Nikdo o mně neví, že jsem populist pravý
Názorová flexibilita inženýra Klause
24. 11. 2016 / Jaroslav Polák
Pozoruhodný obrat v myšlení kovaného zastánce volného trhu Václava Klause. Tento odpůrce regulací si přisvojuje vítězství populisty Trumpa v prezidentských volbách v USA. Přitom ekonomické sliby Donalda Trumpa jsou doslova postaveny na překážkách volnému trhu. A nejen to. Jako ochránce českého národa před hnusnými sudeťáky také přeje vítězství v rakouských prezidentských volbách nacionalistovi Hoferovi. Světe div se, tomu Hoferovi, který Benešovy dekrety odmítá. Uvidíme, zda i tento text odkáže český velvyslanec v Rakousku na stránkách velvyslanectví...
Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem „maličko“ zapadla vskutku bizarní reakce Institutu Václava Klause. Podržte se: Zvolení Donalda Trumpa je prý i vítězstvím Institutu Václava Klause. To je dost překvapivé. Trump získal většinu příznivců v klíčových státech „rezivého pásu“ (rust belt) slibem, že dá práci ocelářům ze zkrachovalých elektráren zavedením cla na čínskou ocel.
Slíbil i celkově větší ochranu americké ekonomiky jako celku a například zrušení „deregulační“ smlouvy TTIP. Čtenáři jistě bude souhlasit, že zavedení cel je formou regulace volného trhu. No a kdo byl největším apologetem a bojovníkem proti regulacím volného trhu v 90. letech minulého století? Byl to ten samý Václav Klaus vítající vítězství Donalda Trumpa.
Jaký tedy názor pan Klaus zastává? Zkusme si třeba představit, Klause v 90. letech, kterak vítězí slibem, že dá práci ocelářům na Kladně a v Ostravě či Plzni metodou regulace tzv. „neviditelné ruky trhu“, tj. zavedení ochranářských cel a odporem k liberalizaci obchodu. Pamětníci z 90. let by asi v tomto případě byli velmi překvapeni a zřejmě by nevěřili svým uším. Fundamentem jeho reformy přece bylo rychlé otevření ekonomiky a zavedení volné směnitelnosti koruny a liberalizace zahraničního obchodu.
Zdá se, že pan Klaus je ve svých onehdy ortodoxních názorech dost tvárný. V roce 1998 přišel s tzv. mobilisací. Důsledně psáno s „s“, evokujíc tak mobilisaci z roku 1938, neboť byla na plakátech připojena mapka žluté České republiky obklopená černým územím znázorňujícím patrně "germánský živel". Ostatně v následujících letech se inženýr Klaus profiloval jako zastánce tzv. Benešových dekretů a odpůrce nároků „sudeťáků“, vedle jeho „odborných" exkurzí do oblasti klimatologie.
V podstatě mu ale nic jiného po zpackané reformě nezbývalo. Je velmi zajímavé, že tento ochránce národa před „sudeťáky“ nemá žádný problém se svojí účastí na konferenci pořádané kandidátem na rakouského prezidenta panem Hoferem. Ano, je to ten samý pan Hofer, kterýžto nejen že odmítá Benešovi dekrety, ale zároveň sympatizuje s příznivci připojení Rakouska k „Říši“ a to tím, že se netají se nošením odznáčku příznivců Anschluβ-u, jak uvádějí The Telegraph a server Faktus.
Se stejnou vervou navštěvuje tento náš autentický český vlastenec předvolební mítinky německé extremistické Alternative für Deutschland. Ke všemu tam neustále vykládá, že evropští politici chtějí vytvořit „jakéhosi nového člověka“. Obávám se, že tento konstrukt existuje pouze v jeho hlavě a potencionálně v hlavách jeho příznivců. Často se projevuje dosti floridními příznaky.
Zdá se, jakoby se do něho inkarnoval duch Che Guevary, šiřitele permanentní revoluce, a kudy jezdí tu vykládá, že se Evropané „probouzí“ (vzor „Deutschland erwacht") a předpovídá svou revoluci v podobě vítězství Hofera, Le Penové, Geerta Wilderse a dalších.
Tak kým vlastně pan inženýr je? Regulátorem trhu nebo deregulátorem? Je českým antifašistou nebo podporovatelem politiků sympatizujících s neonacismem? Pro Klause s jeho „gumovou flexibilitou“ to asi není problém, ale pro přemýšlejícího občana by to problém být měl.
Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout