Na tuto otázku:

Vážený pane Kytko, Vážím si vaší práce, té kterou znám. Otázka: S reformami v České televizi to bude asi problém. Vy jste byl neúspěšný. U koho jste nejvíce narazil a u koho narazí ti další? Prosím buďte konkrétní.

odpověděl Ivan Kytka v našem onlinovém rozhovoru takto:

Vážený pane, děkuji Vám za Vaše uznání a položenou otázku. Nezdůvodňuji svůj neúspěch tím, že jsem narazil "u někoho" a s odstupem se mi zdá nespravedlivé z mého vlastního neúspěchu z roku 1998 vinit někoho konkrétního a nějak ten neúspěch personifikovat. Podělím se však s Vámi o jeden konkrétní detail, o kterém jsem zatím s nikým nehovořil. Když jsem v únoru 1998 dostal od Jakuba Puchalského telefonickou nabídku převzít vedení redakce zpravodajství, měl jsem velmi smíšený pocit. Jedna z mých výhrad spočívala v tom, že taková pozice má být obsazena na základě konkursního řízení. Dohodli jsme se, že mu zpracuji projekt své reformy, který by mohl být součástí eventuálního konkursního řízení, stál jsem o to, aby můj mandát vzešel z volné soutěže, vskutku jsem nestál o to, aby má pozice byla spojována například s tím, že jsme se s panem Puchalským potkali zhruba dvakrát během jeho, tuším dvouletého působení v Londýně, kde pracoval v české sekci BBC.

Pan Puchalský mou nabídku přijal. Když dostal můj podrobný projekt, odpověděl, že s ním souhlasí. Konkurs na místo šéfredaktora ovšem nevypsal. Žádal jsem ho tedy, ať můj projekt předloží tehdejší Radě České televize a chtěl jsem její výslovný souhlas se zamýšlenými plány, abych se v případných sporech mohl opřít o její mandát. Pan Puchalský mi takový postup přislíbil. Z následné sledu událostí jsem však nabyl dojmu, že Rada ČT můj projekt neviděla a nikdy s ním výslovně nesouhlasila. Ocitl jsem se tedy v situaci, kdy jsem cítíl vázaný kontraktem, pro který ve skutečnosti neexistovala objednávka, v užším slova smyslu ze strany vedení ČT a v širším smyslu společenská objednávka.Po reformě zpravodajství ČT nebyla poptávka, pokud ano, tak určitě ne v tom znění, jak jsem ji zformuloval. Když rada ČT a pan Puchalský po pár týdnech zjistili, co je jejím obsahem a jak ji zpravodajský tým ČT přijal, vyzvali mě k rezignaci, kterou jsem bez váhání podal. Měl-li bych se tedy vrátit k Vaší otázce, narazil jsem na neexistující poptávku ze strany vedení ČT po reformě zpravodajství ČT a neexistující profesní a společenský konsens k tomu, že je potřeba. Snad, prosím, uznáte, že konkrétní osoby a konkrétní jména jsou spíše bezpředmětná.

Ivan Kytka se omlouvá, ale vinou časové zaneprázděnosti se nemohl zúčastnit online rozhovoru v plánovaném termínu. Redakce Britských listů mu proto umožnila zodpovědět dotazy postupně, v režimu off-line. To postupně činí a některé jeho odpovědi už byly zveřejněny.

Podle pákistánské tiskové agentury Paknews se snaží 10 - 15 000 afghánských utečenců překročit hranice v Chamanu, 100 km severně od Quetty. Na několik hodin otevřel Pákistán hranici a někteří utečenci dostali možnost ji přejít. "Hranice je zavřena, snažíme se čelit invazi uprchlíků.", zní oficiální vládní stanovisko Pákistánu.

Sestřelení dvou amerických helikoptér CH-47 oznámil velvyslanec Talibanu v Pákistánu Mulla Abdul Salam Zaeef. Uvádí to včerejší zpráva Pákistánské tiskové agentury Paknews. Mělo se tak stát v horách Baba Sáhib v Kandaháru a v poušti Rigestan v provincii Helmand (v jižním Afghánistánu), kde má sídlo talibanské armádní velení. Videozáběry trosek jednoho z vrtulníků ukazovala Qatarská televizní stanice Al Jazeera. Na nich bylo vidět nápis CH-47 a text se jménem výrobce "Shock. Loud Engineering". Továrna, která vyrábí součástky pro tyto stroje, se jmenuje Loud Engineering & Manufacturing Inc, Ontario, Kalifornie.

"Všichni lidé ve vrtulníku jsou mrtvi. Dvě další helikoptéry, které chtěly odstranit mrtvoly příslušníků komand, se vrátily zpět," prohlásil velvyslanec podle deníku Guardian. Další afghánské zdroje hlásily 25 mrtvých při tomto incidentu.

John Pike, vojenský analytik privátní zpravodajské agentury GlobalSecurity.org tvrdí, že v regionu neoperovaly stroje známé jako Chinook.

Donald Rumsfeld prohlásil zveřejněné záběry za "falsa". Americká strana uvádí jen, že jeden její vrtulník havaroval na hranicích Pákistánu.

Vojenský expert Sky News tvrdí, že vrtulníky Chinook používá íránská armáda na pomoc jednotkám Talibanu.

Britské listy mají k dispozici videozáznam televize Al Jazeera:
(níže uvedené záběry se v pondělí přirozeně vysílaly ve zpravodajských relacích britských televizních stanic)

Takto o údajně sestřeleném americkém vrtulníku informoval v úterý britský konzervativní deník Daily Telegraph. Pod otištěnou fotografií podvozku helikoptéry otiskl tento článek:

Charles Heyman, editor časopisu Jane's World Armies, uvedl, že možná vrtulník při odvozu amerických vojáků z Afghánistánu příliš tvrdě přistál a přišel o část podvozku. Mohlo také jít o vrtulník, který v pátek havaroval v Pákistánu.

Poznámka ŠK: Poslední věta předchozího textu je nejspíše "spin" či spekulace. Vrtulník, který se zřítil v Pákistánu, byl úplně jiné značky.

O použití chemických a biologických zbraní hovořil mluvčí Talibanu v pondělí. "Jsme v kontaktu s lékaři v Herátu a Kandaháru, odkud máme mnoho signálů, že Američané používají při útocích chemické a biologické zbraně", sdělil agentuře Reuters 22. 10. mluvčí talibanského ministerstva informací Abdul Hanan Himat. To však nebylo potvrzeno z nezávislých zdrojů, míní Reuters.

Jordánská Rada Asociací profesionálů (Professional Associations Council - PAC) vytvořila ad-hoc výbor pro podporu a solidaritu s Afghánistánem a protesty občanů proti "britské a americké agresi v Afghánistánu". Řekl to prezident Abdul Hadi Falahat. PAC je autoritativní sdružení jordánské inteligence - sdružuje všech 14 jordánských profesních společenství se 130 000 členy, převážně lékaři, inženýry, právníky a spisovateli. "Afghánský lid se stal obětí mezinárodního spiknutí", řekl Falahat. V Jordánsku je Osama bin laden chápán jako "saudský disident"... PAC v minulosti podporoval Iráčany, postižené embargem OSN a Palestince proti izraelské okupaci.

Informaci přinesl deník The Jordan Times 22. 10. .

Napsal čtenář Jan Dřímal:

Z čeho jste si to zase vyrobil problém? Vždyť je přece úplně normální, že když se na obsazené linky drtivá většina snaží dovolat ano, tak se jich pravděpodobně dovolá více, než z menšiny, která volá ne. Nepochybně bylo mnoho diváků, kteří chtěli hlasovat ano, a také se nedovolali. Jinak jsem se ovšem na ten pořad nedíval a je mi jedno, jak hlasování dopadlo, jen mne zaujal Váš vážný problém.

Poznámka JČ: Jestliže se při hlasování telefonováním do České televize nějaká část volajících nedovolá, dále to vážně zpochybňuje už tak neseriózní hlasování, které není založeno na spolehlivém sociologickém vzorku obyvatelstva, a to i tehdy, bylo-li by zaručeno nezávislou kontrolou, že výsledky hlasování nejsou uměle manipulovány (o žádné takové nezávislé kontrolní instituci nevíme). Poměr osob, které hlasují pro tu či onu alternativu, je totiž zkreslován procentem těch diváků, kteří se na hlasování nedovolají. Takové hlasování je tedy dvojnásobně naprosto o ničem: hned dvakrát je při něm zajištěno, aby v žádném případě neodráželo skutečný obraz názorů ve společnosti.

Jak spolehlivé je telefonní hlasování o politických otázkách, napsal jeden čtenář ze Slovenska:

Taketo vyjadrovanie nazoru nemoze byt reprezentativne, pretoze nevyjadruje, kolko ucastnikov suhlasi a kolko nie, ale kolko telefonatov bolo suhlasnych a kolko nesuhlasnych. Kym jeden clovek zavola raz, aby vyjadril svoj nazor, iny clovek moze zavolat 100 krat (zvycajne za statne peniaze). Potom to vyzera, ze 100 ludi je za a jeden proti. S podobnym telefonickym hlasovanim mame na Slovensku svoje skusenosti. V televizii Markiza bolo, pocas politickej debaty zvanej SITO, mozne telefonickym hlasovanim vyjadrovat podporu jednotlivym besedujucim politikom. Pred par rokmi bola debata, ktorej sa ucastnil aj jeden minister. Niekolko dni po debate televizia zverejnila, ze vacsina telefonatov na podporu tohoto ministra bola len z niekolkych telefonnych cisel. Vzapati zistili, ze su to telefonne cisla MINISTERSTVA.

Reakce zaměstnance ATS Praha:

Dobrý den, jako technický zaměstnanec firmy která poskytuje tuto službu pro ČT reaguji na článek, ve kterém jste nás obvinil z manipulace s diváckým hlasováním v pořadu Bez imunity. Tak tedy linky jsou rozděleny do dvou skupin nikoli však na ANO a NE ale na linky začínající 21018 a na linky začínající 96363 a to pro ANO i pro NE kažému předčíslí je přiděleno 30 linek tj. dohromady 60. Pravděpodobnost dovolaní se na ANO je stejná jako na NE pokud jsou všechny linky obsazeny spojení se neuskuteční. Dále máte možnost hlasovat SMS ve tvaru HLA BEZ ANO nebo HLA BEZ NE ktero odešletete podle svého operátora OSKAR: 7777, EUROTEL:999111, PAEGAS:4616 (přijde Vám potvrzovací sms pro co jste hlasoval) Zatím co telefoních spojení se uskuteční omezený počet za minutu kapacita hlasovaní pomocí sms je řádově 1000x větší. Pokud máte zájem celý systém Vám ukáži a vysvětlím jeho funkci. Přesto si myslím, že napsat jakýkoli článek bez znalosti věci a dokonce bez pokusu zjistit jak celá věc stojí, vypovídá o Vaší novinářské práci.

Daniel Veselý ATS Praha s.r.o

Dva dotazy Jana Čulíka: 1. Jak vysvětlíte, že odpovědi podporující otázku "Ne" nenaskakovaly, přestože číslo na "Ne" bylo opakovaně obsazeno (podle vás tedy musely být obsazeny všechny linky), avšak odpovědi podporující "Ano" naskakovaly?

2. Proč vaše firma poskytuje České televizi tuto hlasovací službu, když dobře ví, že je používání tohoto druhu hlasování pro závažné politické otázky lživé - výsledky neznamenají nic, protože "průzkum" není založen na řádně strukturovaném sociologickém vzorku? Proč se podílíte na tomto podvodu?

V souvislosti s Pecinovým "schvalováním trestného činu" napsal čtenář Julian Lukáš:

Skoda, ze takych novinarov (a take noviny) nemame aj my na Slovensku. Vela nasich ludi cita Britske listy, aj ked v nich o Slovensku prakticky nic nie je, uz len kvoli Vasmu stylu. A aj kvoli nepoplatnym informaciam z Ciech a necenzurovanym myslienkam ohladne svetovych udalosti. Drzim Vam z celej sily palce vo Vasom boji aj vo Vasej novinarskej praci.

Poznámka JČ: Mají-li lidé na Slovensku o BL zájem, je jen na nich, aby přispívali i články se slovenskou tematikou. Rádi je budeme publikovat.