10. 6. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 6. 2003

Jak to bude v Evropské unii I.

Jaroslav Krajči

POLEMIKA
Britské listy nedávno nastolily řadu otázek na téma zdravotní péče o české občany po vstupu do EU. Je zajímavé, že na toto téma existuje poměrně malá informovanost, ačkoli je to jedna z otázek, která by měla být obyvatelstvu vysvětlena co nejlépe a nejúplněji. V jeho vlastním zájmu... Britské listy proto začínají seriál článků, které by tento handicap měly pokusit zmenšit na co nejmenší míru. Autor článku se ptá, jak to bude s českými důchodci, kteří se na stáří přestěhují do přímořských lázní v Británii.

Co je nesporné je to, že budou pobírat důchod z českého systému sociálního pojištění a ten jim po převodu na britské libry jen sotva bude stačit k životu. Pokud však i přesto čeští důchodci budou mít trvalý pobyt ve Velké Británii, pak také budou mít české zdravotní pojišťovny povinnost těmto občanům uhradit zdravotní péči poskytnutou zdravotními zařízeními Velké Británie v plné výši a v "britských" cenách. Důvod je celkem prostý -- jako příjemci starobního důchodu z českého systému sociálního pojištění jsou také pojištěni v českém systému zdravotního pojištění.

Pokud by se tito důchodci vyskytovali na území Velké Británie krátkodobě (návštěva, turismus), byla by jim našimi zdravotními pojišťovnami uhrazena pouze péče nutná a neodkladná.

Obecně platí, že po vstupu do Evropské unie budou české zdravotní pojišťovny povinny uhradit péči poskytnutou jejich pojištěncům v jiném členském státě Unie a to v plné výši a v cenách obvyklých v místě poskytnutí péče. Rozsah této péče však závisí na tom, zda se jedná o občana trvale bydlícího na území dané země nebo osobu s krátkodobým pobytem. V případě krátkodobých pobytů bude turistům, kteří tráví dovolenou v některém státě Unie, či osobám hledajícím na území druhého státu zaměstnání (vzhledem k omezením pro ČR se prozatím bude týkat jen některých států) hrazena jen péče nutná a neodkladná. Plný či omezený rozsah zdravotní péče (v závislosti na délce a charakteru pobytu) pak bude hrazen českými zdravotními pojišťovnami i osobám vyslaným českou firmou na určitou dobu pracovat do některého z členských států či studentům studujícím v některém z členských států.

Pro řadu čtenářů bude asi překvapením, že české zdravotní pojišťovny budou povinny hradit také zdravotní péči poskytovanou rodinným příslušníkům cizinců pracujících (a tedy i pojištěných) v českých podnikatelských subjektech. Bude se to týkat těch rodinných příslušníků, kteří jsou vůči tomuto zaměstnanci v ekonomicky závislém postavení (ženy v domácnosti, nezletilé děti, studenti apod.). Tedy i těmto osobám, které přitom mohou zůstat bydlet v cizině, bude hradit veškerou zdravotní péči český systém zdravotního pojištění. Není však potřeba mít nějaké obavy z toho, že to nadměrně zatíží český systém zdravotního pojištění -- půjde nanejvýš o 0,5 % jeho výdajů. Daleko horším -- z hlediska nákladů -- je např. vývoj cen léčiv apod.

Z uvedeného také vyplývá, že pokud bude český občan pracovat trvale v zahraničí a tam přispívat do systému zdravotního a sociálního pojištění, pak i pro jeho děti, které případně zůstanou v ČR bude se muset postarat zahraniční systém zdravotního pojištění. Pokud tam bude s celou rodinou, pak jeho zdravotní péče atd. je plně srovnatelná jako o občana daného státu.To na druhé straně bude znamenat příjem našeho systému zdravotního pojištění, protože zde vynaložené náklady budou muset být uhrazeny ze zahraničních systémů.

Určitě zajímavější než mezi Británií a ČR však budou vztahy mezi ČR a SR. Přece jen zde existuje daleko silnější a početnější migrace mezi státy a ta již bude mít nemalé ekonomické dopady, protože stejné principy jako vůči "starým členům" EU budou platit i mezi ČR a SR.

Vezmeme-li jako příklad důchodce žijící na Slovensku, jejichž děti mají občanství ČR, kde také pracují. Pokud si vezmou své rodiče do Čech, kde s nimi budou trvale žít, pak zdravotní péči o jejich rodiče, poskytovanou na úrovni českých standardů (a cen) budou hradit plně slovenské zdravotní pojišťovny (jejich důchod však samozřejmě bude uhrazovat slovenský systém sociálního pojištění). Při rozdílu cenových hladin za lékařskou péči v ČR a v SR to jistě bude nákladnější pro slovenský systém zdravotního pojištění. Na druhé straně žít za slovenský důchod v ČR nebude vůbec snadné a taková osoba se patrně neobejde bez výpomoci rodiny.

Obdobně tomu bude v případě občana SR pracujícího v ČR, kde také přispívá do systému zdravotního pojištění. Zdravotní péči o své rodinné příslušníky -- děti či manželku v domácnosti, kteří zůstali na Slovensku -- bude mít hrazenu z českého systému zdravotního pojištění.

Jen pro ilustraci - v současné době se počet těchto pracovníků pohybuje okolo 60 tis. osob. Pokud by v průměru zanechali na Slovensku dvě na sobě závislé osoby, znamenalo by to, že české zdravotní pojišťovny budou uhrazovat zdravotní péči dalším cca 120 tisícům Slováků (pravděpodobně by šlo o náklad zhruba 1 mld Kč). Většinou však půjde o mladší lidi, kteří ještě rodiny nezakládají, takže celkový počet osob, o které by se český systém musel "starat" bude daleko menší.

Na první ohled se zdá, že je to velká částka -- ve skutečnosti jde o zhruba 1 % nákladů na zdravotní péči v ČR. Nelze také zapomínat, že tito občané do českého systému také významně přispívají (pokud jsou pojištěni, což je právě jednou z klíčových věcí).

Není přece žádným tajemstvím, že mnohým z těchto zaměstnanců - a nejen jim -- platí to bohužel obecně, je oficiálně vyplácena nízká mzda blízká minimální mzdě a tzv. bokem se dává na ruku další část mzdy, která ovšem není nezdaněná a tedy ani z ní nejde nic na zdravotní pojištění. To bohužel umožňuje český systém podnikání, který nezná ani kontrolní pokladny k evidenci tržeb, ani jiné kontroly, jak omezit hotovostní operace, krácení tržeb atd.

Možná, že to na první pohled tak nevypadá, ale uvědomme si, že tímto způsobem nejsou do systému zdravotního pojištění poukazovány potřebné příspěvky, ale na druhé straně z tohoto systému jsou a budou odčerpávány náklady na zdravotní péči. Proto by i tento faktor měli vzít aktéři připravované reformy veřejných financí na vědomí, a s potřebnými opatřeními dále neotálet.

Autor je makroekonom

                 
Obsah vydání       10. 6. 2003
10. 6. 2003 Rozšiřování EU: problémy pro nové členy Vladimír  Rott
10. 6. 2003 Jak vyhrát čtvrtou světovou válku Markéta  Brousková
10. 6. 2003 Není dobrá a špatná reklama Antonín  Kosík
10. 6. 2003 Projekt Český sen poukázal i na nefunkčnost českých médií Jan  Čulík
11. 6. 2003 CVVM: 77 procent voličů se hodlá účastnit referenda o EU, 63 procent voličů souhlasí se vstupem
10. 6. 2003 Británie znovu vyloučila, že přijme v dohledné době euro
10. 6. 2003 Vladimír Špidla (?) uživatelům Seznamu
10. 6. 2003 Jak to bude v Evropské unii I. Jaroslav  Krajči
9. 6. 2003 Polsko řeklo ANO Evropské unii třemi čtvrtinami hlasů
10. 6. 2003 Obnova má v Nemecku tradíciu Tomáš  Kuchtík
10. 6. 2003 Nesmyslné závěry z nesmyslných premis Štěpán  Kotrba
10. 6. 2003 Bývalí členové RRTV se brání Petr  Štěpánek
10. 6. 2003 Nové internetové stránky Občanská společnost
10. 6. 2003 Diskuse o česko-rakouské spolupráci v rámci EU s Lídou Rakušanovou...
9. 6. 2003 Český sen trochu jinak Vlastimil  Čich
10. 6. 2003 Prečo mlčím? Andrej  Sablič
10. 6. 2003 Financie -- fenomenálna príčina existencie politických strán Miroslav  L'uba
9. 6. 2003 Český vstup do EU: Pozor na kocovinu, euroeufemisté! Josef  Brož
9. 6. 2003 O dětech popravených komunistů
9. 6. 2003 Případ Bobošíková, Válová a svoboda slova
9. 6. 2003 Postihy novinářů: již neheroldovat, lébrž nutno konat Karel  Mašita
4. 6. 2003 Konkurs na lektora češtiny pro Glasgow University
31. 5. 2003 Hospodaření OSBL za květen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
5. 2. 2003 Pošta redakci