Švédsko a Finsko by měly řídit spolupráci EU a NATO v oblasti přípravy na hybridní hrozby a posilování odolnosti vůči nim

7. 12. 2016


Když se šéfové států EU 15. a 16. prosince setkají v Bruselu, v agendě bude kooperace s NATO. Vzhledem k oblouku nestability kolem evropských hranic se zřejmě spolupráce mezi EU a NATO konečně pohnula z fáze "předmět hovoru" na "potřebné", napsala Anna Wieslander.


Existuje široké uznání faktu, že výzvy jsou masivní a zdroje vzácné. Neefektivita a nedostatek výsledků vzhledem k organizačním překážkám už prostě nejsou dál přijatelné. Spojené státy jsou poněkud překvapivě hlavním motorem. Hlavní motiv představuje skutečná únava z malých obranných výdajů v Evropě. Očekávalo se, že vyvažování mezi oběma organizacemi zajistí Velká Británie. Brexit tuto strategii ukončil, ale úsilí o větší spolupráci mezi EU a NATO stejně pokračuje.

Švédsko a Finsko by měly řídit úsilí o vyvinutí bezpečnostní a obranné spolupráce mezi organizacemi ve dvou konkrétních oblastech: Hybridní hrozby a odolnost státu. Jsou to centrální oblasti, ve kterých spolupráce mezi EU a NATO může mít skutečný dopad.

Švédsko a Finsko představují silné hlasy v EU, přispívají ke zvládání krizí a mají dlouhou tradici zapojení do záležitostí ve svém sousedství, v neposlední řadě na východě. Takže mohou důvěryhodně a kompetentně převzít hlavní roli v oblasti společného zájmu. Finsko se již zavázalo založit v EU Center of Excellence čelící hybridním hrozbám.

Následující výčet akcí ukazuje, co NATO, EU a partneři mohou udělat pro posílení odolnosti uvnitř svých hranic i za nimi.

Členské státy mohou převzít roli vedoucích partnerů některých iniciativ nebo připojit se k určitému reformnímu úsilí.

Úkolová uskupení by se konkrétně měla věnovat těmto tématům:

1. Pro oblast Baltu může být vytvořen důkladný rámec věnující se celému spektru hybridních hrozeb a tomu, jak jim čelit, mj. civilním a vojenským opatřením a zodpovědnosti za zajištění obchodní výměny a přísunu energií, stejně jako zajištění hranic a státních institucí. Takový rámec by mohl být vytvořen na základě existujících rámců spojených s EU.

Centrum pro strategickou komunikaci v Rize by mělo být využito k plánování toho, jak se EU, NATO a partneři mohou spojit zajištění efektivní strategické komunikace a čelit tak hybridním hrozbám. To by zahrnovalo návrhy pro vertikální i horizontální organizace a kontaktní body v jednotlivých zemích, stejně jako v NATO a EU. Navíc by mělo být pokryto celé spektrum od proaktivních opatření až po krizový management.

3. Je třeba vytvořit itinerář pro vznik kombinovaných týmů NATO-EU pro posílení odolnosti nasazovaných v raných fázích očekávané hybridní krize. Mimochodem, Švédsko a Finsko by měly být schopny poskytnout expertízu pro týmy NATO.

V zemích, kde NATO a EU už aktivně posilují odolnost státu vůči hybridním hrozbám, jako na Ukrajině, v Moldavsku, v Gruzii, Iráku a Jordánsku, by měly organizace vyvinout vypracovat podrobný rámec pro konkrétní zemi, čelící její specifické křehkosti a zranitelnosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.12. 2016