Brzy ráno v sobotu 20. října se sneslo padákem více než 100 amerických vojáků (tzv. "Rangers") na leteckou základnu Talibánu asi 100 km západně od Kandaháru, v jižním Afghánistánu. Vojenský kameraman zaznamenal tuto akci s pomocí objektivu pro noční vidění a jeho zrnité, nazelenalé záběry dominovaly onoho večera televiznímu zpravodajství. Téhož rána zasáhla druhá jednotka zvláštních operací, (skládající se především z Rangerů a z posíleného družstva Delta Force) proti komplexu nedaleko Kandaháru, jehož součástí byl dům, který používá Mullah Omar, duchovní vůdce Talibánu.

Na tiskové konferenci téhož dne uvedl generál Richard B. Myers z amerického letectva, nový šéf spojených amerických armádních štábů, že jednotky pro zvláštní operace "byly schopny provádět akce, manévrovat a jednat uvnitř Afghánistánu bez podstatnějšího odporu jednotek Talibánu". Uvedl, že vojáci se sice na obou místech setkali s odporem, ale překonali ho. "Ten odpor by se asi dal charakterizovat jako lehký," uvedl Myers. "Pro ty osoby, které ho zažily, pravděpodobně lehký nebyl." Myers uzavřel: "Celkově byla mise úspěšná. Splnili jsme své cíle."

Myers také řekl reportérům, že se komanda "přezbrojují a přesunují se pro potenciální budoucí operace proti teroristickým cílům" v Afghánstánu. Ale na další tiskové konferenci, o dva dny později, odmítl uvést, zda budou takovéto razie s použitím komand pokračovat. "Některé věci budou viditelné, jiné neviditelné," řekl.

Myers nesdělil tisku, že v důsledku téměř úplné katastrofy během útoku na komplex, který užívá Mullah Omar, Pentagon vážně znovu promýšlí budoucí operace zvláštních jednotek v Afghánistánu. Delta Force, která se pyšní tím, jak nenápadně a tiše jedná, se stala terčem protiútoku Talibánu a někteří Američané museli bojovat, aby se dostali do bezpečí. 12 členů Delta Force bylo zraněno, tři z nich vážně.

Delta Force si už dlouho stěžuje, že ve vedení armády chybí tvůrčí myšlení, ale neočekávanost a zuřivost reakce Talibánu "nás všechny tak zděsil, že jsme se málem podělali", konstatoval čelný vojenský činitel. Tento činitel inicioval přezkoumání taktiky úderných komand a procedur v ústředním velení americké armády, CENTCOM, na MacDillově letecké základně na Floridě, která je ústředím americké armády pro válku v Afghánistánu. "Tohle není válka pro zvláštní operace," řekl jeden vojenský činitel - tedy, alespoň nikoliv tak, jak ji 20. října řídil CENTCOM a jeho velitel armádní generál Tommy R. Franks.

Vojáci z Delta Force si také dělali legraci (jak konstatovala celá řada vysokých armádních důstojníků) z toho, co charakterizovali jako "inscenování" druhé razie, na letišti, kde se natočily tak "vzrušující" televizní záběry. "Bylo to sexy a vypadalo to dobře," řekl jeden generál. Avšak operace proběhla poněkud jinak, než jak vypadal dojem, který o ní Pentagon vytvořil.

Rangeři seskočili padákem teprve poté, co byl do oblasti vyslán špionážní armádní tým Pathfinder - specializovaná jednotka, která normálně pracuje v nepřátelském území - a potvrdil, že na letišti nejsou žádné jednotky Talibánu. "Byla to televizní show," konstatoval jeden informovaný zdroj. "Rangeři na tom letišti nebyli první."

Někteří vojenští činitelé argumentovali, že padáková akce měla určitou hodnotu, i když nedošlo ke kontaktu s nepřítelem, protože jistě vyvolala "sebedůvěru" u mnoha mladých členů Rangerů, z nichž mnozí šli do armády ze střední školy a ještě nebyli vystaveni boji. "Rangeři provedli razii a létaly tam kolem vrtulníky a všichni z toho měli dobrý pocit," konstatoval jeden voják, který často pracuje spolu se speciálními jednotkami. Avšak dodal: "Proč to ale filmovat? Já bych raději věci utajoval - a tohle bylo vytvořeno pro veřejné mínění."

Delta Force, která má základnu na Fort Bragg v Severní Karolině, má kolem sebe auru, jakou nemá žádná americká armádní jednotka. Už samotná její existence je předmětem utajování a většinou se o její činnosti informuje veřejnost až po ukončených akcích. Kniha "Pád černého jestřába" od Marka Bowdena o katastrofě akce amerických speciálních jednotek v Mogadišu v Somálsku v roce 1993, při níž bylo usmrceno 18 amerických Rangerů a příslušníků Delta Force - zaznamenala, že Delta Force má zvláštní status.

"Působili v naprostém utajení," píše Bowden. "Setkal jste se takhle s chlapem v baru nedaleko Fort Braggu, byl do hněda opálený, hrály mu bicepsy, měl obrovský krk, obří hodinky Casio a žvanec tabáku v puse a vykládal vám, že pracuje jako programátor pro nějakou firmu, co dělá pro armádu. Měli pro sebe navzájem přezdívky, nepoužívali salutování ani ostatní rysy vojenského života. Důstojníci a řadoví vojáci v Deltě vůči sobě navzájem jednají, jako by si byli rovni. Charakteristickým rysem této jednotky je pohrdání normálními projevy armádního živta. Hodnosti jako takové je nezajímaly." Při bojových akcích, napsal Bowden, příslušníci Delta Force velmi neradi spolupracovali s daleko méně zkušenými Rangery.

Pokud jde o vojenskou razii ze dne 20. října na komplex domů mully Omara, někteří členové jednotky Delta konstatovali, že se při této akci "podělalo úplně všechno". Podle zprávy v britském deníku Observer nebyl v tom komplexu nic jiného než silnice s množstvím děr, jeden cihlový dům, který používal mulla Omar a malá obranná posádka v chatrčích s doškovými střechami. Pentagon měl výzvědné informace, podle nichž tam mulla Omar někdy přespával; kdyby byla mise úspěšná, jejím důsledku by mohla být jeho smrt anebo jeho zajetí a v minimálním případě měla tato razie přinést alespoň cenné výzvědné informace.

Delta doufala, že se jí podaří to, co umí nejlíp - vyslat malý tým čtyř až šesti mužů do cílové oblasti a zaútočit bez varování. Jeden čelný činitel rozvědky svědčil, že mu řekl člen Delta Force: "Pošleme tam čtyři lidi a jestliže přijdou o život, no, za to jsme placeni."

Útočný plán CENTCOMU spočíval naproti tomu v obrovském útoku na komplex mully Omara. Misi zahájilo šestnáct útočných letadel AC-130, které vystřílely tisíce salv do okolí, ale záměrně nechaly Omarův dům nedotčen. Velitelé si představovali, že tak zůstanou nezničené tajné materiály Talibánu a že si možná Omar bude myslet, že je v tom domě v bezpečí a stráví tam noc.

Pak byla vyslána vrtulníkem posílená jednotka Rangerů - asi 200 vojáků do blízké oblasti, jako blokovací jednotka, v případě, že by se Delta setkala s ostrým odporem. Pak na místo přiletěly vrtulníky Chinook, největší vrtulníky, jaké armáda má, a vypustily posílenou jednotku Delta - asi 100 vojáků - a jejich útočná vozidla se specielně namontovanými kulomety. Tým z Delty provedl razii do komplexu a nenašel tam nic: nebyl tam ani Omar ani žádné důležité dokumenty.

"Když vyšli z domu, v té chvíli to začalo," vzpomíná jeden vysoký armádní důstojník. "Bylo to jako past. Příslušníci Talibánu stříleli z lehkých zbraní a z granátometů či minometů." Byla to hrůza. Chaos. Vysoký vojenský činitel, který studoval svědectví účastníků, konstatoval, že jednotky Talibánu střílely granáty a zdálo se, že jich mají neomezené zásoby. Delta Force, dodal, se octla "v ohni taktické střelby a Talibán byl ve výhodě". Mezi Američany okamžitě začali být zranění a bylo nutno je evakuovat. Vojáci se rozdělili na izolované jednotky - na několik čtyř až šestičlenných skupin a na hlavní jednotku, která ustoupila k čekajícím vrtulníkům. Podle zavedených procedur měly zůstat menší skupiny na místě a krýt ústup ostatních. Pak dorazily na scénu velké armádní helikoptéry a zasáhly komplex těžkou palbou.

Delta Team byl donucen vzdát se jednoho ze svých cílů - totiž zanechat za sebou v oblasti tajný tým - a tito vojáci uprchli na předem domluvené místo podle nouzového plánu. Jeden vrtulník Chinook si rozbil podvozek, když se snažil vyhnout palbě granátů a střelbě a zbyla po něm část jeho přistávacího zařízení. Talibán posléze ukázal tuto trofej novinářům a tvrdil nepravdivě, že byla helikoptéra sestřelena. Podle Pentagonu přišla tato helikoptéra "do styku s překážkou".

Útok speciálních jednotek v Mogadišu v roce 1993, který zůstal v mysli lidí prostřednictvím záběru mrtvého Američana, jehož tělo táhli městskými ulicemi, vyvolal obrovský hněv a vedl k obviněním, že byli vojáci vysláni bez adekvátní podpory. Plánovači CENTCOMU se snažili tentokrát se vyhnout této chybě a jejich obavy byly zřejmě zvýšeny i tím, že šlo o první razii v pozemní válce.

Avšak výsledkem byla akce, kterou kritizovali mnozí se zkušeností speciálních operací jako příliš hlučnou ("Probudilo by to mrtvé", konstatoval jeden důstojník) a příliš pomalou, což poskytlo Talibánu čas zorganizovat svůj odpor. Jeden voják z Delta Force řekl kolegovi, že "plánovači si myslí, že - do prdele -jsme schopni čarovat. To teda nejsme. Nestrkejte nás do prostředí, na které nejsme připraveni. Příště tam přijdeme o celou jednotku."

Při tiskových konferencích po těchto raziích neinformovali ministr obrany Rumsfeld ani generál Myers o intenzitě odporu nedaleko domu mully Omara. Rumsfeld také zaútočil na novináře v Pentagonu, že využili při psaní prvních zpráv o raziích nejmenovaných vojenských zdrojů, a to ještě předtím, než se komanda vrátila. Rumsfeld uvedl: "Můžete si být jisti, že na vaše otázky odpovím přímo, když budu moci, a uděláme všechno, co je v našich silách, abychom vám poskytli co nejvíce informací, jaké vám bezpečně můžeme poskytnout." Dodal: "Tohle je velmi otevřená společnost a tisk ví - víte - téměř skoro všechno, co existuje, jakmile to existuje. A to, že je někde nějaký skrytý ledovec, pod vodou - to prostě není pravda."

V následujících dnech, jak procházely podrobnosti o raziích strukturou americké armády, Pentagon nezveřejnil žádné informace o tom, jak ostrou interní debatu tyto razie vyvolaly. Začaly se však objevovat důkazy, že se stalo něco nedobrého.

V neděli 21. října, den po těchto raziích, napsal britský list Sunday Telegraph, že Spojené státy požádaly, aby byl do Afghánistánu okamžitě vyslán celý pluk britských elitních komand, SAS.

Američtí činitelé konstatovali, že britští vojenští činitelé, kteří působí v CENTCOMU, naléhali na Pentagon, aby zrušil letecké údery a namísto toho aby začal vést válku proti Talibánu vytvořením velké střelecké základny v Afghánistánu. Jeden důstojník vysvětlil, že britský postoj zněl takto: "Měli bychom říct Talibánu: 'Jsme teď součástí vašeho území - co s tím budete dělat?'" (V Británii byly zveřejněny zprávy, že okamžitě odchází do Afghánistánu cca 1000 příslušníků speciálních jednotek, jenže hned poté se ozvali vojenští velitelé, že to je hloupost, že neexistují výzvědné informace, co by tam tyto jednotky měly dělat, a že se vyslání SAS do Afghánistánu odkládá, viz např. zde, pozn. JČ)

Diskuse o tom, jak nejlépe vést pozemní válku, pokračovaly ještě minulý týden a mnoho vysokých činitelů Delta Force "ještě zuří", jak to charakterizoval jeden důstojník. "Pentagon nemůže říct americkému lidu podrobnosti o tom, co se ve skutečnosti stalo v Kandaháru," dodal hněvivě, "protože nechce, aby to vypadalo, že neví, co dělá". Jiný vysoký vojenský činitel konstatoval: "Tohle je stejná taktika, jakou používají už deset let." Odmítl plánování CENTCOMU pro Afghánistán jako byrokratické a uvedl: "Nevím, kde jsou dospělí, kteří by měli dozírat na tyto operace, Franks (velitel CENTCOMU) je blbec".

O Delta Force konstatoval tento důstojník: "Tihle chlapci se od Mogadišu opravdu snaží. Chtějí to udělat dobře a opravdu usilovně se podrobují výcviku. Neposílejte je do pitomých operací." Udělal pauzu a dodal: "No, nakonec to budeme dělat dobře, ale bude to ještě ošklivé."

Čelný činitel přiznal, že jsou zatím s vedením války velké problémy, ale dodal: "Je to jako když čtete šestsetistránkovou detektivku. Na posledních několika stránkách je to všechno vyřešeno, ale musíte přečíst 595 stran, než se tam dostanete."