To, jak zatím reagoval americký Kongres na úsilí Bushovy vlády rychle začít bojovat proti terorismu, bylo dosud rozumné a férové. Legislativní a výkonná větev vlády se soustředily na cíl - totiž na eliminaci společného nepřítele - a objevily výhody spolupráce. Zároveň projevil Kongres pružnost a schopnost přijmout požadavky Bushovy vlády, avšak přitom dokázal hrát i svou důležitou roli vznášení ústavních otázek.

Kongres bedlivě zkoumal například návrhy Bushovy vlády ohledně sledování a odposlouchávání občanů a vedlo to ke kompromisům. Návrhy, aby měla vláda právo zadržovat imigranty ve vazbě po neomezenou dobu (toto právo Kongres omezil na sedm dní) anebo aby FBI dostala volnou ruku při odposlouchávání, bylo nutno podrobně zkoumat.

Avšak tlak americké vlády, aby se přijímání nových zákonů tváří v tvář hrozbě terorismu zrychlilo, má svá nebezpečí a Kongres musí nyní zdvojnásobit své úsilí, aby řádně plnil svou roli dohledu nad vládou. "Zjišťujeme, že národ ani jeho vláda nemohou neustále hrát nejvyšší notu ve stupnici, a to je právě situace ve válce," konstatuje vědec Stephen Hess z Brookings Institution ve Washingtonu.

Bude i nadále obtížné vyvážit nutnost dodržovat ústavní svobody s naléhavou nutností identifikovat možné teroristy. Ve spěchu jednat rychle by se však mohlo stát, že by došlo k likvidaci rovnováhy moci mezi všemi třemi složkami americké vlády, která má tak základní význam pro americkou demokracii. Zatímco je typické, že vládní moc se v době války přesunuje směrem k prezidentovi, takové přesunování není trvalé. Proto existuje pro Kongres velmi vážný problém: jak rozšířit tradiční pravomoci pro prezidenta ve válce, o níž se zdá, že bude vedena donekonečna?

Kongres například potřebuje informace a bylo by velmi dobré, aby je Bushova vláda dále poskytovala, i když je přirozeně nutné leccos utajovat. Bude zapotřebí množství důvěry na obou stranách chodby a na obou koncích Pennsylvania Avenue [mezi Kongresem a Bílým domem]. A dále, vláda musí svědomitě dávat pozor na to, aby nepropadla pokušení využít teroristické krize k tomu, aby si začala prosazovat svou vlastní politiku a nesmí zneužívat nynější touhy veřejnosti po jednotě ani vysoké prezidentovy popularity. Někteří poslanci v Kongresu jsou například vážně znepokojeni, že Bush nyní rychle prosazuje zavedení obchodního úřadu a snaží se také prosadit obrovské dotace pro soukromé podniky.