15. 2. 2002
Patologie podnikání: pozor na Stratosféru - bezostyšně lžou a neplní uzavřené dohodyZa dvanáct let od pádu komunismu jsem při zkoumání společenských poměrů v České republice zažil ledacos, pozoruhodnou a ze západoevropského pohledu přece jen značně výjimečnou zkušenost jsem - s firmou Stratosféra - však zaznamenal až včera. Ve čtvrtek 14.2. jsem se stal svědkem toho, jak Ondřej Fér, pracovník Stratosféry, podniku Antonína Herbecka, bezostyšně lže jen proto, aby mohl porušit pracovní dohodu, uzavřenou nedávno jménem tohoto podniku jiným jeho zástupcem.
Při své práci pro české sdělovací prostředky jsem během let zažil nejrůznější peripetie, nikdy však mi dosud nikdo drze nelhal do očí při vědomí, že si budu moci okamžitě ověřit, že to, co mi ten člověk tvrdí, je nepravda - a že je mu to jedno. Je to zkušenost zajímavá. Ondřej Fér ze Stratosféry svým lhaním porušil opět jeden dosud nezlomený rekord. Je mi za něho jako za bližního docela trapně. Proč se tolik pozastavuji nad Férovým lhaním? Je výmluvným příznakem otrocké mentality. Ta neuznává žádné trvalé lidské či etické hodnoty. Dané slovo neplatí. Všechno je relativní: Vůči mocným a těm, které potřebujeme, se plazíme, do těch, o nichž se zrovna domníváme, že je nepotřebujeme, kopeme. K čertu s obecně platnou etikou. To přece neexistuje. Jediné, co je důležité, je úspěch. A já, Ondřej Fér, jsem úspěšný: ve věku 23 let jsem šéfreportérem! Trochu se mi to vrazilo do hlavy. A proč by nelhal, jsem přece "pán" a já určuju, co se nosí! Myslí si Ondřej Fér, že to skutečně na světě takto funguje? Absence etických hodnot ovšem nezaráží u člověka, který ještě před několika měsíci bez problémů psal pro "širokospektrální" časopis Svět namodro pornografii. Co ovšem zaráží, je, že nechává Antonín Herbeck sebe i svou firmu takovýmito zaměstnanci diskreditovat. Může být "šéfreportérem" lhář? O co jde? |
Během podzimu minulého roku si u mě Fabiano Golgo, tehdejší šéfredaktor týdeníku Redhot, objednal pro tento časopis několik obsáhlejších analýz. Bylo dohodnuto, že za ně dostanu běžný honorář, jaký tento časopis vyplácí. Golgo se však omlouval, že vyplácení honorářů trvá ve Stratosféře dlouho. Snad proto jsem - s výjimkou jediného kratšího komentáře, který s mým vědomím Fabiano Golgo přímo převzal pro Redhot z Britských listů - nedostal honorář za žádné své články, publikované během podzimu v tomto týdeníku. Zvlášť jsem se Fabiana Golga před začátkem spoluráce s týdeníkem Redhot výslovně dotazoval, zda mohou být tyto analýzy zveřejňovány zároveň i v Britských listech. Golgo s tím souhlasil: poukazoval na to, že čtenářská obec obou listů je naprosto rozdílná. Sám publikoval v Britských listech své nejzávažnější články, které napsal pro Redhot. Paralelně v Redhotu a v Britských listech vycházely loni na podzim články několika různých našich autorů. Fabiano Golgo se snažil z Redhotu vytvořit autoritativní publicistický týdeník. Nepodařilo se. Narazil na nemožnost vytvořit kvalitní redakční tým. Před několika týdny věc vzdal a z týdeníku Redhot odešel. Začátkem roku 2002 jsem se ho zeptal na osud dosud neproplacených honorářů za své články. Omluvil se a uvedl, že záležitost bude urgovat. Musím zdůraznit, že v této věci absolutně nejde o peníze - jde totiž z mezinárodního pohledu o zanedbatelné částky. Jde však o závažný princip: Pacta sunt servanda - Uzavřené dohody se musejí plnit.. Fabiano Golgo jako šéfredaktor týdeníku Redhot uzavřel s autory, jako jsem byl já, jménem Stratosféry dohodu, objednal od nich texty, ty byly napsány a zveřejněny a, jak na to ve čtvrtek večer 14. 2. poukázal sám Golgo, časopis Redhot prodal výtisky s těmito články. Podnik má povinnost dohodnutý honorář vyplatit. Z principu, ve veřejném zájmu kultivace podnikatelské sféry a v zájmu potrestání podvodníků jsem rozhodnut přimět každou instituci, která se snaží z jednou uzavřené dohody se vyvázat, k jejímu plnění. Vzhledem k tomu, že ani začátkem února nedošlo k vyplacení příslušných honorářů, napsal jsem tento týden dopis Ondřeji Férovi, člověku, který Fabiana Golga v Redhotu nahradil. Ten nyní odepsal dopisem, který zveřejňujeme níže. Vymyslel si, že Fabiano Golgo rozhodl honoráře za výše uvedené články nevyplatit, prý protože vyšly i v Britských listech. Drze bezostyšná lež, o níž Fér musel vědět, že se okamžitě provalí, je pozoruhodná a šokující. Fabiano Golgo byl v minulých týdnech v Brazílii. Zavolal jsem mu ve čtvrtek večer kolem 22. hodiny a zastihl jsem ho na letišti v Ruzyni - právě přiletěl z Jižní Ameriky. Vysvětlil jsem mu, že by mě zajímalo, zda, jak tvrdil Fér, "zrušil platby honorářů za mé články, protože byly zveřejněny též v Britských listech". (Bylo by to podivné, nesystematické rozhodnutí, protože za jeden článek, který týdeník Redhot z BL s mým vědomím přímo převzal, jsem honorář obdržel, a např. Tomáš Pecina či Štěpán Kotrba, také paralelně publikující v Redhotu a v BL, z Redhotu dohodnutý honorář dostali). Golgo byl Férovými výroky šokován. "Samozřejmě, že jsem platby nezrušil. Je úplně jedno, že články vycházely zároveň v Redhotu i v Britských listech. Je to úplně jiná čtenářská obec. Sám jsem své články publikoval v obou časopisech. A co články Tomáše Peciny nebo Jana Paula? Osobně jsem podepsal příkazy k výplatě honoráře za články Jana Čulíka." O honorář mi nejde. Avšak ze lhaní Ondřeje Féra je mi za něho trapně. Kde asi skončí Česká republika, bude-li takovéto jednání normou? Lhaní a podvody jsou ekonomicky škodlivé, jak Antonín Herbeck ví ze Spojených států. Ondřej Fér mu svou snahou podvodně ušetřit pár honorářů pěkně "vydělal" - zdiskreditoval jeho firmu nekalými praktikami. Stojí Herbeckovi tato likvidace solidní podnikatelské pověsti jeho firmy skutečně za těch pár korun? Nechá Herbeck "šéfreportérem" časopisu lháře? Jakou autoritu může mít asi týdeník Redhot, když se o něm bude vědět, že jeho "šéfreportérem" je Ondřej Fér, osoba, která, lže? Novináři, kteří doufají, že budou bráni vážně, si musejí chránit svou pravdomluvnost a integritu jako ostříž. Dopis Ondřeje Féra:(Nejde o poslední články Jana Čulíka, jak v dopise tvrdí Ondřej Fér, ale - s výjimkou jediného kratšího, honorovaného komentáře převzatého z BL, jde o VŠECHNY články Jana Čulíka, publikované v Redhotu - lze tedy říci, že články, objednané Redhotem a napsané pro Redhot, za něž nebyl navzdory uzavřené dohodě vyplacen honorář, byly firmou Stratosféra autorovi z rozhodnutí Ondřeje Féra nyní ukradeny.)
-----Original Message----- Fabiano Golgo ještě jako šéfredaktor rozhodl, že poslední články, které vám RH publikoval, nebudou honorovány. Toto rozhodnutí se opírá o skutečnost, že jste své texty publikoval nejprve v Britských listech a až poté v RH. To je skutečnost, která zcela popírá zásadu exkluzivity. RH s vaším souhlasem pouze zkopíroval texty otištěné jinde - a na takové texty se zcela nevztahuje vyplácení honorářů. Ty ať vám vyplatí původní vydavatel, tedy Britské listy. Ještě jednou opakuji, že se jedná o rozhodnutí Fabiana Golga, jedná se o jeho pravomoc v daném čase. Já osobně jeho stanovisko zcela podporuji. V rámci zachování korektnosti se ovšem zasadím o to, aby vám vydavatel týdeníku Redhot vyplatil alespoň nějaký honorář, v žádném případě se ale nebude jednat o standardních 1500 Kč za stranu. Jistě pochopíte, že pokud napíšete článek pro RH a ještě před vydáním tohoto časopisu ho uveřejníte jinde, není zač platit. Jiná věc je, zda vám články zaplatí fyzická osoba Fabiano Golgo. To je ale věc mezi vámi a jím, nikoliv mezi vámi a Redhotem. S pozdravem Ondřej Fér, šéfreportérOdpověď Jana Čulíka:Milý pane Fére, díky za váš dopis. Je to zajímavé vysvětlení. Informace, které jsem obdržel od Fabiana, jsou ovšem zcela jiné: ještě v lednu 2002 mě ujistil, že honoráře budou proplaceny v plné výši a že jde o administrativní omyl, že dosud proplaceny nebyly. Zdá se mi to také podivné, neboť tato zásada "za neexkluzivní články neplatíme" nebyla použita v případě, kdy Redhot převzal můj redakční komentář z BL a za něj honorář vyplatil. :) Dále, o tom, zda Britské listy mají či nemají publikovat materiály, psané pro Redhot, jsem s Fabianem hovořil, a ten mě několikrát ujistil, že to nevadí a že to na věci naprosto nic nemění, protože čtenářská obec Redhotu je zcela jiná než BL. A ještě jedna věc: Pokud vím, jediný delší článek, který pro Redhot napsal Tomáš Pecina, byl od vás honorován v plné sazbě, přestože stejně jako moje články nejprve vyšel v Britských listech. Takže se mi toto zdůvodnění zdá poněkud účelové. Jak víte, nejde mi o peníze, ale jde o princip slušnosti a serióznosti. Mám s Redhotem jménem pana Golga dohodu, že mé články, zveřejněné v tomto časopise, budou honorovány v plné míře. Proto mě nyní poněkud udivuje vaše vysvětlení. Psal jsem vám, protože jsem chtěl vědět, zda jsem jednal se seriózním podnikem. S pozdravem, JČ PS. A ještě jedna drobná věc: Milý pane Fére, zaujala mě vaše poznámka: "Jiná věc je, zda vám články zaplatí fyzická osoba Fabiano Golgo." To je také trochu podivné. Čímpak to asi je, že podle vašeho nynějšího dopisu Fabiano Golgo rozhodl, že dohodnuté honoráře proplaceny nebudou, ale pak spekulujete, že mi je třeba zaplatí Fabiano z vlastní kapsy? Že by jeho rozhodnutí o neproplacení honorářů jaksi nebylo úplně jeho rozhodnutí? :) Poznámka ŠK: Měl jsem před časem obdobnou zkušenost, viz článek, který jsme napsali s Fabianem Golgem v části, věnované souhrnné analýze mého několikatýdenního pobytu v Redhotu (Štěpán Kotrba podstatně zprofesionalizoval jinak hrubě primitivní grafickou úpravu Redhotu - nedostal za to zaplaceno, ale časopis jeho práci rád využil, pozn. JČ) Já jsem boj o slušné vyrovnání za práci odvedenou pro Redhot už vzdal, neboť je pod mou úroveň se handrkovat o pár tisícovek s podobnými individui. |