Odvolání proti rozhodnutí dát pravomoc parlamentu ohledně aktivace brexitu neprobíhá pro britskou vládu zrovna úspěšně

7. 12. 2016



Naprosto brilantní lord Pannick během své prezentace k brexitu u Nejvyššího soudu

V úterý pokračovalo u Nejvyššího soudu v Londýně před 11 nejvýznamnějšími britskými soudci odvolání britské vlády proti nedávnému rozhodnutí nižší soudní instance, že britská vláda nemá pravomoc aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o odchodu z Evropské unie bez souhlasu parlamentu.

V pondělí a v úterý dopoledne u Nejvyššího soudu prezentovali argumentaci londýnské vlády její právníci a soudě podle kritických reakcí soudců Nejvyššího soudu během prezentací právníků londýnské vlády, její argumentace zřejmě nebyla přijata zrovna pozitivně. V jednu chvíli byl právní zástupce londýnské vlády jedním ze soudců upozorněn, že se mu během pěti minut podařilo ctihodnému soudu předložit dva navzájem protikladné argumenty. "Budeme se muset rozhodnout při čtení transkriptu jednání, který z nich přijmout," poznamenal předseda soudu ironicky.

Úterý odpoledne bylo dobou, kdy argumenty proti vládě a ve prospěch pravomoci parlamentu předložil u Nejvyššího soudu snad nejbrilantnější (a velmi drahý) britský právník lord Pannick, zástupce podnikatelky Giny Millerové, která vládu žaluje, že nemůže jen tak aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy bez souhlasu parlamentu.

Jednání soudu se živě vysílalo na internetu. Asi hodinová prezentace lorda Pannicka byla naprosto brilantní. Připomínala soudní jednání s právníkem Perry Masonem v detektivkách od Earle Stanleyho Gardnera, poznamenává Jan Čulík.

Britský tisk si dovolil slovní hříčku: "Jednání u Nejvyššího soudu vyvolalo ve vládních kruzích Pannicku."

Pannick, odborník na ústavní právo, ve své argumentaci zdůraznil jedinečné charakteristiky Zákona o evropských společenstvích z r. 1972, jímž Británie vstoupila do tehdejší EHS. "Soudy opakovaně uznaly, že tento zákon z roku 1972 má ústavní status," zdůraznil Pannick. "Vytvořil nový zdroj domácího práva a dal mu prioritu."

Iniciovat brexit znamená zrušení Zákona o evropských společenstvích z r. 1972 a to nelze učinit jinak než autoritou parlamentu. Pannick zdůraznil, že zrušení tohoto zákona bude znamenat omezení občanských práv britských občanů a jejich práva mohou být omezena pouze rozhodnutím parlamentu. Soudci během Pannickovy prezentace nevznesli žádné námitky.

Ve středu budou proti postoji londýnské vlády argumentovat zástupci skotské vlády a severoirské vlády. Budou tvrdit, že proces odchodu Británie z Evropské unie nemůže být aktivován bez souhlasu severoirského a skotského parlamentu. Pokud by Nejvyšší soud s jejich argumentací souhlasil, brexit se jen těžko uskuteční, neboť skotský parlament v žádném případě pro brexit hlasovat nebude.

Independent: Mayová se vzdala ohledně brexitu

V Dolní sněmovně mezitím vznikla mezi labouristickými i konzervativními poslanci rebelie proti premiérce Mayové, která dosud odmítala zveřejnit jakékoliv podrobnosti svého plánu pro brexit. Britská vláda náhle přijala rezoluci, připravenou labouristickými poslanci, která požaduje, aby vláda zveřejnila své cíle pro brexit, než aktivuje oficiální proces odchodu Británie z EU. Učinila to, protože pro rezoluci bylo ochotno hlasovat i asi 20 konzervativních poslanců, čímž by vláda ztratila důvěru ve sněmovně. Mayová se však bude snažit nutit poslance, aby, jak tvrdí, "respektovali přání Velké Británie" a schválili vládní časový rozvrh pro brexit.

Vzbouřenečtí poslanci mají v úmyslu premiérku donutit, aby vydala oficiální, podrobný návrh zákona o cílech britské vlády ohledně brexitu do konce ledna 2017.

Michel Barnier, hlavní vyjednavač EU pro brexit, řekl na tiskové konferenci v Bruselu, že Británie bude mít po aktivaci článku 50 k dispozici dobu kratší než 18 měsíců k dosažení dohody o odchodu z EU. Upozornil, že po odchodu z EU bude Británie muset mít horší podmínky než jako člen evropské organizace, že bude muset začátkem procesu odchodu z EU definovat jasně svůj postoj a že evropský parlament, 27 členských zemí a britská vláda budou muset mít k dispozici několik měsící k ratifikaci konečné dohody. Jednání o následném vztahu Británie k EU nemůže být zahájeno dřív, než bude proces odchodu Británie z EU dokončen.

Barnier také zdůraznil, že postoj evropské sedmadvacítky bude založen na čtyřech základních principech EU, jedním z nichž je i volný pohyb obyvatelstva.

Barnierovy výroky britskou vládu překvapily.

Zdroje v angličtině ZDE ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Velká Británie - politika a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 9.12. 2016