Nové technologie také zřejmě umožní klonovat děti i z lidí, kteří zemřeli před stovkami let. Bude možné konstruovat vlastnosti dětí na objednávku, případně pěstovat náhradní lidské orgány.

Pořad Newsnight představil jednu lesbickou dvojici, která si přeje mít vychovávat dítě. V současnosti hledají mužského oplodnitele, ale obě ženy by daly přednost tomu, kdyby bylo jejich dítě přímým genetickým potomkem obou z nich. Tato lesbická dvojice je proto připravena podílet se na veškerých raných výzkumných pokusech při zkoumání nové techniky, která se jmenuje "haploidizace".

V rámci konvenčního rozmnožování dochází ke spojení spermatu a vajíčka - sperma obsahuje polovinu genetického materiálu, jehož je zapotřebí ke vzniku nového člověka, a vajíčko také. Avšak existují muži, kteří nemají spermata, anebo jejich spermata byla poškozena, například chemoterapií. Účelem nové techniky haploidizace je poskytnout právě takovýmto mužům pomoc. Vznikly z toho ale nečekané možnosti, že i dvě ženy budou moci porodit dítě, které bude geneticky příbuzné s oběma z nich.

Haploidizace využívá obyčejné buňky odkudkoliv na lidském těle, například buňky kůže. V takové buňce existují dvě kopie potřebného genetického materiálu, takže polovina genetického materiálu se odstraní. Pak se ta buňka začne podobat umělému spermatu. Toto "umělé sperma" se včlení do vajíčka a z něho vznikne embryo.

Dosud se konaly takovéto pokusy, s určitými úspěchy, jen u myší. Ale nyní prohlašuje jeden mezinárodní vědecký tým, že se mu podařilo, poprvé na světě, vytvořit takovéto umělé sperma z lidské buňky a včlenit ho do lidského vajíčka. První výsledky tohoto výzkumu, jehož centrum je v Chicagu, budou prezentovány na jedné vědecké konferenci v dubnu. Zdá se, sdělil pořadu Newsnight výzkumník Mohammed Taranisi, po své nynější návštěvě v Chicagu, člen týmu, který se podílí na tomto výzkumu, že spolehlivé výsledky budou k dispozici dříve, než se očekávalo: původně se usuzovalo, že to bude trvat dva až tři roky. Nyní se zdá, že pokud půjde práce dopředu tak rychle, jak jde nyní, techniku bude možné začít zkoušet v klinickém prostředí za půldruhého roku.

Jiní se však domnívají, že Taranisiho tým pracuje příliš zbrkle. V Británii existují jen dva výzkumné týmy, které mají licenci pro výzkum kmenových buněk, získaných z embryí. V těchto buňkách je také příslib revoluce v lékařství. Člen jednoho z dvou těchto britských týmů, profesor Ledger, však varuje, že v důsledku ostré konkurence se vědci snaží být první, na úkor bezpečnosti vytvářených technik.

"Jde o úplně novou vědu, která před deseti lety ještě vůbec neexistovala a překážkami jsou mnohé technické potíže. Hrozí nebezpečí, že by v důsledku této technologie mohlo vzniknout množství poškozených lidí, a tak by nemělo být dovoleno, aby se s tím pokračovalo," míní profesor Ledger.

Mohammed Taranisi je dobře znám tím, že rozšiřuje hranice známých metod v oblasti oplodňovacích technik. Připravuje nyní v Británii první takzvané "dítě pro náhradní díly", které má být dokonalou kopií, a tedy možným dárcem pro orgány svého staršího bratra. Jeho matka má první dítě porodit do čtyř týdnů.

"Je to dítě, které má leukémii a bude potřebovat transplantace, jinak zemře. Tato dvojice chtěla mít stejně ještě jedno dítě a ptali se, jestli by nemohli mít dítě, které by bylo přesnou kopií prvního dítěte, aby bylo možno odebrat krev z pupeční šňůry druhého dítěte a zachránit první dítě," vysvětluje Taranisi.

Už nyní jsou eliminována embrya, která obsahují geny, způsobující některé těžké nemoce. Jak daleko bychom ale měli v těchto věcech zajít, ptal se pořad Newsnight. Eliminovat schizofrenii, autismus, krátkozrakost? Zločinecké tendence? Profesor Steven Hawking se domnívá, že lidstvo musí co nejrychleji zvýšit svou inteligenci, jinak svět ovládnou roboti. Je ovšem ironické, že v budoucnosti rodiče zřejmě nechají zničit embryo, které bude projevovat známy motoricko-neuronové choroby, v jejímž důsledku je Hawking na kolečkovém křesle.

Taranisi argumentuje, že je ochoten jít dál, než je zvykem nyní. S využitím předimplantačních diagnostických metod je ochoten eliminovat menší nemoci, pokud ho rodiče přesvědčí, že je to skutečně důležité.

Vědci v Británii nemají pochyb, že méně regulovaný, více volnotržní přístup k oplodňovacím technikám v Americe, povede i v Evropě k praxi, kdy se budou u nenarozených dětí měnit geny předem na objednávku. Někteří vědci zřejmě začnou experimentovat s tzv. "designer babies", zejména ve Spojených státech - pak bude obtížné, aby tomu zbytek světa odolal.

Úřady se budou také muset vyrovnat s problémem lékařství tzv. "náhradních orgánů", které bude využívat potenciál kmenových buněk, získaných z embryí. Z těchto buněk bude možné pěstovat náhradní buňky a orgány. Jak daleko bychom měli zajít: dovolit vypěstování nové ledviny, nového oka, nové ruky - nebo celého těla?

Biologické vědy jdou nyní kupředu nesmírnou rychlostí, která daleko překračuje schopnost zákonodárců a odborníků a etiku s nimi udržet krok.