštější (ryba a host pátý rok smrdí a i z jedoucí tramvaje se dá vystoupit za jízdy).

Fotogalerie: Kterak neozbrojené a téměř nefunkční OT 64 brániti svobodu Evropy může Před časem zaujaly Pražany vojenské manévry ve stylu Švejkova putování po jižních Čechách, když - podle mladého a romantického ministra vnitra - uvažovali islámští teroristé o vyhození sídla této štvavé vysílačky do pražského povětří. Bezpečnostní komise pražské radnice a Bezpečnostní rada státu tehdy rozhodly, že na ochranu svobody Evropy uprostřed Prahy stačí čtyři nefunkční či polofunkční obrněné transportéry s houfem moravských vojínů - a mediální taškařice měla v tu ránu scénář, režiséry i herce. Co bychom pro americké přátele neudělali, že? Novináři provázeli konvoj vojenského samohybného šrotu po celé trase a národ se bavil... Směšnost, s jakou vyrostly uprostřed centra hlavního města zátarasy a pořádaly se zde mini-manévry pod dohledem škodolibých televizních kamer, naznačovala už tehdy řešení jiné, zvláště, když počet občanů sledujících vysílání RFE i její české odnože pod pláštíkem veřejnoprávního rozhlasu se už nedá ani měřit. A co teprve tehdy, když jednomu přísně střeženému transportéru dokonce pražští zloději ukradli světla... Určitě se v nejbližším baru vsadili se štamgasty o láhev vodky. Pražané překřtili prostor u Muzea na Vrakoviště a korunu tomu nasadili filípkové z reklamní agentury mobilního operátora Paegas s velkoformátovým billboardem a sloganem "Je čas na další akci". Podle Rady pro rekalmu to není zločin, a tak se návštěvníci i pražané baví dál. Češi nejsou solidární s obyvateli vzdálených a neznámých zemí, do nichž dnes většinou Svobodná Evropa vysílá, tím méně s arogantními Američany. Přítomnost amerických "novinářů" v Čechách a občas i v českých médiích chápou podobně, jako přítomnost sovětských poradců před několika desítkami let... Po mediálním debaklu "obrany svobodné Evropy" se tak vláda snažila s americkou admnistrativou vyjednat řešení jiné - přestěhování Radia Svobodná Evropa do "klidnějšího" prostředí - nejlépe do brdských hvozdů či milovického vojenského prostoru. Případný atentát na budovu redakce by nebyl v okolních vesnicích ani slyšet, pouze v étéru by bylo poněkud větší ticho... - řečeno poněkud nediplomaticky. Avšak Američané jsou národ hrdinů téměř hollywoodských. Nebudou se z centra Prahy stěhovat a nebudou... A když, tak úplně - třeba až za Dunaj. A tak se mezi "spřátelenými" novináři spekuluje, že by se mohli Američané "rozzlobit" a odstěhovat se do Budapešti. Nastane tragédie? Asi ano. Stěhování je vždycky nepříjemné, jak povídala ta žižkovská domovnice, která se stěhovala za svůj život pětadvacetkrát. Budeme mít ostudu. Kde? To nikdo neví, ale ostuda to prý bude mezinárodní...

Nezbývá, než vyčkat. A tak budeme důvěřovat svým zvoleným zástupcům (proto jsme si je zvolili) aby nalezli pokud možno tu "nejcitlivější" variantu, která bude brát v potaz bezpečnost a zájem Pražanů, poté zváží míru a únosnost případné ostudy (a její vliv na rozvoj jiných česko-amerických zájmů - třebas ekonomických) a až teprve potom a nakonec bude brát v potaz pohodlí a komfort hejna redaktorů. Nelze, než popřát vládě šťastnou ruku při obtížné diplomatické volbě a Američanům poněkud více politické prozíravosti a objektivity při průzkumu českého veřejného mínění. Protože maďarsky se většina redaktorů prozatím nedomluví, zatímco česky už se za pět let naučili. Jo - a ještě povinnou četbu Švejka. Z boje se neutíká, vzkázal nám všem prezident rádia Thomas Dine...

10. 1. 2002
Podle českého zákona o telekomunikacích (č.151/2000 Sb.) má každý poskytovatel telekomunikačních služeb povinnost uchovávat dva měsíce veškerá data o telekomunikačním provozu a zpřístupňovat je "orgánům oprávněným k tomu zvláštními právními předpisy". Od roku 2001 k těmto "orgánům" patří také policie a ta nepotřebuje pro přístup k těmto datům zvláštní soudní povolení. Zdá se, že z toho vyplývá, že si tedy policie může například libovolně zjišťovat u vašeho internetového poskytovatele, s kým si e-mailujete, popřípadě jaké noviny na internetu čtete...
10. 1. 2002
Nesouhlasím s některými adjektivy ve čtvrteční poznámce Štěpána Kotrby. Je to trochu stereotypní, formalizovaný pohled na skutečnost. Svobodná Evropa byla za normalizace nejlepším zdrojem informací pro českého a slovenského posluchače o situaci v Československu - už proto, že měla výzkumné oddělení a řádné výzkumné zázemí. Shodou okolností se americké zahraničněpolitické zájmy tehdy shodovaly s českými (možná se i dnes do značné míry shodují - to nevím přesně). Nemá smysl zkreslovat relativně pozitivní roli Svobodné Evropy, kterou shodou okolností hrála za komunismu. Ano, úkolem Svobodné Evropy bylo podvracet komunismus - a proč ne, byl to zločinný systém - nikoliv dělat objektivní novinářskou práci. Inter arma silent musae - bohužel často i nezávislá novinářská práce. RFE/RL byl nástroj (zdá se mi, oprávněného) boje, v němž se shodou okolností shodovaly české i americké zájmy.
10. 1. 2002

"Zdivočelá hovada" anebo "bojovníci za svobodu"?

Autor vysvětluje přístupnou formou argumenty různých křídel odpůrců globalizace, které většinou nějsou jasně slyšet v hluku demonstrací a při zjednodušování sdělovacích prostředků.
10. 1. 2002
Soudní rozhodnutí v Rakousku, že budou muset být zavedeny dvojjazyčné pouliční nápisy, tam obnovilo zuřivou debatu o národní identitě, napsal včera deník Guardian. Proti tomuto rozhodnutí protestuje především Joerg Haider.
10. 1. 2002
Asteroid 2001 YB5 objevený teprve před měsícem se v pondělí 7. ledna 2001 ráno kolem osmé hodiny přiblížil těsně k Zemi. Asteroid minul Zemi o pouhých 800 000 kilometrů, což je z hlediska planetek vzdálených stovek milionů let přiblížení velice těsné. Asteroid je v průměru tři sta metrů velký. Na zlikvidování Země by přitom stačily rozměry tělesa kolem půl kilometru, uvedla televize Prima, podobně se vyjádřila i TV Nova. Žádné velké vzrušení z toho nebylo, ale není to tak dávno, co se stalo toto nebezpečí takřka kultem strachu. Ale dnes z toho byla již jen telezajímavost.
10. 1. 2002

Konstatoval to včera ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Reforma české armády je stále ve stádiu příprav, armáda totiž nemá peníze, které odčerpává nákup dvaasedmdesáti letadel L-159 z Aera Vodochody. Bruselské ústředí NATO je nespokojeno s nepraktickými a nákladnými modernizačními projekty české armády.

10. 1. 2002

Firma CET 21 Vladmíra Železného včera protestovala, že zpráva společnosti CME o tom, že Kriminalistický ústav Praha shledal Železného smlouvy z let 1996-1998 falešnými, je "už z 14. května 2001". CET 21 zprávu také zpochybňuje a uvádí, že tento posudek kriminalistického ústavu konstatuje, že "stáří předložených sporných písemností nelze technickými prostředky přesně určit". Interpretace posudku Kriminalistického ústavu, zveřejněného ve zprávě CME, je podle firmy CET 21 "nepravdivá". Avšak podle nezávislých pozorovatelů konstatuje naopak zmíněný posudek Kriminalistického ústavu, že všechny tři smlouvy vypadají z řady věcných důvodů velmi podezřele (měly být podepsány v různých časových intervalech, podpisy na nich jsou však přesně stejné, také je stejný papír a chyba v tiskárně, která by se odstranila výměnou náplně, píše dnešní MFD). Michael Donath konstatoval, že zprávu Kriminalistického ústavu jménem CME zveřejnil, jakmile ji dostal. Kriminalistický ústav dospěl k závěru, že sice nelze přesnou dobu vzniku smluv určit, avšak vznikly zřejmě na jaře roku 1999, kdy měly být dávno podepsány.

10. 1. 2002

Neustálé cestování Tonyho Blaira do zahraničí kde se snaží vystupovat jako "globální", světový státník, nebylo přijato zrovna pozitivně po jeho návratu do Británie při včerejších parlamentních interpelacích v londýnské Dolní sněmovně - v krizi jsou totiž zejména britské železnice, velmi neúspěšně zprivatizované za Margaret Thatcherové. Většina soukromých britských železničních dopravců má vážné finanční potíže, železniční infrastruktura je podfinancovaná a železnice nyní stávkují. V sedmimilionovém Londýně, který je dost chaotický i za normální situace, není zrovna příjemné, když není k dispozici veřejná doprava. Britský tisk na železniční stávky reaguje iritovaně. (Ministr dopravy byl, když stávka začala, na dovolené v Indii.) Jeden konzervativní poslanec se včera na Blaira v parlamentě obrátil s otázkou: "Bude se prosím Tony Blair během své návštěvy v Británii ochoten zabývat vážnými problémy voličů v mém volebním okrsku?"

10. 1. 2002
Jakub Kašpar
Jde o pokus umlčet televizní pořad? Smí se ministr vůbec někdy vyjadřovat - vzhledem k tomu, že má obrovskou moc - k práci sdělovacích prostředků? Ale co když kritizované médium nemá pověst vyváženosti a autoritativnosti - média, jemuž by se dalo důvěřovat? - Zprávu přebíráme z ekolistu.cz, kde vyšla zde.
10. 1. 2002
Nelze souhlasit s řadou Fukuyamových tvrzení. Jedním z nich je volání po regulačním orgánu a regulačních pravidlech, které by regulovaly určitou oblast vědy (aplikovanou lidskou genetiku) nebo později snad vědu vůbec? Vědu se kdysi pokušela regulovat katolická církev a dnes je všeobecně známo, že to nebyla dobrá myšlenka. Zastavování nebo zpomalování vědeckého pokroku je nebezpečné. Lidstvo se ve své evoluci dostalo na cestu a do stádia, kdy je na vědě a technologii a jejím rozvoji (včetn mediciny) stále více závislé. Nemyslím, že by to bylo špatné. Znamená to jen větší nezávislost na silách přírody a možnost, aby člověk řídil nejen techniku, ekonomiku a své zdraví, ale i své zdraví a svůj další vývoj.
9. 1. 2002
Americký ekonom Francis Fukuyama argumentuje v tomto článku (shrnujeme jeho druhou část, první část je níže), že máme-li se vyhnout nelidskému posthumánnímu světu, je nutno se začít vážně zamýšlet nad nutností regulace biotechnologického výzkumu. Anglický originál je zde.
8. 1. 2002

Některé nové technologie jsou od samého počátku děsivé a nutnost politicky kontrolovat jejich rozvoj a využití je zjevná všem od samého počátku. Když byla odpálena v Alamogordo v Novém Mexiku v létě 1945 první atomová bombo, všichni přítomní pochopili, jaký strašlivý ničivý potenciál byl vytvořen. Jaderné zbraně byly tak od samého začátku omezovány politickou kontrolou. Jednotliví vědci neměli právo svobodně rozvíjet samostatně jadernou technologii anebo prodávat a kupovat součástky potřebné k výrobě jaderných bomb. Během času státy podepsaly dohodu o nešíření jaderných zbraní. Jiné nové technologie se zdají daleko neškodnější, a tak je málokdo reguluje. - Shrnujeme první část článku Francise Fukuyamy, který vyšel v časopise Public Interest (Veřejný zájem).

10. 1. 2002
Informace o nejnovějším průzkumu CVVM ohledně "důvěry" vládě, parlamentu, Senátu, krajským zastupitelstvům a prezidentovi.
8. 1. 2002

Zjistil jsme, že z mobilních telefonů firmu Eurotel nelze spolehlivě posílat esemesky do zahraničí. Telefon se sice tváří, že esemesku odeslal, ale text adresátovi nedojde, i když bezpochyby odesílatel za esemesku Eurotelu zaplatil příslušný poplatek. Textové zprávy chodí pouze jedním směrem, např. z britských mobilních telefonů na telefony Eurotel, nikoliv však obráceně. To je naše zkušenost při posílání textových zpráv z několika mobilních telefonů Eurotelu v Praze na několik britských mobilních telefonních čísel. Pracovníci Eurotelu na pražské lince pro pomoc zákazníkům neprojevili absolutně žádnou snahu tuto technickou poruchu opravit. Sdělili nám, že Eurotel "doručování esemesek do zahraničí nezaručuje". (To mi připomíná poštu za komunismu - je dobré, že se Eurotel inspiruje komunistickou totalitou, nakonec je to - alespoň nějaká - "tradice"...:)) Z mobilních telefonů firmy Paegas lze posílat esemesky z ČR do zahraničí na rozdíl od Eurotelu spolehlivě. - Po zveřejnění této noticky se Britským listům ozval Eurotel a přislíbil, že se závadě pokusí přijít na kloub. O výsledku budeme čtenáře informovat.

Poznámka z 28.1. 2002: Dne 8. 1. 2001, v den původního zveřejnění tohoto textu, jsme obdrželi mj. tuto zprávu od Martina Žabky z Eurotelu:

Dobry den,

poprosil jsem nase techniky, zda by mohli vyselektovat pravdepodobnou pricinu neuspesneho dorucovani vasich SMS zprav. O vysledku vas budu informovat.

S pozdravem

Martin Zabka

Dosud čekáme bezvýsledně na odpověď. Textové zprávy z telefonů Eurotelu stále na inkriminované britské číslo nechodí.

8. 1. 2002

České dráhy, státní podnik proslulý výjimečnou kvalitou svých služeb, potěšily od Nového roku zákazníky další vymožeností: kdo si neopatří tzv. Kartu Z, bude za vlak platit o 60 % víc. Sleva není zadarmo: za toto privilegium je třeba zaplatit poplatek, jehož výši stanovily ČD na 200 korun ročně.

Nás ovšem zaujalo, že dráhy na průkaz bez jakéhokoli rozumného důvodu zapisují zákazníkovo rodné číslo. Před časem se proti podobným praktikám (které jsou v rozporu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů) vyslovil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Nyní se však ÚOOÚ stará víc o to, proč byl skutečně zřízen, tj. aby byly před veřejností utajeny veřejné majetkové registry jako katastr nemovitostí a obchodní rejstřík, a tak Českým drahám jejich nezákonná praxe patrně projde...

9. 1. 2002

Vratislavská katedra bohemistiky připravuje na říjen roku 2002 konferenci "Vratislav v Českých zemích - Češi ve Vratislavi. Literatura - kultura - jazyk". Podrobnosti jsou na této adrese.

Josef Nejedlý, úředník, který zatajuje informace
27. 11. 2001

Pro jednání s českými úřady typický dopis, jehož obsah lze nejlépe charakterizovat větou "Trhni si nohou, občane!", přišel tentokrát z Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Josef Nejedlý (na snímku) nám v něm sděluje, že nám ÚOOÚ neposkytne text žaloby Českého statistického úřadu. S přemýšlením si arogantní úředník nedal práci a vzal prostě první paragraf, který v zákoně č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím našel: dokument se prý netýká činnosti jeho úřadu, ačkoli právě k jeho rozhodnutí se žaloba vztahuje...

Proti rozhodnutí jsme se ihned odvolali a po uplynutí patnáctidenní lhůty podáme na ÚOOÚ správní žalobu.

9. 1. 2002

Několik čtenářů se dotazovalo, jak případně přispět na investigativní práci Britských listů v České republice úvěrovou kartou. Ti, kdo by tak chtěli učinit, nechť napíší na o informace. - (Děkujeme těm, kteří už přispěli.)

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Vesmírný kult strachu již pominul František  Roček
10. 1. 2002 O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat Jiří  Soska
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
9. 1. 2002 Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět   
9. 1. 2002 Preference politických stran: naděje či obava? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2002 Případ Victorie Climbié: Politická korektnost "ohrožuje děti"   
9. 1. 2002 Lze řešit agresivitu dětí jejich vylučováním ze školy?   
8. 1. 2002 Hegemonie srdce: "Ti, kdo nenávidí Ameriku, nenávidí vlastně sebe"   
8. 1. 2002 O znárodňování dětí Josef  Fronek