Trumpovy konflikty zájmů hrozí ústavní krizí

27. 11. 2016

Po telefonním rozhovoru s Trumpem oznámil argentinský premiér Mauricio Macri, Trumpův argentinský podnikatelský společník, že Trump začne příští rok v Buenos Aires stavět svůj další hotel.

Když psali američtí Otcové zakladatelé americkou ústavu, zajistili si, aby se sami mohli stát prezidentem, aniž by museli prodat platáže či otroky. Podle americké ústavy se tedy na prezidenta nevztahují zákony o konfliktu zájmů. Když to Trump zjistil, byl tím velmi potěšen.

Připomnělo to výrok Richarda Nixona, který se vyjádřil, že "když něco dělá prezident, znamená to, že to není protizákonné". Byla to interpretace zákona, kterou Spojené státy nepřijaly.

Ústavní právníci nyní varují Trumpa, že dopadne stejně jako Nixon ještě před tím, než bude uveden do prezidentského úřadu.

Americký prezident ale není osvobozen od článku 1, odstavce 9 americké ústavy, která zakazuje veřejným činitelům přijímat platby "jakékohokoliv druhu od jakéhokoliv krále, prince či zahraničního státu".

Protože má Trump investice v zahraničí, dostává takovéto platby a dary a jakmile vstoupí do úřadu, dopustí se tak porušení ústavy.

Před svou prezidentskou přísahou musejí Trumpa ve funkci prezidenta potvrdit členové volebního kolegia, které také vytvořili Otcové zakladatelé.

Amerika má i takzvané "nevěrné volitele", kteří hlasují proti přáním voličů, kteří je zvolili. V minulosti jich však nikdy nebylo tolik, aby změnili výsledek amerických prezidentských voleb.

Letos jsou volitelé pod mimořádným tlakem, protože i když Trump získal většinu hlasů ve volebním kolegiu, co do počtu voličů vyhrála Hillary Clintonová počtem dvou milionů hlasů. Někteří právní experti argumentují, že volební kolegium nemůže schválit kandidáta, jako je Trump, který nesplňuje základní právní požadavky.

Nejen právníci, akademici a demokrati, ale i Richard Painter, hlavní poradce pro etiku George W. Bushe, varují, že bez zásadních změn v Trumpových podnicích dojde k ústavnímu konfliktu mezi Trumpem a volebním kolegiem.

"Trump bude muset dokázat volebnímu kolegiu, že nedostává peníze od zahraničních vlád."

Je nemožné, že by Trump a jeho právníci mohli poskytnout takový důkaz, pokud by Trump nerozvázal stoprocentně jakékoliv svazky se svými podniky. Vybudoval si impérium v mnoha zemích, kde jsou nejasné vazby mezi soukromým a státním vlastnictvím. Podle analýzy deniku Washington Post podniká nejméně 111 Trumpových firem v 18 zemích Jižní Ameriky, Asie a Blízkého Východu. Má firmy v Saúdské Arábii, v Turecku a v Ázerbajdžánu. Všechny tyto země mají autoritářské vládce, které Trump chválí.

Diplomaté placení cizími vládami se ubytovávají v jeho hotelech. Trump má půjčky od bank, vlastněných cizími státy. Je nemožné určit, do jaké míry Trumpovo podnikatelské impérium závisí na cizích vládách, protože informace o jeho podnicích nebyly zveřejněny a Trump odmítá zveřejnit svá daňová přiznání.

Je možné, že se Trump vyhne blokaci své inaugurace volebním kolegiem tím, že formálně předá své podniky svým dětem. To však dlouhodobě nebude stačit a nad Bílým domem bude trvale viset podezření z korupce a ze středu zájmů. Ne všichni republikánští poslanci jsou Trumpovi nakloněni a může nastat situace, kdy toho budou mít dost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout