Co má Vladimír Putin společného s Islámským státem?

20. 3. 2015 / Jan Čulík

Jak Putin, tak Islámský stát velmi efektivně manipulují globálními sdělovacími prostředky a ty jejich manipulaci nekriticky přijímají. Islámský stát je relativně nevýznamná extremistická organizace, s relativně nevýznamným počtem bojovníků. V Sýrii vraždí prezident Assad barelovými bombami desetitisíce civilních občanů, ale do zpráv se to vůbec nedostane. Islámský stát natočí na video popravu jednoho nebo dvou osob unesených ze Západu, profesionálně to video zprodukuje a Západ se z toho může zbláznit. Přitom mediální dopad těchto videí je naprosto disproporční ve srovnání se skutečnou mocí Islámského státu. Islámský stát Západ prostě provokuje a snaží se vytvořit dojem, že je mocným hráčem na mezinárodní scéně.

Velmi podobné je to s Vladimírem Putinem.

Novináři a veřejnost by měli zastávat kritické stanovisko vůči výrokům všech politiků a měli by vždycky zkoumat, za jakým účelem činí politikové různá veřejná prohlášení a do jaké míry ta prohlášení jsou zveřejňována s cílem manipulovat veřejnost. V Česku to známe to z výroků Miloše Zemana.

Tvrzení Vladimíra Putina, publikované v nedávném dokumentárním filmu ruské televize, že při anexi Krymu zvažoval, že uvede ruské jaderné zbraně do bojové pohotovosti, je zpětně neověřitelné. Nikdo neví, zda si toto tvrzení Putin prostě nyní nevycucal z prstu, jen proto, aby podpořil image nezvládnutelného Ruska, na jehož budování za poslední rok intenzivně pracuje. Putinovo tvrzení o možné aktivaci ruských jaderných zbraní lze do určité míry také interpretovat jako jeho výsměch bezmocné Ukrajině, která se v minulosti vzdala svých jaderných zbraní oplátku za garance své územní celistvosti od Ruska i od Západu. Rusko je anexí Krymu a válkou na východní Ukrajině samozřejmě porušilo a Západ neudělal nic pro udržení územní integrity ukrajinského státu. Putin se možná svým výrokem o údajné aktivaci ruských jaderných zbraní při loňské anexi Krymu vysmívá bezmocné, nyní bezjaderné Ukrajině.

Aktivace ruských jaderných zbraní by byla totiž naprosto nesmyslná. Proti komu by ruské jaderné zbraně měly být kvůli Krymu použity? Riskoval by Vladimír Putin skutečně jaderný protiútok proti celému Rusku, kdyby jadernými zbraněmi napadl Ukrajinu nebo Západ, jen kvůli relativně bezvýznamnému poloostrovu, ať je či není na něm vojenská základna? Zdá se to zcela nepraktické. Přijde mi, že údajnou aktivací ruských jaderných zbraní Putin po roce v ruském dokumentárním filmu vyhrožuje zpětně, aby posílil obraz nezvládnutelného Ruska, s nímž si Západ neví rady.

Putin ovšem má historii relativně šílených a brutálních zásahů. V České republice nejsou k dispozici zrovna podrobné informace o tom, jak Putin vedl válku v Čečensku, kde ruští vojáci brutálně vyvraždili 300 000 lidí a svou brutalitou vyvolali v této původně drtivou většinou sekularistické, ateistické zemi silný islámský fundamentalismus.

Není samozřejmě vyloučeno, že se Putin dopustí nebezpečných nepředložeností. Na evropské scéně jsou v současnosti nejnebezpečnější lety ruských stihaček a bombardérů s vypnutým identifikačním zařízením, přibližující se výsostnému vzdušnému prostoru západních zemí. Ty lety jsou vážnou hrozbou světové civilní dopravě. Pokud je známo, sovětský systém za Brežněva či Andropova takovéto hazardní akce nepodnikal.

Vytisknout

Související články

Umělec

23.3. 2015

Dlouho jsem se nechal vytáčet jako každý normální chytrák z pražské kavárny. Pak mi došlo, že si mě vodí jako loutku na provázku. Dělá to záměrně, s kreativitou prozrazující suverénní tvůrčí osobnost. Ano, podobně jako ISIS dokáže rozvibrovat Západ k...

Obsah vydání | Pátek 20.3. 2015