15. 11. 2001
Na internetu se hojně diskutuje o rozhovoru, který poskytl Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Cartera, v lednu 1998 francouzskému týdeníku Le Nouvel Observateur (francouzsky viz zde, anglický překlad viz zde). Brezinski se v něm vychloubá, že přesvědčil prezidenta Cartera, aby vyslal do Afghánistánu, v němž vládl prosovětský režim, příslušníky amerických výzvědných služeb a to vyvolalo sovětskou invazi do Afghánistánu. V anglické verzi časopisu Le Nouvel Observateur, zaslané do Spojených států, tento rozhovor nevyšel.
|
Četl jsem několik poznámek na jednom fóru ohledně efektu, jaký mělo zavedení fór na kvalitu Britských listů. Mám dotaz.
Pořád mi není jasné, kde se bere v lidech takový primitivismus a proč po dvanácti letech ve kvázisvobodné společnosti mají neudržitelné nutkání se takto silově projevovat. Varováním byla už diskuse ke krizi v TV, poté se něco podobného stalo na Fóru ODS, teď pro změnu na BL, Psa jsem na chvíli přestal číst (nestíhám). Emoce, lidská nízkost a vztek. Vadí mi, že se tu nedá nijak smysluplně diskutovat.
Chci se zeptat, kde vidíte kořeny této neveselé mentální situace. Dále, zda toto není samovolné pokračování akce tuším Norbert - přeci šlo kdysi o rozbití společenských struktur, aby lidé neměli chuť mezi sebou komunikovat. Jako by to pořád probíhalo a vlivové agentury se předháněly v tom, kolik svobodných platforem na výměnu názorů zahnojí. Jen mi pak ale nedochází, jaký by to mělo vyšší cíl.
Poznámka JČ: Fóra BL přinášejí skutečně kromě nadávek, emocí a hlouposti velmi málo nového. Informaci, že v české společnosti existují někteří lidé, kteří myslí bez logiky, a producírují se urážkami jako extroverti, už známe. Renomované zahraniční internetové stránky (BBC, Guardian, různé e-mailové diskusní skupiny) příspěvky veřejnosti moderují, aby se publikovaly názory, které přinášejí něco nového, nikoliv banální hlouposti plné chyb a logických zkratů. Na to ovšem my nemáme ani zdroje, ani čas. Uvážíme, zda má cenu fóra zachovat.
Poznámka ŠK: Pokud to je pokračování akce Norbert, pak v ní pokračují zhusta ti, vůči kterým byla namířena. Primitivismus do diskuse na BL vnáší pár senilních a hysterických emigrantů, kteří se prostě "nemůžou udržet"... K nim se přidalo pár poněkud pubescentních jedinců, kteří zahnojili i to fórum ODS před několika lety. Ale teď vážně. Odmyslíme-li si "Neckáře", "Rona" a několik dalších, zbývá velmi zajímavá sociologická sonda do českého internetu. Vypovídá (s tolerancí, která je predikovatelná a v řádu konstantní) o postojích čtenářů. Ať již kladných, nebo záporných. Vypovídá o "iritujících" tématech a způsobech zpracování - a například našemu kolegovi antropologovi, Fabiano Golgovi, umožní si udělat "objektivizující" úsudek o myšlení, dogamtech a tabu v české společnosti. Nejsem přítelem rušení čehokoliv smysluplného, a do diskusí nemusí přispívat nikdo, kdo nechce. Nikdo je ani nemusí číst, ale jsme národ moralizujících voyerů, viďte?
Poznámka JČ: Odmítám neférovou kategorizaci Štěpána Kotrby na "emigranty" a jiné, je to podobné, jako rozlišování mezi Čechy, Romy, cizinci, atp. a předpokládá to kolektivní vinu. Co se týče fór, problém právě je, že nevypovídají o ničem, protože reprezentativním vzorkem občanů nejsou: reakce, které přicházejí Britským listům e-mailem (které tedy netrpí nutkáním "hovořit k davům") jsou naprosto jiné - jistě také nereprezentativní. Opakuji, že fóra mají pouze smysl, pokud se nestanou platformou k neustálém opakování těchže bigotních urážek a nesmyslů. Ani se nedomnívám, že je "smysluplné" se některé tyto logické zkraty snažit opravovat. Neboť, jak na to poukázal zde v diskusi Tomáš Pecina, plýtváme na Fórech energií hovorem často s nejhloupějšími, nejkonvenčnějšími a nejbojácnějšími čtenáři BL. Dělat z toho úsudky o celé české společnosti by bylo naprosto zcestné a např. Fabiano Golgo to dobře ví.
15. 11. 2001
Dokumentární film Roberta Buchara "Sametová kocovina" se bude konečně dnes v 21.40 vysílat na ČT 2. Je to film sestavený z otevřených rozhovorů s čelnými pracovníky české kinematografie za posledních 40 let. Svědčí o likvidaci "české nové vlny" po invazi v roce 1968, o nedýchatelných poměrech na Barrandově v sedmdesátých a v osmdesátých letech i o rozkladu morálních hodnot po roce 1989. Film Česká televize dlouho odmítala odvysílat, pravděpodobně proto, že obsahuje ostře kritické výroky kameramana Stanislava Miloty ohledně Václava Havla (transkript v BL viz zde). Bylo by dobré si dát pozor, zda tato pasáž ve filmu zůstala. Pozoruhodný je mj. ve filmu rozhovor s režisérkou Věrou Chytilovou, která mj. popisuje, jak se snažila u komunistických funkcionářů docílit práva znovu natáčet tím, že vůči nim vystupovala nesmírně agresivně. V Bucharově filmu dále vystupují Jiří Menzel, Saša Gedeon, Jan Svěrák, Jan Němec, Ivan Passer, Jiří Krejčík, Antonín Máša a další. |
15. 11. 2001
Náhlé vítězství Severní aliance v Afghánistánu je možná dobrá zpráva pro Západ, ale na špatné zprávy se nebude dlouho čekat, argumentoval v úterý 13. 11. v deníku Independent Robert Fisk. Uzbečtí, tadžičtí a chazarští ozbrojenci, z nichž se tato armáda lůzy skládá, mají krvavou pověst - mučí a popravují vězně. Pokud se ke svým běžným praktikám v nadcházejících dnech vrátí, vrhne to Ameriku a Británii do morální propasti.
|
15. 11. 2001
Britský novinář z Channel Four News naléhal, aby byli zranění vojáci Talibánu odvezeni do nemocnice, a bylo mu vyhověno. Znamená to změnu v postojích Severní aliance, anebo to byla jen náhoda?
|
15. 11. 2001
Známe ty scény ze stovek válek, které jsme viděli v televizi: vlna svobody, která se zmocňuje okupovaného města. Jásání s osvobozenými obyvateli, malé děti, jak skáčou nadšeně kolem osvoboditelů. Došlo k tomu znovu v úterý, v časných ranních hodinách v Kábulu a byla to událost tak dramatická, že vlastně skoro nezáleželo na to, že "osvoboditel" vypadal poněkud nevojensky - byla to známá, vysoká a rozložitá postava dlouholetého reportéra televize BBC Johna Simpsona. Tým BBC totiž dorazil do Kábulu o něco dříve než Severní aliance a byl vítán jako osvoboditelé. "Je to opojný pocit, osvobozovat město," prohlásil Simpson, kamera šla těsně za ním, jak kráčel, s rozpřaženýma rukama, jak Kristus, vstříc jásajícímu davu. "Kábul osvobodili lidi z BBC - byli jsme tady dřív než Severní Aliance," řekl Simpson v živém vysílání na Radio Four v úterý ráno. Jestliže se lidé v Kábulu chovali, jako že vítají známého hrdinu, bylo tomu skutečně tak: možná nepoznají nějakého Rumsfelda nebo Powella, ale slavného reportéra ze satelitního okruhu BBC World poznají hned, napsal včera poněkud ironicky deník Guardian a dodal, že v BBC se dělaly v úterý vtipy, že jako další krok zřejmě utvoří Simpson v Kábulu prozatímní vládu. Jeho způsobem vyjadřování v tom rozhlasovém pořadu v úterý ráno byli mnozí poněkud šokováni. List Guardian včera shrnul dlouholetou novinářskou kariéru Johna Simpsona i to, co ho opakovaně vede k tomu, aby vyhledával nebezpečí. V sedmdesátých letech se vydal se skupinou žoldáků do Angoly: v Bruselu prolezl na letišti po zemi kolem pasové kontroly a do letadla se dostal bez letenky. V Bagdádu v roce 1991 zrovna telefonoval do Londýna svou reportáž, když ulicí kolem jeho hotelového okna proletěla americká střela s plochou dráhou letu a na křižovatce u semaforu odbočila doleva. V roce 1999 odmítl během bombardování odcestovat z Bělehradu. Je arogantní, dělá si reklamu, ale je to Novinář. Shrnujeme jeho portrét, který vyšel v deníku Guardian.
|
15. 11. 2001
Máme se skutečně obávat návratu diktatury ? Možná ano, nikoliv však té, která by viditelně nosila rudé sako. Stupňující se demagogie a rétorická podlost, provázející výroky politiků naší "nejpravicovější" strany, stejně jako kontury, které se v těchto výrocích zviditelňují, nevěstí nic dobrého. Příliš nápadně připomínají demagogii šířící řečnické úskoky právě toho režimu, proti kterému sami navenek nejvíce brojí.
|
15. 11. 2001
"Přiznal jsem jen literárnost a konjunkturalitu""Já se nebudu podřizovat většině a nehodlám se s ní ani ztotožňovat, pokud nebudu sám přesvědčen o tom, že je pro mě vůbec něčím zajímavá. Mám stejné právo na tento vzduch i na tuto zemi, jako mám stejné právo myslet si o ní své. Mám stejné právo být chráněn ve své jinakosti jako ti, kteří se sdružují ve své uniformitě. Odpovědnost je nedělitelná, jsem připraven dodržovat zákony jen tehdy, budu-li mít stejná práva. Ne deklarovaná, ale vynutitelná. Nejsem ovce a budu hájit v rámci možností svůj životní prostor, neboť vnější tlaky které nás omezují, jsou už citelné."
|
15. 11. 2001
Rozhovor s polským sci-fi spisovatelemKdyby mi i Nobelovu cenu dali, tak bych odpověděl, že mi k ničemu není"Už před dvaceti lety jsem napsal: mám podezření, že v 21. století se budou rozšiřovat kryptomilitární operace, a že nebude lehké nebude snadné zjistit, odkud pochází ohrožení, je-li rázu přírodního či ze zlého lidského úmyslu. Přemítám nad tím, zdali se BSE a slintavka objevily náhodou a nebo něčím přičiněním, což nelze vyloučit. Televize informovala, že na Floridě se vyskytlo několik případů onemocnění antraxem, před tím se čtvrt století na území Států žádný případ neobjevil!"
|
14. 11. 2001
Ve čtvrtek se konal on-line rozhovor Britských listů s knížetem Jiřím Lobkowiczem o straně, kterou nikdo nepotřebuje - nejen o směřování Cesty změny, ale také o jejím možném konci hned na začátku, o korupci a Evropské unii bez referenda, o sto ukradených podpisech i šlechtictví, které je zakázáno zákonem. Žije Jiří Lobkowicz ve vysněném světě? V on-line rozhovoru Britských lisů tvrdí, že najdeme program jeho strany na doméně www.cestazmeny.cz. Chtěli jsme se přesvědčit a takhle to dopadlo... A pak věřte politikům. |
15. 11. 2001
Tím, že Tomáš Pecina, povolaný na pražský komunální úřad, aby podal vysvětlení, proč se neúčastnil sčítání lidu, požadoval, aby úřednice dodržovaly zákon, projevil nepřípustnou anarchii, argumentuje autor.
|