Chandru ve společnosti může zvrátit pouze vzdělávání a odvaha

3. 5. 2015

Pan Kartous konstatuje normalizaci dnešní mládeže, ale otázka, kdo by je k aktivnímu občanství měl vést?, píše pan Luděk Šnirch. Pan Kartous vylučuje rodiče vyrůstající v normalizaci (i když snad nemluví o 100 % rodičů, tak naivní snad není). Stát (= politici) to taky nebude, tomu to vyhovuje. Školství? Řada učitelů taky řeší jen svůj život a své jistoty, nic okolo je nezajímá, bojí se říci svůj názor. Odbory? Ty řeší jen svou budoucí politickou kariéru (až na výjimky). Internet je určitě šance.

Přibývá frustrovaných, kteří neumějí řídit ani svůj život, natož ovlivňovat směřování společnosti. Dneska máme neskutečně více informací o společnosti, světě. Možná to množství a schopnost se v tom zorientovat nás vede do pasivity, člověk se má co ohánět, aby ukočíroval svůj život a neudělal žádnou chybu. Nikdo starší generaci neučil v tomto systému se orientovat. A politici toho umí mistrně využít - vždy se najde někdo, kdo vyleze s nabídkou neexistujících jistot a opije tím své voliče. Nic se nezmění a máme o další frustraci navíc. Ptáte se na řešení? Jistě existuje.

Vzdělávání a neustále vzdělávání se, aktivní občanský přístup (v práci, ve společnosti). Ano, bolí to, je to náročné, někdy jsou i porážky (zejména u zaměstnavatelů člověk snadno narazí), ale je to cesta ke spokojenosti. Aspoň se pokusit - motto jednoho slavného filmu (20 let zakázaného). To je můj pohled.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 30.4. 2015