V demokraciích, které se vyvíjely přirozeně, a kde se i lidem v politice dostalo v rodině, škole, skautu a médiích poměrně slušného vychování (tedy že vědí, že lhát se vymstí, krást nesmí, a to ani když to zákony omylem dovolují atd.), tam ovšem je mnohem menší naděje, že se podaří uchvátit partaj pro sebe a zkazit politické prostředí. Nějak to nejde, mimo jiné proto, že by se politik musel stydět před sousedem, ale také proto, že by po něm hned skočili připravení opoziční politici, kteří ani nejsou zakoupení k toleranci přímou smlouvou, ani nejsou zkorumpovaní vlastními másly na hlavách za jiné privatizace, podpisy, spoluúčasti atd.

Fakt, že se u nás taková partaj nevynořuje, a že pokud něco z vody hlavu vystrčí, hned se to ukáže jako ryba smradlavá, to prokazuje, že pan Klaus pravdu nemá! Tady u nás se s partajním politickým systémem pořádku a práva nedá dosáhnout - jinak by to totiž už muselo nastat... Mělo by všem být nápadné a jasné například to, že odpor partají, zejména samotného Klause vůči neziskovému sektoru a občanským iniciativám, velice dobře zapadá do systému, kde nad politiky neexistuje v jejich svévoli kontrola. Občanský sektor by totiž uměl ovlivňovat veřejné hodnoty (ne veřejné mínění, které zkresleně nazkoumáte správně narafičenými otázkami u vybrané skupiny obyvatel).

V spolupráci občanů na něčem pořádném - tedy na zlepšování poměrů kolem sebe, na službě jeden druhému a skupina skupině, na vzdělávání a zdraví atd. se lidi naučí provozovat a pak taky účinně provozují taková jednání a takové postupy, takové činy, které prostě znemožní dělat na veřejnosti vylhanosti, jakých jsme svědky např. ve sporu o otázky položené peticí občanů. Za pár (desítek) let fungování spolků, ve kterých se nedá výsledek práce vyhádat a "vykecat", ale musí se udělat, by se nenašel ve státě skoro nikdo, kdo by neviděl, v čem jsou odpovědi pana Klause lživé, a kdo by nevěděl, proč musí nepříjemné otázky pokládat nějaké petiční sdružení, místo co by je okamžitě vypálili a trvale až do zodpovězení (včetně případných trestních důsledků pro viníky) stříleli politici, kteří se sami chtějí ujmout poctivější vlády.

U nás není normálno: To, že si lidé jako Klaus mohou říkat a dělat vpodstatě naprosto cokoliv (a je div, že to ještě nedělají: proč vlastně nemizí nepohodlní kritici? proč nejsou pořádně upraveny zákony tak, aby byli rejpaví novináři řádně potrestáni? Nebo už vlastně jsou upraveny? Už nám je tak bolševici připravili za minulého režimu?) a že také skoro všechno už dělají, svědčí, že tu nefunguje lidská civilizovaná společnost.

Ale svědčí o nenormálnosti taky to, jak se nekonzistentně a neúčelně chováme my lidi vně politiky, jak se k jedinkému průšvihu sejdou a rozpadnou umělecká spolčení, ale o skutečné souvislosti toho jednoho maléru s ostatními průšvihy se už nestarají a nikdo jejich podnět nepřevezme k dotažení do konce.

Klausovi se to lehko po puberťácku a komunisticku vytáčí před otázkami tím, že pokukáže na to, že na lumpárnu s IPB se umělci nevyptávají. Vždyť je to stejné, jkao když se pak kluků hádá, a sahzují ze sebe vinu obviněním druhého z něčeho dalšího!

Přesně tak to u nás na vsi dělali bolševici, když se na veřejné schůzi vynořila nějaká myšlenka pro ně nepohodlná - osočili navrhovatele z něčeho úplně jiného, strhli hanebnými postupy pozornost jinam.

Stačí si číst pozorně, jak vedli komunisti kampaň proti Chartě - a vidíte, jak týž styl vládne dál!

Samozřejmě že za skupinami, které chtějí zasáhnout do politiky, musejí být peníze - zadarmo se nic uskutečnit nedá. Že tu takové peníze k dispozici nejsou, patrně plyne z toho, že u nás asi nejsou (aspoň to tak vypadá) takoví podnikatelé a majetníci, kteří by si našli ty lidi, kteří by uměli vést zemi k obyčejnému klidu a právnímu i lidskému pořádku, jenž je nutný k poctivému podnikání.

Podívejte se na ty skandály kolem sponzoringu kterékoliv partaje - to je normální? Nenormální podnikavci si našli nenormální politiky, kteří budou hájit nenormální - neboli nepoctivé - zájmy podnikatelů. Možná tu fakt poctivé lidi nemáme, možná se opravdu dá každý podplatit nebo oblbit.

Pak je mi vážně líto, že jsem víc neprosazoval myšlenku, která mě napadlo v devadesátém druhém, když zblbělost českého národa začala i mně být hodně zřejmá: Staňme se kolonií Holandska! Je to země demokratická, malá, zkušená koloniální nadvlády, takže nebude opakovat staré zpupnosti. Dosadí nám policii, soudce a zákony, úředníky, učitele na vysoké školy i do škol nižších.

Sjednejme to na čtvrt století, s tím, že naše daně půjdou k nim a od nich pak trochu i zpět k nám. Sice hodně ztratíme, ale ještě víc získáme: všecko se naučíme, obnoví se normální chod společnosti i státu. Bylo by to lepší než se tlačit do Evropy, která dnes sama neví čí je.

Bohužel bych musel Holanďanům radit, aby nás nebrali. Rakušáci za císaře pána věděli, proč nemají Čechy rádi.

Zdá se mi, že se přes všecky malíře, spisovatele, vynálezce, filosofy atd. nedá naše kulturní čili civilizační zaostalost odkecat. Jsme národ sovětského typu: věrchúška je vybraná, skvostná, ale malá a mohutné lidové masy sebou nechají vláčet kudykoliv. Zdá se mi, že rána, kterou jsme dostali a kterou jsme si jako národ zasadili v dvacátém století tím, že jsme propadli strachu za německé okupace a za války, po ní že jsme propadli opilosti z vysvobození a že jsme se tak vrhli do náruče zhovadilým lžím kolektivismu a komunismu, že to je rána, která se nedá bezbolestně zahojit během jedné dvou generací.

Myslím, že spoléhat na to, že partajní demokracie svou silou uvede lidi a vztahy a zákony do pořádku, je moc podobné tomu, jako by bylo volat po vládě silné ruky (po nějakém vůdci nebo císaři), která nám vnutí pořádek, která možná setne občas nějakou hlavu neprávem, ale národ snad z barbarství vyvede. Proto - zdá se mi - mají projevy našeho předsedy parlamentu a řady jeho následovníků, ale taky drzost v jednání vládních činitelů nebo jejich vydařených poradců tak blizoučkou podobu s nástupem fašismu v Německu.

Moc silně se doufá, že nás z krize vyvede posvátný osel, jen když nás ten osel silně osloví (V+W, kdyby si někdo nemohl vzpomenout).

Až mi bude někdo nadávat, že snad chci zrušit partaje, tak ať si ještě dočte tento dovětek: Chci víc partají, víc politiků. Čekám, že mi nabídnou svůj plán na posílení otevřené, občanské společnosti, čekám, že to bude plán promyšlený a nikoli reklamní. Očekávám, že nabídnou strategii pro národní vzdělávání, aby blbců a lumpů ubývalo na všech úrovních inteligence. Čekám tedy, že o tom, jak se takové strategie vypracovávají a jak se mohou realizovat, se zájemci o zvolení dají náležitě poučit a vytrénovat, než vyjdou na veřejnost.

Možná že aspoň v tom by nám ti Holanďani, Angličani a Skotové byli ochotni pomoct. Možná by to s tou Evropou nemuselo být tak špatné, ale vím, že zrovna ve vzdělávání nám vnucuje leda pitomoučkou srovnatelnost maturit nebo rozstřižení vysokoškolských studií na bakaláře a magistry.

Nemám moc jiných možností než doufat, že čím je krize veřejných záležitostí větší, tím spíš se najdou schopní lidé, kteří se do toho dají. Ovšem vím, že se mohu nedočkat. Ale volit klausovce, zemanovce, rudochy ani bezbarvé příležitostníky kterékoliv barvy nebudu. Zatím mi nikdo neukázal ani štipec rozumu a programu.