Je pochopitelné, proč chce prezident Bush utajovat činnost své nynější vlády, vzhledem k tomu, že jsme ve válce.

Ale proč se snaží utajovat historické dokumenty z Bílého domu z doby Reaganovy vlády, o nichž bývalý prezident Reagan písemně souhlasil, že mají být zveřejněny?

Reagan v roce 1989 vydal příkaz, že většina jeho oficiálních dokumentů má být zveřejněna 12 let po jeho odchodu z úřadu. Do roku 1978 měli američtí prezidenti plnou kontrolu nad zveřejňováním svých interních dokumentů.

Ale po aféře Watergate a po boji s prezidentem Nixonem, který se snažil zabránit zveřejnění svých záznamů a audio nahrávek, schválil v roce 1978 Kongres Zákon o prezidentově dokumentaci, podle něhož musí být dokumentace každého amerického prezidenta zveřejněna 12 let po jeho odchodu z úřadu.

Reaganova dokumentace měla být zpřístupněna veřejnosti v lednu a historikové na to se zájmem čekali. Ale v důsledku odkladů, které nařídil poradce Bílého domu Albert R. Gonzales, zřejmě vědci ani veřejnost nikdy k těmto dokumentům nezískají přístup.

Způsobila to příhodná výmluva "národní bezpečnosti". Ta se teď používá jako zástěrka pro utajování veškerých minulých, současných i budoucných pochybných vládních akcí, a to podle nového příkazu, který podepsal Bush. Jeho nový šestistránkový dokument požaduje, aby každý, kdo chce studovat dokumentaci bývalých prezidentů a viceprezidentů, prokázal, že má "specifickou potřebu" to učinit, jinak mu dokumenty nebudou vydány. Znamená to tedy, že o přístupu k staré prezidentské dokumentaci bude rozhodovat aktuální prezident - i kdyby vyjádřil bývalý prezident přání, aby byly tyto informace zveřejněny. Bush otec byl za Reagana viceprezidentem.

Je neuvěřitelné, že tiskový mluvčí nynějšího prezidenta, Ari Fleischer, řekl novinářům, že účelem nového příkazu je zavést "pořádek" do zveřejňování těchto dokumentů. A Gonzalez uvedl, že činitelé Bílého domu uznávají "význam, z historických důvodů, zveřejňování co největšího množství informací". Dodal dokonce, že "mohou existovat důvody, kdy je nevhodné anebo škodlivé pro zemi nezveřejnit určité informace".

Avšak Bushův příkaz zcela zjevně chrání prezidentova otce i činitele, kteří se vrátili do vysokých funkcí v Bílém domě poté, co pracovali ve vládě prvního Bushe v letech 1989 - 1993.

Gonzales uvedl, že nový příkaz umožní aktuálnímu prezidentovi "lépe rozhodovat, zda zveřejnění dokumentů bývalého prezidenta ohrožuje národní bezpečnost země."

Gonzales dodal, že ten, komu se nebude líbit odmítnutí přístupu k dokumentům, se může obrátit na soud. Přiznal ale, že právní válka bude pak trvat celé roky.

Je to skutečně krásné.

Vědomosti jsou moc. Proč nesmějí američtí občané vědět, co se děje jejich jménem? Nemají prezidenti důvěřovat v otevřené společnosti veřejnosti a poskytovat jí fakta o tom, co dělají? Anebo se mi to všechno jen zdá?

Asi 68 000 stránek utajovaných dokumentů, které kolovaly mezi Reaganem a jeho poradci bylo podrobně zhodnoceno zaměstnanci prezidentské knihovny a bylo rozhodnuto, že mají být zveřejněny. Avšak nyní se Bílý dům rozhodl natrvalo odepřít veřejnosti přístup k těmto dokumentům.

Vzpomínáte na skandál Írán-Contra z konce osmdesátých let, kdy Reaganovi poradci prodávali tajně zbraně Íránu a vydělanými penězi ilegálně financovali rebely z organizace Contra v Nicaragui? Vedlo to ke kongresovým slyšením a k trestním žalobám, které zdiskreditovaly Reaganovu a Bushovu vládu v posledních letech.

Nový, dalekosáhlý příkaz, jehož účelem je zakázat historické zveřejnění informací, se týká většiny záznamů a státních tajemství v dokumentaci Bílého domu.

Každá vláda je nesmírně tajnůstkářská, ale tento příkaz protiřečí americké tradici vlády lidu a pro lid.

Ano, je válka a informace jsou důležité. Ale pravda je taky důležitá a důvěra je dvousměrná ulice.

Američtí občané byli vždycky ochotni posktnout vládě svou důvěru až do chvíle, kdy se mocní otevřeně zdiskreditovali. Viz vietnamská válka a skandál Watergate, v němž postupně přišli Lyndon Johnson a Nixon o důvěru amerického lidu.

Snaží se Bushův Bílý dům ochraňovat pověst prominentních politiků - zejména svého otce George H. W. Bushe - potlačováním historických informací? Pokud tomu tak skutečně je, znamenalo by to, že je americkým občanům odpíráno požadovat, aby se jim jejich veřejní služebníci zodpovídali, i když třeba jen dodatečně.

Máme právo vědět, co je naše historie, i když je třeba nepěkná.