Toto jsou ukázky z včerejších hlavních večerních zpráv televize BBC 1, které se vysílají ve 22 hodin.

Moderátor Michael Burke: Dobrý večer. Jak dnes čelil Washington rostoucí kritice, že jeho bombardovací kampaň v Afghánistánu není dostatečně účinná, britská vláda připravovala vojenské jednotky, které se mají účastnit pozemní války. V pátek bude oznámeno, že do Afghánistánu budou vyslány komanda Royal Marines, celkem asi 1000 vojáků. Budou přesunuti na námořní letadlové lodi, odkud budou podnikat útoky na území, které ovládá Talibán. (záběry z Ománu)

Reportérka: Po celý měsíc se tato britská komanda podrobovala výcviku v Ománu. Nyní se možná někteří nebudou vracet domů. Namísto toho pojedou do Afghánistánu. Je to pro Británii nová, riskantní etapa. A dnes v Londýně na konferenci, kterou zorganizoval jordánský korunní princ, varoval Tony Blair, že to nebude lehké.

Tony Blair: Podílíme se nyní na velmi složité době. A máte, Vaše Veličenstvo, naprosto pravdu, že potřebujeme, aby zásahy proti terorismu skončily co nejdříve.

Reportérka Bridget Kendal: Některé britské speciální jednotky prý už v Afghánistánu jsou. Další jednotky asi přijdou z brigády, skládající se ze tří komand, která je na cvičení v Ománu. (...) Jsou vycvičeni pro boj v arktickém a v hornatém terénu. A s nimi vrtulníky Sea Kings a útočné helikoptéry, pravděpodobně rozmístěné u pákistánského pobřeží na vrtulníkové lodi HMS Ocean, anebo na letadlové lodi HMS Illustrious. Bojovníci Talibánu, s nimiž se setkají na místě, možná nevypadají příliš nebezpečně, avšak přechod k vyslání pozemních jednotek se organizuje nyní v době, kdy začínají američtí činitelé přiznávat, že je tento nepřítel, Talibán, překvapivě odolný. Stále vzdoruje, po téměř třech týdnech leteckých úderů. A Osamu bin Ladena, člověka, kterého chtějí Američané živého nebo mrtvého - Američané stále nemají.

Donald Rumsfeld: Pohybuje se z místa na místo? Samozřejmě, že ano. Ééé. Zjistili jsme, kde je? Ne. Způsobem, který by nám umožnil něco podniknout? Ne. Snažíme se dál? Tím si můžete být jisti. Předpokládáme, že ho dostaneme? Ano.

Reportérka: Jak začínají být letecké údery něčím zcela běžným, možná nevyhnutelně začíná růst kritika civilních mrtvých a raněných. Lidé protestují proti užívání tříštivých bomb. Někteří muslimští spojenci požadují otevřeně zastavení bombardování. Pentagon začíná vystupovat defenzívně.

Náčelník amerických štábů Richard Meyers: Pokračuje to podle našeho plánu a - - -nemyslí - nemyslíme si, že děláme jen oddělené, neorganizované věci. Naše akce jsou promyšlené, úmyslné, dobře naplánované a - zda to bude úspěšné, to se teprve uvidí, ale myslím si, že určité úspěchy zaznamenáváme.

(...)

Reportérka: Největší množství protestů vyvolala právě letecká válka. Pokud se nyní přesunuje válka v Afghánistánu k užití pozemních jednotek, mohlo by to dostat Spojené státy a jejich spojence z palby kritiky. Avšak za značnou cenu. Budou zřejmě vojenské oběti.

Moderátor: Náš politický editor Andrew Marr je v Downing Street. Kdy tedy půjdou tato komanda do akce?

Andrew Marr: Myslím, že velmi brzo, protože jak vysvětlovala Bridget, je už v mnoha ohledech velmi málo času. Myslím, že politicky tohle není zrovna taková válka, jakou mnozí lidé předpokládali. Maximum humanitární pomoci, velmi přesně zaměřené, velmi krátkodobé bombardování - a pak razie s cílem zlikvidovat al Qaedu a Osamu bin Ladena. Ukázalo se, že tomu tak vůbec není. Humanitární pomoc se dostala do strašlivých potíží, bombardování pokračuje déle, než mnoho lidí očekávalo, nutně došlo k zasahování nesprávných cílů a v důsledku toho zahynili civilisté - a nad to všechno, Osama bin Laden se pořád ještě skrývá někde v nějaké jeskyni a nemají žádnou možnost, jak ho najít. Tato vojska mají vstoupit do jižního Afghánistánu téměř určitě proto, aby se pokusila chytit ty osoby, o nichž bylo zpočátku řečeno, že budou chyceni, a chytit je co nejdříve, než se koalice rozloží a dokud je ještě čas před zimou.

Moderátor: Pohlíží Londýn na tuto válku pořád ještě stejně jako Washington, anebo jinak? Existuje třeba nějaký rozdíl v důrazu, za scénou?

Andrew Marr: Existují rozdíly v důrazu. Jde o úplně jiné operace. Washington je otevřená, daleko větší operace, v Americe dochází ve vládě k většímu množství neshod a víc se tam o tom mluví, upřímně řečeno, britská vláda je ve srovnání s tím těsně provázaná a tajnůstkářská skupina, ve srovnání s Washingtonem, britská vláda mluví jednotným hlasem. Washington zatím dělal tyto krátkodobé razie. Bude to teď jiné. Britská vojska budou v Afghánistánu déle a riziko bude daleko intenzivnější. Londýn zastává názor, že bez pozemních vojsk nebude možné chytit ty lidi, které od samého začátku chytit chtějí.

Moderátor: Hlavní afghánská opoziční skupina požaduje od Američanů, aby shazovali více bomb na Talibán. Nepostoupí směrem ke Kábulu, pokud útoky nezintenzivní. Avšak podle nepotvrzených zpráv z Kábulu umírají při amerických náletech civilisté. Z frontové linie Severní aliance u Kábulu se hlásí David Loyne.

David Loyne: Je to tvrdé. Bombardují Afghánistán už skoro měsíc a frontovou linii severně od Kábulu téměř týden. A nikdo se americkým letadlům skoro nepostavil, až dnes - když se Američanům dostalo poněkud nepříjemné připomínky zbraní, které dodali Afgháncům proti Rusům. (záběry dvou amerických stihaček letících po modré obloze, ve vzdálenosti asi 200 metrů, mezi nimi ze země proletí stříbrný bod. Záběr se vysílá znovu, tentokrát zpomaleně.) Zpomaleně: ta stříbrná šipka mezi oběma stihačkami nemůže být nic jiného než protiletadlová střela Stinger.

(...) (reportáž pokračuje požadavky Severní aliance, aby Američané útočili na Talibán silněji)

Moderátor: A nyní s námi hovoří náš korespondent Stephen Sacchur z Bílého domu. Stephene, vznikl dnes skutečně dojem, že je Amerika v defenzívě ohledně toho, že bombardování nepřináší žádné výsledky a o cílech této války obecně?

Stephen Sacchur od Bílého domu: Ano, tak to je, Michaeli, Amerika je v defenzívě a dodal bych taky, že je zmatená. Charakteristicky to vyplývalo z výroků ministra obrany Donalda Rumsfelda, který zde v ranních novinách, jak se zdá, uvedl, že je přesvědčen, že nebude možné Osamu bin Ladena nikdy chytit. Zjevně americká vláda posléze rozhodla, že tak depresivní přiznání není moc dobrý nápad, alespoň pro Bílý dům, tak o několik hodin později vyvezli Rumsfelda zase na veřejnost a ten značně nepřesvědčivě řekl, že ano, je si jist, nakonec bude bin Laden chycen. Ale, zdá se, americkou mysl trápí problémy. Jsou to problémy, jak už jsme slyšeli, které se týkají civilních mrtvých a raněných, jsou to problémy spojené s obviňováním, jakou munici Američané používají, včetně tříštivých bomb, a také je zmatené, jak vlastně je tato válka úspěšná. Minulý týden řekl jeden činitel, že je právě Talibán vykucháván. Dnes jsme se dověděli, že se Talibán skládá z velmi odolných bojovníků a že jsou velmi vzdorní. Takže existuje určitá míra zmatku a vznikají úvahy o tom, že možná tyto letecké údery nemají takový efekt, jaký Američané zamýšleli.

Moderátor: Jestliže to nefunguje, v Británii si vláda myslí, jak se zdá, že to vyřeší pozemní invaze. Jsou Američané na to připraveni?

Sacchur: Admirál Sir Michael Boyce, šéf vojenských operací v Británii, byl dnes citován v New York Times, že budou muset pozemní vojska vstoupit do Afghánistánu na celé dny, možná týdny, a provádět velmi obtížné operace. To je konkrétní výrok, jakým se američtí činitelé ministerstva obrany vyhýbají. Ale vyvolává to otázky. Jsou Američané nakonec připraveni riskovat své speciální jednotky na území Afghánistánu po dobu dní či týdnů? To bude stát životy a Bushova vláda si bude muset rozhodnout, zde je ochotna podstoupit takové oběti.

(Zpravodajství pokračuje informacemi o dalších případech antraxu v USA.)