7. 11. 2001
Jde skutečně o válku proti terorismuShrnujeme argument Richarda Harrise, komentátora deníku Daily Telegraph, který polemizuje s bývalým profesorem historie na Oxford University sirem Michaelem Howardem, a jeho ostrou kritikou nynější "války proti terorismu". (Komentátor deníku Times Anthony Howard charakterizoval ve svém včerejším komentáři, nazvaném "Vláda tuto válku už prohrála", po shrnutí jeho přednášky sira Michaela Howarda takto: "Je nutno zdůraznit, že Michael Howard není žádný profesionální bojovník za mír, ani to není izolovaný akademik, ale je to bývalý aktivní voják, který získal vysoké vojenské vyznamenání Military Cross [Vojenský kříž] za druhé světové války." Anthony Howard v deníku Times dodává: "Snad je ještě v sídle britského premiéra v Downing Street pár dostatečně neortodoxních osob, které dosud zastávají názor, že někdy stojí zato poučit se od někoho zkušeného. Jeden z nich by si měl dát za úkol sehnat výtisk přednášky sira Michaela a vrazit ji do ruky premiérovi." Anthony Howard v článku také popisuje debatu o bombardování Afghánistánu v dolní sněmovně, která byla vládě nepřízivá, a dodává: "Doufejme také, že i když se premiér do parlamentu dostane už jen málokdy, občas si alespoň přečte transkript toho, o čem se tam hovořilo, i kdyby to bylo jen v Concordu cestou do Ameriky." )
|
Profesor sir Michael Howard, MC, ví o válečnictví daleko více než já. Jeho elegantní analýza nynější krize, kterou poprvé přednesl minulý týden jako přednášku v Royal United Services Institute je všeobecně chválena jako "brilantní", byla otištěná v nezkrácené verzi a rychle se stává klasickým argumentem všech těch, kteří se stavějí proti vojenské intervenci v Afghánistánu. Kdo jsem já, že se odvažuji kritizovat tohoto bývalého oxfordského profesora? Mám metaforický pocit, že jsem jako nějaký bojovník Talibánu, který beznadějně střílí puškou na bombardér B 52, který mu letí nad hlavou. Nicméně jsem přesvědčen, že se sir Michael mýlí, i když to, co říká, zní tak rozumně a - pro britské uši tak příjemně: že Američané udělali "strašlivou a nenapravitelnou chybu", že vyhlásili, že jsou "ve válce" proti terorismu: že tím vytvořili "válečnou psychózu" a poskytli teroristům "určitou legitimitu" a že by bylo lepší, kdyby to nazvali "mimořádnou událostí", jak to učinili Britové, když bojovali proti terorismu v Malajsku a v Irsku, že je to "v podstatě" "boj o politickou podporu", který potrvá deset let i déle a že vůči nynější strategii "nemůže Osama bin Laden prohrát", protože buď "uteče a stane se Jánošíkem", anebo bude postaven před soud, "což mu poskytne veřejnou platformu", anebo bude zavražděn a stane se "mučedníkem". Avšak když Britové bojovali proti komunistické Malajské osvobozenecké armádě v letech 1948 - 1960, ovládali také malajskou vládu a bezpečnostní složky. Právě v důsledku toho jsme mohli násilně přemístit více než půl milionu čínských civilistů z džungle do přísně kontrolovaných "nových vesnic", a tím přišli partyzáni o útočiště a o přístřeší. (Představte si, kdyby se někdo dnes pokusil o něco takového za přítomnosti bdělých objektivů BBC a CNN.) Politickou bitvu jsme tam vyhráli proto, že jsme pevně ovládali celé území. Problém, jaký má Amerika s al Qaedou, je naprosto odlišný. Terorismus vzniká v síti bin Ladenových výcvikových táborů v Afghánistánu. V Afghánistánu jen také zdroj jeho financování: afghánský obchod s narkotiky. Jsou to obrovské sumy a rozsáhlé jsou i operace al Qaedy. Podle britského odborníka na terorismus Petera Bergena a jeho vynikající nové studie Holy War (Svatá válka) se Afghánistán "stává prvním státem svaté války v moderním světě". A jakmile čelí nějaká země terorismu, který je umožňován, ochraňován a financován určitým státem, pak nejde o protikoloniální povstání. Samozřejmě, přijmeme-li názor Sira Michaela, že al Qaeda je teroristickou hrozbou, obdobnou například IRA, pak je nynější bombardování Afghánistánu přehnaným šílenstvím a bude zcela jistě kontraproduktivní. Ale jestliže přijmeme Bergenovu tezii, pak je obtížné, co jiného měly Spojené státy dělat. Bergen se s bin Ladenem setkal a jeho závěr je jasný: "Nejefektivnějším plánem na likvidaci vedení této organizace by bylo trvale zlikvidovat afghánské výcvikové tábory." Není ani tak důležité, jestli bude bin Laden chycen, ale je důležité znemožnit mu další operace. Období mimořádných akcí budou léta po ukončení války v Afghánistánu. A zde souhlasím se sirem Michaelem, že by bylo "katastrofální" zahájit "dlouhý pochod" proti dalších "teroristickým státům, počínaje Irákem, ve snaze zlikvidovat terorismus po celém světě." To by skutečně vedlo k nekonečnému krveprolévání. |
Obsah vydání | 7. 11. 2001 | ||
---|---|---|---|
7. 11. 2001 | Abdul Haq: Americké bombardování posiluje Talibán | ||
7. 11. 2001 | Proboha, už vyhoďte šéfy americké špionáže! | ||
7. 11. 2001 | Salman Rushdie: Krize víry - islám proti islámismu | ||
7. 11. 2001 | Jde skutečně o válku proti terorismu | ||
7. 11. 2001 | Z psychiatrické léčebny: Odráží nevraživost personálu nepřátelskou atmosféru ve společnosti? | ||
6. 11. 2001 | Americké vojenské kruhy: Razie do Afghánistánu z 20. 10. "byla katastrofou" | ||
7. 11. 2001 | David Shorf on-line | ||
7. 11. 2001 | Mohla být televize Nova kvalitní stanicí? | Jan Čulík |