Bělehrad- Budapešť přes Peking: Případová studie činského investování v Evropě

25. 11. 2016


Nejhmatatelnějším výsledkem posledního summitu "16+1" mezi Čínou a jejími středoevropskými a východoevropskými partnery byl významný pokrok dosažený ve věci železniční trasy Bělehrad-Budapešť, když Bělehrad konečně podepsal obchodní smlouvu pro první úsek, kde mají práce začít v roce 2017, napsali Agatha Kratz a Dragan Pavlićević.


Tento ikonický, ale dlouho zpožděný projekt je takřka stejně starý jako samo fórum 16+1 - poprvé jej Čína navrhla počátkem roku 2013 - a má velkou vypovídací hodnotu ohledně politické ekonomie čínského angažmá ve Střední a Východní Evropě.

Tak jak je dnes projekt předkládán propadá ve většině testů ziskovosti pro vysokorychlostní železniční dopravu. Například BBVA odhaduje, že pro vyrovnání nákladů by takový projekt potřeboval nejméně 6 milionů cestujících ročně, zatímco bude spojovat dvě hlavní města dohromady s 3,1 milionem obyvatel a jen 100 000 osob dojíždějících.

Srbsko si dlouho přálo zlepšit svou hroznou dopravní infrastrukturu, aby pomohlo své žádosti o přistoupení k EU. Momentálně se v tomto ohledu umisťuje na 119. místě z 144 zemí, dokonce i za Zimbabwe.

Navzdory pochybné ziskovosti projekt slouží i řadě srbských cílů a byl Bělehradem úspěšně přizpůsoben, aby jich dosáhl.

Jistě, projekt primárně slouží čínským zájmům, k nimž patří i předvedení schopnosti exportovat vyspělé technologie, ale čínští partneři mohou zjistit, že mají mnohem větší vyjednávací sílu, než naznačuje pouhá jejich politická nebo ekonomická váha (zvýrazněno BL).

EU projekt železnice Bělehrad-Budapešť poskytuje důležitou případovou studii čínského ekonomického aktivismu v Evropě. Začíná být jasné, že Srbsko a Maďarsko se stále více ohlížejí po Číně, aby posílily svou ekonomiku a diverzifikovaly své zahraničněpolitické volby. Další středoevropské a východoevropské státy také jednají s Čínou, prostřednictvím formátu 16+1 nebo bilaterálně, s podobnými motivy.

To by mělo vyslat jasnou zprávu do Bruselu v době napjatých vztahů uvnitř EU a pochybností o bezprostřední budoucnosti unie. Takový projekt by neměl jen přitáhnout pozornost k rostoucí čínské ekonomické přítomnosti na kontinentě. Měl by zahájit významnou reflexi zjevného úpadku schopnosti EU působit jako politicko-ekonomické gravitační centrum, dokonce i pro země na své bezprostřední periferii.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Evropská unie | Čína | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 28.11. 2016