Velký protinacistický potenciál českého národa

8. 12. 2016 / Boris Cvek

Bohumil Kartous se vrací ve svém článku „Přeskočilo nám“ ke skupině Ortel a českému rasismu. Cituje přitom Radka Mokrého, podle nějž se rasistické odrhovačky Ortelu staly „v lidové anketě hymnou obyčejného českého člověka“. Ortel prý popisuje, s odkazem na jeden takový text, „zkušenost členů více méně 40% domácností.“ Představa, že Ortel díky tomu, že uspěl v bezvýznamném Českém slavíkovi, v němž hlasuje pár desítek tisíc lidí, má nějakou širokou lidovou podporu, mi přijde zcela absurdní. Slavík není žádná „lidová anketa“, drtivá většina společnosti Ortel neposlouchá. Jediný problém s úspěchem Ortelu na Českém slavíku je ten, že se elita toho žánru zábavy nepostavila za Radka Bangu, který upozornil na spojení Ortelu s nacismem.

V Česku je jistě velmi rozšířený anticiganismus, ale když jsem viděl populistu Babiše, jak v souvislosti s Lety obrátil, tedy prosazoval vykoupení tamního vepřínu, a jak mu to na popularitě neublížilo, měl jsem naprostou závrať. Ne z Babišova charakteru, ale ze změny ve veřejném prostoru. To samé, mimochodem, platí o postoji ke kouření v restauracích.

Když jsem psal pro Britské listy svůj Otevřený dopis Radku Bangovi, očekával jsem nízkou čtenost (do dvou tisíc zhlédnutí) a spoustu rasistických, nenávistných mailů. Tak to bývalo vždy dříve, když jsem psal proti rasismu. Stal se zázračný opak. Dopis přesáhl čtenost 10 tisíc (to je hodnota, kterou jsem občas dosáhl jen za nejvyšší konjunktury protinečasovské nálady ve společnosti někdy v letech 2011-2013) a nikdy žádný můj text nebyl tak masivně sdílen na Facebooku (1206 sdílení) a Twitteru (496). Nedostal jsem žádný rasistický mail, pouze kultivované psaní nějakého pána, který kostrbatou logikou došel k závěru, že největší nacista je ten, kdo odmítá s nacisty vést diskusi a naopak proti nim bojuje. Nenávistní primitivové nás už asi nečtou. To je pro mne velká úleva.

Možná ta česká společnost není tak hrozná, možná se dokonce mění k lepšímu. Ostatně píšu to i ve svém otevřeném dopise. Rasismus tu jistě je, ale odpor k nacismu je mnohem hlubší. Tento odpor se ostatně snažili využít různí extremisté k tomu, aby položili rovnítko mezi islám a nacismus, ba setkal jsem se i s rovnítkem mezi „homosexualismem“ a nacismem a mezi židovstvím a nacismem. V hlavách různých idiotů může vyvstat cokoli. Kdyby ovšem politici uměli drtivě převažující protinacistický postoj českého národa očistit a znovu mobilizovat, mohli by společnost stmelit, ozdravit a získat pro sebe obrovské politické body. Jde jenom o to, aby se od žvanění u pomníků udělal krok do současné reality. Vlastně o tom byl můj dopis Radkovi Bangovi na prvním místě.

Ostatně už jen to, když lidé pochopí, že nacisté Romy vraždili, že vyvraždili téměř všechny české Romy, je nejlepší způsob, jak bojovat proti anticiganismu. Židé, Romové, humanisté, levičáci, stateční kněží, vlastenci ze Sokola, němečtí antifašisté… to je přece úžasná protinacistická koalice, vycházející z krvavých dějin a velké statečnosti tohoto národa. Tito lidé se setkávali v nacistických táborech. A my dnes trpíme tleskání nacistickým primitivům. Kde jsou naše dějiny?

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Rasismus
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.12. 2016