BBC: Děti, které uprchly z pekla

7. 9. 2015

V Británii je jeden komunální úřad, ten v Kentu na jihoanglickém pobřeží, který se stará o většinu dětských uprchlíků, kteří přicházejí do Británie bez dospělých. Za poslední čtyři měsíce se jejich počet více než zdvojnásobil a komunální úřad nyní poprvé dovolil reportéru, aby s dětmi v jejich uprchlickém středisku hovořil. Reportér BBC Andrew Bomford tam byl. Jeho exkluzivní reportáž vysílal rozhlas BBC v pondělí ve své polední zpravodajské relaci:

Excitovaní chlapci se loučí se čtyřmi kamarády, kteří odcházejí do svého vlastního bytu. Je to vyvrcholením děsivých cest. Těmhle klukům je teprve šestnáct, ale byli donuceni stát se dospělými velmi rychle. Jeden z těch, kteří dnes odcházejí, že Shastley, šestnáctiletý chlapec ze Súdánu:

"Cesta byla neobyčejně obtížná. Pokaždé, když si na tu cestu vzpomenu a na to, čím vším jsem prošel, je mi strašně smutno. Je mi opravdu špatně."

Shastley odešel z domova v Darfuru v Súdánu s matkou a s dvěma bratry poté, co jeho otce zavraždili vládní vojáci. V Libyi byl násilně oddělen od maminky a sourozenců. Od té doby je sám. Netuší, co se s nimi stalo.

"Přes moře jsme pluli šest dní. Měli jsme jídlo je na dva dny. Na té lodi to bylo opravdu těžké. Bylo tam množství lidí a loď se zrovna začala potápět. Zachránily nás pobřežní hlídky. Taky s námi byly ženy a děti. Byla to strašná situace."

Sedíme na zahradě v Millbank Centre v Ashfordu v Kentu. Centrum se v současnosti stará o 730 dětí, které přišly do Británie bez rodičů a požádaly o azyl.

Shastley popisuje, jak tajně jel vlaky přes Evropu, přes Itálii a Francii. Minulou zimu strávil pod mostem v Paříži. Nakonec dorazil do Calais. Každou noc se snažil skrýt se na vlaku nebo v kamionu jedoucím do Británie. Každou noc ho policie chytila a poslala zpět. Až nakonec měl štěstí.

"Měl jsem štěstí, našli jsme kamion, vlezli jsme do něho vzadu. Měl jsem štěstí, že policie ten kamion neotevřela. Neotevřeli ten kamion, až v Doveru. Věděl jsem, že jsem se dostal do Anglie, byl jsem velmi šťasten."

Každý šestnáctiletý a sedmnáctiletý výrostek stojí komunální úřad v Kentu 660 liber týdně. Mladší dítě stojí víc, kolem 1000 liber týdně. Letošní vlna dětských uprchlíků bude stát 6 milionů liber. Většinu z toho hradí ústřední vláda. Většina zdejších dětí je z Eritreji a Afghánistánu. Málo je jich ze Sýrie, protože Syřané cestují v rodinných skupinách. Peter Oakford, radní odpovědný za služby pro uprchlické děti, vysvětluje, že tyto děti prošly peklem:

"Jeden mladý muž mi řekl, že jeho otec a matka byli zavražděni přímo v jeho přítomnosti. A on z té scény utekl. Jeho otec a matka leželi mrtví na zemi a kolem stáli ozbrojenci. Je mu patnáct let a prostě pořád utíkal. Tihle mladí lidé zažili tak traumatické věci, jaké vy a já doufejme nikdy zažít nebudeme muset. Většina mladých lidí, které jsme umístili do pěstounských rodin, nemá vůbec nikoho. Nemají nikoho, nemají nic, nemají žádné ukotvení a jen se zoufale snaží najít nějaké místo, kam by mohli patřit. Rodinu, které by mohli být součástí.

Reportér: Ty se učíš anglicky?

Chlapec: Ano.

Píše "Millbank, Ashford."

Děti tráví v Millbank Centru prvních osm týdnů. Hodnotí je sociální pracovníci a psychologové. Naučí se trochu anglicky a připraví se na život v Británii. Tak Shastley a jeho tři přátelé jsou nyní odváženi do vlastního bytu, kde se budou starat sami o sebe, zatímco je tam sociální pracovníci budou kontrolovat.

"Proč jsi byl tak rozhodnut přijít do Anglie?"

"Ve Francii a v některých jiných evropských zemích neudělají pro uprchlíky nic. Ale tady v Anglii, vím, že je to země, která respektuje lidská práva a důstojnost lidí. Proto jsem se rozhodl přijít sem."

Komunální úřad je bude finančně podporovat a budou moci chodit do školy nebo do učení. Až jim bude osmnáct, budou moci zažádat o statut uprchlíka.

Zdroj v angličtině (audio, od 14.20) ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.9. 2015