O myších a starých lidech: vzniká konečně elixír života?

19. 3. 2015

Američtí vědci nyní předpokládají, že se skutečně zřejmě objevuje na horizontu elixír nikoliv věčného mládí, ale alespoň prodlouženého středního věku.

Vědci ze Scripps Institutu na Floridě objevili dvě látky, které, jak se zdá, omlazují stárnoucí myši. Vytvořili nový výraz "senolytika" pro nový druh léků, jejichž cílem je zpomalovat stárnutí.

Jejich výzkum se soustřeďuje na takzvané senescentní buňky - buňky, které získáváme během života a které přestanou fungovat, přestanou se dělit a v těle nám jen pasivně existují.

"Domnívali jsme se, že senescence je inertní stav," vysvětluje Sian Hensonová, specialistka na stárnutí na University College London. "Nyní ale víme, že způsobují spoustu problémů."

Čím jsme starší, tím více máme buněk. A ty produkují škodlivé zánětlivé molekuly, vyvolávají senescenci v sousedních buňkách a zrychlují proces stárnutí. Logickým řešením, rozhodli vědci ze Scrippsu, by bylo senescentních buněk se úplně zbavit.

Ve studiích prováděných na myších zjistili, že dvě licencované látky dokáží odstranit tyto buňky z tukových tkání a z morku kostí. Když byl myším podáván lék proti rakovině Dasatinib (zaměřující se na tuk) a antihistamin Quercetin (zaměřující se na morek kostí), zlepšila se u nich kardiovaskulární funkce, nabyly větší výdrže, snížila se osteoporóza a křehkost a prodloužila se délka jejich zdravého života. Pozitivní účinky se projevily do pěti dní od podávání léku a trvaly sedm měsíců.

Hensonová přiznává, že tento proces má smysl, ale dodává, že bude zřejmě ještě hodnou chvíli trvat, že se tyto látky dostanou na lékařský předpis. Hlavní potíž totiž je, že když nenahradíte senescentní buňky buňkami zdravými, "trochu se zcvrknete". Po několika kolech takovéhoto léčení by ten proces byl nerealizovatelný.

Slibnou alternativou vůči chemikáliím by podle Hensenové bylo přesvědčit imunitní systém lidského těla, aby začal odstraňovat senescentní buňky postupně a dal tak tělu šanci možnost je nahradit. Z předběžného výzkumu vyplývá, že buňky typu T, které se normálně zaměřují na nemoci, lze geneticky pozměnit, aby odstraňovaly senescentní buňky v celé řadě tkání. V budoucnosti by infuze geneticky modifikované krve jednou za několik let mohla být schopna vás udržet v dobrém zdravotním stavu donekonečna (pokud dojde k podstatnému pokroku v léčení rakoviny, Alzheimerovy choroby a srdečních chorob).

Podrobnosti v angličtině ZDE

Léková politika, zdravotnictví
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.3. 2015