|
10. 6. 2003
Británie znovu vyloučila, že přijme v dohledné době euroBritský ministr financí Gordon Brown v pondělí oznámil, že Británie nesplnila čtyři z pěti ekonomických podmínek, které určil pro přijetí evropské měny euro, takže Británie stále ještě nevstoupí do eurozóny.
|
|
Pět Brownových otázek zní takto:
1. Konvergence
Na všechny tyto otázky kromě čtvrté odpověděl britský ministr financí záporně. Ministerstvo financí přitom vypracovalo 246 stránkové zhodnocení problému, 171 stránkový plán vstupu do eurozóny a 18 svazků podpůrných studií, obsahujících celkem asi půldruhého milionu slov. Dokáže Británie bezproblémově existovat s jednotnou úrokovou mírou pro celou eurozónu? (Úroková míra určuje, jak drahé či levné jsou peněžní půjčky, a přímo tedy ovlivňuje míru nezaměstnanosti. Úrokovou míru dosud vždy určovala ústřední banka v dané zemi podle okamžitých místních hospodářských poměrů - nevhodná úroková míra může vyvolat podstatné hospodářské problémy. Ekonomika členských zemí EU se od sebe v mnoha oblastech silně odlišuje - jednotná měna a jednotná úroková míra nemohou řádně řešit místní hospodářské problémy. Jediným nástrojem, který EU má na řešení těchto problémů, jsou, zdá se, dotace.) 2. Flexibilita Vzniknou-li hospodářské problémy, existuje dostatečná flexibilita pro jejich řešení? 3. Investice Vznikly by vstupem do eurozóny výhodnější podmínky pro firmy, které se chystají k dlouhodobým investicím do Británie? 4. Finanční služby Jak by vstup do eurozóny ovlivnilo mezinárodní systém finančních služeb, které Británie poskytuje? 5. Stabilita, hospodářský růst a zaměstnanost Povede vstup do eurozóny k vyššímu hospodářskému růstu, ke stabilitě a k trvalému nárůstu pracovních příležitostí? Brown uvedl jako vážné riziko to, že by vstup do eurozóny vážně ohrozil stabilitu britského trhu s nemovitostmi. V současnosti dosahují v důsledku špatné regulace během let ceny nemovitostí na jihovýchodě Anglie astronomických částek. Hrozí nebezpečí kolapsu trhu nemovitostí, což by mohlo vést k tomu, že mnoho obyčejných občanů bude zatíženo břemenem tzv. "záporných investic" - kdy cena domu či bytu, který si koupili za horentní částku na hypotéku v důsledku krachu trhu radikálně poklesne, oni ho nebudou moci prodat a zůstane jim na zbytek života nesplatitelný dluh. Britské ministerstvo financí stále není přesvědčeno, že je realisticky uskutečnitelná finanční konvergence s eurozónou a že existuje mezi britskou ekonomikou a hospodářstvím EU dostatečně velká flexibilita. Otázka týkající se investic je podle ministerstva financí také závislá na otázkách týkajících se konvergence a flexibility, takže i zde odpovědělo ministerstvo záporně. Ministerstvo zdůraznilo, že by bylo riskantní snížit britské úrokové míry na úroveň úrokových měr eura, s tím, že by to vedlo k dalšímu zvýšení cen nemovitostí a hrozilo by to destabilizací britské ekonomiky. Problémem se ministr financí bude znovu zabývat v dubnu 2004. Skotští a welští politikové Browna kritizovali v tom smyslu, že by neměl brát v úvahu jen ekonomiku jihovýchodu Anglie kolem Londýna, Alex Salmond ze Skotské nacionalistické strany konstatoval: "Je jasné, že byl skotský průmysl obětován na oltář anglického trhu s nemovitostmi." |
