Proč svět nenávidí Izrael?

28. 7. 2014

"Proč svět nenávidí Izrael?" zašeptal ten voják.

Bylo mu asi dvacet, modlil se předtím v autobusové čekárně ve své šále. Přistoupil ke mně, zatímco jeho kapitán nám sděloval, proč je odložen náš vstup do Gazy. Ale nepotřebovali na to slova: vysvětlením bylo dunění dělostřelecké palby ve vzdálenosti asi pět kilometrů, píše reportér Channel Four News Paul Mason.

Ve vojákových očích byl autentický zmatek. Znovu zašeptal: "Proč nás svět nenávidí?"

Vysvětlil jsem, že velká část světa Izrael nenenávidí, ale vidí každý večer záběry zabíjení palestinských dětí a důkazy o obrovském množství civilních mrtvých, a tak dospěl k závěru - od OSN až po tisíce demonstrantů v londýnských ulicích - že Izrael používá nepřiměřené síly, a tak porušuje mezinárodní právo.

Byl to toho dne už druhý takový rozhovor: muž, který mi vydal novinářský průkaz, mi říkal totéž jako ten voják: "nezaměřujeme se na civilisty" a že se infrastruktura Hamasu skrývá v civilních domech, v nemocnicích a tak.

Pro kohokoliv, kdo kdy byl alespoň nablízku vojenské vysoké škole, nebo kurzu o mezinárodním právu, chybí v tomto ospravedlňování jedna naprosto jasná věc: vojáci, a jejich velitelé, mají také povinnost činit opatření proti zabíjení civilistů.

Nečinit taková opatření je stejným zločinem jako vzít raketu a bezcílně ji vypálit směrem k civilním oblastem, což dělá Hamas.

Když čtete deník Jerusalem Post, pochopíte tuto trvalou mezeru v izraelské vojenské argumentaci: V hlavním článku v tomto listě se píše - shrnuje vojenské akce od pátku: "Od začaátku pozemní ofenzívy dne 17. července usmrtila izraelská armáda v Gaze 250 teroristů. V pátek zasáhla izraelská armáda 75 cílů a celkem 3590 cílů od začátku operace Ochranné ostří dne 8. července.

V článku není ani slovo o civilních obětech - ale v článku na další straně, který pochází z nejmenovaného vojenského zdroje, se tvrdí, že operativci Hamasu, velitelé a "členové raketových jednotek" používají běžtně části svých příbytků pro vojenské účely.

Izraelské televizní stanice nevysílají žádné záběry palestinských mrtvých. Když je v televizi zmínka o raněných a mrtvých, na obrazovce vidíme zbořený dům.

Z těchto důvodů byl voják v šále vlastně hodně přd ostatními Izraelci, že se vůbec na tuto věc zeptal.

Mezi antidemonstranty, které jsem viděl včera večer, kteří se vysmívali protiválečné demonstraci v Tel Avivu, bylo mnoho rozhněvaných mladých žen. Když jsem je poslouchal, nedokázali si představit, proč by někdo mohl něco namítat proti tomu, co dělá izraelská armáda.

Obývají twittersféru a síť na Facebooku, která je izolovaná od kritiky a od debaty a která vyvolala - během únosu a vraždy tří izraelských teenagerů v červnu, internetovou protiarabskou rasistickou kampaň.

Na rozdíl od vojáka v šále tyto dívky naprosto nechápou, co tohle způsobuje pověsti Izraele a jeho diplomatickým přesvědčovacím schopnostem.

Tato část izraelské společnosti má však navrch. Chtějí, aby izraelská armáda "dílo dokončila", jejich heslo "Ať armáda zvítězí" znamená, neberte si servítky.

Musíte být v Izraeli, abyste pochopili, jaký tlak to vyvíjí na stranu jako Likud, která musí najít společnou řeč pro masy, které fantazírují o "dokončení díla" a pro diplomacii, reálpolitiku a mezinárodní právo, které realizaci této fantazie znemožňuje.

Strategické postavení Hamasu je vlastně slabé. V Egyptě už nikdy nebude vládnout Muslimské bratrstvo, hlavním problémem Íránu je nyní ISIS, spojenci Hamasu v Turecku jsou oslabeni dopadem revolucí a korupčních skandálů.

Takže, i když je Hamas nyní vysoce populární u obyvatelstva Gazy, v určitou chvíli bude muset vyjednávat z Izraelem, i když možná jen prostřednictvím Palestinské samosprávy.

Mezitím se ale něco změnilo podstatnou měrou pro Izrael i pro Hamas. Jako mnoho "starých" věcí v moderním světě oživl nově konflikt v Gaze prostřednictvím informací. Gaza je nyní v popředí globální informační války mezi Izraelem, Palestinci a jejich spojenci.

Jak už jsem na to poukázal, izraelská vláda tohle skoro vůbec nechápe. I když sociální sítě a okamžité digitální zpravodajství na samotném místě nic neznamená, na strategické úrovni to nutí lidi, kteří dosud nikdy nic neslyšeli o Hamasu, aby se rozhodli, co si myslí o rozsekaných mrtvolách arabských dětí a o mužích, kteří stiskli kohoutek.

To velmi ztěžuje život pro liberální stoupence Izraele na Západě, takže všichni významní tvůrci veřejného mínění postupně prosí izraelskou armádu, aby přestala, anebo se začala ovládat, způsobem, kvůli němuž by na ně křičeli v Tel Avivu.

Je jasné, že izraelská armáda má definované operační cíle: zlikvidovat tunely a zničit Hamas jako bojovou sílu. Jenže v diplomacii, ideologii a vojenských akcích to působí jako taktika bez strategie.

Jedním nebezpečím této situace je, že část izraelského obyvatelstva je nyní přesvědčena, že reálnou strategií je kolektivně potrestat obyvatelstvo Gazy vojenskou okupací.

Co se týče civilních raněných a mrtvých, Rada OSN pro lidská práva citovala "široké, systematické a hrubé narušování mezinárodních lidských práv a základních svobod" v důsledku izraelských vojenských akcí. Vyšetřuje podezření z válečných zločinů.

Jen Spojené státy hlasovaly proti této rezoluci: a i když USA dál podporují Izrael, globální ústup Ameriky, její mlácení kolem sebe hlava nehlava, nekompetentnost a izolacionismus - které charakterizují chování od Sýrie přes Ukrajinu až po Irák - by mě znepokojovalo, kdyby byly Spojené státy mým jediným spojencem na světě.

Tak to je dlouhá odpověď na stručnou otázku zmateného a vyčerpaného chlapce, líp to neumím.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 28.7. 2014