Ropný faktor

30. 4. 2015 / Ilona Švihlíková

Vlivy nižších cen ropy jsou komplexnější. Stávají se součástí stagnačně-deflačního prostředí, ve kterém je uvězněná celá EU. Ropné ekonomiky jsou obvykle významnými dovozci, což je role, kterou s nižší cenou ropy mohou plnit jen velmi omezeně. U některých z nich to může (znovu) oživit tendence k lepší ekonomické struktuře, např. pomocí politiky importní substituce. Většina z nich (kromě velmi malých jako je Kuvajt) musí pro budoucí období čerpat buď z dostatečných finančních rezerv, např. ze suverénních fondů, jako má Rusko, či Saúdská Arábie. Jiné se budou muset spolehnout na pomoc „přátel“ – např. Číny, kteří mohou poskytnout půjčku. Ať tak či tak, žádná z větších ropných ekonomik nemůže žít delší dobu s cenou ropy pod 100 barelů USD. Dlouhodoběji nízká cena ropy ohrožuje stabilitu těchto zemí, protože se buď již delší dobu nacházejí v obtížné socio-ekonomické pozici (Irán), příp. se potýkají s celou řadou geopolitických problémů a destabilizací ve svém bezprostředním okolí(nejen Rusko, ale také Saúdská Arábie, např.).

Déle trvající období nízkých cen se obvykle projevuje také ve snižování investic, které se následně odrazí v nedostatečné nabídce, která bude mít tendenci zvyšovat ceny. Volatilní investice jsou jedním z důvodů ropného cyklu, který má podobu prudkých výkyvů, nahoru dolů (bust and boom).

Spojené státy se těší podstatně lepší ekonomické situaci než Japonsko i EU. Nerozebíráme zde faktory problémů EU či Japonska, které by vydaly na samostatnou analýzu. Nízké ceny ropy a zemního plynu, zapříčiněné tzv. břidličným boomem (shale boom) jsou bezesporu silným pozitivním nabídkovým šokem pro americkou ekonomiku. Právě navyšování spotřeby, hlavního elementu amerického HDP, je povzbuzováno nižšími cenami, které fungují jako de facto dotace pro spotřebitele a firmy. Přestože údaje z amerického trhu práce ukazují tvorbu nových pracovních míst a pokles nezaměstnanosti, Janet Yellenová, šéfka FEDu, dobře ví, že většina nových pracovních míst má podobu prekarizované práce a částečných úvazků. Brání se proto zvyšování úrokových sazeb i s poukazem na dlouhodobě stagnující mzdy. Je možno ještě doplnit, že kapitálově velmi náročné odvětví těžby z břidlic si nízké úrokové sazby a dostatečný příliv finančních zdrojů nutně vyžaduje. ZDE

V EU a Japonsku se levnější ceny ropy prozatím projevují spíše jako další faktor přispívající k deflaci (EU), resp. brzdí nadějný vývoj inflačních očekávání (Japonsko). Ve své březnové analýze (Monthly oil market report) rozbouřil OPEC ropné vlny, když naznačil, že aktuální údaje mohou ukazovat na konec břidličného boomu. OPEC uvádí, že břidličná pole se vyčerpávají tempem 60% ročně a že tyto ztráty je nutné nahradit pouze otevřením dalších polí. Počet ropných vrtů se snížil pod tisíc (866), což je nejnižší číslo od března 2011.

S otevíráním dalších polí jsou spojeny vysoké náklady, které nemusejí být nižší cenou ropy (aktuálně: Brent 64,83 USD za barel) pokryty. Většina zemí OPEC těží konvenční ropu (nikoliv ovšem Venezuela, která těží těžkou ropu, vyžadující nákladnější rafinaci), a tak mají podstatně nižší náklady na těžbu. Problém ropných zemí tak obvykle nejsou těžební náklady, ale nutná cena za barel k vyrovnání státního rozpočtu.

Není ovšem překvapením, že Mezinárodní energetická agentura (IEA, založená na Kissingerův popud) vidí situaci podstatně optimističtější a pro střednědobý horizont počítá s dalším nárůstem americké ropné produkce. Jak IEA, tak i OPEC mají samozřejmě své zájmy, které budou v analýze více či méně skrytě přítomny. Upozorňování na rychlé vyčerpávání břidličných polí a na bublinovitý charakter odvětví ovšem nepocházejí od OPEC.

Prozatím nemáme indicie, že by se na svém červnovém zasedání OPEC, resp. Saúdové chystali ke změně politiky, tedy k razantnímu seseknutí kvót, který byl proveden na konci roku 2008. Pokles produkce Iráku, Libye a Nigérie byl „vykompenzován“ Saúdskou Arábií a Kuvajtem (podle sekundárních dat). OPEC v únoru těžil přes 30 milionů barelů za den, a to i za situace nižší těžby v Iránu a de facto vypadnutí Libye z trhu. Pokud by se ovšem Irán plně vrátil na trh (u Libye nic takového nelze očekávat), znamenalo by to další dva miliony barelů k současnému stavu. To by mohlo vést – pokud se do té doby nestane něco s americkou nabídkou břidlic – znovu pokles cen ropy. Oficiálně pozice Saúdské Arábie je přitom uchovat si tržní podíl, takže svou rostoucí produkci, blížící se 10 milionům barelů za den, vysvětlují „poptávkou, resp. udržením tržního podílu. ZDE

Těžba zemí OPEC v mb/d, únor 2015, dle sekundárních zdrojů

Alžír	1,11	Katar	0,68
Angola	1,75	Libye	0,31
Ekvádor	0,55	Nigérie	1,90
Irán	2,78	Saúdská Arábie	9,68
Irák	3,32	SAE	2,82
Kuvajt	2,78	Venezuela	2,34

Zdroj: Monthly Oil Market report, březen 2015.

(Je zajímavé, že dosti značně se data dle sekundárních zdrojů a na základě přímo komunikace liší u Iránu, Iráku a Venezuely)

Pokud ovšem bude Saúdská Arábie, místo aby vyslyšela volání ostatních členů OPEC (např. Iránu), dále zvyšovat svou těžbu, můžeme se znovu dočkat rekordního propadu cen. Saúdové totiž mají ještě volnou kapacitu. Zatímco ostatní země těží, co to je jde (pokud nejsou v rozvratu jako Libye), Saúdové mají ještě prostor pro navýšení těžby cca 2 mb/d. Pokud by se přidal – snad po očekávaném zrušení sankci? – i Irán, který by rovněž mohl přidat tak 1,7 mb/d, ceny by se mohly znovu propadnout někam ke třiceti dolarům za barel. To by vyřadilo další nekonvenční ropné projekty, především ropné písky (Kanada) či hlubokomořskou ropu. Pak by se hrálo o čas u slabších ropných zemí s otázkou, zda dojdou dřív Saúdům jejich rezervy, či zda se zavře víc polí s nekonvenční ropou, což by dramaticky snížilo nabídku. Saúdové vypadají silní v kramflecích, neboť jejich suverénní fond je třetím nejvyšším na světě (po Norsku a Abu Zábí) a dosahuje 757 miliard dolarů. ZDE

I když se může Saúdská Arábie zdát jako pevný kámen v rozbořeném OPEC klopýtajícím pod nízkými cenami ropy, je to spíše zdání, které klame. Nejde jen o „disciplinující“ operaci proti Jemenu (kdy okupace malého Bahrajnu nevyvolala žádný světový zájem), ale i o vnitřní napětí, které je silněji pociťováno po smrti krále Abduláha. I uvnitř Saúdské Arábie bublají podobné faktory, které zapálily revoluce v jiných muslimských zemích. Mladá populace (více než dvě třetiny Saúdů jsou mladší třiceti let), téměř tři čtvrtiny mladých jsou bez práce. Chudoba je navzdory obrovskému bohatství Saúdské Arábie (či spíš královské rodiny) široce rozšířená. Uvědomme si, co to v kontextu arabských zemí znamená pro možnost založení rodiny.

I když král Abduláh zavedl některé sociální programy, strukturální slabost ropné ekonomiky, kdy se víceméně pro mladé nabízí kariéra v tajných službách, či represivních složkách obecně, nutně musí mít dopad na sociální situaci. Útok na Jemen má tedy nejen své geopolitické souvislosti (které mohou Saúdové vnímat jako posilování Šiítů), ale také své náklady, které se mohou stát tváří v tvář nízkým cenám ropy neufinancovatelné. Nemluvě o tom, že v Saúdské Arábii existuje represe vládnoucích Sunnitů vůči Šiítům, kteří ovšem obývají území na ropném východu země… ZDE ZDE

Pád cen ropy z téměř čtyřleté stabilizované úrovně 105 dolarů za barel byl způsoben kombinací faktorů. Slabá poptávka daná chabým ekonomickým výkonem, zpomalení Číny k novému „normálu“, ale samozřejmě také snižující se závislost Spojených států na dovozu ropy vedená břidličným boomem. To, co nicméně odstartovalo pád cen ropy byla změna pozice Saúdů (a dalších zemí kartelu OPEC) oficiálně deklarovaná jako „udržení tržního podílu“. Za touto, i když ne zcela nelogickou argumentací podobnou letům 1985-86 (ropný antišok), leží důvody geopolitické – oslabení zemí, které „kazí“ Saúdské Arábii hru – počínajíc Ruskem a konče dlouhodobým rivalem Iránem.

Saúdové se spoléhají na to, že jejich volná kapacita jim opět poslouží k dosažení jejich – spíše geopolitických, než ekonomických cílů – a že vysoké rezervy ze suverénního období překlenou období nižších cen ropy. Může se ukázat, že si tentokráte – v situaci rozkladu mezinárodního řádu a Blízkého Východu obzvláště – ukousli příliš velký krajíc.

Vytisknout