Demagogie Jana Čulíka chce zřejmě zamezit jakékoliv kritice s poukazem na fakt, že každý kritik mohl "odhalit" podvod ještě předtím, než se stal. Vysvětlení, proč se tak nestalo, je jednoduché. Protože Český sen nezajímal nikoho do chvíle, než se stal morálním dilematem. Než podvod vyšel najevo jako tvůrčí záměr, financovaný z peněz daňových poplatníků a koncesionářů. Kolem Prahy je podobných garáží už skoro dvacet. Žádná z nich není o nic lepší než jiná a v žádné z nich nenakoupíte levněji než v kterékoliv jiné. Využívá je dva milióny lidí. Ku spokojenosti své i dotyčných obchodníků. To za prvé. A za druhé: reklamní kampaň byla provedena profesionálně do té míry, že ničím nevzbuzovala dojem z nějakého podvodu. Průměrná nízkorozpočtová kampaň na průměrný nízkorozpočtový "hyper" market - prostě garáž na předměstí. Včetně kufru plného peněz při placení kampaně v mediální agentuře (podobnou situaci jsem kdysi zažil na vlastní kůži, kdy jsem převážel čtyři milióny od klienta do mediálky firemním autem... V kufru :))). Ta iluze byla naprosto dokonalá až do dne, kdy se z českého snu o laciném nákupu stalo české zklamání a vzápětí rozhořčení. Ale tento příběh se začal psát až ono dopoledne, kdy stovky lidí narazily na houf pobavených novinářů a plátěnou stěnu - Český sen...

Post scriptum: Ty citylighty s reklamou na Český sen svítí v noční Praze ještě dnes... A ti novináři, kteří "věděli", neměli důvod kazit druhým "zábavu". Jedním z těch, kteří "věděli a nepověděli" byl i Tomáš Baldýnský. Nakonec to přece jen byl on, který na svém Baldachýnu přinesl informace první...