Reaganův sen se definitivně zhroutil

Vzdělaní Američané emigrují do Čech

19. 3. 2015 / Kryštof Kozák

Na výběrové řízení na pozici odborného asistenta za hrubý plat 23 800 Kč měsíčně na Katedře amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde základní podmínkou byl titul PhD. (doktor filosofie), se přihlásilo 60 uchazečů, z toho 53 zahraničních. Z těch zahraničních bylo 41 z USA a 12 ze zemí Evropské Unie. Podmínkou pro přijetí do pohovoru bylo fyzické zaslání tří doporučujících dopisů, životopisu, dokladu o získání titulu PhD. a ukázky písemné práce ne delší než 25 stran.

Z rozhovoru s přes Skype vybraným vítězným uchazečem vyplynulo, že i přes to, že se školné na univerzitách v USA v posledních letech výrazně zvýšilo, pozice akademických pracovníků se naopak oslabila. Na přímou otázku, kde jsou tedy ty peníze ze zvýšeného školného, je odpověď jasná: administrativa navyšuje svoje stavy, je stále více proděkanů, kteří jsou placeni v řádu statisíců dolarů ročně, prezidenti univerzity mají smlouvy, ve kterých jsou „zlaté padáky“ v hodnotě 750 000 dolarů, staví se luxusní kulturní a studentská centra, která mají přilákat studenty, kteří pak platí třeba 360 000 Kč za rok na levnější, 900 000 Kč za rok na dražší univerzitě. Big Mac (tzv. Big Mac index slouží pro zjednodušené porovnání kupní síly mezi zeměmi) je v České republice podhodnocen „pouze“ o 39 %, takže si představte, že byste měli za 1 rok studia na univerzitě zaplatit pouze na poplatcích na studium kolem půl milionu.

Pro kontext je důležitý údaj také čistý roční příjem domácnosti, který činí v USA 43 000 USD, při kurzu 19 korun za dolar to je 817 000 Kč na domácnost. V České republice je čistý roční příjem domácnosti pouze 23 000 USD, při kurzu 19 korun za dolar tedy 437 000 Kč na domácnost ročně. Přepočteno na měsíc vychází na příjem domácnosti 68 000 Kč měsíčně v USA a 36 416 Kč měsíčně na domácnost v České republice.

Průměrný Čech tedy vydělává pouze 53 procent toho, co průměrný obyvatel USA, takže školné v USA je pro srovnání a představu férové snížit i o toto procento, takže odpovídající částka za dobrou univerzitu v Čechách by byla za srovnatelných podmínek „pouhých“ 258 030 Kč za rok. Kdyby tedy bylo vzdělání stejně drahé v České republice jako v USA, tak by za pět studia na dobré univerzitě bylo třeba zaplatit 1 290 150 Kč. Reálně však český stát platí za jednoho studenta normativ cca 30 000 Kč ročně. Stát tedy za pětileté studium studenta na české vysoké škole zaplatí průměrně zhruba 150 000 Kč.

Proč se ale přihlásilo tolik kandidátů z USA, když tam jsou o tolik vyšší průměrné platy? Protože univerzity pochopily, že místo drahých stálých profesorů, kterým musí platit zdravotní pojištění, a kteří brávali platy až 200 000 Kč měsíčně, najednou lze najmout řadu mladých snaživých externistů, kterým zaplatí 50 000 Kč za půlroční kurz, bez zdravotního a sociálního pojištění a s možností kdykoliv smlouvu od příštího semestru vypovědět. Není to nic tajného: na Univerzitě Karlově se externistům platí cca 7 000 Kč za celosemestrální kurz, což při přepočtu rámcově odpovídá poměrům v USA.

Tyto dva faktory, jednak zvyšující se školné, které je pro řadu lidí reálně finančně nedostupné, a druhak dramaticky horší podmínky lidí, kteří v USA reálně vyučují, znamenají kromě jiného, že Reaganův sen o svobodné tržní společnosti, kde má každý stejné šance, je definitivně mrtev – vysoké poplatky fakticky znemožňují chudším lidem dostat se na dobré školy, takže sociální mobilita je v USA horší než v Evropě. Sami američtí vyučující pak volí emigraci.

Pokud ještě někdo není přesvědčen o tom, že Reaganův sen je mrtev, pokračovali jsme s vítězným uchazečem v debatě ohledně zdravotního pojištění:

V USA si každý běžně platí soukromé pojištění cca 900 dolarů měsíčně (18 000 Kč), což pokrývá celou rodinu. Háček je ale v tom, že spoluúčast při této částce tvoří 12 000 dolarů (228 000 Kč), tj. pokaždé, když se něco stane, je potřeba vždy uhradit 228 000 Kč ze svého. Pouze pokud účet převýší 228 000 Kč, rozdíl uhradí pojišťovna.

Platby na zdravotní pojištění v ČR jsou dělené mezi zaměstnance a zaměstnavatele (4,5% a 9% z hrubé mzdy), tj. při průměrné hrubé mzdě 23 000 Kč to činí  3 105 Kč za měsíc. Politická poznámka pod čarou: vzhledem k tolik diskutované Obamově zdravotnické reformě musí občané USA platit pokutu, pokud neuzavřou alespoň nějakou pojistnou smlouvu. Pokuta je tak nízká, že se stejně někomu vyplatí ji zaplatit místo toho, aby musel uzavírat drahou a nevýhodnou pojistnou smlouvu.

Tyto důležité příklady, které se týkají vzdělávání a zdravotnictví, ukazují limity neoliberálního privatizačního úsilí. Vzdělání nikdy nebyla primárně tržní komodita, i když se samozřejmě velmi hodí ho mít, pokud se chce člověk nějak rozumně uplatnit. Zdravotnictví bude vždy řešit zásadní otázku solidarity – kolik má společnost jako celek investovat do toho, že náhodou jeden člověk dostal velmi vzácnou nemoc, která je na léčení extrémně drahá. Vypadá to jako cynická ekonomická úvaha do té doby, než si uvědomíte, že ten člověk můžete být vy sami nebo vaše dítě. Princip trhu a maximální efektivity je proto potřeba výrazně korigovat z hlediska toho, co si myslíme, že je správné.

Proto je potřeba jasně říci, že Reaganův sen je mrtev, a neztrácet čas opakováním deset let starých debat. Znamená to nutně návrat ke komunismu, nebo dokonce k totalitarismu? Vůbec ne. Stejně jako jsme se poučili ze zločinů pozdního komunismu (kdy špehovaní a udávání bylo jednou z morálně nejproblematičtějších aspektů systému), tak je potřeba se poučit ze zločinů bezduchého reaganismu, který vyprázdnil obsah vzdělávání, oslavuje stávající ekonomickou hierarchii a je amorálně netečný vůči konkrétním problémům konkrétních lidí.

Jednoduchou cestou, která vede na rozumné stezce mezi Reaganem a Stalinem, je cesta větší občanské pozornosti a důslednosti ohledně veřejného prostoru, který zahrnuje jak vzdělání, tak zdravotnictví, tak samotná místa ve městech i v krajině. Proto jsem například překvapen, že proti skandálům spojeným s tunelem Blanka už dávno veřejně nevystoupilo mnohem víc lidí – bojí se snad, že je někdo špehuje a vyhodí za to z práce? Nebo naivně doufají, že státní orgány včas a spravedlivě potrestají všechny ty, kteří jsou za předražení a technickou nefunkčnost tunelu za 38 miliard odpovědní?

Pokud Američané emigrují do Prahy, tak to ukazuje, že některé věci tu děláme dobře, nicméně je potřeba na nich spíše stavět než je pokládat na oltář maximálního ekonomického zisku. Jak píše Petr Drulák ve své Politice nezájmu, je potřeba o současném nastavení politického i ekonomického systému důsledněji přemýšlet, nebo emigrující Američany zbytečně zklameme.

Pozn. autora: Současný kurz dolaru je dokonce 26 Kč za dolar, článek nicméně pracuje s dlouhodobým průměrem za 10 let, což je pro srovnávací účely vhodnější.

Vytisknout