Ohnivá koule ve Studénce, vinu nese stát a vedení kraje
23. 7. 2015 / Radek Mokrý
Pendolino narazilo do kamiónu na přejezdu plnou rychlostí, v blízké stanici totiž nezastavuje. Nádrž náklaďáku se roztrhla, její obsah se proměnil v oblak snadno vznětlivých kapek a výsledkem byla ohnivá koule tlačená vlakem 500 metrů. Scénu jak z amerického katastrofického filmu si naplno vychutnali i lidé čekající na místní spoje, protože souprava s ohnivou ozdobou prosvištěla zdejším nádražím mezi nástupišti.
Nejzajímavější na tragické události je, že kritický železniční přejezd tam už dávno neměl být.
V projektech pěti našich rychlostních železničních koridorů se počítalo se zrušením přejezdů už od roku 1995.
Jenomže pak se privatizovalo, kradlo, odklánělo a následně šetřilo, šetřilo a šetřilo až se na původní požadavek projektu pozapomnělo a nastoupila lidová tvořivost místních klik z dotačních peněz.
Sledoval jsem to konkrétně na jednom místě severojižního koridoru Ústí nad Labem - Praha. Přejezd vytížené rychlostní trati mezi Prahou a Roztokami u Prahy záhadně odolával nařízením snížit počet křížení silnic a tratí na minimum. Nebyly peníze.
Když se později peníze našly, povedlo se hejtmanu Bendlovi přesměrovat je na modernizaci hokejového stadionu na Kladně.
Přejezd byl nahrazen podjezdem až po změně politické reprezentace Středočeského kraje.
Ve zbytku republiky je situace stejná.
Například mezi léty 2005 až 2007 se v Česku zrušilo jen 38 přejezdů. V Německu se ve stejné době zrušilo 1 300 obdobných křížení.
V dalších letech (2007 - 2011) se u nás zrušilo dalších 278 přejezdů. Na první pohled jde o uspokojivé číslo, ale není. Podle Dalibora Dostála ze společnosti Česká krajina se totiž mimoúrovňové křížení budovalo hlavně na méně frekventovaných lokálních tratích. Proč?
Pokud by stát dostatečně dozoroval správné provedení jím iniciované výstavby páteřních rychlostních tratí s napojením na evropský železniční systém, k neštěstí ve Studénce by nemohlo dojít. Počet takto kritických přejezdů je totiž i podle mluvčího Jakuba Ptačinského ze Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) jen několik desítek!
Vina padá konkrétně na Ministerstvo dopravy a pochopitelně SŽDC. Že o riziku vědí, dokládá například tento článek v deníku E15 z roku 2012: Železnice zrychlí, zruší se přejezdy na koridorech.
Pro deník tehdy náměstek SŽDC Petr Šlegr prohlásil: „Přejezdy jsou překážkou pro zrychlení koridorů nad 160 kilometrů v hodině. Proto patří jejich odstraňování na koridorech k našim prioritám.“
V případě křížení silnic a rychlostních koridorů se ze zodpovědných úředníků slovo „priorita“ sype pravidelně už 20 let. Měli bychom si to zapamatovat.
Vytisknout